Radikální nedualita

[Jana]

[Jana]

0:01
NEDUALITA / ÚVODY
0:26
Rebel
0:33
díky, co se stane?
0:41
není to ve skutečnosti toto, co je tím rebelem, je to ta zpráva a co nikdo neuvěří, že ta zpráva s tímto nemá nic společného
0:52
toto nevlastní tu zprávu, toto nezná tu zprávu, toto nerealizovalo zprávu, toto nevlastní vůbec nic
0:57
zpráva není osobní, nemá postavení, nemá status ani vlastnosti
1:09
je všemi vlastnostmi, je vším co se může jevit, jeví a nejeví je to celistvost všeho, vždy je pouze celistvost všeho
1:19
co se děje, je všechno, není tu nic jiného než to, co se děje,
1:25
co se děje, není to, co vnímáte, co se děje, je to, co je a není vnímáno,
1:30
je to prázdnota, která se jeví, že se děje, takže v tomto smyslu nemá žádnou pevnost, žádnou konzistenci
1:41
nepohybuje se, ve skutečnosti se neděje, pouze se tak jeví, není nic vně toho, co se jeví, že se děje
1:50
a v tom, není dvojnost, je to jeden singulární jev
1:59
je to celistvost, je to domov je domovem v tom smyslu, že není žádný pohyb ani potřeba, aby to bylo jinak
2:09
a to zahrnuje jakýkoli pohyb nebo potřebu, která se jeví, že to chce změnit nemá to žádné hranice, žádný konec, žádný začátek
2:24
je to navždy neměnné nemá to žádné podmínky ani žádné požadavky
2:34
nemá žádný záměr, toto je již úplné, nepotřebuje to nic, ani sebe
2:41
nepotřebuje to být tím, čím to je
2:46
to je naprostá svoboda! to je svoboda! za hranicí pojmů, za hranicí vlastnění, za hranicí poznání
3:00
tato svoboda může také vypadat jako střed, jako prožitek, zkušenost "já jsem"
3:08
to je svoboda, ale prožitek "já jsem" je "potřebuji, aby se něco stalo, abych tu svobodu našel"
3:16
toto není svoboda, svoboda je někde jinde, tento prožitek je doslova kontrakcí v těle
3:23
která má zkušenost mít pozici a poznání, "vím, že jsem"
3:33
zkušeností jednotlivce je, že ta pozice je závislá
3:40
naprosto závislá na této zkušenosti, na její jistotě a bezpečí a zároveň je to všechen ten strach, který vždy vznikne
3:48
strach ze ztráty prožitku "jsem tady, vím, že jsem toto"
3:56
tato zpráva tomu čelí zpříma, zpráva ukazuje omezení prožitku jednotlivce
4:05
a pro tuto zkušenost zde není nic, ta zkušenost je iluzorní zkušeností, která říká
4:13
že něco je neúplné, něco se musí stát, a to není pravda
4:19
nemusí se stát nic, toto nemá potřebu se stát něčím jiným, než tím, čím to je
4:29
už je to svobodné, už je to bezpodmínečné už to je, už to je, jak by jednotlivec mohl najít to, co už je
4:40
hledáním co už je, zakrývá, co už je
4:48
není to odsouzení, nesnažíme se zbavit této zkušenosti
4:53
toto jen jednoduše objasňuje, vyjádřuje zkušenost, která se zdánlivě děje
5:01
nevytváří se zde žádná potřeba, aby nebyli jednotlivci, a určitě tu nevytváříme představu, že být nikým nebo nemít individuální zkušenost je lepší
5:11
než mít zkušenost být jednotlivcem, to se zde nenavrhuje, to je pouze část zkušenosti jednotlivce
5:17
který má pocit, že potřebuje najít něco jiného, takže to nikam nevede
5:25
nejsou žádné odpovědi, žádná naděje, není třeba doufat
5:32
všechno jsou to pojmy, všechno jsou to jen slova ukazují nebo naznačují něco, co je přesahuje
5:41
ale jsou to jen slova a můžeme na této úrovni diskutovat o tom, co se zde naznačilo
5:49
není třeba o tom diskutovat, ale je to otevřené, je to k dispozici, což znamená, že můžeme klást otázky, nedostat odpovědi..
Subject Object Reality
6:13
Všechny zkušenosti se ukazují jako iluzorní, vyvstávají z iluzorního prožívání pocitu tady a tam
6:24
reality subjektu a objektu.. popisují jak tato realita subjektu a objektu je prožívána jako "já jsem začátek a ten druhý je koncem"
6:36
a to zakrývá realitu, že není začátek nebo konec a subjekt nebo objekt
6:44
poukazuje na to, že zkušenost, "já jsem", říká, že jsem naživu, která skrývá realitu, že "já jsem", je ve skutečnosti zkušeností smrti
6:54
odděluje život od smrti, tím, že říká, "jsem naživu" a odsune smrt někam jinam
7:00
a proto pak jde hledat živost snažíc se vyhnout tomu, co považuje za smrt
7:07
což zakrývá skutečnost, že není začátek ani konec, takže kde by kdo zemřel?
7:13
kde by kdo zemřel? toto již je zcela vším, a ve skutečnosti se to nehýbe
7:20
ve skutečnosti se to neděje, nemá to vůbec žádnou skutečnost, není to ani živé ani mrtvé, je to nepopsatelné,
7:28
nepoznatelné všechno a to zahrnuje vše, co se děje, i zkušenost,
7:37
zkušenost v tomto smyslu je naprosto iluzorní, neděje se, neděje se, je to pouze zdání
7:46
které nemá začátek nebo konec, žádný smysl ani účel, žádnou potřebu
Contracted Energy
7:56
Řekl bych, že toto setkání je jen odezva je to odezva na smrštěnou energii, která má zkušenost s poznáním, kde a co to je,
8:09
takže o čem můžeme diskutovat, nebo na co můžeme poukázat, je to, jak tato smrštěná energie zkresluje jevy
8:17
díky níž se jevy zdají být osobní, vypadají, že mají co dělat se "mnou", zdá se, že se opravdu dějí
8:28
co nelze udělat, je popsat nebo ukázat, jaké to je bez té zkušenosti,
8:36
ta zkušenost ve finále hledá konec potřeby vědět kde a co to je,
8:45
ale chce to vědět, takže je zcela uvězněna ve velmi malém kruhu hledání konce sebe sama,
8:56
chce vědět, že toto je ok...není to ok, chce vědět, že všechno bude v pořádku...nebude to v pořádku,
9:05
chce vědět, že může mít věčné štěstí, jsou učitelé, kteří vám nabídnou štěstí, nekonečné štěstí
9:21
má zkušenost, že toto zdání má smysl a účel, má zkušenost svobodné vůle a volby najít konec této zkušenosti
9:30
snaží se překonat zkušenost prostřednictvím více zkušeností,
9:40
tato osobní zkušenost je jednoduše kontrakcí a smrštěnou energií v těle
9:46
smrštěnou energií, která předpokládá nebo má zkušenost, že ví, je to opravdu tak jednoduché
10:00
zdání tohoto, co se děje, je neomezené
10:07
a to zahrnuje zkušenost vědět, o co se jedná, což je zdání, které není svobodné a neomezené
10:15
ale toto zdání, ať se děje cokoli,
10:27
je nepředstavitelná jednoduchá lehkost nebo lehká jednoduchost,
10:42
není absolutně nic, co by se dalo říci, co by pomohlo té zkušenosti vědět
10:47
najít lehkou jednoduchost toho, co již je ta zkušenost vědět je iluze, je postavena na písku
10:57
není postavena na písku, je postavena ve vzduchu, je to jako zatloukání hřebíku do vzduchu,
11:04
je iluzorní
11:22
takže myslím, že v podstatě není absolutně žádná naděje pro tuto zkušenost, že kdy najde, co hledá,
11:30
protože právě ten samotný akt hledání skrývá konec sebe sama nebo sebeřešení, čím už je
12:03
Setkání nemá žádný záměr, takže se nesnaží něco změnit, aby se něco stalo,
12:10
setkání není pro vás, pokud je tu jednotlivec, který si myslí, že něco získá, bude zklamán
12:16
není to o vás, není to v podstatě o ničem, to je to setkání - o ničem
12:25
setkání by mohlo být o tom, co se děje, takže toto zdání, bez ohledu na to, co je myšleno, co je pociťováno, co se děje, opravdu o ničem není
12:47
takže pokud budete následovat myšlenku, že toto není o ničem,
12:52
tak zjistíte, je, že když toto nemá žádný smysl ani účel a to je nabídka, žádný záměr
13:01
tak nezůstane nic k přemýšlení nebo vytváření pojmů, to neznamená, že myšlení je správné nebo nesprávné
13:08
ale prostě nenabízí to nic, s čím by se dalo pracovat, a ta absence nabídky
13:17
je v tom smyslu svoboda, ne ve smyslu svobody pro toho, kdo na tom chce pracovat nebo kdo něco hledá,
13:26
ale je to svoboda bez záměru, kdy to, co se objeví, nemá žádný kontext,
13:33
pokud jde o potřebu, pokud jde o cestu jako součást nutnosti stát se něčím
13:42
je to svoboda, která nevyjímá nic, je to svoboda, která nemá kam jít,
13:50
není to svoboda, kterou je třeba najít nebo která má být ztracena
13:56
je to svoboda, která je zcela neosobní
14:07
setkání navrhuje, že to je vše, co je
14:13
svobodu, která nemá žádný záměr, nelze najít nebo ztratit, je bezkoncepční, nedá se o ní přemýšlet a nelze o ní mluvit
14:24
musíte říci, že je to záhada, nikoli záhada, kterou je třeba vyřešit nebo pochopit, ale je to mystérium
14:36
a návrh zde je, že vše, co vyvstává,
14:42
vše, co se jeví, že se děje, je tím mystériem
14:57
tato slova jsou mystériem jevící se jako slova cokoli je viděno, je mystériem jevícím se jako spatření
15:07
cokoli je cítěno je mystériem jevícím se jako pocit
15:22
v tomto smyslu, co vyvstane je nedefinované, nepodmíněné, divoké, svobodné, bláznivé
15:34
vyšinuté
15:53
nabídkou je, že věci jsou už takové jaké jsou, o čemž je toto setkání setkání je odpovědí, reakcí na zkušenost, která říká, že to tak není
16:04
reakcí na zkušenost, že toto není mystérium, že vím, co se děje, já vím, co toto je
16:18
to počáteční vědění, když to vznikne, nebo teď, má pocit, že něco má, takže osobní zkušenost "já jsem"
16:29
je v jádru, rozšíření toho, že něco vlastním, vlastním "vědění", vědění "já jsem"
16:41
to vlastnění má trochu jako ocásek, důsledek, a tím je potřeba to udržet
16:52
je to potřeba hledat poznání/vědění, je to potřeba hledat novou zkušenost
16:57
je potřeba najít řešení dilematu, že toto zdání a vědění je nespokojené
What is
17:13
Toto setkání je o tom, co je, aby to bylo přesné, je to o tom, co je a není
17:24
co je, je, co se děje
17:36
je pouze, co se děje co se děje nebo co je
17:44
je bez protikladů, bez druhého, bez definice, bez vědění
17:55
bez pochopení jevící se jako vědění, pochopení
18:08
co je, je všechno a cokoli, co se zdá, že se děje,
18:21
vyvstává zkušenost nebo se zdá, že se děje v tomto zdání
18:28
která tvrdí, že ví, co se děje,
18:34
zkušeností je já jsem, jsem skutečný, narodil jsem se, mám život a umřu, a je jen na mně, aby můj život fungoval
18:48
je na mně, aby toto zdání vypadalo tak, jak si myslím, že by mělo být
18:55
tak, jak si myslím, že by toto zdání mělo vypadat, je ve skutečnosti to, co si myslím, že mě udělá šťastným
19:01
to, co hledám, je nekonečné štěstí, to je to, co já hledám, ta energie "já jsem"
19:07
o čem mluvím, je ta zkušenost, že já jsem v těle, že je střed toho zdání
19:16
"já jsem" je zkušenost já jsem v těle s tlačítky a pákami se svobodnou vůlí a volbou
19:22
se smyslem a účelem, udělat toto dění "mým životem", jakým by měl být
19:31
důvod, proč cítím tuto výzvu, protože zkušenost je děsivá, neuspokojující a nepohodlná
19:46
takže se snažím překonat tuto zkušenost prostřednictvím své svobodné vůle a volby, tím, že jsem dobrý člověk
19:57
a cílem je, že jakmile dostanu všechny své kachny do řady, budu šťastný, můj smysl života bude naplněn
20:08
zkušenost je, že tu je toto dění/setkání
20:16
ale pouze jako součást většího děje, kterým je můj život
20:21
a tak se zde nabízí, že není větší děj "můj život", děje se pouze toto
20:32
a zkušenost, že je neúplný nebo je nějak neuspokojivý, je iluzorní
20:39
že je přesně takový jaký je, neúmyslně dokonalý, dokonalý ve smyslu, že nemá smysl ani účel
20:50
nemá žádný protiklad, žádný další, nemá potřebu se stát něčím jiným, než tím čím je
20:56
toto zdání se nepotřebuje takto jevit
21:04
je to naprostá svoboda, absolutní svoboda, bezpodmínečná svoboda, která se takto jeví
21:11
absolutně svobodné, bez jakéhokoli záměru, smyslu nebo účelu
21:18
nabídkou je, cokoli vyvstane, včetně zkušenosti "toto je můj život, moje realita a já musím něco udělat"
21:28
je neúmyslně dokonalé není to ani správné, ani špatné, není to ani dobré, ani špatné, nemusí se to nikam posunovat
21:41
a jenom takovým malým tajemstvím je, že se to neposunuje
21:50
protože to nikam nevede a už to je neúmyslně dokonalé
21:56
zkušenost, že to potřebuji udělat lepší, bude vždy frustrující
22:04
nikdy nebude naplněna, a hledání této potřeby najít naplnění překrývá již tak neúmyslnou dokonalost jakou zdání je
22:20
zdání není vaším vnímáním, není to o tom být v přítomnosti, zdání nemá absolutně žádné hranice, žádná omezení
22:38
takže to je, co je vnímáno, a není to, co je vnímáno je to, co se objevuje, a není to, co se objevuje, je to jevící se prázdnota nebo absolutní bytí
22:54
toto dění je nepoznatelné, poznání je objektem, který v něm vyvstává
23:05
oddělenost je prožitek, který v něm vyvstává, dění vyvstává v absolutnu
23:16
nabídkou je, že tu není žádná realita tohoto zdání, není realita ničeho
23:26
není možné vědět, co je
23:36
toto setkání není o konci prožívání
23:42
o snaze změnit zkušenost "já jsem skutečný" o snaze najít absolutno, které je již všechno
23:49
toto setkání nebo tato zpráva nebo to, co je nabídnuto, nemá v úmyslu vůbec nic měnit
23:58
protože je již zjevné, že to, co vyvstává, je už úplné
24:08
dá se tedy říct, toto setkání je o ničem, nic pro jednotlivce, nic pro mozek
24:15
nic pro tuto zkušenost, že se něco musí stát
What appears
24:22
Toto není skutečné,
24:30
není to ani neskutečné
24:37
tento jev, toto, je ve skutečnosti záhadou,
24:45
není odpověď na to, co toto je nepotřebuje to žádnou odpověď
24:53
cokoli vyvstane, dýchání, vidění, slyšení, myšlení, vědění, je záhada jevící se tím
25:06
poukazujeme na jednoduchou nepochopitelnost tohoto
25:22
tento jev je paradoxem, když se budeme snažit to popsat, bude to znít jako paradox
25:32
protože jak jsem řekl, že je to nepochopitelné není způsob, jak to obejmout, protože to je již všeobjímající, není způsob, jak to definovat
25:44
protože všechny definice jsou v něm obsaženy, ve všem, tomto, co nemá žádné hranice,
25:52
takže v tuto chvíli se to může jevit jako místnost, ale to není omezení,
25:59
protože není způsob, jak to porovnat s tím, co se děje, nic jiného není
26:04
takže v tomto smyslu je to nekonečno což znamená, že za tím nic není
26:13
odnikud to nepřichází je zcela prázdné od jakéhokoli vědění nebo pochopení,
26:23
takže v tom smyslu by to mohlo být vlastně cokoli,
26:30
ne jako potenciál, ale bez potřeby, bez záměru
26:41
je to prostě bezpodmínečné, bezpodmínečná svoboda, která se takto jeví
26:53
takže omezením by byla zkušenost se znalostí toho, co toto je
26:59
zkušenost mít pozici uvnitř těla, která má zkušenost být začátkem " já jsem začátek, já jsem znalec
27:06
já jsem zakušitel, jsem začátek této místnosti, znalec místnosti" a co se pak stane, že něco je vně této místnosti, co se pak stane,
27:16
tato místnost se stane pevnou a skutečnou a poznatelnou, a ve svém skutečném smyslu, mrtvou
27:26
a všechno ostatní je vně místnosti a k této zkušenosti "vím, co toto je", vše vně místnosti, je to, co hledám, protože toto není ono,
27:36
protože toto je již poznané, takže to je můj život, zkušenost s omezením
27:41
která se objevuje v této místnosti, vím, že hledám něco jiného, to dělám
27:46
jsem smrštěný pocit v těle, který hledá lepší zážitek, něco jinde než tady
27:53
co se tento smrštěný pocit nikdy nedozví, je to, o čem jsme mluvili na začátku setkání
28:00
vyhne se tomu, nevědomě nebo vědomě, bez pauzy, musí
28:06
co bylo řečeno na začátku setkání, toto je konec této zkušenosti oddělenosti
28:22
ta zkušenost oddělenosti vyvstává bezdůvodně a může odpadnout a odpadne bezdůvodně
28:29
a když odpadne, jednou z nejzáhadnějších částí je, že se nikdy nestala
28:37
bude řečeno na setkání, že zkušenost se nestala
28:42
není žádná oddělenost, není vědomost, co toto je, není začátek nebo konec tohoto jevu
28:49
není nic pevné, není žádný střed, je prostě, co vyvstane
28:58
a to je bez začátku a konce, je to nekonečné, nezměrné, toto, není to něco jiného nebo jinde
29:08
není třeba čekat, až se něco stane ne, že by měl někdo na výběr, není to jiné toto
29:13
toto je opravdu nekonečnem, cokoli se jeví, toto je opravdu nepodmíněnou živostí
Hopelessness
29:23
Není nic skutečně nepříjemné nebo nesprávné, co se týče beznaděje
29:31
je to jen, co se děje, je to prostě absolutní svoboda, jevící se tím (beznadějí)
29:37
když jedinec vyvstane v dění prožívá beznaděj nebo jakoukoli emoci nebo pocit jako skutečný
29:50
a to to změní, postaví to do kontextu, díky čemuž se zdá, že to je součást jiného kontextu, který se někam ubírá
30:07
částí kontextu je zkušenost, že co se děje, nestačí, něco není v pořádku,
30:19
ta svoboda prostě není popsatelná, protože k ní není žádná vzdálenost, takže se na ní poukazuje absolutními slovy, jako je všechno, nic, všechno,
30:31
absolutno, bezpodmínečná láska, to nejsou slova, která by ve skutečnosti dávala smysl
30:38
jsou nepředstavitelná a ten jev je doslova nepředstavitelný
30:44
a můžete se hádat a říkat, ale já jsem si to představil, a tím se jev potvrzuje, ale ten jev je také ta nepochopitelnost, která se jeví jako představa,
30:58
je to jen ta pevnost za tím, kvůli které to vypadá, že co se děje, je pevné a skutečné,
31:05
ale za tím nic není
31:15
a v tom smyslu je tento jev naprosto bezobsažný
31:25
není na cestě, nikam nevede je úplně bez úmyslu, což osobně znamená, že nemá žádnou potřebu
32:02
problém pro jednotlivce je, že to chce vědět, rozumět tomu, mít to
32:10
a ten pohyb to ve skutečnosti skryje, díky němu to vypadá, že tento jev tím není
32:22
ale v žádném bodě není oddělenost, v žádném bodě není skutečná potřeba, v žádném bodě není skutečný záměr
Grounded Intention
32:40
Toto setkání je o ničem, není pro nikoho, není tu nic, co by se mělo naučit
32:51
není o tom něčím se stát setkání poukazuje na něco, o čem se nedá mluvit
33:03
to zní trochu mysticky, ale ve skutečnosti je to jen záhadné, je to záhada
33:11
o čem nelze mluvit, je toto vznikání, toto dění, cokoli to je, je záhadou
33:28
je záhadou ve smyslu, že nelze popsat a nelze ji poznat co se děje, je nepoznatelno nebo nedefinovatelno nebo neupevněný jev, takže tato ruka
33:43
je nepoznatelné rukování, neupevněné rukování, ruka nemá důvod, není žádný smysl ruky
33:53
ruka nemá význam, ruka nepatří nikomu,
33:59
je to prostě rukování, je to záhada, tato záhada nemá počáteční bod,
34:12
takže ve skutečnosti nepřichází odkudkoli
34:17
a nikam nevede, nemá potřebu nikam jít, nemá potřebu stát se čímkoli
34:25
je již úplná, tak jak se jeví, jakkoli vyvstane
34:39
v takové míře, že v tom, co se děje, není žádný záměr
34:46
není to kvůli něčemu
34:51
takže je to oslava jednoduše tohoto a oslava nemusí být nutně pozitivním slovem,
35:00
mohlo by to být utrpení, které vyvstává jako toto, a vyhýbání se utrpení, které by vyvstalo jako toto
35:09
co se ukazuje nebo naznačuje, je, že tento jev není ve skutečnosti pro nikoho
35:17
není ve vztahu k nikomu,
35:25
ta zpráva nebo setkání je vlastně odpovědí na zkušenost, že toto je pro někoho
35:32
na zkušenost, že někdo nebo něco ví, co to je,
35:39
to vědění, ta zkušenost s sebou přináší očekávání potřeby smyslu a účelu,
35:47
přináší zkušenost svobodné vůle a volby, přináší zkušenost, že toto dění se stává
35:56
a stává se pro mě a je jen na mně, aby se stalo tím, co si myslím, že chybí v tomto projevu nebo v této záhadě
36:07
nabídkou je, že celá tato zkušenost je iluzorní
36:15
je to sen je to sen bez následků
36:24
je to sen, který nemá vůbec žádnou bytelnost ani realitu,
36:31
celý ten sen, včetně smrštěné energie, včetně znalce, je jednoduše záhadou jevící se tak
36:40
je to neúmyslné, nehmotné jevící se jako hmotné, jako vědění, jako stávání se
36:50
není to tak, tento projev se ničím nestává
36:58
takže nabídkou je, že zkušenost poznání je iluzorní, tato zpráva je pro tu zkušenost beznaděje,
37:07
nabídkou je, že zkušenost vědění/poznání a proto zkušenost hledání
37:13
je zcela beznadějná, je zavádějící, vychází z pozice, že něco chybí, že něco je potřeba
37:22
nic nechybí, cokoli se děje, je už úplné
37:32
zdá se, že tu je zoufalá touha vytvořit smysl života vytvořit smysl života
37:42
a zdá se trochu děsivé vykašlat se na to a říct si, že jsi naplněn a úplný už teď
37:49
ano, to nejsi, to není to, co se tu nabízí
37:55
zkušenost "tebe" je zkušenost vědění a to je zkušenost neúplnosti
38:03
a proto vyvstává potřeba smyslu a účelu
38:10
potřeba dalšího okamžiku, takže to nikdy nebude úplné a celistvé pro "tebe"
38:17
vždy budeš zkušeností něčeho, co chybí, nabídkou je, že zkušenost, že něco chybí, je iluzorní
38:26
zkušenost, že uvnitř toho těla je něco, co z něj vyhlíží, je iluze,
38:33
takže to není nabídka, že by ses měl pokusit vzdát účelu a smyslu,
38:40
toto není ve skutečnosti zpráva o tom, že se máš něčím stát nebo něco změnit pouze upozorňuje na to, že toto je již celé a úplné,
38:49
nezáleží na tom, jestli je tam někdo, kdo tomu věří nebo to zažívá, ví to nebo už nemá tu zkušenost vědění, v tom není žádný rozdíl, už tím je
38:59
a uvnitř toho vyvstává zkušenost vědění a zkušenost, že účel je nutný
39:05
to je také úplnost nebo celistvost tohoto jevící se tím
Unconditional Love
39:20
Takže to, o čem je toto setkání,
39:25
je vlastně něco, co nelze říci,
39:33
takže téměř všechno, co řeknu, bude nějakým způsobem zavádějící,
39:52
takže pokud řeknu, že toto setkání je o poukazování na svobodu, tak to je zavádějící, protože poukazování a svoboda je to samé
40:13
není možné poukazovat na všechno
40:19
všechno zahrnuje i poukazování
40:25
pokud je řečeno, že to je o nepodmíněné lásce
40:33
samozřejmě, že to není o bezpodmínečné lásce, je pouze nepodmíněná láska
40:48
zároveň tento druh sdílení,
40:55
mně vždy připomene něco z bible o Ježíši
41:04
"kde jsou dva nebo více shromážděni ve jménu mém, tam jsem já"
41:13
a pro mě to, na co to ukazuje, je bezpodmínečná láska,
41:21
nekonečno, absolutno co už je všechno
41:33
takže toto je absolutno
41:50
jevící se jako místnost
41:55
jako těla jako slova
42:01
pohyb není nic, co by nebylo absolutnem
42:13
absolutno se nestane místností nestane se slovy nebo nezmění se na slova
42:22
či na těla toto je absolutno
42:27
toto je absolutno toto je absolutno není nic jiného
42:33
takže tomu není možné rozumět není možné to vědět
42:43
nabídka za tímto tvrzením je, že tu není nic takového jako oddělenost
42:55
oddělenost je zkušeností "já jsem"
43:05
iluzorní "já jsem" je zkušeností být uvnitř těla
43:13
já jsem uvnitř těla, a vše co se děje, se děje mně
43:22
já a můj život má svobodnou vůli a volbu
43:30
mojí zkušeností je, že mojí svobodnou vůli a volbu používám k nalezení štěstí/celistvost
43:43
mojí zkušeností je, že jsem skutečný
43:49
a všechno dění je skutečné můj život má smysl a účel
44:05
nabídkou tohoto setkání je, že tato zkušenost je zcela iluzorní
44:16
celá zkušenost "já jsem" a vše, co z toho vychází, je iluzorní,
44:26
nabídka je, že se to nestalo už se to neděje
44:34
takže konec zdánlivé zkušenosti
44:43
je rozpoznání, že se to nikdy nestalo,
44:49
není žádná oddělenost je pouze svoboda
44:57
a to co se teď děje, je svoboda
45:02
dokonce i zkušenost "já jsem", je svoboda zažívaná jako oddělenost
45:20
nenabízí se tu, že by se mělo cokoli změnit
45:28
toto setkání nenabízí žádnou pomoc
45:36
nemá žádný záměr pomáhat ve skutečnosti nerozpoznává nikoho, komu by se pomáhalo
45:52
jen poukazuje na svobodu, která je již vším
The Absolute
46:01
Na co je poukazováno, že znalost nebo zkušenost, "já jsem", je iluzorní
46:07
je to iluzorní zkušenost, že tu je oddělenost
46:13
vše, co vyvstává, je absolutno, cokoli můžete pojmenovat nebo říci, je absolutno
46:20
není to vlastně oddělené, je pouze singularita toho, co se děje,
46:26
takže není žádný svědek, žádný znalec, není tu žádný herec, nikdo není vně toho, a to, co se děje je toto
46:38
takže to je, co se děje a neděje, je to úplné, je to všechno, je to celistvé
46:43
bez ohledu na to, co se jeví, že se děje, to se děje

[miroslav]

0:01
NEDUALITA / ÚVODY

co se děje, je všechno, není tu nic jiného než to, co se děje,

Někteří zase říkají, že "ve skutečnosti" se nic neděje. To jsou asi zastánci té neradikální neduality.


A ještě vyšší pohled je zřejmě že se všechno děje i neděje zároveň. Není-liž pravda.
To je zřejmě do třetice "paradoxní nedualita".

A úplně nejvyšší pohled je, že je všechno neduální a duální zároveň - to už se blíží pohledu normálního člověka, který si s nějakou dualitou či nedualitou neláme hlavu a věnuje svoji pozornost a životní sílu rozumnějším věcem.

[Jana]

0:01
NEDUALITA / ÚVODY

co se děje, je všechno, není tu nic jiného než to, co se děje,

Někteří zase říkají, že "ve skutečnosti" se nic neděje. To jsou asi zastánci té neradikální neduality.


A ještě vyšší pohled je zřejmě že se všechno děje i neděje zároveň. Není-liž pravda.
To je zřejmě do třetice "paradoxní nedualita".

Miroslave, krásné. Ať se děje cokoliv, nic se neděje.

Je mi jasné, že to, co se jeví jako duální, je ve skutečnosti neduální.

To, že by neduální bylo ve skutečnosti duální je zajímavá myšlenka.

A úplně nejvyšší pohled je, že je všechno neduální a duální zároveň

Teoreticky to, co tvrdíš, může být založeno na přesvědčení, že všechno je propojeno a že duální a neduální pohledy jsou jen různé aspekty téže skutečnosti. Je to zajímavá myšlenka.

To, že by se provaz proměnil ve skutečného nebezpečného hada se jeví jako totální nesmysl, je to hloupost, viď. Ale je možné dualitu prožívat jako skutečnost, takže prožívání duality je také skutečností.

Miroslave, zajímalo by mě, jestli duchovní tradice, které podle Tebe podporují dualistický pohled na svět, obsahují učení nebo praktiky, které transcendují tuto dualitu v konečné poznání jednoty všeho.

Napadá mě třeba zrovna Tao:

[Jana]

[miroslav]

A úplně nejvyšší pohled je, že je všechno neduální a duální zároveň

Teoreticky to, co tvrdíš, může být založeno na přesvědčení, že všechno je propojeno a že duální a neduální pohledy jsou jen různé aspekty téže skutečnosti. Je to zajímavá myšlenka.

To, že by se provaz proměnil ve skutečného nebezpečného hada se jeví jako totální nesmysl, je to hloupost, viď. Ale je možné dualitu prožívat jako skutečnost, takže prožívání duality je také skutečností.

Teorie, přesvědčení a pohledy, to je tvoje parketa. Moje parketa je zkušenost, praxe.

Asi nechápeš to Ramanovo přirovnání k hadu a provazu. To není o tom, že se had promění na provaz nebo provaz na hada, ale o tom, že když člověk špatně vidí nebo nerozlišuje dobře, tak si může ve své mysli splést hada a provaz.
Nezměnil se provaz ani had, ale pouze domněnky či přesvědčení dotyčného.

[Jana]

A úplně nejvyšší pohled je, že je všechno neduální a duální zároveň

Teoreticky to, co tvrdíš, může být založeno na přesvědčení, že všechno je propojeno a že duální a neduální pohledy jsou jen různé aspekty téže skutečnosti. Je to zajímavá myšlenka.

To, že by se provaz proměnil ve skutečného nebezpečného hada se jeví jako totální nesmysl, je to hloupost, viď. Ale je možné dualitu prožívat jako skutečnost, takže prožívání duality je také skutečností.

Teorie, přesvědčení a pohledy, to je tvoje parketa. Moje parketa je zkušenost, praxe.

Asi nechápeš to Ramanovo přirovnání k hadu a provazu. To není o tom, že se had promění na provaz nebo provaz na hada, ale o tom, že když člověk špatně vidí nebo nerozlišuje dobře, tak si může ve své mysli splést hada a provaz.
Nezměnil se provaz ani had, ale pouze domněnky či přesvědčení dotyčného.

Ramanův provaz byl vždycky provazem, nikdy nebyl hadem. Stejně tak jako jsi ve skutečnosti nikdy nebyl smrtelným zranitelným tělem. Nikdy Ti ve skutečnosti nehrozilo vůbec žádné nebezpečí.
Ale strach z ohrožení jsi klidně mohl opravdu prožívat, stejně jako kdybys věřil, že provaz ve Tvé blízkosti je nebezpečný had.

[miroslav]

Asi nechápeš to Ramanovo přirovnání k hadu a provazu. To není o tom, že se had promění na provaz nebo provaz na hada, ale o tom, že když člověk špatně vidí nebo nerozlišuje dobře, tak si může ve své mysli splést hada a provaz.
Nezměnil se provaz ani had, ale pouze domněnky či přesvědčení dotyčného.

Ramanův provaz byl vždycky provazem, nikdy nebyl hadem. Stejně tak jako jsi ve skutečnosti nikdy nebyl smrtelným zranitelným tělem. Nikdy Ti ve skutečnosti nehrozilo vůbec žádné nebezpečí.
Ale strach z ohrožení jsi klidně mohl opravdu prožívat, stejně jako kdybys věřil, že provaz ve Tvé blízkosti je nebezpečný had.

Ano. Stejně tak když věříš, že vidíš provaz, neznamená to, že to nemůže být had.

To jsou ta přesvědčení, slepé víry, předpoklady, dívání se jako atd. která člověka mohou zaslepit a zblbnout.

[Tara]

Jani, jak víš, že provaz je - byl vždy provazem, nikdy ne hadem?

[Jana]

Jani, jak víš, že provaz je - byl vždy provazem, nikdy ne hadem?

Bylo by možné, že bys prohlédla iluzi, že to, co vypadalo jako had, není had, ale provaz a přitom by sis nebyla jistá, jestli tím hadem před tím přeci jen někdy nebyl?

[Jana]

Asi nechápeš to Ramanovo přirovnání k hadu a provazu. To není o tom, že se had promění na provaz nebo provaz na hada, ale o tom, že když člověk špatně vidí nebo nerozlišuje dobře, tak si může ve své mysli splést hada a provaz.
Nezměnil se provaz ani had, ale pouze domněnky či přesvědčení dotyčného.

Ramanův provaz byl vždycky provazem, nikdy nebyl hadem. Stejně tak jako jsi ve skutečnosti nikdy nebyl smrtelným zranitelným tělem. Nikdy Ti ve skutečnosti nehrozilo vůbec žádné nebezpečí.
Ale strach z ohrožení jsi klidně mohl opravdu prožívat, stejně jako kdybys věřil, že provaz ve Tvé blízkosti je nebezpečný had.

Ano. Stejně tak když věříš, že vidíš provaz, neznamená to, že to nemůže být had.

To jsou ta přesvědčení, slepé víry, předpoklady, dívání se jako atd. která člověka mohou zaslepit a zblbnout.

Ramanovo přirovnání provazu, který jen vypadá , jako nebezpečný had, a je přitom zcela neškodný, je podobenství poznání, že ve skutečnosti nejsme tím, co je pomíjivé, zranitelné, smrtelné.

[miroslav]

Ramanovo přirovnání provazu, který jen vypadá , jako nebezpečný had, a je přitom zcela neškodný, je podobenství poznání, že ve skutečnosti nejsme tím, co je pomíjivé, zranitelné, smrtelné.

RM: "Z jednoduchého důvodu. Pokud se nevzdáte představy, že je svět skutečný, vaše mysl po něm bude stále prahnout. Když považujete jevící se za skutečné, nikdy nedokážete poznat samotnou skutečnost, ačkoli je to jen skutečnost, která existuje. Tato záležitost je vysvětlena analogií hada viděného v provaze. Dokud vidíte hada, nemůžete vidět samotné lano. Neexistující had se pro vás stane skutečným, zatímco skutečné lano se zdá, že vůbec neexistuje."

Platí to i obráceně - hlavně pro tebe:
Dokud vidíte provaz (svoje představy o "provazu"), nemůžete vidět samotného hada. Neexistující provaz se pro vás stane skutečným a skutečný had se zdá, že vůbec neexistuje.
To je riziko, když člověk uvěří těm slovům Mistrů ale nic se na jeho sebestřednosti nezmění, je to jenom teorie ve které pak svými slovy plete páté přes deváté, protože si potřebuje připadat a vypadat nejmoudřejší, nejprobuzenější atd. Ve slovech a v teorii duchovní poznání není. A to je ten had slepé víry a sebestřednosti, který tě uštknul.
Je to jako když pavlačová drbna si obleče šaty mudrce, ale mluví dál sebestředně jako pavlačová drbna a na potvrzení svých slov míchá do toho, co si kde přečetla: Sudkulatý ristupije tujekára tentoryje.
Typickým příkladem je kromě tebe i Veil. Sice neexistuje, ale nikdo ho nezastaví v předvádění se.
J

[Jana]

Ramanovo přirovnání provazu, který jen vypadá , jako nebezpečný had, a je přitom zcela neškodný, je podobenství poznání, že ve skutečnosti nejsme tím, co je pomíjivé, zranitelné, smrtelné.

RM: "Z jednoduchého důvodu. Pokud se nevzdáte představy, že je svět skutečný, vaše mysl po něm bude stále prahnout. Když považujete jevící se za skutečné, nikdy nedokážete poznat samotnou skutečnost, ačkoli je to jen skutečnost, která existuje. Tato záležitost je vysvětlena analogií hada viděného v provaze. Dokud vidíte hada, nemůžete vidět samotné lano. Neexistující had se pro vás stane skutečným, zatímco skutečné lano se zdá, že vůbec neexistuje."

Platí to i obráceně - hlavně pro tebe:
Dokud vidíte provaz (svoje představy o "provazu"), nemůžete vidět samotného hada. Neexistující provaz se pro vás stane skutečným a skutečný had se zdá, že vůbec neexistuje.

Miroslave, na to jsi přišel Ty sám?

Je možné poznávat Skutečnost bez oné nevědomosti, kterou je víra, že jsi hadem uštknutelné tělo ve světě.

S Poznáním všechno smyslové poznávání funguje zcela normálně, nebo je spíš ještě zostřené, protože není rozptylováno sebestředným preludováním o nebezpečnosti imaginárního hada a imaginárním řešením světové politiky, kterou Tvá energie do toho vložená, stejně nijak neřeší.

Poznáním Skutečnosti definitivně zmizí pocit ohrožení, protože poznáváš Pravdu, zmizela ona nevědomost, tím zmizelo i jakékoliv riziko. Proto ten klid a mír.

To je riziko, když člověk uvěří těm slovům Mistrů ale nic se na jeho sebestřednosti nezmění, je to jenom teorie ve které pak svými slovy plete páté přes deváté, protože si potřebuje připadat a vypadat nejmoudřejší, nejprobuzenější atd. Ve slovech a v teorii duchovní poznání není. A to je ten had slepé víry a sebestřednosti, který tě uštknul.

Nejde o to jen uvěřit Mistrům, to poznávání, čím tohle skutečně je, kým/čím ve skutečnosti jsi a nejsi, musí být přímé a živé, aby onen pocit osobního ohrožení opravdu zmizel.

Obdivuji Jima Newmana, že o tom dokáže mluvit naprosto "nekompromisně", nepoužívá příliš dualitní berličky k tomu, aby mu posluchači rozuměli, a přitom mu posluchači většinou rozumí.

Je důležité si k tomu, co říká, pustit pokud možno nejen české titulky, ale vnímat k tomu i jeho mimiku.

Oznamuje s takovou lehkostí a humorem pro ego naprosto nepřijatelnou věc, při které začne ego jinak běžně vyšilovat, bránit se, útočit a sprosťačit, jelikož mu jde o život, ale ti posluchači to berou vesměs v pohodě.

[miroslav]

Oznamuje s takovou lehkostí a humorem pro ego naprosto nepřijatelnou věc, při které začne ego jinak běžně vyšilovat, bránit se, útočit a sprosťačit, jelikož mu jde o život, ale ti posluchači to berou vesměs v pohodě.

Žádné "oznamování" ještě žádné ego neoslabilo natož aby ho ohrozilo. Naopak pro duchovňácké ego, které se chce tvářit jako že není je to super matroš.
Ve slovech to není.

[Jana]

Oznamuje s takovou lehkostí a humorem pro ego naprosto nepřijatelnou věc, při které začne ego jinak běžně vyšilovat, bránit se, útočit a sprosťačit, jelikož mu jde o život, ale ti posluchači to berou vesměs v pohodě.

Žádné "oznamování" ještě žádné ego neoslabilo natož aby ho ohrozilo. Naopak pro duchovňácké ego, které se chce tvářit jako že není je to super matroš.
Ve slovech to není.

Miroslave, a teď pravdu: Ty skutečně věříš na existenci ega?

Věříš, že ego je něco skutečného?

[miroslav]

Miroslave, a teď pravdu: Ty skutečně věříš na existenci ega?

Věříš, že ego je něco skutečného?

A co takhle mráček na obloze - je to něco skutečného?
A co takhle myšlenka - je to něco skutečného?
A co takhle pocit - je to něco skutečného?
A takhle voda - je to něco skutečného?

Ty pravdo

[Jana]

Miroslave, a teď pravdu: Ty skutečně věříš na existenci ega?

Věříš, že ego je něco skutečného?

A co takhle mráček na obloze - je to něco skutečného?
A co takhle myšlenka - je to něco skutečného?
A co takhle pocit - je to něco skutečného?
A takhle voda - je to něco skutečného?

Ty pravdo

Absolutně skutečné je to, co se nikdy za žádných okolností nemění. To, co se jakkoliv mění, je skutečné jen relativně. Představy, výtvory mysli, snové postavy, ego a všechny myšlenky jsou absolutně neskutečné, i když ve snu se to jeví jinak.

Věřit, že ego (osobní já) je skutečné, je stejné jako věřit, že provaz je nebezpečný had.

"Lano a zdánlivý had nejsou dvě rozdílné věci. Ve skutečnosti existuje jen lano, ale v klamavém náhledu nějakého pozorovatele se zdá být hadem. Když jej tento pozorovatel dostatečně pečlivě pozoruje, pak spatří, že je to jen lano, a proto nikdy nebylo hadem. A úplně stejně platí, že když se dostatečně horlivě pozorujeme jako ego, zjistíme, že jsme jen átma svarúpa, a nikdy jsme proto nebyli něčím takovým, jako je ego."

https://www.ramana-maharisi.cz/article/ ... oumani-1-2

[Tara]

Jani, jak víš, že provaz je - byl vždy provazem, nikdy ne hadem?

Bylo by možné, že bys prohlédla iluzi, že to, co vypadalo jako had, není had, ale provaz a přitom by sis nebyla jistá, jestli tím hadem před tím přeci jen někdy nebyl?

Noo, nejdříve jsem nechtěla na takový buřt guláš reagovat, protože fakt teď na začátku měsíce moc času nemám, zvlášť při ukončení čtvrtletí, ale teď už pár minut mám :-)

Janinko, dovedla by sis představit, nebo jak to vlastně píšeš, že bys prohlédla iluzi (pokud bys přežila), že to, co vypadalo jako provaz, není provaz, ale had?
Sssssssssssssssssssssss, ťup a je to.

[miroslav]

Absolutně skutečné je to, co se nikdy za žádných okolností nemění. To, co se jakkoliv mění, je skutečné jen relativně. Představy, výtvory mysli, snové postavy, ego a všechny myšlenky jsou absolutně neskutečné, i když ve snu se to jeví jinak.

Věřit, že ego (osobní já) je skutečné, je stejné jako věřit, že provaz je nebezpečný had.

Pojmem ego se označuje komplex sebestředných návyků mysli, vzniká ve vztahu k okolnímu světu do značné míry na základě instinktu, podobně třeba jako touha po druhém pohlaví.

Mysl nebo cit podle tebe zřejmě také neexistují, protože se mění.

Co myslíš tím, že to, co se jakkoliv mění, je skutečné jen relativně?

[Tara]

Dyk přece provaz stejně jako had existují.
Jak můžeš tvrdit, že všechno, co vidíš nebo se ti jeví, je jenom provaz??????
Dyk to fakt může být i had!