Wayne Liquorman je žákem Raméše Balsekara. Ve své knize „Acceptance of what Is - a Book about Nothing“ („Přijetí toho, co Je – Kniha o Ničem“) mluví mimo jiné i o účinnosti oblíbených konceptů:
"JE-LI PRAVDA VYSLOVENA, ROZPLYNE SE
Pro ty z vás, kdo mě teď slyší poprvé, bych rád zdůraznil, že nic z toho, co říkám, není Pravda. Nedělám si naprosto žádný nárok na to, že jakýkoliv výrok, vycházející z mých úst, je Pravdou.
Nejsem v tom žádnou výjimkou. Ani žádný z učitelů, které jste buď četli nebo slyšeli mluvit o Pravdě. Pravda se vyjádřit nedá. Všechna tato slova, všechny tyto koncepty jsou pouze vodítka, upozorňující na Pravdu, která je přímo tady – vždycky přítomná, tak jasná a tak odhalená, jak vůbec může být.
Ramana Mahariši používal představu trnu, který se použije k odstranění jiného trnu, zabodnutého řekněme do vaší nohy. Takže máte trn (což je určitá představa o tom, jak věci jsou) a ta je ve vás vtištěná. Mudrc přijde a použije jinou představu za předpokladu, že hluboce zakořeněná představa bude touto druhou představou odstraněna. Když je zakořeněná představa odstraněna, obě představy jsou už zbytečné – zahodí se. Trn, který byl použit k odstranění jiného trnu, nemá žádnou hodnotu sám o sobě. Když udělal, co udělat měl, nebásníte extaticky o tom, jak jedinečný trn to byl. Má cenu jen jako nástroj.
Důležitým trnem Ramany Maharišiho bylo: Ptejte se sám sebe „Kdo jsem?“ … Ptejte se sám sebe: „Kdo se ptá?“…. Ptejte se sám sebe: „Kdo to chce vědět?“ Byl to ´trn, který si vybral´, chcete-li. V rukách tohoto Mistra, který přesně v tom pravém okamžiku, když intuitivně pozná, co potřebuje hledající, který za ním přišel, tento koncept použije.
Někteří z těch, co seděli kolem, sledovali ho a naslouchali mu, později říkali: „Vzpomínáte si na toho chlapíka, co přišel, na něco se zeptal a Bhagaván mu řekl „Kdo to chce vědět?“ A když to Bhagaván vyslovil, ve tváři toho chlapíka bylo vidět, že to byla trefa přímo do černého… že on to v té chvíli přímo viděl! Jaký je to magický, úžasný, fantastický nástroj!“
A tak odešli a pak jednou zaslechli, jak si někoho stěžuje, že je z toho hledání už dočista zmatený. A (směje se) řekli mu: Jste zmatený? No a kdo je zmatený? Kdo si myslí, že je zmatený? Hm? Hm? Hm? (směje se). A je velmi pravděpodobné, že pokud se někdy později ocitnete v blízkosti téhle duchovní party, narazíte na spoustu lidí, kteří s informovaně povýšeneckým výrazem ve tváři budou pokládat otázku „No a kdo to chce vědět? Kdo se na to ptá, hm?“ Jako kdyby to byl nějaký druh magicky působícího zaklínadla (směje se). Samozřejmě, že není. Je to jen další pomůcka, další koncept.
Je to jako kdybyste pozorovali neurochirurga… sedíte u průhledu do operačního sálu a pozorujete ho, jak uchopí skalpel a provede řez. A udělá další řez, prořízne lebku a je vidět mozek. Uchopí skalpel, udělá tam další malý řez a pak pacienta zase sešije. A pacient je kupodivu vyléčený! To je fantastické! A tak… znovu to sledujete. Zíráte do operačního sálu a vidíte, jak prořízl tohle, tady udělal malý řez, pak odložil skalpel a skončil. Vplížíte se tam a skalpel ukradnete (směje se). Teď máte skalpel vy. Můžete teď jít a provádět mozkovou chirurgii! Máte nástroj, který uzdravuje. A jednoho dne narazíte na někoho, kdo má přesně tytéž symptomy jako onen chlápek, co ležel na operačním stole, a řeknete mu: „Můžu vám pomoci, položte se!“ Použijete ten nástroj, onen kouzelný skalpel, přibližně na tomtéž místě, jak jste to viděli u onoho chirurga… a je velká šance, že se vám podaří udělat krvavou změť. Protože je to nástroj. Všechny tyhle koncepty, každý z těch konceptů je jen nástroj. Pokud si dokážete zapamatovat fakt, že jsou to jenom pomůcky, pouhá vodítka, ušetříte si spoustu nepříjemností.
Během času dojde většinou k tomu, že jste toho spoustu přečetli, navštívili jste spoustu učitelů, vstřebali jste určitý počet konceptů, a mnohé z nich si vzájemně odporují. Jak uvést do vzájemného souladu, co řekl tenhle učitel, a co řekl tam ten? Tím míním, že když byli s ním, vyciťovali jste, že je to pravý učitel. Nepadá vůbec v úvahu, že by vás podváděl. A přesto říká něco úplně jiného a odlišného od toho, co říká tam ten. Jak to dát do souvislosti? Způsob, jak to vzájemně sladit, je pochopit, že pravdu mají oba. Z tohoto pohledu je to o mnoho snadnější. Dotyčné koncepty jsou použitelné jen v daném okamžiku. A jejich skutečná užitečnost vyjde najevo, jsou-li v rukou mudrce."