Lamí jóga

Náda joga

Nový příspěvekod Linda » čtv 17. črc 2014 21:44:02

od lama » čtv 13. srp 2009 19:28:34

O náda joze je možno se dozvědět mnoho zajímavého.
Často je tato technika spojována s mantrou a se zvukem obecně. Podle některých pramenů student nadajogy prochází 27 úrovní svého vědomí a nevědomí.
Je ale také možno tuto metodu popisovat a praktikovat vnitřně a poměrně jednoduše.
Podle některých pramenů je náda zvuk světa. Můžeme se smířit s tím, že všechny zvuky, tedy to, co jsme schopni vnímat jako zvuky, mají ve skutečnosti jednu jedinou základnu, jeden jediný zdroj. To je myšlenka určitě zajímavá a snadno si domyslíme, jak zapadá do konceptu Advaity(Nedvojnosti). Otázkou pro nás může být co to je ten zdroj - tedy co je to náda, jak k němu přijdeme, jak jej nalezneme,či jak jsme schopni si náda uvědomit - prakticky zažít.

1. První co bychom měli v případě hledání náda udělat, je obrátit svoji pozornost dovnitř sebe. Náda vychází zevnitř a tudíž ji sledováním vnějších podnětů nejsme schopni zachytit.
2. K tomu, abychom náda rozeznali nám nepomůže hlučná mysl. Pokud se nám zdaří uvolnit a uklidnit mysl, je tu opravdu velká naděje, že bude náda rozeznána
3. Nestačí být pouze klidný, uvolněný a zaměřený dovnitř sebe. Nutná je ještě vnitřní živost, přizpůsobivost, nesetrvávání vědomě a cíleně ve statickém (když použiji nadsázky - mrtvolném) stavu.

Pokud necháme otevřenou možnost projevení se zvuku nada, můžeme se jej dočkat. Zvuk náda se nám může projevit v širokém spektru variací. Jedna z prvních variací se může podobat zvuku, který slyšíme z ulity nebo pokud si zakryjeme ucho dlaní. To jsou varianty s nízkou frekvencí. Další lehce pokročilejší varianty se podobají cikádám, vysokofrekvenčnímu "pískání" starých lampových televizorů nebo zvuku "roztočené" tibetské mísy(alikvoty).
To jsou jenom pokusy o přirovnání. Náda vychází zevnitř, neustále se mění v rytmu i frekvenci. Je možné ji vnímat jakoby v hlavě, kterou postupně prochází v různých směrech a postupně "zvětšuje" rozsah svojí působnosti, pokud je jí to dovoleno(pokud je zde uvolnění, uvnitřnění). Od zpočátku nejasně rozpoznatelného zvuku až do mohutné vše prostupující a vše přehlušující vibrace. Stejně tak je možné procházet různými pocitovými stavy od téměř neznatelného chvilkového vnímání přes euforické stavy až do jemně "znějící" tichosti. Mění se i rozsah vnímání. Od zpočátku spíše tušeného místa vzniku, až po pochopení nebo přijmutí nada jako jediné existence, tedy pochopení, že jediné co lze označit jako existující je náda v různých variacích a podobách.
Pokud dojde k projevení náda, není to ještě cíl. Samotná náda má ještě jednu variantu, která je přehlušena "hlavním, nejvýraznějším zvukem". Tento hlavní zvuk je branou dovnitř, do vnitřního světa k sama sobě. Pokud se jí projde - touto branou - je možné nalézt mnohem jemnější vibraci - "zvuk". Přikloněním pozornosti k této jemné náda(tedy té "skutečné") dochází k vyzvednutí energie (kundaliní,hadí síly). Co to znamená přesahuje rozsah tohoto krátkého pojednání.
Můžeme tedy rozdělit náda na dvě části:

* zvací - tedy část poutající naši pozornost dovnitř sebe. Tento zvuk může po chvilce vnímání přinést silné euforické pocity na hranici snesitelnosti
* stoupající - jemný, "sametový", "vznešený" zvuk, související se sušumnou, přinášející velmi subtilní pocit blaženosti, vnitřní vyrovnanosti, sounáležitosti. Je jakoby "tajemně" schován "za" zvacím zvukem náda

Zde nazvaná "zvací" náda se nejvíce projevuje pokud jsme ve vnitřním klidu. Obzvláště silná dokáže být v podvečer, tedy v době, kdy se příroda zklidňuje a "vše" se "ukládá ke spánku".
Zatímco zvací náda bude - ze subjektivního pohledu - přicházet sama, tedy za "běžného denního vědomí", stoupající nada se projeví(alespoň zpočátku) až po projití branou (k sobě) dovnitř. Tím ovšem nedojde k odtržení od probíhajících dějů, ale může nastat podstatná změna perspektivy vnímání(náhledu na probíhající-vnímané děje)

Je možné mít k vnímání náda dispozice. A to je i důvod tohoto zamyšlení nad náda. Může se stát, že máte k tomuto způsobu praxe dispozice -možná dokonce od útlého mládí. Může se stát, že zvuk náda Vás "ruší" při meditaci. Bohužel musím přiznat, že povědomost o této praxi je nulová jak v jogových, tak i jiných kruzích a samotná náda je považována z nevědomosti za nepříjemnou překážku v meditaci.

Vězte tedy, že se nejedná o překážku, ale naopak o neobyčejný dar.

Pokusil jsem se zde nastínit základ práce s náda, protože i při současné informační expanzi z oblasti jogy, mystiky a spol je spíše otázkou náhody narazit na vysvětlení tohoto fenoménu.
Výjimkou je např. kniha Vnitřní bdělost - Salim Michael
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Vizualizace jako meditace

Nový příspěvekod Linda » čtv 17. črc 2014 21:44:51

od lama » pát 21. srp 2009 20:03:14

Nejedná se v pravém slova smyslu o meditaci, ale výsledky vizualizace jsou v mnoha směrech nepřehlédnutelné.
Základním předpokladem je morální čistota. Vizualizace se většinou provádí v úplném klidu po navození relaxace za pomocí soustředění. Samotná relaxace bývá často vizualizací doprovázena.
Objektů vizualizace může být nekonečně mnoho a nelze je jednoznačně unifikovat. Mezi nejpoužívanější patří např:

* Relaxace a navození příjemných stavů
* Pránájáma a práce s energiemi, léčení
* sankalpa

Je možné si uvědomit, že neřízené vizualizace jsou běžně používány myslí při interpretacích. Ač si to mnoho lidí neuvědomuje, pomocí vizualizací dochází k vytváření základních kamenů dalšího osobního života.
Řízené vizualizace lze použít ke zlepšení kvality života.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Mantra joga - neboli motlitba

Nový příspěvekod Linda » čtv 17. črc 2014 21:45:40

od lama » pon 31. srp 2009 21:25:25

Zdálo by se, že mantra joga k nám byla importována z východu v nedávné době, ale mohli bychom mantra jogu přirovnat k motlitbě.
Rozdíly samozřejmě můžeme najít ve vnějších aspektech, tedy zda se sedí nebo klečí, zda používáme svatá slova z hinduismu a jogy nebo křesťanský "otčenáš".
To opravdu důležité se ale děje uvnitř. Mantra joga z pohledu praktikujícího vychází z práce s vnitřními pocity a zároveň blokuje běžně nekontrolované myšlenkové procesy.
Praxe je velmi jednoduchá. Zvolenou nebo předanou sentenci stále opakujeme. Můžeme ji opakovat nahlas nebo vnitřně, v tichosti. Můžeme při ní sedět v meditačním sedu, tančit s hudbou nebo ji používat při řízení auta(tady prosím velmi opatrně!).
Výhodou je využít citové nasměrování - lásku (k Bohu, k Mistru). V ideálním případě tedy praktikující zpívá, tančí a odevzdává se pomocí jednoho či mnoha slov samotnému Bohu nebo jeho personifikaci(Mistr, Kristus atd). Vnitřně nebo veřejně, v jakékoliv situaci, každou uvědomělou-bdělou chvilku.
V mantra joze je možné zažít mnoho citových výkyvů od stavů euforických až po stavy "depresí", kdy je mantra opakována bez možnosti jakéhokoliv citového doprovodu. To odpovídá momentálnímu stavu praktikanta a kontinuitě očisty mysli, která s mantra jogou velmi úzce souvisí. Zpočátku vůlí vytvářená sentence mantry se postupně stává automatickou a všude a za všech okolností samovolně znějící.
Z tohoto pokročilejšího náhledu se pak mantra joga přibližuje náda joze. Z pohledu citů se přibližuje Bhakti joze.
Výsledkem mantra jogy je čištění mysli i citů a pozdvihnutí vnitřní úrovně člověka.

* Džapa(japa) - znamená opakování.
* Mála(džapamála) - většinou 108(event. 109) dřevěných kuliček navlečených jako korále. Při každém opakování se posune jedna kulička palcem v dlani.


Samostatnou kapitolou zde může být význam a "zacílení" jednotlivých manter. V některých jogových a jiných praktikách se používají mantry k zesílení dané techniky - např. v kundaliní joze, v pránájámě apod. Každá mantra má tedy svoji již v projeveném vesmíru "zaevidovanou" interpretaci - to je dáno mimo jiné jejím předchozím používáním jinými. Tuto interpretaci je výhodné respektovat a případně využít, neboť v případě harmonie souvisejících energií(např. stav praktikujícího versus interpretace mantry) se působnost mantry umocňuje.
Rozpoznání této harmonie může být zkušeným učitelem využito ve prospěch praktikujícího.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Vipassaná - meditace vhledu

Nový příspěvekod Linda » čtv 17. črc 2014 21:46:25

od lama » úte 08. zář 2009 19:15:52

Základní stupěň - možná lépe předstupeň této praxe je sledování fyzického projevu těla při dýchání - tedy ke zvedání a klesání břicha - v meditačním sedu.

Následná praxe spočívá v objektivizaci všech sledovaných dějů - k takzvanému "značkování". Veškeré děje, které se zobrazují v zorném poli vědomí jsou jasně a stručně pojmenovávány a s pojmenováním opuštěny.
Zpočátku může například praxe vypadat tak, že ve chvíli kdy se v obzoru vědomí objeví pocit bolesti v kolenou(meditační sed), dojde k vnitřnímu jasnému pojmenování "bolest v kolenou" a tím je vazba na tuto myšlenku ukončena. Nedochází tím k "rozvíjení příběhu" - tedy návazných myšlenek a o to více vystupuje ticho mezi myšlenkami.
Alegoricky lze popsat tento postup tak, že na poště přijde balík(myšlenka) je orazítkován(označkován) a bez jakýchkoliv vazeb a závislostí poslán dále.

O výsledku samotném se zde nehovoří. Primární je praxe sama. Postupně se praxe stává velmi jemnou a subtilní, takže jednotlivé vjemy již nemusí být "přesně popisovány", ale přesto jsou jasně a striktně "označeny". Praktikant netouží po žádných nadsmyslových vjemech(jsou označkovány), ani vnitřní klid není cílem(je označkován pokud se jako koncept objeví ve vědomí).
Přesto nebo spíše právě proto je Vnitřního Klidu dostatečně přesvědčivě dosahováno.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Mouna I a II

Nový příspěvekod Linda » čtv 17. črc 2014 21:59:02

od lama » pon 21. bře 2011 20:55:32

Mouna I

Pokud nás to zaujme, pravděpodobně to vyzkoušíme.
Člověk, který nemá valné zkušenosti s meditací nebo nějakými hlubšími technikami prostě nemůže použít jiný nástroj, než je vlastní vůle. O žádné jiné možnosti neví a nemá o ní ani představu.
Takže doporučení plynoucí z mouna je nemluvit. Něco jako bobřík mlčení. Nemusí jít všechno úplně hned a tak se prostě člověk snaží omezit mluvení na nejnižší snesitelnou míru. Pokud se to daří, dochází už zde na této úrovni k úspoře vnitřní energie(udána). To se projevuje na všech úrovních od těla počínaje po mysl. Člověk necvičený ovšem to pravděpodobně hned nerozpozná a proto je potřeba dostatek trpělivosti.
Ušetřená energie nás sama vede ke zvnitřnění a soustředění na "nemluvení" k tomu dopomáhá.
Začínají být postupně výrazněji rozpoznávány vnitřní děje.

mouna II

Když jsme tedy drželi nějaký ten den bobříka mlčení, začíná se projevovat zcitlivění. Vnímání vnitřních stavů, pocitů a myšlenek se zvýrazňuje.
Pokud se týká venkovních projevů - tedy nemluvení - zdá se situace docela udržitelná pomocí vlastní vůle.
Ale pod povrchem venkovního klidu a nemluvení vystupují vnitřní děje. To co je uvnitř uschováno se tedy dostává na světlo a stává se viditelnějším než kdykoliv předtím. Pravděpodobně se začnou střídat stavy hlubokého a příjemného klidu se stavy nezadržitelného víru myšlenek a pocitů. Tyto stavy se neustále střídají a postupně nabývají na vyšší intenzitě jak směrem ke klidu tak směrem k chaosu.
Protože se situace postupně začne jevit nezvladatelnou pomocí vlastní vůle, nastávají dvě možnosti. Vrátit se pokorně do hluku myšlenek a pocitů a "relativní - skoro původní - hladině vnitřního hluku" nebo se nevzdat tak snadno a zapátrat, z jakého důvodu dochází k takovým výkyvům.
Položit si tedy patřičnou sadu otázek: Co nás ruší z našeho vnitřního mlčení? Co způsobuje neklid? Jakými prostředky se ukotvit ve vnitřním, nejen venkovním, klidu?
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Mouna III

Nový příspěvekod Linda » čtv 17. črc 2014 22:00:02

od lama » pát 25. bře 2011 23:05:41

Pokud jsme neopustili cestu ke klidu, nevzdali snahu a nenechali se ukolébat možností návratu do původního stavu, pátráme o důvodech nemožnosti setrvání v kýženém stavu klidu.
Co nám tedy brání ocitnout se v klidu a setrvat v něm?
Prvním naším zjištěním je, že fyzický klid je možné dosáhnout jen bez účasti jakéhokoliv dění.
Pokud budeme vnímat kde a jak klid na fyzické úrovni začíná, dostaneme se přes venkovní děje a akce svalových skupin těla k funkcionalitám, které probíhají v těle bez vlastního přičinění. Tedy funkcionalitám, kterými nemáme možnost přímé manipulace. To je činnost vnitřních orgánů jako jsou játra, ledviny, slinivka a podobně. Tuto část těla nám nezbývá než nechat v našem zkoumání zatím mimo zájmovou oblast, protože naše vůle a naše možnosti ovlivňování jsou v tomto směru poměrně málo účinné..
Můžeme si při dostatečné citlivosti uvědomit pohyb srdce a také pohyb dýchacích svalů.
Tyto dvě funkcionality těla probíhají téměř neustále a mají přímou souvislost s naší existencí. To si můžeme uvědomit. Stejně tak si můžeme uvědomit, že obě tyto základní funkcionality jsou dynamické, jsou založeny na pohybu a tudíž stále zde budou i přes naši snahu dosáhnout klidu.
Dokud tedy bude toto tělo fukční a živé, budou probíhat tyto děje - děje, které jsou (nejen na tělesné úrovni) zdrojem neklidu.
Jak lze tedy v klidu setrvat? Pokud vezmeme v úvahu tvrzení lidí jako je Brahmam nebo Raméš Balsekar a uvěříme jim, že klid je skutečně možné dosáhnout, nějaký způsob musí existovat.
Jedna z možností je prozkoumat, zda mohu na úrovni pociťování opustit toto tělo, opustit vnímání dějů v tomto těle.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Mouna IV

Nový příspěvekod Linda » čtv 17. črc 2014 22:00:43

od lama » sob 26. bře 2011 20:15:04

ravděpodobně jsem došli k závěru, že na fyzické úrovni, tedy na úrovni těla nelze skutečný klid nalézt. Co nám zprostředkovává informace z okolí a z těla? Jsou to takzvané smysly. Tedy zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Je tedy jasné, že sledováním žádného z těchto smyslů klidu nedosáhneme.
Informace ze smyslů jsou interpretovány myslí. Děje se tak na podkladě minulých zkušeností - tedy paměti - kdy v rámci podobnosti soustavy signálů ze smyslů a informací v paměti je vytvářen obraz vnímaného. Minule jsme zkoušeli dojít ke klidu pomoci smyslů, nyní to tedy zkusme na podkladě mysli.
Uzavřeme se tedy ve své mysli. Pokud se nám to podaří a uzavřeme komunikaci se smysly (pratjahára), začneme intenzivněji vnímat myšlenky a vnitřní pocity z toho vyplývající. Pravděpodobně zjistíme, že náš myšlenkový pochod nezadržitelně pokračuje jak již bylo zmíněno v prvním díle tohoto pidiseriálu.
Můžeme si položit otázku: Z jakého důvodu náše myšlenkové pochody stále pokračují? Ti zkušenější odpověď znají. Na vině jsou naše zvyky věnovat se a poutat pouze venkovnímu světu a vnímání a interpretaci smyslů. Poutat se k myšlenkám a pocitům znamená extrémně je přijímat nebo je extrémně odmítat. Tím vytváříme zvyk, který nás k našim myšlenkám a pocitům stále více poutá - vytváříme vazby v neuronové síti našeho mozku. Naše nitro se střídavě chvěje pocity příjemnými a vzápětí pocity nepříjemnými a my to podporujeme v domnění, že to je ten správný pocit existence a života. A čím více to podporujeme tím šílenější kolotoč myšlenek a pocitů v mysli roztáčíme.
Pokud toto všechno dokážeme sečíst a podtrhnout, zjistíme, že klid začíná až po odpoutání se od světa, těla a mysli.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Mouna V

Nový příspěvekod Linda » čtv 17. črc 2014 22:01:25

od lama » ned 27. bře 2011 11:08:11

Došli jsem tedy k tomu, že klid nastává až po odpoutání od světa, těla a mysli. Pro dílčí úspěchy a odzkoušení si jak takový klid vlastně vypadá už máme připravené a obecně známé metodiky.
Například sledování zástavy dechu. To v praxi vypadá tak, že se soustředíme na mezery mezi nádechem a výdechem a mezery mezi výdechem a nádechem. Není k tomu potřeba ovlivňovat náš dech pomocí vůle. Jen hledáme okamžik, kdy dechové svaly nepracují. Pokud se nám to podaří, můžeme zjišťovat, že mysl se v ten okaamžik bezdeší zklidní a panuje (relativní) klid. Podrobnosti k této praxi můžeme najít i v některých klasických jogových tradicích, kde samádhi je vysvětlováno jako zastavení dechu.
Další výborná technika je vnímat mezery mezi myšlenkami a pocity, kdy žádná myšlenka ani pocit není zpracováván. Tím, že se na tuto mezeru soustředíme, samotný klid mysli přitahujeme a můžeme pak dodatečně vnímat, jak se mezera mezi myšlenkami prodlužuje.
Samozřejmě tyto techniky nejsou zrovna vhodné pro úplné začátečníky a tak je potřeba doporučit začátečníkům běžnou relaxaci - tedy uvolnění ve všech možnch a myslitelných nuancích.
Úvodní věta "klid nastává až po odpoutání od světa, těla a mysli" v nás může vyvolávat smíšené, možná až negativní pocity. Můžeme se podívat na to proč se tak děje, protože zdrojem tohoto možná až negativního pocitu bude velmi pravděpodobně naše ego. Snadno si to můžeme zkontrolovat,
protože pro nás je jistý hluboký stav klidu denně dosažitelný a také běžně dosahovaný. Je to běžný stav hlubokého spánku. Je k tomu potřeba doplnit, že sice hluboký spánek je stavem klidu, ale nikoliv stavem, který bychom měli trvale dosáhnout. Tady se dostáváme již mimo oblast klidu tak jak jej známe a jak si jej v myšlenkách - pomocí ega - představujeme.
Potřeba dosáhnout Klidu se v tomto okamžiku přeměňuje na potřebu vymanit se z vlastního ega a to je již trochu jiná kapitola.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Mouna VI

Nový příspěvekod Linda » čtv 17. črc 2014 22:02:19

od lama » pon 28. bře 2011 20:46:14

No protože to zas tady vypadá spíš na monolog, chtěl bych k tomu napsat, že samozřejmě není dobrý nápad to brát - to co je tu napsáno jako hotovou, uzavřenou věc.
Důležité je na tom to, že si každý může udělat vlastní soukromou zkušenost a to žádná slova nezprostředkují. S klidem má vlastní zkušenost každý. Někteří mají i zkušenost z různých retreatů, vícedenních meditací. Ať už je to z jakékoliv tradice(joga, budhismus), většinou se na takových setkáních mouna doporučuje.
Stejně jako uvolnění je mouna(klid) pro nás běžnou záležitostí jejíž kladný dosah na naše bytí si ne vždy uvědomujeme. Příkladem nám může být již zmiňovaný hluboký spánek. Bez stavu hlubokého spánku je dost obtížné si vůbec náš život představit a dost často se na něj i třeba jen podvědomě prostě a lidsky těšíme. Možná bychom při podrobnějším zkoumání zjistili, že onen pocit klidu v hlubokém spánku nám dává pocit jistoty, ukotvení a bezpečí - a pomíjí naši "venkovní situaci", stav v jakém je naše tělo a mysl v bdělosti. Lze zjistit i důvod tohoto příjemného "výsledku" hlubokého spánku - je to stav, který je naší skutečné přirozenosti - našemu já bližší, než stav bdělosti. z toho nám pak může vyplynout, že samotným klidem nebo vytvářením klidu se k našemu vlastnímu já přibližujeme.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Lamí jóga

Nový příspěvekod Linda » čtv 17. črc 2014 22:04:00

od lama » stř 27. črc 2011 11:29:08


Vývoj vnímání
- nejdříve je všechno jen venku
- všechno důležité je venku, ale něco je uvnitř
- to nejdůležitější je uvnitř a něco je venku
- všechno je uvnitř
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Lamí jóga

Nový příspěvekod Linda » čtv 17. črc 2014 22:04:46

od lama » úte 07. úno 2012 22:11:34


žádné uvnitř nebo venku
ani žádné uvnitř nebo venku


***


PS: Diskuse k Lamí józe je tady
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Předchozí

Zpět na Archiv z FJZ

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků