Jana píše:Pedriito píše:Jak může jít egovi o život, a bla bla, když dle tebe neexistuje?
:-)
Právě to je ten fór, všimni si, že Probuzení, když o zmizení ega, nebo chceš-li, smrti smrti ega, mluví, tak se obvykle smějí, jsou veselí, řekla bych, že zřídka kdy dokáží udržet vážný obličej.
Jana píše:
Oznamuje s takovou lehkostí a humorem pro ego naprosto nepřijatelnou věc, při které začne ego jinak běžně vyšilovat, bránit se, útočit a sprosťačit, jelikož mu jde o život, ale ti posluchači to berou vesměs v pohodě.
miroslav píše:Jana píše:Pedriito píše:Jak může jít egovi o život, a bla bla, když dle tebe neexistuje?
:-)
Právě to je ten fór, všimni si, že Probuzení, když o zmizení ega, nebo chceš-li, smrti smrti ega, mluví, tak se obvykle smějí, jsou veselí, řekla bych, že zřídka kdy dokáží udržet vážný obličej.Jana píše:
Oznamuje s takovou lehkostí a humorem pro ego naprosto nepřijatelnou věc, při které začne ego jinak běžně vyšilovat, bránit se, útočit a sprosťačit, jelikož mu jde o život, ale ti posluchači to berou vesměs v pohodě.
Tak kdo Jano tedy podle tebe začne vyšilovat, bránit se, útočit atd.?
Jana píše:
Samo sebou, že onen verbální projev vyjadřující negativní a silně emotivní postoj k věci či člověku vychází z imaginárního ega.
Jana píše:
Mě baví, že se tady rozkrývá Pravda
miroslav píše:Jana píše:
Samo sebou, že onen verbální projev vyjadřující negativní a silně emotivní postoj k věci či člověku vychází z imaginárního ega.
Ty opravdu věříš na imaginární ego?
Co to je to imaginární ego?
miroslav píše:Jana píše:
Mě baví, že se tady rozkrývá Pravda
Koho že to baví?
Tvoje imaginární ego?
Nebo toho, "kým skutečně jsi"?
Jana píše:miroslav píše:Jana píše:
Samo sebou, že onen verbální projev vyjadřující negativní a silně emotivní postoj k věci či člověku vychází z imaginárního ega.
Ty opravdu věříš na imaginární ego?
Co to je to imaginární ego?
Imaginární je neskutečný, obrazný, zdánlivý, existující v představě, proto je to něco, co ve skutečnosti neexistuje.
miroslav píše:
A kdo nebo co si to imaginární představuje. A hlavně proč?
A je také možné poznání "co tohle je" v tichu srdce bez přítomnosti mysli.
Jana píše:miroslav píše:
A kdo nebo co si to imaginární představuje. A hlavně proč?
Je možné poznávat veškerou realitu čistě jen prostřednictvím mysli. Pak víme kdo si to představuje a proč si to představuje.
A je také možné poznání "co tohle je" v tichu srdce bez přítomnosti mysli.
Hm.
A tady nenajdeš ani konatele, který by si co představoval, ani otázku: "Proč?"
A paradoxně odtud ten život není mrtvý, jak by se mohlo zdát s připoutaností k mysli, i když tady žádný skutečný konatel, žádné osobní já, žádné opravdové ego není.
Naopak tady je jasné, že "TOHLE JE ONO".
Vostálník píše:
Není to tak, že ego je neexistující iluze,
ego je ztotožněné Vědomí, tedy něco co se děje a to dění není iluzorní a neexistující,
ani sen není iluzorní a neexistující,
nýbrž je to samotné Vědomí v pohybu,
Návštěvník píše:Vostálník píše:
Není to tak, že ego je neexistující iluze,
ego je ztotožněné Vědomí, tedy něco co se děje a to dění není iluzorní a neexistující,
ani sen není iluzorní a neexistující,
nýbrž je to samotné Vědomí v pohybu,
A je také možné poznání "co tohle je" v tichu srdce bez přítomnosti mysli.
Hm.
A tady nenajdeš ani konatele, který by si co představoval, ani otázku: "Proč?"
Vostálník píše:A když si někdo na podkladě své touhy a konání (zaměřování pozorování) vytvoří pěknou připoutanost,
tak už nemusí nic moc konat,
nebot to s čím se ztotožnil si jej samo pěkně přitáhne,
to pak už klidně může vytrubovat do světa že již není konatel,
páč jej to přitahuje samo...
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník