Mezisklad

Moderátor: nop

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » pát 11. dub 2014 22:11:16

kdo by se příčil hezkým králíčkům?
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2256
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » pon 14. dub 2014 11:25:58

kocour_filosof.jpg
pozdrav
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2256
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad, hlas o pravdě z minulosti

Nový příspěvekod nop » úte 15. dub 2014 22:52:15

A) Jak se myslelo v V. století.
Dionýsios Areopagita, List VII. Biskupu Polykarpovi.

Nevím o tom, jestli bych někdy polemizoval s Řeky či s někým jiným.
Domnívám se totiž, že dobrým lidem stačí, když mohou poznat a vyslovit to, co je pravdivé samo o sobě, tak, jak se to s tím skutečně má.
Ať už je to cokoli, pokud bylo dokázáno správně podle zákona pravdy a bezchybně stanoveno,
(pak) vše, co se má jinak a nárokuje si pravdivost, bude vyvráceno jakožto něco odlišného a nepodobného tomu, co skutečně je,
a tedy (bude vyvráceno) jako něco spíše zdánlivého než skutečného.
Ten, kdo chce zjevovat pravdu, by se proto neměl zbytečně pouštět do sporu s jedněmi či druhými. Každý z nich totiž tvrdí, že císařský peníz (2) patří právě jemu – a snad opravdu má jakýsi klamný obraz určitého zlomku pravdy.
A když vyvrátíš názor jednoho, někdo další a po něm zase jiný se bude přít o totéž.
Jestliže však bylo pravdivé tvrzení stanoveno správně a žádné jiné je nedokázalo vyvrátit,
pak se vše, co se s ním ve všech ohledech neshoduje, samo zhroutí vlivem neotřesitelné pevnosti toho, co je skutečně pravdivé.
Protože jsem, jak se domnívám, toto správně pochopil, nesnažil jsem se nikdy polemizovat ani proti Řekům ani proti nikomu jinému.
Mně stačí – a kéž mi v tom Bůh pomáhá – nejprve poznat něco z pravdy a pak o tom na základě tohoto poznání mluvit tak, jak je třeba.

==
poznámky: 1) Dionýsios měl na mysli rozhovory mezi ranými křesťany a obklopujícími je Řeky, ještě neuvěřivšími. Praví, že s nimi nikdy nepolemizoval. Spisy a dopisy psal pro křesťany (kteří mu ovšem rozuměli). Polykarpos byl žákem apoštolů a biskupem ve Smyrně (dnes Izmir v Turecku). Žil do roku 160.
2) „císařský peníz“ (platný všude v říši), totiž minci, která na rozdíl od jiných je opravdu hodnotná.
3) autor Dionýsios žil podle důkazů v V. století, ale psal tak, jako by byl žil v prvním, za časů apoštolů. Tvrdil, že ještě poslouchal řeč apoštola Pavla v Athénách na řečnickém pahrbku Areopág (tehdejší athénský Hyde Park, kde mohl ke všem promluvit každý). Někteří říkají, že Dionýsios je jasným svědectvím o převtělování, má paměť z I. století a píše v pátém.
Psalo se ručně a opisovalo se, takže není ani jasné, který materiál pochází původně z I. a II. století a je to jen pozdější opis starého textu opsaný V. století a co bylo naproti tomu napsáno až v V. století.
Stáří textů napovídá názvosloví ze staré doby, které dopisy používají. V V. století se používaly už tituly biskup (épískopos), kněz (presbýteros) a jáhen (diákonos), ale v začátcích se místo nich používaly výrazy iérarchos, iereús a leiturgós, a právě ty jsou použity v Dionýsiových spisech, jako by v té době I. až II. století už žil.
Známým spisem od Dionýsia je „O mystické theologii“, vyšel také česky v nakladatelství Oikuméné, 2005.
4) citovaný dopis pro Polykarpa může být užitečný i pro dnes. Tak se psalo a myslelo tehdy. Pravdu bylo možné stanovit. A co dnes? Viz bod B).
=B)
jak se píše v XXI. století? Nic není jisté. Něco je nebo také není. Může to být tak nebo opačně a ještě jinak.
Závěr: C)
historie je učitelkou pro přítomnost. (Hegel)
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2256
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad, o světle těla

Nový příspěvekod nop » čtv 24. dub 2014 22:19:10

Srovnání o světle svíce, ze slov z Indie a od nás.

Re: Eros a Agape , od Jana » úterý 22. dub 2014 20:32:57
…. "Maharadž: Já zná svojí podstatou jenom samo sebe. Chybí mu zkušenosti, a tak se kdekoliv projevuje jenom jako samo Já. Učí se tedy žít samo (vairágja). Při správném chování se dostaví silný vnitřní pocit (mukmukšutva) a to ho pohne ke hledání vlastního zdroje. Svíčka těla se zapálí a vše je náhle jasné a světlé (átmaprakáša)…(konec citátu)

Z Bible o svíčce.
Job 29, 2 Ó kéž bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
3 Dokud svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,

Lukáš 12, 35 Buďte bedra vaše přepásaná, a svíce (ať je) hořící.
36 A vy (buďte) podobni lidem očekávajícím Pána svého,…

Matouš 6, 22 Svíce těla jest oko; protož jestliže by oko tvé upřímné bylo, všecko tělo tvé světlé bude.
23 Pakli by oko tvé bylo nešlechetné, všecko tělo tvé tmavé bude.

Lukáš 11, 36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, bude všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí…

Marek 4, 21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.

Matouš 5, 14 Vy jste světlo světa. Nemůže město na hoře ležící skryto býti.
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všem, kteříž jsou v domě.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré…
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2256
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad, pro Andrewa

Nový příspěvekod nop » úte 27. kvě 2014 6:49:15

Andrew píše: „…Zkušenosti, které jsem sám zažil, mi dali malé ochutnávky.
Moc se ale bojím je realizovat, protože se bojím, že přijdu o svůj život. Že věci, které dnes pro mě mají význam, mě už zajímat nebudou.
Může to být taková Pandořina skříňka, která zničí život.
Je to pro mě teď Sophiina volba. Těžké rozhodování.“
Jeho příspěvek má nápis: „STRACH BÝT BEZPODMÍNĚČNĚ ŠŤASTNÝ“
*
Ale jeho vlákno je zamčené. Re: Popisuji jak cítím bytí, od Andrew » pon 26. kvě 2014 2:23:00
viewtopic.php?f=237&t=2725&p=74742#p74742
Využívám možnost psát jinam a píši:
Možná, že obavy jsou z porovnání toho co je a možností toho, co by mohlo být nebo mělo být.
Připomíná mi to vědomí žáka z druhé třídy, který zahlédl učivo pro pátou třídu. Lekne se algebry a gramatiky.
Máme možná něco naplnit. Vysoké cíle. Zkratkou řečeno: Pavel píše „..a nežiji už já, ale žije ve mně Kristus,..“.
Zkusme to říci takto: je v nás prorocký duch a dar. Mějme více místa pro to vysoké! a ve skromnosti tomu ustupujme se svou osobní „jedinečností“, ať [to, co nás převyšuje] má podíl stále větší, a postupně : „on se má ve mně zvětšovat a já umenšovat“.
Ještě malý příklad. Jsou případy, kdy je přeměna zřejmá. Jednu uvedu, ale ne jako námět pro každého.
U nás doma je jeden nápis na hrnečku, který někdo donesl. Četl jsem to poprvé se zájmem:
„Já jsem zázrak přírody, užívám si pohody….“ Až do toho se mi to líbilo. Byl jsem ochotný být zázrakem přírody…
Pak jsem četl dále. „..Super ženská, jak má být, skvělý život umím žít.“
Tady jsem se zastavil. Nešlo mi to.
Ale chtít být prorokem a léčit lidi a požehnávat, s tím bych souzněl. Ale tu odvahu mít, všeho se pustit a dělat proroka !
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2256
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad, o práci a mnišství

Nový příspěvekod nop » úte 03. čer 2014 4:00:00

O práci s hlediska korespondence s duchovnem. (opis)
Práce se dotýká všech rovin lidského bytí a přesahuje tak povrchní činnost na viditelné rovině. Vždy také obsahuje duchovní rozměr. Naše vnější působení účinkuje zpětně na naše pocity a naši duši. Má velký význam, zda svou práci zažíváme jako smysluplnou, či zda jsme vnitřně lhostejní nebo dokonce pokládáme své jednání za nemorální a odmítáme ho.
Kreativita a poslání, ale také utrpení, stres a závislost
V každé době nalezneme vedle sebe společenské a osobní podmínky, které umožňují zakusit práci jako kreativitu a poslání, ale také podmínky, za kterých je práce vnímána jako utrpení, stres nebo závislost. Práce, „abych vydělal peníze“ nebo „měl práci“, představuje jednostranný přístup k práci. Stejně tak jednostranná je představa, že práce slouží především sebeuskutečnění nebo mě musí vždy bavit. Někteří lidé své pracoviště využívají k vykonávání moci. Pro náš podvojně prožívaný svět černé a bílé, radosti a utrpení, je podstatné, aby byl pro úplnost zahrnut vždy také opačný pól. K moci patří péče o druhé. Proti úsilí stojí odpočinek. Duchovní pojetí práce je komplexní a zahrnuje právě také tuto polaritu, stejně jako napětí mezi působením ve světě a péčí o vlastní duši.
Prací pokračujeme v díle Stvořitelově
V křesťanském pojetí práce se člověk podílí na stvořitelské moci Boží. Nejde o pouhou povinnost pracovat, kterou Bůh lidem uložil. Naopak - práce má v sobě hlubokou hodnotu. Způsobuje zdokonalování světa. Vytváří struktury solidarity, a má význam pro lidskou komunikaci a vytváření společenství.
Pracující lidé mají být přesvědčeni, „že svou prací pokračují v díle Stvořitelově, jsou na prospěch svým bratřím a přispívají osobním přičiněním k uskutečnění Božího plánu v dějinách“ (text uvádí Druhý vatikánský koncil - konstituce Gaudium et spes. čl. 34).
Se svolením zpracováno podle knihy
Friedrich Assländer, Anselm Grün, Práce jako duchovní úkol,
vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Zdroj: http://www.vira.cz/Texty/Clanky/Prace-s ... -byti.html
*
S hlediska debat na Poradně: nacházíme tu texty také od lidí, kteří svou prací nemohou získat „zpětnou vazbu se světem“.
To jsou lidé, kteří pracovat nemusí (mají dost ), nebo nechtějí jako mniši, nebo nemohou jako nezaměstnaní, nebo nemohou proto, že je do toho přivedla náhlá změna pohledu na sebe a existenci a nezvládli „dvě věci najednou“ (jako Eckhart Tolle a Jean Paule Sartre).
A protože mniši a jiní umějí obvykle psát, dostáváme rady od těchto izolovaných účastníků „provozu světa“, ale kdo přitom pracovat musí, ten je vystavený konfrontaci se dvěma oblastmi: s oblastí práce, to je konání a s oblastí myšlení, resp. poznání.
Pak se my čtenáři máme s oběma trendy osobně vyrovnat.
Pozoruhodná byla tendence lámaistické církve v Mongolsku na začátku 20. století. Rozhodli se rozšířit počet mnichů (mužů) tak, aby v každé rodině (to znamená každé mongolské rodině, která je početnější než u nás) byl alespoň jeden muž mnichem, což odpovídalo asi pětině mužů. Ti pak jako mniši nepracovali. Čtyři pětiny zbylých je mělo živit.
Pak ale v daleké Evropě vznikla Říjnová revoluce 1917 a dosáhla do světa. Našla si stoupence i v Mongolsku, Suche Bátara a Čojbalsána a tito dva marxisté zanesli revoluci do rodné země. Spolu s nimi působila i Čojbalsánova sestra, která byla jeptiška.
Po revoluci museli od roku 1924 také řešit pracovní problémy v zemi, kterou chtěli převést z pastevectví a feudalismu k pokroku a ten kapitalismus přeskočit rovnou do budoucnosti bez tříd. Je to sice dosud pastevecká země, ale podařilo se jim zavést pěstování pšenice v Gobi a na rozdíl od nedaleké Koreje prosperují. Lámaistická církev by to neumožnila, jelikož Země je naší matkou a nesměla by se orat, to by ji zraňovalo. O těžbě měděné rudy nemluvě.
Poněkud jiná situace v mnišství je v naší oblasti. Už při vzniku ve 4. století žili mniši v Egyptě ze své práce na půdě a v řádu sv. Antonína s Egyptě také drželi prasátka (to by v Indii nebylo možné). Později sv. Pachomius, bývalý voják, pojal klášter jako hospodářskou jednotku.
Na jeho pojetí navázal sv. Benedikt, který také chápal klášter jako hospodářství s poli, zahradami a kostelem. Založil klášter na hoře Monte Cassino a jeho způsob se rychle šířil. Podobně se chovaly kláštery podle sv. Bernarda, od 12. století a říká se jim cisterciáci (podle místa vzniku jeho kláštera). Kláštery obsazovaly neúrodné pozemky, které nikdo nevyužíval a zvelebily je. V některých případech dostaly pusté neb močálovité pozemky přímo od vladařů k použití, jako v Tišnově od královny Konstancie. Tak později vznikala sídla soustředěná v blízkosti klášterů, které byly průkopníky osídlení. Ke klášterům patřívaly také mlýny a pily, zahrada zeleninová a ovocná, včelařství a chov dobytka. Mniši vynalezli uchování ovoce přes zimu proslazením, tedy vynalezli marmeládu. Podobně šampaňské víno je mnišská inovace.
Klášter ve Fuldě v Německu pěstoval dálkový obchod s obilím a z přebytků pšenice dodával až do Kartága. Kláštery také, jak dokládají kroniky, udržovaly při životě okolí ze svých zásob v případě dlouhé a kruté zimy.
Až okolo roku 1200 vznikaly řády na zcela opačných principech hospodaření, totiž bez půdy a dílen, závislé na darech a almužnách. To je známý případ Františka, který chtěl zůstat „poverelo“ (chudý Boží), a sv. Dominika, kterému ochotní lidé darovali pozemky, ale on darovací listiny demonstrativně a veřejně spálil, aby řád zůstal nemajetný. Oba řády se věnují kázání a kvůli nim vznikl i pojem „žebravé řády“. Cesty jsou u nich časté. Po vzniku samostatného kláštera podle benediktinského řádu v 5. století došli tedy k tomu, co je v Indii běžné: být závislí na jídlu od lidí. Je to zcela opak předešlého života v hospodářsky soběstačném benediktinském klášteře, který mívá na bráně heslo: „Modli se a pracuj“. Změna paradigmatu tedy trvala sedm set let. Od té doby podle představ lidí o chudobě sv. Františka vzniká domněnka, že církev musí být chudá.
Vedle toho jsou ještě řády „kontemplativní“ jako jsou karmelitáni, jejichž hlavním cílem je vnitřní život (nekáží, ale meditují, věnují se vývoji duše, z nich pochází Jan z Kříže i sv. Tereza z Avily).
Posledním vývojem vznikli jezuité, řád činný mezi lidmi intelektuálně, s misiemi a působením ve vědě.
Hybridním řádem jsou kartuziáni. Je to seskupení mnichů se společným kostelem, ale obydlí každého mnicha má samostatné místnosti: pro meditaci, pro spaní a pro manuální výrobu, obvykle truhlářskou. Kartuziáni byli tedy nezávislí a za Francouzské revoluce byli pronásledování a plánovitě vražděni podle směrnic revolučního šlechtice Saint Justa (který zradil svůj šlechtický původ).
O pestrosti řádů svědčí tento dobový popěvek.
Miloval kopce Benedikt,
úrodná údolí Bernard,
František tiché vesničky,
Ignác zas rušná města.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2256
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad chvála práce

Nový příspěvekod nop » stř 04. čer 2014 6:14:47

Ještě k práci:
citát, Krišna Ardžunovi v Gítě:
…9. Polevuje-li tvé soustředění a padá-li šíp tvé mysli mimo cíl, s láskou se Mi odevzdej! Zvykni si pozvolna odpoutávat pozornost od vnějšího světa a láskou Mne dosáhneš!

10. Kdyby i toto rozjímání a láska byly nad tvé síly, tedy hleď na všechnu svou práci jako na dílo pro mne, neboť i svými činy můžeš dosáhnout dokonalosti!.
12. Lepší je vědění než slepý zvyk. Lepší než vědění je rozjímání, avšak nad samo rozjímání vyniká obětování plodů vlastní práce, protože přináší vnitřní mír...
viewtopic.php?f=157&t=3495&start=10
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2256
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad plující

Nový příspěvekod nop » pát 13. čer 2014 6:37:49

Poradna v nás volně

Dva stejně bezradní na břehu moře.
Kudy plout?
Opustit břeh? Jsme pevnina nebo ostrov?
A co vrátit se do vnitrozemí? Jak rozlehlý je náš ostrov?
Teď alespoň naděje svítá, že potkal jsem tebe.
Tvoříme směrnici ze dvou bodů. Pohledem vytváříme přímku.
Na moři naopak mlha už obzor zahaluje a na druhé straně je země nepřehledná.
Ale s tebou už není třeba řešit kudy a kam.
Ty jsi má pevnina a já jsem tvůj ostrov. Plujeme k sobě.
Naše úběžníky srovnávají se s linií pobřeží, a to opustit nemusíme.
Ano, s tebou lze žít a vynechat hory i moře.
Mým vnitrozemím plujícím i obzorem stálým se stáváš a nadále jsi.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2256
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad na pobřeží skutečnosti

Nový příspěvekod nop » pát 13. čer 2014 16:33:47

Poradna v nás veršovaně
=
Starého návyku zbavit se máme prý, jako když přeplujem moře,
na druhém břehu pak příslib se dává nám, budou tam vykvétat růže.
Moře tu před námi leží a neznáme cestičku, jak vlny běží.
Kudy plout? a jak se vzdálenost na moři modravém měří?
V pobřeží dva jsme se potkali, bezradní ve stejné míře,
za námi leží tam pohoří, před námi nezměrné moře.
Životem puzení s otázkou nalézti cesty do cíle,
máme my opustit bezpečné břehy, a nebo tu zůstávat dále?
Ostatně co jsme my? každý jak ostrov či pevnina v malém?
Což se tak vrátit do vnitrozemí a už nedbat na smutek ni hoře?
Víme my, kolik ten rozsáhlý kontinent, anebo ostrov měří?
Přesto tu naděje jistoty v pohledu duší nám oběma svítá,
v dvojici pohledů „ty a já“ jedna je obsáhnutelná míra.
Zatím co na moři obzor je zahalen v bělavé mlze,
neznámé cesty po pevnině dost dobře vypátrat nelze,
jsem tu však s tebou a možná, že tušené řešení žádné
není už třeba, a ani už ptát se „kam?“ anebo „kudy mám plout?“
Plujeme dušemi k sobě a pobřeží také je obyvatelný kout.
Ty jsi má pevnina, a já jsem ostrovem zvoleným tvým,
směr našich vzájemných pohledů kryje se s pobřežím,
Ano, lze tady žít, zanedbat moře i pohoří stín,
ty a já, oba jsme najednou mořem i vnitrozemím.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2256
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad - psychiatrie

Nový příspěvekod nop » sob 21. čer 2014 14:07:37

pár článků:
Nebezpečná psychiatrie:

Úvod: http://www.velkaepocha.sk/2014042922046 ... -Uvod.html

I.: Názory nezávislých odborníků na psychiatrii
http://www.velkaepocha.sk/2014043022047 ... atrii.html

II: Psychofarmaka jako skvělý byznys
http://www.velkaepocha.sk/2014051522086 ... yznys.html

III. odkaz jsem nenašel (třeba autora internovali)

IV: Děti, které se staly obětí psychiatrie
Martin Kirschner | 17. 5. 2014
http://www.velkaepocha.sk/2014051722089 ... atrie.html

V: Lidé, kterým psychiatrie zničila život
http://www.velkaepocha.sk/2014052622111 ... zivot.html
***
v článcích se dozvíme,
že podle pokusu s lékaři, kteří přišli jakoby pacienti a byli převlečeni za obyčejné občany bylo dokázáno, že němečtí doktoři psychiatři neumějí rozeznat zdravého a psychicky nemocného jedince,
že nemají prostředky pro odvrácení nemoci (ale předepisují pilulky),
že jsou odměňováni podle počtu případů (až 4000 za nový případ), včetně odebrání dětí z rodiny,
že je tu provázanost s lékárenskou výrobou prášků.
***
domyslíme se, že snahy v psychologii v jejím raném stadiu vývoje (za Junga) se dnes totálně minuly cíle a vymkly se kontrole morálně i věcně.
Obraťte se raději k nadšenci - amatérovi, kterému za přátelský rozhovor nikdo nebude platit a snažte se nepadnout do rukou psychiatra v Německu.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2256
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Další

Zpět na Mezisklad

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník