Všímavost a porozumění karmě: příčina a důsledek
Napsal: stř 13. lis 2013 23:09:44
Z knihy Jacka Kornfielda a Josepha Goldsteina "Hledání srdce moudrosti":
"Naše kultura je všeobecně orientovaná na vyhledávání okamžitého uspokojování tužeb, což posiluje názor, že to, co děláme, nemá důsledky, že neexistuje karmický důsledek našeho jednání, které se nám v budoucnu vrátí. Pokud ale ustoupíme trochu stranou a získáme širší perspektivu, pochopíme, že jsme dědici svých vlastních motivů a skutků a že naše životy se neodvíjejí náhodně či namátkově. Je důležité vidět, jaké jsou naše motivy a záměry, a rozumět důsledkům, které podmiňují.
Všímavost hraje kritickou úlohu při porozumění odvíjení karmy. Dvě stránky všímavosti, v této souvislosti obzvláště významné, jsou jasné pochopení a vhodnost účelu. Jasné pochopení znamená věnovat pozornost tomu, co děláme, být si plně vědomi toho, co se právě odehrává. Když stojíme, víme, že stojíme; když jdeme, víme, že jdeme. Jasné pochopení toho, co děláme, nám pak dovolí posoudit vhodnost účelu. To znamená vědět, zda jednání je dovedné, či nedovedné...
Je-li všímavost slabá, máme málo smyslu pro jasné pochopení a vhodnost účelu. Nejenže si nemusíme uvědomovat své záměry, ale často nevěnujeme pozornost ani jednání samotnému, a tak můžeme být svými navyklými modely puzeni k jednání přinášejícímu bolestné důsledky… Každé jednání, jakkoli se zdá bezvýznamné, podmiňuje nejen budoucí výsledek, ale zpětně působí i na mysl. Jestliže v mysli na okamžik vyvstane zlost a my se v ní ztratíme, ve skutečnosti tím rozvíjíme zlost. Jestliže se ztratíme ve chtivosti, rozvíjíme chtivost. Je to jako džber naplňovaný kapku po kapce vodou. Domníváme se, že kapka je tak drobounká, nevýznamná, že na ní vůbec nezáleží. Avšak kapku po kapce se džber přesto naplní. Přesně stejným způsobem je mysl v každém okamžiku podmiňována každým prožitkem a okamžik po okamžiku se mysl naplňuje. Podmiňující moc mysli bychom měli chovat v obrovské vážnosti, a to nejen ve vztahu ke svým nynějším prožitkům, ale rovněž s ohledem na svoje budoucí směřování...
Během své návštěvy Spojených Států Jeho Svatost tibetský dalajlama přednesl rozpravu o prázdnotě já a o karmickém zákoně příčiny a důsledku. V průběhu rozpravy řekl, že pokud by si měl vybrat mezi pochopením karmy a pochopením prázdnoty, měl by se meditující snažit pochopit karmu. Pro mnohé to bylo překvapením, neboť nejvlastnějším jádrem moudrosti buddhismu je pochopení prázdné, neosobní, bezpodstatné povahy všech jevů. Pro nás je však navýsost důležité pochopit správně smysl tohoto důrazu, jelikož bez pochopení karmy, důsledku našich činů, můžeme aspekt prázdnoty jevů ve svém životě užívat jako racionalizaci odmítnutí odpovědnosti. Myšlenka, že na ničem nezáleží, že lze dělat cokoli, protože všechno je beztak prázdné, je velmi vážným nepochopením učení a chabým ospravedlněním nedovedného chování. Jsme-li citliví vůči zákonu karmy a převezmeme-li odpovědnost za svoje jednání a jeho důsledky, pomůže nám to dosáhnout skutečně opravdové pochopení prázdnoty.
Soucit stejně jako vhled vyrůstají z pochopení karmy. Když porozumíme, že nečestné, zhoubné nebo nenávistné jednání promění v utrpení původce i příjemce daného konání, můžeme vůči oběma zaujmout postoj soucitu, místo abychom reagovali vztekem nebo záští. V žádném případě to však neznamená, že naše reakce je slabošská či nerozhodná. Ve skutečnosti když vidíme, jak lidé ve své zaslepenosti jednají způsobem, kterým sobě i druhým působí bolest, může nás to inspirovat k velmi intenzivní a přímé reakci, ale je to reakce soucitu."
Joseph Goldstein
"Naše kultura je všeobecně orientovaná na vyhledávání okamžitého uspokojování tužeb, což posiluje názor, že to, co děláme, nemá důsledky, že neexistuje karmický důsledek našeho jednání, které se nám v budoucnu vrátí. Pokud ale ustoupíme trochu stranou a získáme širší perspektivu, pochopíme, že jsme dědici svých vlastních motivů a skutků a že naše životy se neodvíjejí náhodně či namátkově. Je důležité vidět, jaké jsou naše motivy a záměry, a rozumět důsledkům, které podmiňují.
Všímavost hraje kritickou úlohu při porozumění odvíjení karmy. Dvě stránky všímavosti, v této souvislosti obzvláště významné, jsou jasné pochopení a vhodnost účelu. Jasné pochopení znamená věnovat pozornost tomu, co děláme, být si plně vědomi toho, co se právě odehrává. Když stojíme, víme, že stojíme; když jdeme, víme, že jdeme. Jasné pochopení toho, co děláme, nám pak dovolí posoudit vhodnost účelu. To znamená vědět, zda jednání je dovedné, či nedovedné...
Je-li všímavost slabá, máme málo smyslu pro jasné pochopení a vhodnost účelu. Nejenže si nemusíme uvědomovat své záměry, ale často nevěnujeme pozornost ani jednání samotnému, a tak můžeme být svými navyklými modely puzeni k jednání přinášejícímu bolestné důsledky… Každé jednání, jakkoli se zdá bezvýznamné, podmiňuje nejen budoucí výsledek, ale zpětně působí i na mysl. Jestliže v mysli na okamžik vyvstane zlost a my se v ní ztratíme, ve skutečnosti tím rozvíjíme zlost. Jestliže se ztratíme ve chtivosti, rozvíjíme chtivost. Je to jako džber naplňovaný kapku po kapce vodou. Domníváme se, že kapka je tak drobounká, nevýznamná, že na ní vůbec nezáleží. Avšak kapku po kapce se džber přesto naplní. Přesně stejným způsobem je mysl v každém okamžiku podmiňována každým prožitkem a okamžik po okamžiku se mysl naplňuje. Podmiňující moc mysli bychom měli chovat v obrovské vážnosti, a to nejen ve vztahu ke svým nynějším prožitkům, ale rovněž s ohledem na svoje budoucí směřování...
Během své návštěvy Spojených Států Jeho Svatost tibetský dalajlama přednesl rozpravu o prázdnotě já a o karmickém zákoně příčiny a důsledku. V průběhu rozpravy řekl, že pokud by si měl vybrat mezi pochopením karmy a pochopením prázdnoty, měl by se meditující snažit pochopit karmu. Pro mnohé to bylo překvapením, neboť nejvlastnějším jádrem moudrosti buddhismu je pochopení prázdné, neosobní, bezpodstatné povahy všech jevů. Pro nás je však navýsost důležité pochopit správně smysl tohoto důrazu, jelikož bez pochopení karmy, důsledku našich činů, můžeme aspekt prázdnoty jevů ve svém životě užívat jako racionalizaci odmítnutí odpovědnosti. Myšlenka, že na ničem nezáleží, že lze dělat cokoli, protože všechno je beztak prázdné, je velmi vážným nepochopením učení a chabým ospravedlněním nedovedného chování. Jsme-li citliví vůči zákonu karmy a převezmeme-li odpovědnost za svoje jednání a jeho důsledky, pomůže nám to dosáhnout skutečně opravdové pochopení prázdnoty.
Soucit stejně jako vhled vyrůstají z pochopení karmy. Když porozumíme, že nečestné, zhoubné nebo nenávistné jednání promění v utrpení původce i příjemce daného konání, můžeme vůči oběma zaujmout postoj soucitu, místo abychom reagovali vztekem nebo záští. V žádném případě to však neznamená, že naše reakce je slabošská či nerozhodná. Ve skutečnosti když vidíme, jak lidé ve své zaslepenosti jednají způsobem, kterým sobě i druhým působí bolest, může nás to inspirovat k velmi intenzivní a přímé reakci, ale je to reakce soucitu."
Joseph Goldstein