Mezisklad

Moderátor: nop

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod Jana » pon 09. led 2017 8:32:08

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9141
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » ned 22. led 2017 7:57:01

hlavolamy

tak mne po ránu napadlo, zda vedoucí osoba (kouč, trenér, rádce) snese být zranitelná.
Dnes se chválí schopnost vcítit se (empatie, ba až soucit), ale co se stane, když rádce chce být také zranitelný? možná zažije krásné chvíle s druhým, který je také zranitelný.
Neměli by se ale zraňovat, bylo by to vhod?
Nezraňujme zranitelného!, ale můžeme být jemní ku křehkému.

Proč se zabývám názvoslovím? To aby nás roztodivný smysl slov nemátl, neodváděl jinam k rozkolům.
Slova mají vést k vyjádření myšlenek, ale mohou být rozličně pochopena.

Mne znepokojují dvě slova: dráždění a zranitelnost.
Fyziologie používá slovo dráždění místo slova podnět nebo stimul. Dráždění přišlo s dílem I. P. Pavlova, buňka reagovala na podněty nějakou reakcí, taktéž naučený pes vypouštěl sliny, když se v laboratoři rozsvítila žárovka.
Na druhé straně oceánu se používala dvojice slov stimulusbehaviour, přeloženo podnět – chování,
u nás dráždění – reakce.
Dráždění je tedy stimul= podnět.

A co když se na někoho usměji a odpoví mi také úsměvem?
Je to podráždění a reakce v pavlovském názvosloví a je to podnět a chování v americkém názvosloví.
Při setkání v restauraci Potrefená husa v lednu jsme se všichni usmívali, to značí, přijímali a vysílali jsme obousměrně úsměvy, tedy jsme se všichni dráždili a reagovali.
I ta husa v názvu má pojem reakce a stimulu.
=
Podobně cítím jako neforemný pojem zranitelnost.
Nemělo by se používat něco méně nebezpečného? Co vnímavost, citlivost, křehkost?
Napadlo mne:
voják by neměl být zranitelný, boj by byl problematický. Proto bývalo brnění. Dnes je neúčinné a tak se armáda chrání manévrováním.
A co je zvláštní: psychologové chválí novodobé slovo „zranitelný“, ale sami jsou nezranitelní.
Už jste viděli psychologa plačícího dojetím?
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2336
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod Jana » ned 22. led 2017 8:45:31

Moc hezká úvaha, Nope.

To, z čeho se mi jeví, jako nejlepší možnost vycházet, je biblické: "Miluj bližního svého jako sebe sama."

Tohle, bych řekla, řeší tu Tvou otázku ohledně zraňování.

Můžeš úmyslně a záměrně zraňovat toho, koho miluješ jako sebe sama?

Pokud však v nás není láska, pak můžeme ubližovat nejen svým bližním, ale především sami sobě.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9141
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » ned 22. led 2017 11:35:24

Jana píše:Moc hezká úvaha, Nope.

To, z čeho se mi jeví, jako nejlepší možnost vycházet, je biblické: "Miluj bližního svého jako sebe sama."

Tohle, bych řekla, řeší tu Tvou otázku ohledně zraňování.

Můžeš úmyslně a záměrně zraňovat toho, koho miluješ jako sebe sama?

Pokud však v nás není láska, pak můžeme ubližovat nejen svým bližním, ale především sami sobě.

To je hezké,
ale "zranitelnost" je vydávaná za něco co by měl a co je positivní. Přichází to ze Západu. Z Východu ne.
Snad to znamená "nemít okoralé srdce". Snad v původní podobě to je "vulnerability". Jistě to znamená měco žádoucího, ale problém je najít správné slovo české, moravské, slovenské.
Co ta "zranitelnost" se vlastně myslí? Snad bezbrannost? To je pasivní. Měl by to být výraz s kladným efektem.

A ne jako u G.Meyrinka, který v jedné povídce napsal, že v kavárně seděla (sama) dáma, srdce obrněné stoliberním špekem. (libra = cca 0,48 kg).
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2336
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod Jana » ned 22. led 2017 12:00:27

nop píše:tak mne po ránu napadlo, zda vedoucí osoba (kouč, trenér, rádce) snese být zranitelná.
Dnes se chválí schopnost vcítit se (empatie, ba až soucit), ale co se stane, když rádce chce být také zranitelný? možná zažije krásné chvíle s druhým, který je také zranitelný.


nop píše: ..."zranitelnost" je vydávaná za něco co by měl a co je positivní.


Něco jako v duchu:

"Plačte s plačícími?"
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9141
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » ned 22. led 2017 12:12:05

Jistě, schopnost plakat s tím, kdo pláče je to také. Ale ta zranitelnost je i něco navíc. Nevím, co se tím myslí v anglické jazykové oblasi, ale doplním něco.

sotva jsem napsal něco o slově „zranitelný", našel jsem něco v článku o herečce Emmě Stoneové.

„Podobně o mladé herečce mluví Tate Taylor, režisér oscarového dramatu Černobílý svět. „Emma umí spojit sarkastický humor s vlastní zranitelností. To jen dokazuje, že je duchaplná, zábavná, kultivovaná, vzdělaná, ochotná hrát pokornou postavu. Když pak ukáže svůj komediální talent, je nemožné ji nevnímat.“
O pár vět výše se chválí opak zranitelnosti “mít kůži“:

„Ani dnes mi ale úplně nedochází, jak šílený to byl risk odejít ze střední (školy) do tvrdého showbyznysu (v 15 letech věku). Ale věřila jsem svému instinktu.
Vypěstovala jsem si hroší kůži a dobrou pracovní morálku a přežila jsem to,“ zavzpomíná.

zdroj: https://www.novinky.cz/zena/styl/426138 ... vatil.html

Mimo Emmu si pamatuji na podobný výrok. Novináři v Německu hledali každoročně nejznamenitější výrok veřejných osobností. Jednou to vyhrál výrok spolkového kancléře Konráda Adenauera:
„Taková hroší kůže, to je boží dar“.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2336
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » ned 22. led 2017 12:27:32

Je asi vhod mít oba druhy schopností (vlastností). Nezranitelnou kůži a něžné srdce.
Ježíš děl: Matouš 10: 16 Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a prostí jako holubice.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2336
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod Jana » ned 22. led 2017 12:33:18

Takže ta zranitelnost, o které je tady řeč, by měla být opakem hroší kůže? Něco jako citlivost? Empatie?

Umět se vcítit do pocitů toho druhého? Být s ním "na jedné lodi"?

Něco třeba jako tady?




Když se na tu citlivost podíváme z pohledu Bible, tak jak se projevovala Ježíšova empatie vůči těm, kteří ho milovali, například vůči matce Marii, když přijal svůj kříž, nechal se chytit a ukřižovat?

Na druhé straně empatie věřících vůči Ježíšovi může mít smysl.

A jak vypadá empatie probuzených vůči neprobuzeným, kteří sní si svůj těžký sen?

Určitě nebude mít valnou hodnotu, když lékař nebo Mudrc bude přímo prožívat s hledajícím jeho depresi, strachy, pocity ublíženosti, křivdy, závislosti, nešťastnosti.

Ale obráceně, když se hledající vcítí, vžije, do láskyplné nezranitelnosti toho, který zakouší Pravdu, tak to může být osvobozující.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9141
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Mezisklad, zranitelnost

Nový příspěvekod nop » pon 23. led 2017 17:01:07

Vidím, že pojem „zranitelnost“ se udržuje frekventovaný i v poradně.
v příspěvku
Re: Nejste svou vlastní myslí od Návštěvník » pon 23. led 2017 17:34:01
se píše:
„...Jakmile se jednou vzdáte, přestanete potřebovat falešné masky ega. Stanete se velice prostými a velice skutečnými lidmi. „To je nebezpečné,“ říká vaše ego. „Něco se ti stane. Budeš zranitelný.“

Ego však neví, že skutečnou nezranitelnost objevíte jedině tehdy, když se vzdáte rezistence a když se stanete „zranitelnými“.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2336
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad, zranitelnost

Nový příspěvekod nop » stř 25. led 2017 0:26:39

Co je zranitelnost? Je to slovo, které sem přichází v duchovních knihách a to směrem od Západu. Nesetkal jsem se s tím v oblasti pravoslavné ani ruské, a v češtině má záhadný, nejasný význam.

Zanechám uvažování z jazykové stránky a popíši jednu situaci.

Seděl jsem u stolu s počítačem a naše děvčátko si lehlo napůl pod židli na bok a řeklo: „jsem štěnátko – ňaf – ňaf,“ .
Potom mne napadlo vyzkoumat jaký je to pocit. Lehl jsem si také na bok a řekl jsem „ňaf“. Docela se mi to zdálo hezké.
Jednou později jsem o tom vyprávěl dospělé ženě při procházce po ulici a dokončil jsem: „a víš, že jsem se při tom cítil docela dobře?“
Nedaleko nás přitom šla neznámá žena a všeho si všimla. Ženy jsou mistryně nenápadného odposlechu. Ale prozradil ji nenápadný úsměv. Jí se líbilo, když mužovi bylo dobře cítit se štěnětem. Ten by nemohl ani ublížit. Myslím, že po vyslechnutí „cítil docela dobře“ možná také něco odpustila mužskému pokolení.

Takže: týká se to zranitelnosti ?
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2336
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

PředchozíDalší

Zpět na Mezisklad

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron