Jana píše:Návštěvník píše:dohadovat se furt o tom co je a co není skutečnost nemá v podstatě smysl
Řekněme, že nás zajímá jen nejvyšší Skutečnost, že nás nezajímají osobní pravdy, ale ta jediná Pravda.
..
pokud nás zajímá pouze NEJVYŠŠÍ SKUTEČNOST, tak nás ještě skutečnost nezačala zajímat
děláme si představu o NEJVYŠŠÍ SKUTEČNOSTI verzus nějaké OSOBNÍ SKUTEČNOSTI ...
skutečnost je nedělitelná a POJMY nejvyšší, vyšší, nižší jsou pouze opisy různých jevů té samé JEDINÉ SKUTEČNOSTI
aby se odlišily různé kvalitativní úrovně projevu
je to jako se jen zajímat o papír a nezajímat se o písmena na něm napsaná, přestože tam jsou
je to pravý opak toho, když se zajímáme jen o slova a papír nevnímáme
moudrost je uvědomovat si oboje - papír i slova, protože tvoří dohromady jeden celek a popíráním slov je popíráním části tohoto celku, stejně jako popíráním papíru
Jana píše:
Opusťme projevy představ v mysli a zůstaňme jenom u toho neprojeveného.
Uvědom si v nejhlubším nitru bezpodmínečnou lásku, ve které nejsou vůbec žádné představy, pust se i všeho pociťovaní a jenom si uvědomuj, že ten samotný stav lásky je láskou.
Není tady vůbec žádný projev ničeho, ale ta láska i bez projevu existuje.
Stejné je to s vědomou existencí, je v ní aspekt věčnosti a přeci tady nemusí být vůbec žádný projev. Je stejná v bdění, snění i ve spánku. Je tím, co tady je v hlubokém spánku beze snů, kdy tady není vůbec žádný projev.
Nezrozená, nesmrtelná, existující...
tady přesně na tomhle je vidět, že je to nesmysl dohodavat se o tom co je skutečné