Átmavičára jako únik

[Alaja.]

Neznamená, že když jsi ještě neokusil jogínský očistný oheň spalující ego,
že něco takového neexistuje.

Takový prasklý žaludeční vřed (nebo nějaká cysta uvnitř těla) ti poskytne podobné potěšení z velikého horka, co ti spaluje celé tělo....

[Alaja.]

Proto taky trénuju ty cigára,
ale nějak jsem se pomocí nich stal ohnivzdorným a nehořlavým...

Jo to jsou ty touhy, ty jen tak neshořej...

Jenže když přestaneš najednou kouřit, tak začneš možná víc jíst (ale nemusí to následovat) a pak následuje nekontrolovatelné zvýšení tělesné hmotnosti.

[Linda]

Že přijímání toho, co JE, vede k trvalému ustání utrpení, není nic nového. Vysvětluje to mnoho Probuzených, nejen džnáninové - na příklad Eckhart Tole v "Moci přítomného okamžiku". Pochopit to a přijmout to je základ, dřív nebo později k tomu každý z nás nakonec dojde vlastní zkušeností.

Pak vznikne šance začít si všímat, co se v konkrétních situacích změní, když si člověk začne svoje touhy uvědomovat. Když svou touhu přijme jako přirozenou reakci svého emočního mozku, nechá ji proběhnout, ale neztotožní se s ní, nezačne se chovat jako její mluvčí.

Tuhle možnost si ale člověk uvědomí, teprve když si dost užil všech svých tužeb. Když si uvědomil, že k jejich uspokojování je nutné být neustále znovu a znovu aktivní, aby mohl prožívat stavy, které preferuje. A že potřeba neustálého sebepotvrzování je svým způsobem i úmorná.

Než k tomu přirozeným vývojem dojde, je pro něj tichá pokojnost nezajímavá, bude dál hrát svoje hry na toužení a na naplňování tužeb.

Lído, chápeš tu nesmyslnost lidské touhy ukončit Boží hry ?

Je dobré číst pozorně, co druzí píšou, aby člověk nereagoval jen na svoje vlastní představy.

Z vět

Tuhle možnost si ale člověk uvědomí, teprve když si dost užil všech svých tužeb... Než k tomu přirozeným vývojem dojde, je pro něj tichá pokojnost nezajímavá, bude dál hrát svoje hry na toužení a na naplňování tužeb

by mu pak bylo zřejmé, že k pochopení dojde " teprve když si dost užil všech svých tužeb, přirozeným vývojem" = cestou zkouška - omyl.
Že není řeč o touze jedince ukončit Boží hru v tomhle tvaru. Protože i touha po ukončení tužeb je jen další touhou.

Co tedy může pomoci?

- Plné uvědomění si a přijetí, že hra na toužení a na naplňování tužeb nemá konce a k míruplné pokojnosti nevede
- že jedinec s tím nemůže z vlastní vůle vůbec nic udělat - že ke skončení všech her v jeho tvaru může dojít jen Milostí
- a tak začne docházet ke stále hlubšímu odevzdávání se do vůle TOHO, co si ve Svých tvarech hraje na uchopování.

Sebeodevzdávání je Milost, nastane Milostí...a přináší Milost

Milostí se pak se čím častěji rozpoznávají okamžiky sebeztotožnění s vyvstalou touhou...

[Linda]

že se naučíš s touhama tak dobře pracovat, tedy pomocí uvolnění

a tím si samozřejmě začneš uvědomovat svobodný prostor univerza k tvoření

až nakonec zjistíš, že je nejlepší se uvolnit od jakékoliv touhy

Uvolnění a sebeodevzdání... ono to nastane současně,
ať začneš s jedním nebo s druhým

možná jsou to dva názvy pro jedno a totéž.

ale spíš to pouštíš proto, protože objevíš něco více uspokojivého

Když začne docházet ke stále hlubšímu sebeodevzdání, je to nesrovnatelné s čímkoliv jiným.
Nedá se říct, že je to uspokojivý stav, to je příliš silné slovo, ale všechno ostatní je ve srovnání s ním neuspokojivé.

[Pavla]

atmavičára nemůže řešit nevědomé věci.. pokud chceme odstranit věci nevědomí udělá to za nás božské JÁ.. realizace ale neznamená že karma zmizí, pouze se nás přestane týkat, mluví o tom všichni realizovaní guruové.. proto se může na tělě objevovat forma karmy třeba jako rakovina, ale dotyčného už se to netýká, protože nemá ego, tělo mu již nepatří

Já s tím zas až tak moc nesouhlasím,

to je jako kdyby jsi řekl, že auto co máš v garáži není tvý...

Pravda je, že věci nevědomí rozpustí Já,
ale to samé platí o i těle,

protože i tělo je výtvor UV stejně jako osoba (nebo můžeš říct, že je to výtvor Já)


To že na to Ramana dlabal a nechal tělo být,
to ještě neznamená, že to takto musí být 100% správně

Podle mého názoru, lze tělo tak produchovnit, až se stane jen energií,
a i když tohoto dosahuje opravdu málokdo, myslím, že ta možnost zde je

jasně že ano
Takovým jasně viditelným příkladem je Ježíš (pokud člověk půjde za představou, že ten chlapík existoval a skutečně vstal po smrti na kříži z mrtvých)... Měl štěstí, že nebyl usmrcen jiným způsobem, třeba že nebyl sťat, to by s tím vstáváním z mrtvých měl podle mě větší potíže.

[Návštěvník]

Hele,

dneska jsem intelektuálně vyhořelej,

takže nejsem schopnej si splácnout nějakej ten výsledek ohledně spalující touhy po cigaretě a spalující touhy po bohu,

tak by jste mně s tím mohli nějak pomoci dát to dohromady.....

[Návštěvník]

že taktrošku můžeš ulítnout na lízání medu,..

[Linda]

taktrošku můžeš ulítnout na lízání medu

ano, když tě to uspokojuje

proto se to nedá popsat, snad jen jako to, čím to není,

možná jen jako stav, kdy nic nechybí a nic nepřebývá

Jakmile se objeví sebeslabší uspokojení nebo nespokojenost, je to už zas to starý známý...

[Pavla]

atmavičára nemůže řešit nevědomé věci.. pokud chceme odstranit věci nevědomí udělá to za nás božské JÁ.. realizace ale neznamená že karma zmizí, pouze se nás přestane týkat, mluví o tom všichni realizovaní guruové.. proto se může na tělě objevovat forma karmy třeba jako rakovina, ale dotyčného už se to netýká, protože nemá ego, tělo mu již nepatří

pojem realizovaní guruové jde mimo moji představivost, ale řekla bych, že je velkým nepochopením považovat za moudrého a "znalého" někoho, jehož tělo trpí ve stáru nějakou nemocí a že je nebezpečné následovat učení takových...hlavně proto, že to není celé

Kdo zná a četl knížku "Poselství od protinožců", vzpomene na národ "přírodních domorodých lidí", kteří žili v souladu se sebou a okolím, pracovali efektivně s energií vlastního těla (během několika hodin si jeden z nich vyléčil zlomeninu nohy, tak že na ni mohl znova normálně stát a chodit s ní - z lásky k nedomorodé přítelkyni se nabídl, že jí dá na vlastní oči příklad domorodého léčení, protože jí to zajímalo...).
Tito lidé odcházejí ze svých hmotných těl naprosto dobrovolně, ve chvíli, kdy je hmotný život přestává v podstatě bavit a začne je vzrušovat návrat do neexistence. Jejich skon je dobrovolným rozhodnutím. Před odchodem z hmotného těla uzavřov všechny svoje pozemské záležitosti a vztahy, rozloučí se a zemřou během pár chvil, přesměrováním energie... (tomuto umění se učí ještě za života, s tím, že ten poslední krok neudělají). Při jejich skonu jsou jejich těla zdravá a plně funkční.

[Linda]

To je zas určitá výhoda třeba džnány, že to máš víceméně pod kontrolou

kdepak

Tohle nefunguje. Pořád se tam v pozadí potloukal neviditelný "někdo", který měl zájem, aby se to dařilo,
a vyhodnocoval, nakolik se mu to daří a nakolik ne... a s tímhle zájmem se ztotožňoval na plný pecky

Byly to takový hrátky osobního já a jejich spouštěčem byla snaha nemít nepříjemný stavy.

Proto dokud nepřijmeš, že v sobě můžeš mít naprostý zhovadilosti a že tě můžou kdykoliv napadnout,
furt se nevědomky snažíš o sebekontrolu.

Je to obyčejný duchovní kšeft "nebudu se ztotožňovat, a pak se budu cítit fajn."
Nijak se neliší od kšeftu "budu se furt ztotožňovat jen s Láskou, a pak se budu cítit fajn."

Je velká úleva vědět, že nemáš - a ani nemusíš mít nic pod kontrolou. Protože nikdy jsi to pod kontrolou neměl.
Pak se to s důvěrou nechává na Vesmírné Inteligenci a na Jejím rozhodnutí, co v tomhle tvaru udělá a kdy ne,
nestaráš se ani v nejmenším, kolik tam ještě těch sklonů je

Nejde o žádnej "pokrok", ten režisérskej pultík ti při tvém režírovacím poskakování - kterým ses snažil režírovat sám sebe -
tak dlouho dělal modřiny, až sis toho nakonec všimnul

[Pavla]

Díky za info,

tedy známý je asi ten příběh z knihy "cesta pokojného bojovníka"

ale to je víceméně smyšlený příběh...

Na tu duchovní proměnu těla lze tedy sem tam narazit, asi je nejznámější Ježíš,
i když on asi jen udělal proměnu v nějaké vyšší duchovní tělo vyšší bytosti,
tedy ne že by úplně rozpustil "osobu"

Myslím, že ještě o jenom takovém proroku je v Bibli řeč, jméno si nepamatuji,
ale bude někde snad z doby před Noemem, nebo hned potom

V indii jsem narazil na asi dva pomníky na takovýchto lidi, co žili před staletími

a pak jsem někde četl v nějaký knize o dzogčhenu, že se to nějakým mistrům dzogčhenu povedlo a to prý v nedávné době...

Ta kniha Poslelství od protinožců se tváří být skutečným příběhem autorky Marlo Morganové, která nějaký čas žila mezi australskými domorodci...

Taky bych řekla, že Ježíš osobu úplně nerozpustil, byl si jí plně vědom...ale já si nemyslím, že by to bylo potřeba osobu rozpouštět.... Zvlášť když vidím, k jakým karikaturám mezi duchovňáky to často vede, tahle snaha... Ale třeba se mýlím a ráda bych třeba nahlédla, jaký je stav vědomí (uvědomování), když je "osoba" rozupuštěná... Fakt nevím a zatím mě to nijak moc neoslovilo..

Ježíš podle mě pracoval s představou sjednocení s všemohoucím, proto když se setkal s nemocným člověkem a zatoužil po tom, aby ten nemocný byl zase zdravý, jako zdravého ho viděl a protože měl energie perfektně srovnané stával se katalyzátorem, v jehož přítomnosti mohlo k uzdravení (ke zhmotnění Ježíšova přání) dojít okamžitě...



Ty jsi byl v Indii? Teda... Paráda... Já byla nejdál na duchovním týdenním "soustředění" v Jeseníkách, před lety a to tak na dlouho asi bude všechno, z důvodu financí... Ale kam bych třeba jela, je Peru, protože mě je blízký andský šamanismus (samozřejmě bez ládování se psychotropními rostlinami), které považuju za zcestné...

[MichalM]

Když začne docházet ke stále hlubšímu sebeodevzdání, je to nesrovnatelné s čímkoliv jiným.
Nedá se říct, že je to uspokojivý stav, to je příliš silné slovo, ale všechno ostatní je ve srovnání s ním neuspokojivé.

Tedy je tady jeden takový malý problém,
na této cestě hedonismu,
o kterém mluvil i Ramakrišna,

že taktrošku můžeš ulítnout na lízání medu,

no ale to je život....

Tedy já to mám podobně jako Michal,
drbu vrbu neprojev,
prostě si to tady chci užít i třeba s tím nepříjemným co může přijít...

Takovej skopek piva, dobry sex, krasne objeti - no neni ten projev krasny? ;-)

[Pavla]

Takovej skopek piva, dobry sex, krasne objeti - no neni ten projev krasny? ;-)

je

[Linda]

Je velká úleva vědět, že nemáš - a ani nemusíš mít nic pod kontrolou. Protože nikdy jsi to pod kontrolou neměl.
Pak se to s důvěrou nechává na Vesmírné Inteligenci a na Jejím rozhodnutí, co v tomhle tvaru udělá a kdy ne,
nestaráš se ani v nejmenším, kolik tam ještě těch sklonů je

prostě máš to furt pod kontrolou, nebot máš bdělou pozornost takže vše bděle pozoruješ,
tedy nemusíš to nějak usměrnovat dle svého přání

tedy jinými slovy to "víš" či jsi si toho vědoma...

Pro teoretika to tak může vypadat, ale probíhá to úplně jinak. Balsekar to popisuje přesně:

"Organismus může začít rozpoznávat, že to jediné, co může dělat,
je fungovat podle svých vrozených vlastností. Nemůže to nedělat. A to mu přinese nesmírný pocit svobody.

Je tu svoboda, svoboda jednat podle svých priorit.

Svoboda pokračovat v životě přesně stejně jako dosud, s přesvědčením, že nemáte naprosto žádnou možnost to ovlivnit.
A tak pokračujete dál v tom, co jste dělal, děláte totéž, dokud nedojde k nějaké změně."

Tahle svoboda se objeví sama, nejspíš že se všechno odevzdalo a bere se v pohodě, co se objevuje, ať je to cokoliv.
Je to nezvyklý stav - úplná svoboda, i když se sklony objevují dál.

Je to svoboda od potřeby dosáhnout svobody.

[Linda]

No von taky Balsekar není žádnej džnánin,

Kdeže Je to ten nejdžnáninovatější džnánin (proto se mi taky líbí), jaké ho si jen dokážeš představit

Zřejmě jsi ho nečet, jinak bys ho nejspíš kritizoval, že se drží jen té advaity (což je závěrečný stupeň džnány, asparsajóga), i tam, kde jiní přece jen přidají třeba něco z karmajogy nebo z bhakti. Ten jeho předchozí citát, vyjádřený docela srozumitelnou lidštinou, je spíš výjimka z jeho obvyklého projevu, a je to závěr jeho odpovědi na otázku

Tazatel: Co se stane, že skončí všechny ty výkyvy?

..."Ten pravý okamžik, to pravé místo, ten pravý organismus a je to. Než dojde k tomu pravému okamžiku na tom pravém místě, budou pokračovat výkyvy nahoru a dolů. Dokud má tento proces nějaké trvání, probíhá ve fenomenalitě, v dualitě; když se chápání prohloubí, výkyvy nahoru a dolů, které byly zpočátku velmi intenzivní, začnou být postupně méně dramatické..."

Předtím vysvětloval:

"Dotyčný jedinec nejprve pozoruje objekty jako individuální subjekt, pozorující různé objekty. Považuje se za oddělenou entitu, která pozoruje druhé objekty. Pozorování ostatních objektů nebo událostí v něm coby jedinci vyvolává určité reakce. Jednotlivý organismus tak reaguje na to, co je pozorováno.

Na druhém stupni, než vyvstane konečné poznání, vstupují do hry různé druhy představ. Předpokládá se, že je na jedinci, aby se snažil spojit se s Bohem. Na rovině subjektu a objektu jsou Nirvána a samsára považovány za dvě různé věci. Proto se tam mluví o samsáře, moři běd, které se musí překročit. Džíva ho musí překročit a toho lze dosáhnout jen nějakou sádhanou. Hledající tudíž prochází sádhanou, celou řadou sádhan. Celé roky cvičí. Po léta pozoruje, co se děje, a zjišťuje, že se nachází ve stavu pýchy a ješitnosti. Když se nakonec utiší v kontemplaci, všeho toho nechá. Jak říkají sufité, existuje jistý druh obřadu, který sežehne všechno, čemu se naučil, a všechno, o čem si myslel, že toho dosáhl.

Na druhém stupni se jeho pohled změní díky pochopení, že všechno je pouhý sen a že to není skutečné, a začne chápat, že žádná událost není ve skutečnosti nijak důležitá. Vnímá je jako neskutečné, protože jako subjekt přesahuje to, co se jeví. Jevy jsou něco, k čemu dochází ve vědomí. Když se objeví poznání na této rovině, vyvolá to v dotyčném jedinci tak velkou radost, že si to často nedokáže nechat pro sebe. Má chuť povědět celému světu: „Tohle všechno je neskutečné!“ Zkouší vysvětlovat druhým, že svět je neskutečný, chce svět změnit, chce změnit vnímání těch ostatních. Neuvědomuje si, že změna musí přijít zevnitř. A protože chce změnit svět, nadělá si problémy. Tyto problémy, které přináší druhý stupeň, se zklidní teprve na třetím stupni.

Na třetím stupni nejsou objekty pozorovány jedincem; objekt není pozorován jako objekt a ani subjekt není pozorován jako objekt. Skutečný vnímající je vnímán jako to, co projevení vytvořilo a co projevení poznává. Obojí je jedno a totéž. Na tomto stupni se v konečné realizaci poznává nejen že svět je neskutečný, ale že je zároveň i skutečný. Je neskutečný v tom smyslu, že svou existencí závisí na Vědomí. Nemá žádnou vlastní nezávislou existenci. Za svou existenci vděčí tomu, že je poznáván Vědomím.

V konečném chápání dochází ke stavu Bytí. Pozorování nějaké věci nepadá v úvahu. Všechno jsou to jevy a pozorují se prostřednictvím smyslů skrze nástroj, skrze organismus. Není tu ale žádný jedinec, který by to pozoroval. Třebaže jedinec říká „Mohu vidět hory“, může to být řečeno jedině díky přítomnosti Vědomí. Hory jsou ve skutečnosti pozorovány Vědomím a jsou také jevem! Všechno projevené jsou pouze jevy, vytvořené Vědomím ve Vědomí. A tato činnost projevení, kterou nazýváme životem a prožíváním, je rovněž Vědomí. Vědomí hraje a režíruje všechny role bilionů lidských bytostí. Všechny postavy hraje Vědomí."

Vědomí mluví

[Linda]

Vysvětluje iluzornost klamného dualitního vnímání a způsob, jakým dochází k Sebe-projekci Vědomí do zdánlivě samostatných tvarů.

On byl asi dost blízko probuzení, když k Nisargattovi přišel, stačilo mu pochopit, že opravdu jde jen o iluzi - tj. o různé projevy Vědomí, vznikající naprogramováním jeho tvarů - psychosomatických organismů - a že žádná vůle ve skutečnosti neexistuje. Popírá možnost existence osoby jako někoho, kdo by mohl něco udělat z vlastního rozhodnutí (právě z té možnosti vychází karmajóga) - a vysvětluje, proč nikdo takový ve skutečnosti neexistuje.

[Linda]

Kniha "Consciousness speaks" vznikla o hodně dřív, než proběhlo tohle interview, které poskytl nedlouho před svou smrtí.

Možná se k stáru naučil mluvit lidštinou - těm jeho abstraktním pojmům plným noumenality a fenomenality rozuměli jen intelektuálové

[irulan]

Proto také mnozí mistři říkají, že bys měla zůstat bez tužeb v příčinném těle,
tedy ve stavu tamasu : nevědomosti, temnoty, tuposti,
nebot tady jsou uloženy nevědomé touhy

Jenže radžastici na to dlabou, ti sjednotěj vědomé touhy v jednu touhu a ženou se za světlem satvy jako můra za světlem žárovky

Tomu nerozumím. Myslels nechat touhy v podvědomí (nevytahovat je do vědomi) a jen "zrušit" ztotožnění s tělem (nebo telomysli)? Nerozpoznavat je?

[Návštěvník]

Proto také mnozí mistři říkají, že bys měla zůstat bez tužeb v příčinném těle,
tedy ve stavu tamasu : nevědomosti, temnoty, tuposti

Kteří?

O žádném takovém nevím. Pokud vím naopak upozorňují, že tamas je nejnižší stupeň a že třeba ho transformovat přes radžas.

[Návštěvník]

Cílem je povznést se z tamasu na úroveň radžasu a z radžasu na úroveň sattvy.
U lidí, v nichž převažuje kvalia sattvy, probíhá život poměrně hladce a bez konfliktů.

http://www.universalwisdom.in/topicItem ... cit_ty.pdf

"Vědění, které vidí jednu nepomíjející skutečnost ve všech bytostech neoddělitelnou od dílčích (složek); věz, že takové vědění je satvické.

Vědění, které vidí v rozmanitosti všech bytostí a věcí všeho druhu příčinu jejich věčného odloučení od celku; věz, že takové vědění je radžasické.

Vědění, které se omezuje na dílčí složky bez ohledu na celek je nesmyslné, bezdůvodné a nepravdivé; takovému vědění se říká tamasické.


Jednání bez touhy po odměně, konané dobrovolně a bez ohledu na plody příznivé nebo nepříznivé; takovému jednání se říká satvické.

Jednání na základě sobeckých podnětů nebo dychtící po ukojení tužeb; takovému jednání se říká radžasické.

Jednání bez ohledu na důsledky, způsobující škodu a s falešnou představou lidskosti; takovému jednání se říká tamasické.


Ten, kdo jedná nezištně, bez lpění (na plodech), s pevným přesvědčením a nedotčený úspěchem, či neúspěchem, jedná satvicky.

Ten, kdo jedná pod vlivem vášní, dychtící po plodech činnosti, chamtivě, hrubě a nečistě, dotčený radostmi a strastmi, jedná radžasicky.

Ten, kdo jedná nevyrovnaně, hrubě, nemravně, nečestně, zlovolně, lhostejně, malomyslně a nerozhodně, jedná tamasicky.

http://cs.wikisource.org/wiki/Bhagavadg ... %A1n%C3%AD