Átmavičára jako únik

[Návštěvník]

Vásány rozpouští sílá Já,
tedy spíše Uni. Vědomí
a uni. vědomí je pak to,
co je popsáno v dzogčhenu

Chögjal Namkhai Norbu: "V dzogčhenu používáme různé metody, v nichž pracujeme s energií, ty však nejsou založeny na aktivitě mysli. Jejich principem je přímá integrace projevů energie se stavem ryzí přítomnosti. Stav ryzí přítomnosti zůstává stejný, přestože máme třeba i tisíce různých zkušeností. Ať už se objeví cokoli, vše se automaticky samo od sebe osvobozuje. To míníme samoosvobozováním.

Toto samoosvobozování je přesně to, co je třeba uplatňovat v denním životě. Jako příklad si vezměme hněv. Praktikující dzogčhenu ve chvíli, kdy se rozzlobí, se nesnaží hněv ani zablokovat, ani ho přeměnit v moudrost, ale pouze ho bez posuzování pozoruje. Tak se hněv ponechaný ve svém přirozeném stavu rozplyne. Bylo mu dovoleno, aby se sám od sebe osvobodil.

Když naše myšlenky mizí, povstávají neustále nové. To se nazývá "pohybem", který je přirozeným projevem jasnosti mysli. V dzogčhenu je důležité, abychom se naučili s tímto "pohybem" pracovat a integrovat tak všechny aspekty své energie.

Nejsme si vědomi své přirozené jasnosti a průzračnosti, odrazy považujeme za reálné, a tak vytváříme averzi a připoutanost. Místo aby odrazy pro nás byly prostředkem pro objevení naší pravé přirozené podstaty, stávají se faktorem, jenž nás podmiňuje."

http://www.fi.muni.cz/~imladris/tmp/nam ... y-stav.pdf

[Návštěvník]

Tak třeba Maharadž (Zůstante ve své nevědomosti)

"Nevím" je velmi pokojný stav, sattvický, jasně uvědomovaný... tichost, kdy ustaly radžasické touhy.
Nic nebrání klidnému neosobnímu pohledu z hlediska neomezeného vědomí.

Není to otupělost tamasu.

[Návštěvník]

Stav ryzí přítomnosti zůstává stejný, přestože máme třeba i tisíce různých zkušeností. Ať už se objeví cokoli, vše se automaticky samo od sebe osvobozuje.

Toto samoosvobozování je přesně to, co je třeba uplatňovat v denním životě. Jako příklad si vezměme hněv. Praktikující dzogčhenu ve chvíli, kdy se rozzlobí, se nesnaží hněv ani zablokovat, ani ho přeměnit v moudrost, ale pouze ho bez posuzování pozoruje. Tak se hněv ponechaný ve svém přirozeném stavu rozplyne. Bylo mu dovoleno, aby se sám od sebe osvobodil.

Je to naprosto konkrétní:

objekt, který ve vědomí vyvstane (myšlenka provázená emocí, např. hněv), se rozpozná jako prvotní energie, a tím se sám zprázdní.

Není to žádné utápění se v prázdnotě.

[Návštěvník]

Tak třeba Maharadž (Zůstante ve své nevědomosti)

"Nevím" je velmi pokojný stav, sattvický, jasně uvědomovaný... tichost, kdy ustaly radžasické touhy.
Nic nebrání klidnému neosobnímu pohledu z hlediska neomezeného vědomí.

Není to otupělost tamasu.

A tamas není klidný stav ?

takže si klidně i stav radžasu i stav satvy můžeš označit v případě uvědomování za stavy silně tamasické

Radžas že je otupělost tamasu? Jasné sattvické vědomí, kdy se kdykoliv dá vnímat nekonečné vědomí, že je otupělost tamasu?

Tomu snad ani sám nevěříš

[Návštěvník]

Až to někdy zkusíš, budeš se dost divit.

Na rozdíl od tebe dzogčhen praktikuju a to co si o něm představuješ nemá s ním nic společného.

[Návštěvník]

Chögjal Namkhai Norbu:

"V dzogčhenu používáme různé metody, v nichž pracujeme s energií, ty však nejsou založeny na aktivitě mysli. Jejich principem je přímá integrace projevů energie se stavem ryzí přítomnosti... Toto samoosvobozování je přesně to, co je třeba uplatňovat v denním životě. Jako příklad si vezměme hněv. Praktikující dzogčhenu ve chvíli, kdy se rozzlobí, se nesnaží hněv ani zablokovat, ani ho přeměnit v moudrost, ale pouze ho bez posuzování pozoruje. Tak se hněv ponechaný ve svém přirozeném stavu rozplyne. Bylo mu dovoleno, aby se sám od sebe osvobodil..."

..................................................

Čhögjal Namkhai Norbu: Duhové tělo http://www.maitrea.cz/nakladatelstvi/duhove-telo

"Duhové tělo je jedním z nejvyšších dovršení dzogčhenu, prastaré duchovní nauky o esenciální podstatě lidského bytí. Při realizaci duhového těla dochází k přeměně tělesných složek na esenci pěti elementů, a po smrti tedy nezůstane žádné materiální tělo. Tato kniha předkládá životní příběh tibetského jógina žijícího převážně v první polovině 20. století, Togdena Orgjen Tendzina. Ten duhového těla dosáhl při svém věznění ve východním Tibetu. Svědky této neobyčejné události se stali i čínští úředníci, kteří byli za jeho uvěznění odpovědní.

Autorem tohoto ohromujícího životopisu je Togdenův synovec Čhögjal Namkhai Norbu (nar. 1938), jeden z velkých žijících dzogčhenových mistrů."

[Návštěvník]

Čhögjal Namkhai Norbu je autorem mnoha knih, věnujících se tématu nauky Dzogchenu, které byly přeloženy do mnoha jazyků, včetně češtiny:


Dzogčhen. Přirozeně dokonalý stav, nakladatelství Dharmagaia, Praha 2002, ISBN 80-85905-96-5

Křišťál a cesta světla. Sútry, tantry a dzogčhen, nakladatelství Dharmagaia, Praha 2004, ISBN 80-86685-11-X

Zrcadlo. Poučení o bdělém vědomí přítomnosti, nakladatelství Dharmagaia, Praha 2002, ISBN 80-86685-00-4

Nauky prvotní moudrosti, nakladatelství Dharmagaia, Praha 2005

Jantrajóga. Tibetská jóga pohybu, nakladatelství Dharmagaia, Praha 2012

[Návštěvník]

Guny - přírodní síly

"Je důležité prostudovat působení tří gun a použít sattvu ke svému Osvobození, jinak se jogín nevymaní z jejich drápů."

Bhagavadgíta 14.zpěv - pojednání o tamas, radžas a sattvě
Existují tři guny, čili vlastnosti mysli: sattva, radžas a tamas.

Sattva je čistota, dobrota, harmonie, světlo a moudrost.
Radžas je vášeň, činnost a pohyb.
Tamas je lenost, temnota a nevědomost.

Vnitřní boj je mezi sattvou a radžas-tamas. Více

Převaha Tamas
Moc Radžas
Vliv Sattvy



Tamas neboli těžká temná guna, která na tělesné úrovni způsobuje netečnost a lenost, na úrovni mysli malátnost, zatemněnost a tupost. Vliv tamasu je největší po probuzení z příliš dlouhého spánku a stavech opilosti.
Když převládá tamas, je člověk mdlý a pošetilý.

Radžas neboli prudké výkyvy, touhy a vzrušení. Na tělesné úrovni způsobuje křeče a sexuální touhy, na úrovni mysli roztěkanost, sžíravé touhy a frustraci. Vliv radžasu je intenzivní při sexuálním vzrušení.
Když převládá radžas, je člověk neklidný a rozčilený.

Zářivá sattva (čistota a harmonie). Na tělesné úrovni způsobuje uklidnění a blaženost, na úrovni mysli úlevu, osvěžení a snadnou koncentraci. Blažený vliv sattvy je cítit, když energie proudí do vyšších center.
Když převládá sattva, je člověk klidný a tichý.

http://magie-meditace.mysteria.cz/guny.html

[Návštěvník]

Tamas

Tamas je setrvačnost nebo temnota.

Tamas se zrodila z nevědomosti.

Poutá člověka nevědomostí, nepozorností, lhostejností, nedbalostí, leností a spánkem.

Tamasický člověk nemá schopnost úsudku. Dělá pošetilé věci.

Jeho činy nejsou řízeny rozumem.

Nemá sklon k práci. Příliš mnoho spí.

Je bezmyšlenkovitý a hloupý.

Někteří lidé si pletou tamas se sattvou.

Nespravedlnost je výsledkem radžas a tamas.

http://magie-meditace.mysteria.cz/Tamas.html



Radžas

Radžas je vášeň nebo činnost.

Radžas způsobuje roztržitost a neklid.

Radžas je pramen připoutanosti a žízně a skrze ně váže k činnosti.

Radžasický člověk si přeje moc, bohatství, vážnost, postavení, jméno a slávu.

Radžasický člověk je stále v pohybu. Je ctižádostivý. Běhá za smyslovými radostmi.

Jeho přání je neukojitelné jako plamen. Nikdy není spokojen, je stále chtivý a neklidný.

Jeho chápání je zastřeno, nerozlišuje.

Je opojen pýchou a bohatstvím. Má zvrácený rozum.

Jeho cílem jsou peníze a smyslové radosti. Zbožňuje mamon.

Bída se mu jeví jako neštěstí, bolest jako potěšení, žal jako radost.

http://magie-meditace.mysteria.cz/radzas.html


Sattva

Když roste v člověku sattva, je spravedlivý. Vyvíjí oddanost k Pánu. Vědění v něm svítá.

Když je mysl sattvická, vládne klid. Pravda se zrcadlí v klidné mysli.

Sattvy přibývá ve spojení s moudrými, studiem náboženských knih, sattvickou potravou, opakováním jména Páně atd.

Sattva má charakteristickou zářivost. Je to dobrota, harmonie a čistota.

Sattva je čistá jako křišťál.

Sattva váže člověka připoutaností ke štěstí a k hlubokému vědění.

Sattva je zlaté pouto. Radžas a tamas jsou pouta železná.

Když dominuje sattva, je člověk obdařen schopností rozeznávat čistým rozumem a čistým chápáním.

Jeho mysl se odvrací od smyslových požitků. Vznešené, božské myšlenky kolují v jeho mysli.

Když převládá sattva, má člověk jasný a čistý postřeh. Má pronikavý pohled.

Dveře intuice jsou široce otevřeny.

Křišťál je sattvický kámen, jeho nošení zvyšuje sattvu.

http://magie-meditace.mysteria.cz/sattva.html

[Návštěvník]

Samádhi


Samádhi je nadvědomý stav. Je to jednota s Nejvyšším Brahmou neboli Bohem.

Stav samádhi se nedá popsat. Žádným prostředkem ani jazykem to nelze vyjádřit.

Musíte to zažít intuitivním poznáním. Můžete vysvětlit chuť kandyzového cukru?

Stav samádhi je plný slasti, radosti a míru. Jen tolik je možno říci. Musíte to prožít sami.

V samádhi ztrácí meditující svou individualitu a splývá s Nejvyšší Bytostí jako kafr splývá s ohněm. Tak meditující žák splývá s předmětem, o kterém medituje.

Jako se řeka vlévá do moře, tak individuální duše se spojuje s Nejvyšším oceánem absolutního vědomí.

Tato blažená, božská zkušenost vzniká, když ego a mysl se rozpustí.

Samádhi není stav podobný nehybnému stavu kamene, jak si mnozí pošetilci představují.

Je to překrásná zkušenost jednoty a jedinnosti.

Je to zkušenost zcela za dosahem smyslů.

Vidoucí a viděné se sjednotí.

Ve stavu samádhi si žák není vědom vnějších, ani vnitřních předmětů. Nemyslí, nevidí, necítí a neslyší.

Samádhi je vlastnickým právem každé bytosti.

Jsou dva druhy samádhi: savikalpa a nirvikalpa.


Savikalpa samádhi

Savikalpa samádhi je známo také pod jménem sampradžnáta a sabídža samádhi.

V savikalpa samádhi je tripuli čili trojice: poznávající, poznatelné a poznané.

Sampradžnáta samádhi nebo savikalpa je možné, když je mysl jednobodová.

Je zde jenom částečně zamezené myšlení.

Samskáry neboli stopy vjemů nejsou spáleny, proto jméno sabídža (se semenem).

Když jogín medituje jen o sattvické mysli samé, zbavené radžas a tamas, dosáhne intenzivní radosti. Proto se to jmenuje sédans samádhi čili samádhi blažené.

Jogín cítí klam "já jsem".



Nirvikalpa samádhi

Nirvikalpa samádhi je stav dokonalého vědomí.

Poznání a poznatelné splývá v jedno.

V nirvikalpa samádhi jogín vidí bez očí, chutná bez jazyka, slyší bez uší, cítí bez nosu, dotýká se bez pokožky.

Je to popsáno takto: slepý provrtal perlu, bezprstý ji navlékl na nit, bezhrbý ji nosil a ten, co neměl jazyka ji schválil.

Nirvikalpa samádhi je známo též pod jménem asampradžnáta a nirbídža samádhi.

Je to naprosté zamezení všech mentálních funkcí.

Může být dosaženo jedině při nirodha, čili naprostém ovládání mysli.

Zde jsou samskáry úplně vypáleny.

Jedině nirvikalpa samádhi může zničit další znovuzrození.

Ale pouhý záblesk pravdy nás nemůže osvobodit od smrti a zrození.

Musíte být opravdu dobře utvrzeni v nirvikalpa samádhi. Jedině tak bude zárodek znovuzrození vypálen úplně.

Když jogín dosáhl nejvyššího stupně nirvikalpa samádhi, jogický oheň spálí všechen zůstatek jeho činu. Ihned dosáhne osvobození v tomto životě. Dosáhně nesmrtelnosti, nejvyšší transcendentální moudrosti a blaha.

Jediná sádhana k dosažení nirvikalpa samádhi je para vairagja, čili nejvyšší klid mysli.

Zde se jogín úplně odpoutává od prakrti (přírody) a jejích vlivů.

Mysl, smysl a intelekt přestanou naprosto fungovat.

Zde není ani zvuk, ani dotyk, ani tvar.

Všechna trápení jeko nevědomost, egoismus, záliby a nechutě, lpění na pozemském životě jsou úplně zničeny.

Guny, které svůj úkol dokonaly, přestanou působit.

Jogín dosáhl kaivalja, čili nejvyšší nezávislosti a svobody.

Má současné vědění neboli vševědoucnost.

Minulost a budoucnost jsou smíšeny se skutečností. Vše je zde a nyní.

Jogín má transcendentální čas a prostor.



Pomůcky pro samádhi

Víra, síla, koncentrace mysli, kontemplace, celibát, schopnost pozorovat (pradžná) - to jsou pomůcky pro meditaci.

Jedině Boží Milost vás může vzít do říše transcendentní zkušenosti, do nirvikalpa samádhi.


Překážky pro samádhi

Neklidná mysl, spánek, touhy, nepořádnost, nerozhodnost, jemné vásany, nemoc, štěstí ze savikalpa samádhi, duchovní pýcha atd. - to jsou všechno překážky pro dosažení samádhi.

Nepleťte si spánek se slovem samádhi. Když se člověk vrátí ze samádhi, má transcendentní moudrost.

http://www.magie-meditace.mysteria.cz/samadhi.html

[Návštěvník]

Taky dost velkou překážkou,
dokonce tou nejvyšší je neslušné psaní pod anonymním nickem
Anonymové se boží milosti nedočkají ani kdyby byli pozorní jako radar v Brdech
a satvičtí jak halogenová žárovka...

Kdyby jsi si od Jany nechal konečně aktivovat moderátorská práva, tak by jsi viděl ten malinký otazníček, a mohl se podívat, s kým si to vlastně píšeš.
Pak by jsi viděl, že je to tu návštěvníky dost přenávštěvníkováno.
Já jsem ti sem jen dala ony okopírované stránky o gunách a samadhi, aby jsi si zopáknul, co je co.

[Návštěvník]

PS: vždyť jsi už moderátor subfora, tak snad by jsi otazníček měl vidět...

[Návštěvník]

Teda,

co se to poslední dobou děje ???

Je jedna po půlnoci, a jsou tady tři přihlášení a tři návštěvníci...

To tady dříve nebývalo :

že by vás ta duchovní praxe dzogčhenu tak nabíjela, že už jste na tom jako Jana a nespíte ?

No nespím, za to může práce na zahradě. Ta mne vždy nějak energeticky nabije, že pak nemohu usnout.

[Návštěvník]

Tady je pěkný článek o

Dháraná, dhjána , samadhi a čtyři jogové cesty
http://www.kaduceus.cz/online/poznani/3 ... cesty.aspx


nejde mi to okopírovat, tak si to rozklikněte sami

[Návštěvník]

No nespím, za to může práce na zahradě.

Že ty nespíš, to mě nepřekvapuje,
ale že tolik lidí nespí
to jsem z toho paf a pic...

A proč nespíš ty? Já tu straším v noci často, ale tebe tu málokdy vídávám...

[Návštěvník]

Dobrou noc a sladké sny.

A přečti si ten poslední odkaz, je opravdu dobře napsaný.

A drbat mne klidně můžeš, přihlášený se může podívat a ukojit svou zvědavost o tom kdo jsem,
a nepřihlášenému by mělo být jedno, kdo jsem.
Chce-li to také vědět, tak ať se přihlásí a podívá se.

[Návštěvník]

Za pozornost stojí toto:

Samádhi má různé stupně.

Po několikaletém cvičení asán a pránajámy poznají adepti jógy většinou lája samádhi - jedná se o pocit hlubokého odpočinku, štěstí a zapomenutí těla.

Sahadža samadhi zažívají často bhaktijógíni, odpovídá láskou doširoka otevřené srdeční čakře.

Avšak teprve savikalpa a nirvikalpa samadhi znamená postupný průlom do duchovních světů, odkud již není návratu

[Návštěvník]

Toto samoosvobozování je přesně to, co je třeba uplatňovat v denním životě. Jako příklad si vezměme hněv. Praktikující dzogčhenu ve chvíli, kdy se rozzlobí, se nesnaží hněv ani zablokovat, ani ho přeměnit v moudrost, ale pouze ho bez posuzování pozoruje. Tak se hněv ponechaný ve svém přirozeném stavu rozplyne. Bylo mu dovoleno, aby se sám od sebe osvobodil...

Na toto nemusím ani praktikovat dzogčhen a ani nějakou velkou pozornost...

Přece každý hněv, či emoce či myšlenka či pocit se jednou sama od sebe zprázdní....

Nebo máš snad pocit, že když se někdo rozlobí, tak se bude zlobit až do konce života ?

Jistě že ne, o tohle přece vůbec nejde.

Jde o to, že každým sebeztotožněním se posílí sklon rozhněvat se: posílila se celková zásoba hněvivé energie. Příště, až tě něco rozčílí, tě to rozčílí víc.

Stejně to funguje v opačném směru: kdykoliv se vyvstalý hněv rozpozná jako prvotní energie a rozplyne se, celková zásoba hněvivé energie se o něco zmenšila - zeslábnul sklon automaticky zareagovat hněvem a ztotožnit se s ním - a vypadnout tak z prostorovosti neosobního vědomí.

Prostorovost nekonečného vědomí není v dzogčhenu nějaký "duchovní" stav, kterého se dá dosáhnout jen v ústraní v meditaci, představami světla atd, jak je to na těch videjích - to je návod pro začátečníky. Prostorovost nekonečného vědomí je tu během všeho, co se během dne děje, a každým sebeztotožněním s jakýmkoliv objektem se z něj vypadne. Podstatné je, že čím častěji se ztotožníš, tím víc se posílí sklon vědomí se ztotožňovat s objekty, a příště proto vznikne rychlejší a silnější sebeztotožnění. Trvalé vnímání všeho z prostorovosti neomezeného vědomí je pak nemožné.

[Návštěvník]

Jo a ten návštěvník co tam dával v noci citace od viewtopic.php?f=260&t=3344&start=140#p71638 byl někdo jiný. Asi mi nezbyde než se nějak pojmenovat, aby sis nás nepletl, i když být a vnímat se jako nepojmenované je docela fajn

Vlastně můžu psát jako bezejmenný

[bezejmenný]

To oč především jde v první řadě, je to uvědomění prostoru,
pak následuje rozpuštění vasán

Taktak. Rozpoznáním vyvstalé vasány jako tvaru - nebo spíš pohybu - prázdné prvotní energie.

To nejde dělat záměrnou bdělostí, jen rozpoznáváním z prostorového vnímání. V něm se totiž objevení každé vasánky rozpozná docela snadno.
Ale když vyvstane nějaká silnější a dojde k sebeztotožnění s ní, prostorové vnímání je fuč.

Dojde ti to až dodatečně, protože je to dost velký rozdíl.

Potíž je, že zvětšování sebeztotožňovacího sklonu je samozaslepovací a že i když to už víš, nejde to ovlivnit vědomým rozhodnutím se neztotožňovat. Když si ale tohle všechno jasně uvědomuješ a nesnažíš se s tím nic dělat, po čase se ukáže, že nějak ubylo sebeztotožňování a je taky slabší, i když se nedá poznat, proč.