Jsme nebo nejsme konatelé

Jsme nebo nejsme konatelé

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 13:29:34

roman ned 24. úno 2013 10:37:08

"videl bych to asi takto:v relativni rovine jsme konatele,v te absolutni nejsme konatele. Veskery deni,vcetne pohybu mysli("nase" mysleni a emoce)je pouze pohybem absolutniho(vlastne se da napsat jedineho)vedomi.Veskera dynamika je neoddelitelna od statickeho aspektu absolutna.Vlastne jsou jednim.To ze je tady pocit,ze mi sami jsme konatele a mame svobodnou vuli je zapriceneno ztotoznenim s telem.Je to hluboce zakoreneny mentalni navyk.Osoba takto ztotoznena velmi obtizne prijme nazor,ze ona sama je iluzi a ze jako individualni entita neni vic nez vysnenym fenomenem.Cim vice ubyva egoismu,tim se toto ztotoznovani stava jemnejsim az nakonec zmizi uplne a je zcela jasne prohlednuto,ze cinnosti a skutky se POUZE deji a neni tu zadna nezavisla entita,ktera by je ze sve vlastni vule konala.Domneni ze realizaci ztratime konatelstvi,ze realizace znamena,ze jiz nejsme konatele,ale pred tim jsme byli-je mylne.Realizace je pouze prohlednuti,ze jsme nikdy konately nebyli .Byva to casto pripodobnovano ke snu-a ja toto pripodobneni moc rad.Ve snu jsme ztotozneni se snovou osobou a v beznem snu nedokazem prohlednout iluzornost tohoto ztotozneni.Pouze probuzenim zjistime,ze to byl pouze sen ve kterem nebyla zadna kontrola a osobni vule teto osoby a ani vsech ostatnich osob ve snu-jen se jevily na podkladu vedomi sniciho.

P.s.nekde jsem cetl(tusim u Marty Jansen),ze jiz bylo vedecky zaznamenano,ze mezi cinnosti osoby,treba zvednuti paze a naslednym mozkovym impulsem je urcita prodleva.Tedy ze toto deni je prvotni a nasledne je az zaznamenani mozkem.Tedy nic o tomto pokusu nevim,treba asi taky zalezi na citlivosti zaznamenavaciho pristroje,a dalsich okolnostech,aby pokus mohl byt prohlasen jako dukaz,to jen tak naokraj,ze se mi toto pripomenulo."
Návštěvník
 

Re: Jsme nebo nejsme konatelé

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 13:30:09

adiuv ned 24. úno 2013 13:36:50


"Představu konatelství má člověk proti ostatnímu stvořenému navíc. Strom vypučí, rozkvete, nese ovoce, zvíře porodí mládě, bez představy sebe jako konatele.

Aktivity se prostě dějou, a člověk si k tomu přidal představu, že je to on, kdo něco dělá."
Návštěvník
 

Re: Jsme nebo nejsme konatelé

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 13:30:48

vostalpetr ned 24. úno 2013 17:35:36, stř 06. bře 2013 10:02:55, sob 02. bře 2013 14:10:21

"No jistěže NĚČÍ (MOJE) aktivity,
samotné aktivity se prostě dějí,
jde o to konatelství, že se s tím ztotožnuji"

"Vždycky záleží na tom, z jaké úrovně sebeuvědomění se na to díváš,
pokud se uvědomuješ jako osoba, tak jsi prostě zcela nutně konatel,
když se pošoupneš do roviny pouhého pozorovatele, tak už je to jinak,
a když dojde k realizaci tak je to taky jinak..."

"...nejsem nikdy konatel,
věci se dějí spontánně a Já - Vědomí (nek. prostor Vědomí) jsem nehybný a jen umožnuji aby se cokoliv spontánně dělo

Ramana nakonec pak říká,
že je zde jen Já, nic jiného nežli Já zde není, vlastně zde není ani žádný pohyb, žádné stvoření,
jen nehybné Já

PS.
Je naprosto zbytečné do toho montovat nějakej pohyb a konání,
to je součást máji (svoření),
prostor také ničemu nepřekáží jen umožnuje,
není zde žádný konatel...

PS.
Ještě pro jistotu dodám, že hovořím o Univerzálním Vědomí,
nikoliv o samotném Vědomí, prostě i "stvořené" Uni. Vědomí se nehýbe...",
Návštěvník
 

Re: Jsme nebo nejsme konatelé

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 13:31:26

Miroslav pon 25. úno 2013 2:08:05, čtv 07. bře 2013 10:54:46, čtv 07. bře 2013 12:06:02


"Otázka zda jsme konatelé nebo ne, je dobrá otázka, která pokud se nespokojí s nějakou konceptuální odpovědí či vírou, vede bytost směrem Realizace, Probuzení, či jak tomu kdo chce říkat.

K Realizaci nevede přímo žádné záměrné úsilí, to je pravda. Přesto správné úsilí je nezbytné, protože vytváří pro Realizaci nezbytné podmínky.

Základní bytostné otázky, pokud se nespokojí slepou odpovědí (konceptem, myšlenkovou odpovědí) - nejsou úsilím a přesto působí - právě směrem Realizace. Pokud bytostné otázky nejsou rozptylovány, oslabovány zábavou, zalepovány myšlenkovými odpověďmi či vírou, stávají se naléhavé - soustřeďují přirozeně pozornost samu k sobě a nakonec otevírají vhled.

A jak je to tedy s tím konatelem?

Říká-li někdo živý, že není konatelem ("já nejsem konatel"), je to slepá a chybná odpověď. Kdo je tím já, co není konatel?
Obvyklý pocit člověka, že jsme konatelem také není pravdivý, ale má alespoň pravdivý základ.

Zkusím to přiblížit přirovnáním k autu:

Představme si, že od narození, přesněji řečeno od té doby co si pamatujeme stále řídíme něco jako auto - to nám umožňuje pohyb. Může se stát, že se s ním třeba zcela identifikujeme, považujeme se za auto, svítíme, jedeme zastavujeme, troubíme, když do nás někdo ťukne a poruší naši integritu, cítíme něco jako bolest, emoci atd. vidíme vnější svět i vnitřní svět vnitřku vozu. My sedící v autě sebe nevidíme ale vidíme vnitřek vozu, to jsme my - naše nitro a to co je vně vozu, to je naše okolí.
Když si pak někdy ve světlé chvilce třeba obracením pozornosti na pozorovatele uvědomíme, že nejsme autem, že jsme tím, kdo si auto uvědomuje a kdo ho řídí, zjistíme, že auto není konatelem ale jen naším nástrojem našeho konání, vůle, zjistíme, že my jsme konatelé, nikoliv auto. Dokud jsme se identifikovali zcela s autem, měli jsme pocit, že my auto jsme konatelem.
Jsme tedy konatelem nebo ne, když už víme, že nejsme autem?
Ano, jsme stále stejně konatelem jako před tím, akorát před tím jsme si mysleli, že tím konatelem je auto - my teď vidíme, že auto je jen nástrojem tohoto konání a my jsme tím, kdo auto používá a řídí (koná). Říkat "já nejsem konatelem, konatelem je ten kdo sedí v autě a já plním jeho vůli", je hloupost způsobená tím že se stále identifikujeme s autem, sebe jako řidiče jsme si ještě neuvědomili, ale už jsme převzali názor - odpověď o kterém si myslíme, že je dokonalejší, pravdivější, protože něco v tom smyslu přeci říkají realizovaní ... a my chceme být také realizovaní ...

Stejně tak to je, když se přestaneme identifikovat s naším tělem. Jsme stále konatelé, naše tělo ale už poznáváme jen jako nástroj tohoto konání.
Stejně tak to je, když se přestaneme identifikovat s naší individuální myslí.
Jsme stále konatelé. Jsme, tím, který JE a který KONÁ, tvoří, boří, chápe, nechápe, zkrátka vším co je a co se děje. Není nikdo jiný a není jiná vůle, není jiný konatel. Není to nějaký ON někde tam, ale jsme to MY - ne jako auto, ne jako tělo, ne jako ....

Nehybnost, nerozlišená Jednota ve které je často spatřován cíl duchovní cesty, je to samé jako mnohost, pohyb, rozlišená Jednota. Forma je prázdná a prázdnota je formou
Není jedno bez druhého a není jedno vyšší, pravdivější či dokonalejší než druhé.

Proto odpověď individuální mysli - "já konám" je sice chybná, ale má pravdivý základ."

"Ono je to tak, že čím svobodnější je bytost - od svých instinktů a duševních návyků tím více si uvědomuje co se děje a může se svobodněji rozhodovat.

Naopak čím více v člověku probíhají navyklé vzorce chování a emocionálně myšlenkových reakcí a instinkty, tím je nesvobodnější a rozhoduje se v podstatě mechanicky - pak opravdu není konatelem (ten je zcela překryt mechanickými reakcemi), i když následky jeho konání a "rozhodnutí se" pak sklízí. U zvířat je to ještě více zadrátované, zmechanizované, neuvědomělé. Pak opravdu je téměř věcí náhody jak hluboko do nesvobody, omezení a utrpení se bytost propadne a na jak dlouho a kdy z ni zase vyplave do uvědomělejšího bytí."

"...je pravdivé tvrzení, že věci se dějí a činnosti jsou konány. Neřeší otázku proč se věci dějí a kým jsou činnosti konány. To by totiž pro sebestřednou bytost bylo nejspíš nepochopitelné a tedy matoucí, tak proto o tom Buddha a další realizovaní lidé raději mlčí a musí si na to přijít každý sám, pokud ho to teda vůbec zajímá."
Návštěvník
 

Re: Jsme nebo nejsme konatelé

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 13:32:56

zulu stř 27. úno 2013 18:51:06, čtv 28. úno 2013 11:12:19, čtv 28. úno 2013 13:24:19, pát 01. bře 2013 11:11:33, stř 06. bře 2013 11:45:17, čtv 07. bře 2013 14:51:08


"otázka zda jsme nebo nejsme konatelé je skutečně klíčová a pokud to není člověk, tak kdo vlastně s ním hýbe ... pro mne je to fenomém a stejně nikdo neví co to je, protože je to naprosto neuchopitelné a nevyjádřitelné ..."


"nejspíš všechno stojí a padá s tím za co se pokládáme a s čím se idendifikujeme

dokud je tu pocit toho, že jsme odděleným jedincem, který není ničím podmíněn a existuje nezávisle, pak je tu zákonitě pocit, že cokoliv cítíme, jak myslíme a co děláme vytváříme na základě našeho osobního rozhodnutí, dle své svobodné vůle. protože se cítíme autory toho všeho. tak pak sklízíme odměnu nebo trest dmeme se pýchou ze zásluh a trpíme pocity viny a stejně tak nahlížíme na všechny a všechno ostatní. učíme se to od ranného dětství a předáváme dál, že to jsme my, kdo to všechno dělá, kdo se narodil, žije svůj život a musí to někam dotáhnout a něco dokázat, než zemře. takový život je plný lpění, napětí a obav, soudů, vnitřních dialogů a usilování, aby ..."

"Zcela osobně to pokládám za fenomén, který nikdo nikdy nebyl schopen vysvětlit a tak se to obchází různými opisy

Jestli se mne ptáš, jestli se pokládám za autora toho co cítím, jak myslím, jak vnímám a jak jednám, tak ne, stejně jako se necítím autorem dýchání, trávení a dalších procesů probíhajících v těle.

S tím ovlivňováním – nedokážu ovlivnit, ani to jestli usnu nebo ne, můžu akorát vytvořit podmínky vhodné při usnutí a pak příjde spánek nebo nepříjde, stejně jako nedovedu ovlivnit to, že mi zrovna chutná vanilková zmrzlina a ne čokoládová, jestli cítím smutek nebo nadšení, jestli mne baví číst básně a nebaví mne prohlížet kubistické obrazy.

Můžu to autentický nastavení ovlivnit akorát tak, že do něčeho donutím nebo něco potlačím, stejně jako můžu na chvíli měnit přirozený rytmus dechu a štelovat ho podle své představy.

Je na to jedno výstižné zenové vyjádření


"Můžete se přinutit dát si do úst jídlo, ale ne mít na něj chuť.

Můžete se přimět ležet v posteli, ale ne spát.

Můžete se přinutit udělat poklonu, ale ne obdivovat.

Můžete se přinutit prozradit tajemství, ale ne důvěřovat.

Můžete se donutit učinit skutek milosrdenství, ale ne milovat."


A vůbec je otázkou, že i když chci například měnit dechovou frekvenci, kde se ten nápad vzal? Stejně jako když chci něco potlačit, donutit se nebo změnit.

Kdo to všechno dělá to skutečně netuším, kde se to bere taky ne, akorát si to, pokud jsem při vědomí, uvědomuji, když nejsem při vědomí, tak sama o sobě nevím a nevím, ani nic o probíhajících procesech co se ve mně dějí.

Vím akorát, že to všechno se děje ve mně, ne někde mimo mne, něco málo tuším o mechanismech, jak co probíhá, ale KDO nebo CO to dělá nebo řídí to fakt netuším. "

"Celek funguje sám od sebe, stejně jako nás dýchací, zažívací a nervový systém. to, že je k tomu potřeba jakéhosi "já", které to celé řídí a rozhoduje je iluze."

"člověk a projevené formy jsou prostředníky konání a takto jsou jeho součástí"

"pokud je tu ztotožnění s představou, že zde je nějaká samostatná bytost, kterou na počátku něco stvořilo a vrhlo jí kamsi, aby se různě převtělovala podle svých osobních zásluh a osobních vin, tak teorie reinkarnace, stejně jako sklízení ovoce dle osobní karmy platí"
Návštěvník
 

Re: Jsme nebo nejsme konatelé

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 13:33:22

milipino stř 27. úno 2013 19:13:57



"Je část našeho konání, kde je to naopak: ne že ""Nevytvořili jste své schopnosti.", ale něco nám dali rodičové, genom národa a krajina, něco jsme vytvořili sami.

Malá ukázka : písmena od A do Z jsme do sebe nasoukali v prvním ročníku školy. Pak je používáme. To my jsme v sobě vytvořili systém abecedy, i když podle vzoru. I Jirásek pracoval na sobě, aby byl umělcem. zapomínáme na lavice ve škole a na školní učebny v životě. Vidíme výsledek (že umíme psát) a jen se divíme. Ani abeceda nepíše v nás sama, ale my píšeme jsouce obohaceni ze života schopností posunovat písmenky díky podmínkám a své PILOSTI a předchozí PRÁCI."
Návštěvník
 

Re: Jsme nebo nejsme konatelé

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 13:33:56

Eva čtv 28. úno 2013 12:32:36, pát 01. bře 2013 8:45:38, pát 01. bře 2013 11:57:57


"...Zatím nejlépe k tématu jak je to s tím konáním a nekonáním se vyjádřil Roman - tedy viděno mýma očima, samozřejmě
Miroslav stále popisuje z roviny osobní bez umu spojení právě s tím "absolutnem". Viz jeho zamyšlení o konání - řidič auta, které ukončil tím, že odpověď "já konám" je sice chybná, ale má pravdivý základ. ..."


"Bylo tu napsáno:


"Stejně tak to je, když se přestaneme identifikovat s naším tělem. Jsme stále konatelé, naše tělo ale už poznáváme jen jako nástroj tohoto konání.

Stejně tak to je, když se přestaneme identifikovat s naší individuální myslí.

Jsme stále konatelé. Jsme, tím, který JE a který KONÁ, tvoří, boří, chápe, nechápe, zkrátka vším co je a co se děje. Není nikdo jiný a není jiná vůle, není jiný konatel. Není to nějaký ON někde tam, ale jsme to MY - ne jako auto, ne jako tělo, ne jako ....

Nehybnost, nerozlišená Jednota ve které je často spatřován cíl duchovní cesty, je to samé jako mnohost, pohyb, rozlišená Jednota. Forma je prázdná a prázdnota je formou

Není jedno bez druhého a není jedno vyšší, pravdivější či dokonalejší než druhé."

A tak to je

Zulu možná časem najde toho, kdo koná, kdo se rozhoduje, atd"

"ano, funguje tak jak funguje. Ovšem odpovědět na otázku, kdo rozhodl, že jsem reagoval odpovědí - nevím kdo to je, někdo, znamená, že si nejsem vědom sám sebe. A jen tak pro zajímavost - Celek - (stejně jako jeho jakákoli entita) je tady jen pro nějaké "oči". Je to smluvní výraz... Je to jen forma, která je prázdnotou (a prázdnota je formou).
Není nic jiného než Skutečnost. Já.
Nebýt si vědom sám sebe, (coby sounáležitosti celku) staví Celek do roviny mimo (mé) já a mému já dává punc "nikoho", punc iluze. Ale tak to není (alespoň podle mého cítění, vnímání). Jsem součástí Celku, jeho sounáležitostí. Já jsem On a On je já. Já. Pokoj., Klid."

"já bych (na otázku Kdo to rozhodl) odpověděla úplně prostě, že já."
Návštěvník
 

Re: Jsme nebo nejsme konatelé

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 13:34:22

Tamarkaa úte 05. bře 2013 22:19:35, 05. bře 2013 23:14:05

"A kdo by jiný konal když ne my?"

"Vidím to tak, že je konání nás obsahuje, jsme konáním. Nevím, jak to líp vyjádřit."
Návštěvník
 

Re: Jsme nebo nejsme konatelé

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 13:34:43

Atman stř 06. bře 2013 10:49:35, pát 08. bře 2013 8:20:01


" Proto by správná otázka měla znít "Jsem já/ je Já konatel? Kdo jsem "já"?

Myslet si, že jsem konatel, vyjde nastejno, jako si myslet, že konatel nejsem.

pokud je identifikace s osobou, tak se vnímá konatelství, svobodná vůle a osud. To není špatně nebo dobře, to je možnost určitých, speciálních zkušeností, která končí Sebe - Poznáním."

"Dokud se neponoříš zcela vědomě do Zdroje, tak se budeš dál identifiiovat s iluzorní individualitou iluzorní Boží jiskry.
Ponoření je Boží milost."
Návštěvník
 

Re: Jsme nebo nejsme konatelé

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 13:35:10

Polina stř 06. bře 2013 11:17:58, stř 06. bře 2013 11:32:23, stř 06. bře 2013 12:16:58, stř 06. bře 2013 14:08:15, stř 06. bře 2013 19:17:59, pát 26. dub 2013 10:02:43


"Kdože se s kým, čím, kde ztotožňuje?

Kdo udržuje pohromadě svět, když na něj nemyslím, protože tvrdě spím, protože se dlouhodobě ztotožňuji se svou osobou?"

"Odpověď je třeba...
že to TO je granátové jablko, nebo že to TO je roj.
Kdyby to tak nebylo, tak bychom tu nebyli, nebylo by proč tady a takto a nyní být.

Tudíž je každý konatelem, do výše rozpomenutí se na to, jak a co dokáže konat."

"Já totiž, čí víc se sebepoznávám, tím víc vidím, že je to ono granátové jablko, které dohromady tvoří onu entitu, které se tu říká to TO.
Nejzajímavější na tom je to, že se toto po nepatrných indíciích vynořuje v náznacích i u jiných hledačů duchovního poznání.

"Boží jiskra" ...je třeba u někoho název pro nejmenší samostatnou jednotku z našeho granátového jablka či roje..."

"To, že si někdo myslí, že je nějaký Zdroj, je jen další iluze.

Každá Boží jiskra je sice velmi telepaticky ovlivňována ostatními Božími jiskrami, oním Rojem, ale je zcela zodpovědna za veškerá svá rozhodnutí...za veškerá svá konání..."

"Každý živý tvor na této planetě je konatel, je sám sobě zodpovědný za své skutky. Zpovídat se bude ze svých skutků jen sám sobě (sebe obelhat nedokáže) i sám si bude vypracovávat plány pro další své životy v hmotných tělech."

"když se uvědomíme v tom vyšším duchovním stavu, tak se holt staneme i tím Konatelem, vědomým si to, že koná."
Návštěvník
 

Re: Jsme nebo nejsme konatelé

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 13:35:36

Jana čtv 07. bře 2013 12:29:43



"Kdo si klade tu otázku - jsme nebo nejsme konatelé ? Absolutní pravda je mimo tyhle otázky i mimo možnost na ně odpovídat.

Dalo by se říct, že osvobodit se od ztotožnění s konatelstvím a nekonatelstvím je možné, když to, co je právě třeba, děláme nejlíp, jak je možné a nepřivlastňujeme si žádné zásluhy a ani viny."
Návštěvník
 

Re: Jsme nebo nejsme konatelé

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 13:35:58

lama sob 13. dub 2013 20:21:46, ned 14. dub 2013 12:00:17


"Pěkné téma.(Jsme nebo nejsme konatelé?)"

"Pro mne je zásadní kdo dělá. Od toho se to pak odvíjí."
Návštěvník
 

Re: Jsme nebo nejsme konatelé

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 13:37:19

texty k tomu zda člověk je či není konatelem

Bhagavadgíta

"Činy jsou všude konány kvalitami přírody, ale člověk zmatený osobivostí se domnívá, že sám je činitelem" (Gíta 3:27).

"Vždyť každý je bez vlastní vůle poháněn k činnosti kvalitami zrozenými z přírody "(Gíta 3:5).

"Kdo okem poznání prohlédnou… tajemství vysvobození z jevové přírody, dospějí k nejvyššímu" (Gíta 16:34).


Aštávakragíta

"8. ,,Já konám" - tento blud tě otravuje jako uštknutí velkého černého hada. ,,Nejsem to já, kdo koná" - pij božský nápoj této víry a buď blažen!"

"Nejsi tělo, nemáš tělo, nic nekonáš, ničeho nepožíváš: jsi duch svou podstatou a věčně jen přihlížíš."


zen

„Před osvícením, štípu dříví, nosím vodu.

Po osvícení, štípu dříví, nosím vodu".

Dříve, To bylo prací, která se konala „mnou" (měl jsem nebo neměl jsem ji rád).

Potom, je To jen částí činnosti, částí Toho, co se děje."
Návštěvník
 


Zpět na Archiv z FJZ

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník