Alaja píše:Z internetu...z nabídky nějakých seminářů....
"Vina! A co na to Bible?"
Pokud nesloužíš Bohu - zraňuješ a ochuzuješ druhé.
Jestliže sloužíš Kristu - zraněný a odmítnutý jsi mnohdy ty.
Když neznáš tento rozpor, tvoje duše se trápí.
Osvobození od této nejistoty a porozumění vině, studu, strachu i úzkosti nabízí tento netradiční seminář. (Fp. 4, 6)
Ten odkaz Fp 4, 6 říká:
„O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu,“
Je to z listu apoštola Pavla bratrům a sestrám do města Filipi.
Přesmyknutím slov dostaneme větu: „…prosby vaše ve všech věcech známy buďtež Bohu skrze modlitbu a poníženou žádost (spojenou) s poděkováním“.Potud odkaz z Fp 4, 6.
Ostatní jsou slova pořadatele kurzu. Lze je vzít za své nebo ne.
„Pokud nesloužíš Bohu - zraňuješ a ochuzuješ druhé.
Jestliže sloužíš Kristu - zraněný a odmítnutý jsi mnohdy ty.“
Ale kde je psáno, že ten kdo slouží Kristu, bývá zraněný? To by se sice mohlo stát, ale nemusí se to stát jen těm, kdo slouží Kristu. Pokud se umím srozumitelně vyjadřovat, mohu se shodnout. Mě to zavání situací z počátků křesťanství, kdy ještě byli vyznavači Krista šikanování, když se nechtěli poklonit soše císaře. Vyrostlo z toho ponětí, že křesťan musí ve světě trpět a ustanovil se kult mučedníků. Dnes se žádný císař neprohlašuje za boha a nevyžaduje úctu. Věřící může klidně procházet životem, aniž by za svou víru trpěl. Konflikty s lidmi kvůli víře již nejsou.
A co kdybychom rozšířili názor na konflikty za víru takto:
„Pokud nehlásáš dharmu - zraňuješ a ochuzuješ druhé
Pokud hlásáš dharmu - zraněný a odmítnutý jsi mnohdy ty“.
Takže, jak vidno, konflikty si umíme vyrobit sami. A někdo nám vnucuje rozpor.
„Když neznáš tento rozpor, tvoje duše se trápí.“
Dále nás upoutávka utěšuje (slova jsem popřehazoval):
„tento netradiční seminář nabízí
1/ Osvobození od této nejistoty a
2/ porozumění vině, studu, strachu i úzkosti „
Takže nabízí:
1/ osvobození od nejistoty zda hlásat učení (hlásat Ježíše, hlásat dharmu),
2/ navíc něco, o čem na počátku v úvodních dvou řádcích nebyla řeč a co nesouvisí se samotným hlásáním a může se týkat každého obecně, totiž porozumění vině, studu, strachu i úzkosti, což je bonus navíc.
*
To píši, co se týká slov nabídky. A teď proč jsem použil nezvyklou formu varování.
U příspěvku nebylo tlačítko „citovat“. Hledal jsem vedle v tlačítkách a jedno bylo „varování“. Byla to použitelná možnost jak se ozvat. Byla to u mne spíše možnost uvést připomínku, to je vše.
Táru mám rád a kárat bych ji nechtěl. pá, Evičko.