Dásbódh IV.9. - Sebeodevzdání || Šrí Rám ||
1.V předchozí (osmé) kapitole jsme popsali osm druhů oddanosti. Nyní si prosím pozorně vyslechněte přednášku o devátém druhu uctívání.
2.Devátý druh by měl být znám jako sebe-odevzdání, při kterém musíme shrnout a postoupit (odevzdat) vše Bohu. Budeme o tom nyní mluvit.
3.Vyslechněte si, co znamená slovo ´Nivedana´. Značí, že sebe musíme nabídnout Bohu. Zde je třeba rozebrat rozličné faktory.
4.Je vcelku směšné, že sebe nazýváme oddanými, ale přitom si ponecháváme svou oddělenou totožnost a děláme oddanost.
5.Taková je kvalita vaší oddanosti; jenže koncept ´sebe´ jako oddělené individuality je podivný. Je to něco jako být nevědomý i přesto, že mám poznání a být oddělený (od Brahman), když ve skutečnosti jsem s Brahman sjednocen.
6.Bhakti značí ´neoddělené´ a jestliže tu je oddělenost, není tu jednota možná. Bez rozjímání o tom nedojdete k uspokojivému pochopení.
7.Proto je třeba o tom rozjímat. Měli byste rozpoznat, kdo je Bůh. Měli byste po Něm pátrat ve svém nitru, uvnitř sebe.
8.Když se snažíme zjistit ´Co jsem já´, dojde k tomu, že se postupně anulují (vyloučí) všechny elementy a potom je zcela zřejmé, že (pomyslné) ´já´ neexistuje.
9.Jakmile je jeden princip anulován (vyloučen) druhým, jak může nakonec toto ´já´ nadále existovat? Tímto způsobem došlo k přirozenému sebe-odevzdání.
10.Vše je viděno jako základní princip, element uvnitř vnější formy; ale když rozlišujeme a vyřazujeme jedno po druhém, pak veškerý projev (Prakriti) je anulován a to, co zůstává, je Átman. Kde je v tom potom nějaké ´já´?
11.První základní Jsoucno je Všemohoucí Bůh; druhé je projev (Prakriti), jenž na sebe vzal formu světa. Kde se potom mezi těmi dvěmi vzal tento zloděj v podobě pomyslného ´já´?
12.Pokud se toto stane zcela jasnou skutečností, pak ego ve formě ´já jsem tělo´ vzniká díky iluzi a když se noříme hlouběji do sebe, toto ´já´ nakonec zmizí a uvnitř již nic není.
13.Když analyzujeme všechny elementy, jakož i podstatu a strukturu svého těla a vesmíru, přicházíme k pochopení, že elementy, principy se rozptýlily v celém rozsahu a staly se všude zjevné jako oddělené entity.
14.Pokud zůstaneme pouze jako svědek, pak všechny elementy budou rozpuštěny a dokonce ani vnímání sebe jako svědka tu nezůstane. Jakmile dojde k sebe-realizaci, a když najednou pochopíme, že tu byl Átman na počátku stejně jako je i na konci, pak jak zde může být nějaké pomyslné ´já´?
15.Átman je sám o sobě plný klidu a ´Já jsem Átman´ je Pravda. Kde tu pak zůstává oddělené ´já´?
16.´Sóham Hansa´ je odpověď. Pokud zjistíte význam těchto slovo, zjistíte, že vyjadřují, že ´To Jsem Já!´ a ´Já Jsem To!´. Takže to v podstatě znamená, že To je nic než Átman. Kde je pak ´já´?
17.Átman je bez atributů a bez poskvrny. Měli bychom být s Ním sjednoceni. Kde je pak prostor pro ´mne´ (´já´), když tu je Jednota?
18.Átman značí Jedno. Není zde žádná dualita, ani tu není prostor pro sdělení ´On je jedno´. Jak zde proto může být ´já´?
19.Átman je dokonalý a kompletní sám o sobě. Je zde vyloučena přítomnost či nepřítomnost jakýchkoliv kvalit. Jednoduše existuje sám o sobě. Kde tu pak může být nějaké zbylé ´já´?
20.Pojem ´Ty´, pojem ´Jsi´ a pojem ´To´ – tyto tři pojmy se svými odlišnostmi jsou rozpuštěny. Podstata sama o sobě je bez odtržení (vydělení). Kde je prostor pro ´mne´?
21.Kde jsou džíva (individualita) a Šiva (Bůh) poté, když rozdílnost a atributy džívy a Šivy zmizí? Když se Poznání upevní ve Skutečnosti, kde je prostor pro ´mne´?
22.Já jsem neskutečný a Bůh je skutečný a není tu rozdíl mezi Bohem a oddaným. Skrytý význam tohoto prohlášení bude znám pouze těm, kdo mají zkušenost z prožití Átman.
23.To se nazývá sebe-odevzdání, které přináší uspokojení aspirantům Poznání. Tímto je popsán devátý druh uctívání.
24.Stejně jako je nebe nejvyšší ze všech elementů a Pán světa je největší mezi bohy, tak je devátý druh uctívání nejvyšší mezi všemi ostatními druhy.
25.Tento devátý způsob, kterým je sebe-odevzdání, musí být dosažen. Bez něho nelze uniknout koloběhu zrození a smrti. To je prokázaný fakt, jenž platí bez sebemenší pochybnosti.
26.Nyní si prosím povšimněte, že jestliže se odevzdáme Bohu všemi devíti způsoby, získáme konečné osvobození (Sajuzdža). Tento stav se nepřeruší a neskončí tudíž ani po ukončení nejdelšího období trvání světa (kalpa).
27.Ostatní tři druhy osvobození podléhají konci; avšak toto konečné osvobození není zničeno ani poté, kdy dojde k ukončení všech tří světů.
28.Védy a písma nám praví, že tu jsou čtyři druhy osvobození neboli čtyři dosažené svobody, z nichž tři jsou dočasné a až to čtvrté osvobození je trvalé, bez konce.
29.První stav osvobození se dá popsat jako ´Být na stejné (vesmírné) úrovni jako Bůh´; druhý stav osvobození jako ´Být v blízkosti Boha´; třetí jako ´Podobnost (s Bohem) v projevu´; a čtvrtý je ´Být zajedno s Bohem´!
30.Čtyři stavy osvobození, které jsou výše uvedeny, lze dosáhnout oddaností. Podrobné popisy těchto stavů budou ozřejměny dále v následující kapitole.
Tímto končí, ve čtvrté Dášace knihy Dasboadh, dialogu mezi Guruem a žákem, devátá kapitola s názvem "sebeodevzdání".