ZÁŽITEK BOŽSKÉHO JÁ

Zážitek Božského Já

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 16. srp 2012 13:38:02

ZÁŽITEK BOŽSKÉHO JÁ

Výňatky z přednášek v Tiruvannamalai z února 2004.
Zkompilovala Kristin Davis


Prázdnota ... a Srdce otevřené. Srdce otevřené znamená bez závoje mysli ... pak vstoupí Milost Já. Srdce otevřené znamená být v Tichu, bez mysli... když je tam mysl, není to Ticho. Mysl neustále těká a mění se... proto přijímá jen prožitky. Ticho znamená žádný pohyb, žádné změny. Já nikdy nevidí mysl... Já je to Srdce. Já neboli Srdce leží mimo mysl. Proto žádný pohyb, žádné změny, žádné nápady, žádná činnost mysli - to je Srdce.

Milost proudí neustále. Člověk ji přijímá podle vyspělosti své mysli. Uvnitř mohou být myšlenky, ale jdou si svou cestou. Nepůsobí žádný problém. Proč? Kdo odevzdal své Srdce božskému Já, není připoután ke své mysli.

Někdy je Srdce otevřené, jindy zavřené. Pokud ulpíme na myšlence, Srdce se hned zavře ... a pak ego vchází do filmu. Pokud máte pořád otevřené Srdce, žádný film se nekoná ... je tam neustále prožitek Já. Tolik lidí je na úrovni mysli. Někdy tam mysl není a v ten okamžik se otvírá Srdce, ale oni ten opravdový stav Já hned ztrácí za závojem mysli. Ten závoj je iluze. Pokud spočíváte pořád v Klidu a Blaženosti, neznáte dualitu ... to je pak božské Já. Je snadné tohle pochopit.

Spočívejte v míru ... nic víc není třeba! Pokud ulpíte na jakékoliv myšlence, ptejte se: "Kdo jsem já?" a buďte v Klidu ... buďte v Tichu.

Nepřemýšlejte, neusilujte, nevzpomínejte ... Já nemá žádné potřeby. Někteří lidé ztrácí zážitek Já kvůli připoutanosti k mysli, někteří ztrácí zážitek Já přemýšlením o svých zážitcích, někteří ztrácí zážitek Já diskutováním, někteří ztrácí zážitek Já tím, že se snaží zkoušet jiné. Falešné já zná tolik způsobů, jak naplňovat svoje plány, že člověk není schopen pochopit jeho činnost. Ale Gňáni vidí každý pohyb, každou myšlenku, každou akci falešného já ... proto nikdy neztrácí své Vědomí.

Svět nepotřebuje vaše zážitky, svět nepotřebuje vaší přítomnost, svět vás nepotřebuje! Protože všechno je iluze ... žádný svět není. Před narozením jste snad znali svět? Proč to zbytečné mluvení o světě, o lidech ... ztrácíte svou sílu, ztrácíte čas. Neznali jsme je před narozením a po smrti ty lidi zase opouštíme. Pomohou nám dosáhnout osvícení?

Osvícení nikdy nepřichází z našeho úsilí... Osvícení je velmi snadné. "Ale proč je to tak těžké, proč je to pro nás nemožné?". Zbytečně přemýšlíme, těkáme a lpíme - v tom je ten problém. Všechno je to zbytečné, protože všechno je dílem božského Já.

Je něco uvnitř? Ne, uvnitř nic není. Jenom výtvory podle vašich zájmů, tužeb či připoutanosti. Pokud nemá vaše mysl zájem o svět, automaticky se vrací tam, odkud přišla. Není potřeba úsilí. Pokud mysl nevychází ven, automaticky vstupuje do Já. Není potřeba úsilí ... mysl se sama vrací Domů. Tím domovem je Srdce.

Osvoboďte se od své mysli ... buďte stále volní. Jako letící pták. Buďte uvnitř svobodní. Nepotřebujete žádné myšlenky, žádné nápady, žádnou mysl ... protože moc božského Já není nikdy omezená. Pokud vás něco napadne, okamžitě vás to sváže a je pak těžké uniknout z těch pout.

Poznejte Boha bez své mysli. Sledujte svou mysl s pozorností a mysl zmizí. Když se něco objeví, ptejte se: "Kdo jsem já?". Bůh nemá mysl. Bůh nemá tvar ani jméno. Mysl nemůže poznat Boha.

Snažíte se odstraňovat všechny těžkosti a problémy. Kde však jsou? Jsou v mysli. Vy si ale myslíte, že problém je vně vás... on je jenom v mysli. Proto ať jdete kamkoliv, či cokoliv uděláte, problém to nevyřeší.

Hleďte dovnitř ... mysl jsou myšlenky. Myšlenka znamená tvar a jméno... každá myšlenka má tvar a jméno. Má-li to tvar či jméno, je to myšlenka, mysl. Hleďte dovnitř... povstává tolik myšlenek, statisíce myšlenek... Mysl má statisíce myšlenek... rychle se pohybují... tolik pohybu, tolik změn. Vy vidíte ty myšlenky, celou mysl. Ale Já leží mimo mysl - Bůh leží mimo mysl. Mysl vychází z Já, ale pokud přijde myšlenka, okamžitě kvůli ní zapomínáte na Já a na Boha. Myšlenka má tvar a jméno, Já nemá tvar ani jméno, takže se vzdalujete daleko od Já. Bůh nemá tvar, jméno, tělo, svět, mysl, vědomost, vědění, pohyb, změnu. Bůh nezná úsilí. Bůh je stále Přirozený a je všude.

Vaše mysl vychází z Já a pokud je připoutána k tělu, okamžitě si myslíte: "jsem tohle tělo" a ta myšlenka putuje po světě jménem těla. Každá vaše myšlenka se ztotožňuje s tvarem a jménem, a nikoliv s Já, proto každá myšlenka je problém, každá myšlenka je ego, každá myšlenka je iluze. Jak tedy poznat Já? Někdy si říkáte: "Jsem božské Já", ale myšlenka "Jsem božské Já" je také v mysli. Já nemá myšlenky... každá myšlenka je ego.

Pokud máte uvnitř Klid, pak ten Klid není výsledkem vašeho úsilí. Pokud tam nejste, pokud mysl tam není, pak zůstává pouze Já. Klid je energie Já. Proto Klid nepřichází z vašeho úsilí. Pokud tam není mysl, pokud mysl zmizí, zbyde Já. Pokud tam není pozorovatel, pak to je zážitek Já a to je váš přirozený stav. Zážitek Já není výsledkem vašeho úsilí, protože každá myšlenka je iluze.

Pokud si myslíte: "jsem božské Já", pak je to falešné já, je to ego. Vy jste božské Já, ale jak to můžete říct? Skrze myšlenku, skrze mysl? Ne. Mysl musí zmizet a musí tam být plné Vědomí... tohle není stav bdění, snění nebo hlubokého spánku. Není tam žádné úsilí, žádná metoda. Jakákoliv metoda meditace je jen v mysli.

Bůh vládne vesmíru ... Bůh ví všechno. Požehnání božského Já vstupuje do vašeho Srdce velmi přirozeně skrz Boha nebo Gurua. Není možné dostat požehnání skrz ego. Ego stále vytváří myšlenky, které jsou iluzí, proto nikdy nepozná Božské Já. Proto celý váš život, od narození až do smrti, je iluze. Celý váš život je k ničemu, protože nepoznáte nic trvalého ... jen pomíjivá lákadla, dočasnou úlevu, prchavé štěstí. Každý člověk žije jen kvůli pomíjivým věcem ... všechno je pomíjivé.

Pohleďte dovnitř, vynořují se statisíce myšlenek. Myslíte si, že tohle je život. Myslíte si, že ty myšlenky značí realitu. Žijete jimi, necháváte se jimi vést, jste k nim připoutaní po celý svůj život; ale ty myšlenky jste si stvořili sami. V hlubokém spánku se myšlenky netvoří, není žádný problém, žádné tělo, žádný svět. Před narozením a po smrti nevíte o těle ani o světě. Myslíte si, že víte všechno, ale je to znalost iluze. Ve vaší mysli jsou tisíce myšlenek. Bůh však spočívá mimo mysl.

Jak dosáhnout božského stavu? Pomocí mysli? Ne. Mysl a všechny myšlenky jsou daleko od božského Já. Mysl vytváří pouze iluzi. Vy si ale myslíte, že to všechno je reálné a pravdivé. Co je to ego? Vytváření myšlenek je ego. Vaše mysl, vaše myšlenky vytváří svět a vy žijete podle toho, jak jste si svět vytvořili. Chodíte sem, tam, sem, tam, ... ale všechno je iluze. "Och", myslíte si, "tohle je dobré, to mi pomůže, tohle potřebuji". Co znamená potřebovat? Co znamená jakékoliv slovo, jakákoliv idea, jakýkoliv pocit? Co je skutečnost? Nepřítomnost mysli, zmizení mysli je skutečnost. To je permanentní, to je stálé. Váš přirozený stav nezná smrt. V mysli jste dobří nebo špatní; v božském Já není dobré nebo špatné. Já nemá mysl, Já je pořád stejné. Proto ten, kdo chce Realizaci, má pracovat vždycky jen uvnitř.

Odkud přichází ty myšlenky? V hlubokém spánku myšlenky nemáte, někdy během meditace je nemáte. Proto najděte zdroj těch myšlenek. Pokud chcete nalézt zdroj těch myšlenek, musíte vstoupit dovnitř. Jak vstoupit dovnitř? Pokud máte nějakou touhu, mysl se okamžitě připoutá k té touze a vy jste venku, daleko od Já. Když se touha naplní, mysl se vnoří do Já a v ten okamžik zažíváte trochu spokojenosti, trochu radosti a klidu... ale je to pomíjivé, protože další myšlenka a další touha přichází... a tak to jde celý život stejnou cestou. Žádné řešení není trvalé, neexistuje spása. Proto vaším úkolem je vstoupit dovnitř.

Vaše mysl stále vytváří tisíce nápadů a tužeb, pořád se hýbe a mění. Je to jenom sen! Ten sen není božské Já, božské Já nemá sny! Proto se svými nápady a se svými touhami nikdy nevstoupíte do božského Já. Proto musíte dovnitř. Dovnitř neznamená hledět dovnitř, dovnitř neznamená vidět světlo, vidět prázdnotu. Dovnitř neznamená jít dovnitř, není kdo by tam šel. Skoncujte však se svou připoutaností, skoncujte se svými touhami - takto se vstoupí do Srdce.

Božské Já ví všechno... ví, co je pro vás dobré, ví, co potřebujete. Ego zbytečně vytváří nesmysly. Proto vaší povinností je to zastavit, odstranit! Potom přichází velmi přirozeně energie božského Já a sílí. Realizace Já znamená skoncovat s připoutáním k vlastní mysli. Odstraňujete své myšlenky a touhy z milosti božského Já nebo Gurua, nikoliv vlastním úsilím. Zastavte své myšlenky a všechno se děje z milosti božského Já nebo Gurua. Jděte, dělejte cokoliv bez připoutanosti a s Klidem a energie Já se bude zvětšovat. Nepřipoutanost k mysli - to je zážitek božského Já.

Člověk, který realizoval Já také vidí svět. Žije jako ostatní lidé. Jak? On není svázaný s žádnou myšlenkou. Není připoutaný k žádné metodě, k žádnému světlu, k žádné zkušenosti, k žádnému pocitu, k žádné věci. Není připoutaný, protože Já je nezávislé a není svázané s ničím. Jak se pak Realizovaní lidé pohybují po světě, jak mluví s ostatními, jak mohou radit hledajícím? Osvícený člověk nemá ego. Není připoutaný k žádné myšlence, pocitu ani zkušenosti... protože nemá ego, pouze božské Já.

Každá myšlenka má ego, proto každá myšlenka znamená problém. Ihned povstane dualita... dobré/špatné, láska/nenávist, obliba/odpor. Všechna dualita povstává zároveň s egem. Když však své ego odstraníte, pak jsou všechny myšlenky bez ega. Když odstraníte ego, zmizí dualita. Ten kdo nemá ego je božským Já. Ten pak vidí, že všechno je stejné, že všechno na světě je si rovno, protože tvůrce duality zmizel. Neexistují rozdíly, protože Já nezná rozdíly. Ego vždycky vytváří rozdíly, proto odstraňte své ego; pak není možné vidět rozdíly, protože v Já není tvůrce rozdílů. Proto musíte zabít své ego! Do té doby, než zabijete své ego, není žádný problém vyřešen. Pokud zabijete své ego ... zmizí dobré a špatné, láska a nenávist, a veškerá dualita ... pak jste božským Já.

Gňáni proto hovoří se všemi hledajícími Srdcem, upřímně a z celého božského Já. On nezná rozdíly, nevidí tvary ani jména, nezná svět. On nemá ego, nemá mysl, on je božské Já. Gňáni také vidí svět a hovoří s oddanými, cestuje na rozličná místa, ale zažívá pořád stejný stav božského Já. Gňáni zná pouze božské Já... všechno je božské Já.

Myslíte si: "Ach, každý je božské Já" a snažíte se vidět ve všem rovnost skrz své ego ... to je ale vyloučeno. Odstraňte své ego. Gňáni je pořád stejný. Vy myslíte na Boha, ale Gňáni na Boha nikdy nemyslí. V Bohu nejsou rozdíly... není rozdíl mezi Bohem a vámi.

Pokud si vytvoříte nějaký rozdíl nebo oddělenost - pak je to myšlenka, je to ego, je to dualita. Proto stop! BUĎTE ... bez myšlenek, bez zážitků, beze světla, bez vidění, bez prázdnoty. BUĎTE tím Klidem, BUĎTE tím Tichem. Žádný prožívající, žádný pozorovatel. Pokud tam máte pozorovatele, soustřeďte na něj svou pozornost a koncentraci a odstraňte ho. Je něco uvnitř? Pak BUĎTE s plným vědomím, s plnou pozorností ... pak všechno zmizí. Plné vědomí ... bez pozorovatele, bez prožívajícího. Pokud něco vidíte, je tam pozorovatel; pokud něco prožíváte, je tam prožívající. Proto odstraňte všechno co zahaluje božské Já; hleďte s plným vědomím, s plnou pozorností. Hleďte na mysl; neztrácejte pozornost. Každý nápad, každá idea zakrývá váš prožitek Já. Proto odstraňujte ... vše musí zmizet! Musíte mysl zabít pomocí plného Vědomí!

Zážitek Já není nikdy z vašeho úsilí. Vaše touhy, vaše duality, vaše podoba a jméno nikdy nepomohou k Realizaci. Božské Já je zde pořád ... mysl nebo úsilí nejsou třeba. Milost Já spaluje vaše ego, vaše myšlenky, vaší iluzi. Já odstraňuje vše, to je jeho práce. Vy si však myslíte, že to odstraňujete vy. Je to jen velké divadlo, velkofilm.

Vy myslíte, víte, říkáte neustále "já jsem", "já vím", "já mám", "já slyším", "já mluvím". Každá myšlenka obsahuje falešné já, proto musíte falešné já odstranit. Nemyslete na svou Realizaci Já, nepřemýšlejte o své mysli, nepřemýšlejte o světě. Zaměřte svou pozornost na falešné já, pak je snadné ho spálit. Vy máte pouze odstranit samotné falešné já ... nic víc není potřeba. Iluze spočívá na falešném já, takže když ho odstraníte, zbyde samotné božské Já a všechno je božské Já. Všechno... každá myšlenka, každá věc, svět, smyslové orgány a tělo, všechno je božské Já. Pokud neodstraníte falešné já, pak je všechno falešné. Falešné já nemá skutečnou existenci.

Nemusíte nikdy uvažovat o své duchovní velikosti nebo o svém zážitku Já nebo o svém Míru, protože je to božské Já. Je to váš přirozený stav, proto nepřichází z vašeho úsilí. Máte falešné já, proto si říkáte "Jsem skvělý člověk". Odstraňte své falešné já a mluvte pak o své velikosti... mluvte o své velikosti v hlubokém spánku. Hledající mají v sobě Milost ... skrze tu Milost odstraňte falešné já. BUĎTE nehybní... BUĎTE tím Tichem... Božské Já ví všechno. Hleďte na svou mysl skrze vnitřní Mír a Pozornost ... odstraňování se děje přirozeně. Pokud zpozorujete připoutanost k libovolné myšlence, ihned se ptejte "Komu?". Hleďte na svou myšlenku, na svou mysl, s vnitřním mírem a klidem, a každá myšlenka bude snadno odstraněna. Pokud se zeptáte "Komu?" - se jeví ten problém, tahle starost, tahle obtíž - falešné já padne. Ptejte se "Jeví se to mně?", "Kdo jsem já?" - tohle je přímá metoda. Jinak každá zkušenost, každá myšlenka, každá metoda je vytvářena falešným já.

Mysl je nekonečná; pokud ale naleznete zdroj mysli, je to její konec. Do té doby je mysl bez konce. Pokud poznáte zdroj mysli, pokud dojdete k rodišti myšlenek, jste u konce. Nyní je vaše božské Já jenom myšlenkou, protože mysl je nekonečná. Pokud však dojdete ke zdroji myšlenek, pak mysl se stane tečkou v nekonečném božském Já. Žádná mysl - jen božské Já. Potom vidíte a konáte přímo z Já.

Já je nekonečné... Bhagavan Šrí Ramana Mahariši řekl, že Já je neomezené a všudypřítomné, proto i když je někdo od něj daleko, není v tom problém, protože on je vždy všude. Proto žádnou mysl - jen bezbřehé nekonečné Já. Když dojdete ke zdroji mysli, ona zmizí a je tam nekonečné Já. Když mysl zmizí, tak nevíte kdo jste, co jste, a není svět na přemýšlení a probírání ... všude a všechno je jen Já. Pokud víte, kdo jste - to je omezené, to je to falešné já. Božské Já nemá myšlenky, otázky, odpovědi.

K realizaci Já může dojít každý, ale proč to tak dlouho trvá? V mysli je velmi mnoho chyb, proto to zpoždění. Příčinou toho zpoždění jste vy. Pokud neztratíte svůj vnitřní Klid, pokud máte plnou pozornost toho klidu, pak je to snadné a Realizace Já je možná během krátké doby. Neztraťte svůj vnitřní mír a vědomí... vnitřní mír a vědomí nikdy nedopustí přítomnost falešného já. Pokud ztratíte svůj Klid a Vědomí, božské Já je hned zakryto myšlenkami ... ale je to jen iluze a sen. Vy jste Bůh, ale jste slabí v mysli s falešným já. Kvůli svým myšlenkám, kvůli lákadlům, kvůli připoutanosti, kvůli zájmům, jste nyní slabí... slabí... slabí. Zahoďte tu slabost mysli ... tu připoutanost k myšlenkám. "Připoutejte se" k Srdci, k vnitřnímu Míru, k božskému Já! Budete-li "připoutáni" k božskému Já, nebudete mít žádný problém, ani obtíž s kýmkoliv na světě.

Nepřipoutanost je možná skrz vnitřní mír a sebedotazování - "Komu?", "Jeví se to mně?", "Kdo jsem já?". Pokud provádíte metodu jinou než je Klid nebo Sebedotazování, pak tu metodu jen vytváří falešné já. Falešné já zná dočasnou úlevu, dočasnou radost a pouze dočasné zážitky. Toto je přímá metoda pro kohokoliv, kdo upřímně chce Realizaci Já... jiné metody mohou pomáhat k pročištění mysli nebo k tělesnému zdraví. Touhy, připoutanost a přitažlivost věcí nikdy člověku nedovolí cvičit Realizaci Já, protože jsou výtvorem ega a mají velkou moc. Proto pokud vás přitahuje, připoutává či zajímá jakýkoliv tvar nebo jméno, pak zapomínáte a ocitáte se daleko od zážitku Já (Realizace Já). Pokud vás ale přitahuje, připoutává či zajímá božské Já (neboli Srdce), pak je jednoduché Realizovat Já ... do takových lidí vstupuje energie božského Já.

Všechny předměty, všechno znáte skrze mysl. Stejná mysl vidí Gurua a Boha, podoby a jména. Máte dobrý pocit, dobrý zážitek ... ale kdo? Mysl. Pokud máte jakýkoliv dobrý zážitek před jakýmkoliv Guruem nebo Bohem, nebo kdekoliv, v jakoukoliv dobu ... kdo ho má? Mysl. Takže poznáváte svět, všechny zážitky, Gurua, celý vesmír skrze mysl... jenom mysl.

Tahle mysl v hlubokém spánku zmizí. Kde je vaše mysl? Všecho zmizí... takže neznáte Gurua, neznáte Boha a neznáte svět. Proč? Mysl zná jen pokud to má tvar a jméno ... pokud to nemá tvar a jméno, neví nic. Pokud to má tvar a jméno, mysl se stane tím tvarem a jménem a pak je tam dobré či špatné, láska či nenávist, obliba či odpor, povstává dualita. Všechno, každá myšlenka, každý pocit, je mysl. Mysl samotná je iluze. V mysli není realita, protože je v ní tolik změn, tolik pohybu. Ten film letí tak rychle - jak můžete poznat božské Já? Chápete rady Guruů a čtete spousty knih. "Vím všechno", říkáte, ale kde je tahle znalost v hlubokém spánku? V tu dobu nevíte nic, všechno je pryč, všechno mizí. Proč? Protože tohle je jenom film.

Tolik lidí se pokouší o Realizaci Já svou myslí... mysl se pořád mění - mysl samotná je iluze. K čemu je dobrá změna uvnitř iluze? Mysl vidí tvary a jména - samé vlastní výtvory uvnitř i vně. Je tohle Osvícení? Mění se snad Osvícení? Vy jen vidíte film, ne plátno. Za myslí je božské Já. Jak můžete spatřit Já? Vidíte plátno, když hraje film?

Když zavřete oči, vidíte film uvnitř, když je otevřete, vidíte film venku. Neznáte božské Já. Kde je to Já? Ve filmu není... není ve světě, v žádné věci. Když máte mysl, všechno je mysl. Všechno je výtvor mysli, všechno!

Mysl je jako tma, Osvícení je jako když se svítí. Je snad tma, když se svítí? Já leží mimo mysl. Jak byste mohli vidět božské Já svou myslí, svými myšlenkami, svými nápady? Jak se můžete dostat mimo mysl? To jenom mysl říká "Vycházím z mysli, ano tohle je to Já"... to je výtvor mysli, činnost mysli. Žádnou myšlenkou není možné vidět, dosáhnout božského Já. Není třeba božské Já znát. Cvičení a metoda jsou potřebné k odstranění mysli. Cvičení a metoda jsou kvůli odstraňování ... odstraňování... ne přidělávání, ne vidění, ne poznávání.

Tolik hledajících cvičí mnoho hodin s velkými obtížemi a se spoustou myšlenek. "Nemohu se soustředit, co mám dělat? Ano, ještě to zkusím!". Zde nemůžete pochopit svou pozici, protože je to ego neboli falešné já, které se snaží. Je to to ego, které zažívá zklamání a vytváří cvičení a metodu a všechno kolem. Máte se soustředit na jednu myšlenku, a všechny myšlenky se stanou jednou myšlenkou ... ale ta jedna myšlenka je ego, falešné já ... stále je tam pozorovatel. Ten musí zmizet.

Řekněme, že hledající dosáhl stavu beze slov, ale ztrácí svou pozornost, nejsou tam myšlenky, ale je tam pozorovatel ... ještě je tam ego ... proto usíná. Pokud tam nejsou myšlenky, je to samadhi nebo hluboký spánek ve kterém není Vědomí. Vědomí božského Já leží mimo mysl. On tedy cvičí na hluboké úrovni, ale je to stav zapomnění (není tam svět) ... a ego tam zůstává.

Řekněme, že hledající vidí a poznává horu Arunáčalu ... ten nemá Pozornost Já. Je to také stav zapomnění ... nazažívá Pozornost Já. "Jak mám žít, když všechno zapomenu?", říkáte si možná. Ve spánku všechno zapomenete a nemáte Pozornost ani v bdělém stavu. Všechnu znalost ztrácíte v hlubokém spánku a také po smrti. Kde je Pozornost? Leží mimo mysl. Jak a kdy vidíte plátno v kině? Když neběží film, tak ho vidíte. Pokud vnímáte film, vnímáte jen mysl, ne božské Já. Proto nikdy nepochopíte žádného Gurua, žádného Boha, Pána, ... chápete jen své nápady, svá omezení, své změny. Já se nemění... Já leží mimo mysl.

Kdo dokáže skutečně vidět Gurua, kdo dokáže skutečně vidět Boha, kdo dokáže vidět dokonale svět? Ten, kdo má zážitek Já... jen ten vidí všechno skutečně a dokonale. Milost Gurua, milost Boží, milost Já vede k zážitku Já. Jak pomůže Gňáni k získání zážitku Já? On tam nemá film, jen zážitek Já. On nemá mysl, jen Osvícené Já. Proto zážitek Já máte z milosti Gňániho, ne z vlastního úsilí. Když do vás vstoupí milost Já, vaše úsilí a mysl zmizí... jen božské Já - váš přirozený stav - zůstává. Vy jste Já, nejste mysl... Milost přichází zpoza mysli. Když máte zážitek Já, film se zastaví. O přestávce vidíte plátno, ale film pak zase začne, pokud je tam ještě ego. Milost a energie Já vejdou do vašeho Srdce a hned je tam zážitek Já. Ten odstraňuje tendence a touhy - které tam překáží - velmi přirozeně a bez úsilí.

Pokud něco chcete ve světě nebo pro své tělo, tak to povstává ego a zakrývá váš zážitek Já... to mysl zakrývá Já. Božské Já nikdy neodchází ani se nemění, protože božské Já není součástí filmu. Bdělý stav, stav snění a hluboký spánek se přesouvají jeden po druhém po božském Já, ale nedotýkají se ho. Nepřipoutanost přichází s milostí a energií Já ... nikdy skrz mysl. Takže pokud máte vnitřní Mír a Ticho, pak nejste připoutaní. Je nutná pouze nepřipoutanost... ne se učit nebo něco znát. Tomu ale není možné dokonale rozumět, protože mysl to hned zakrývá vašimi zájmy, vašimi ideami - to ego usiluje o své naplnění. Proto... BUĎTE klidní ... Já všechno ví. Ono spaluje, Ono velmi přirozeně odstraňuje bez vašeho úsilí. Dokud neshoří celá vaše mysl, dokud neshoří celé vaše ego, bude existovat závoj iluze.

Všechno závisí na Bohu. Bez Boží Milosti neboli Milosti Já, není Realizace Já možná. Pokud praktikujete upřímně, pokud se odevzdáváte nebo věříte, děje se to z Milosti... mysl Milost nikdy nepozná.

Kdo je na celém světě váš nepřítel? Vaše ego. Kdo je ten nejnebezpečnější padouch na světě? Vaše ego. Kdo je hlavní příčinou potíží, zrození a smrti, všeho? Ten podvodník je ego. Vy ale toho nebezpečného padoucha přehlížíte, v tom je ten problém. Pozorujte své ego, pozorujte svou mysl. Všechny tendence, lákadla a touhy pomalu zmizí ... to ale není vaše dílo, dělá to Milost Já. Proto buďte v Tichu.

Bez účasti mysli mi řekněte kdo jste? Bez vaší mysli není svět. Povězte mi o Bohu, o svém těle a o světě, o čemkoliv, bez mysli? Proto, všechno je mysl ... ale mysl povstává z Já. Proto zážitek Já znamená smrt ega, smrt mysli. Realizace Já je konečná spása.

Voják jde do války ... když má strach, jak může bojovat? Ten, kdo zná touhy, lpění a lákadla, jak může bojovat s egem? Má velký strach ... a ten kdo má strach, ten voják ve válce umírá. A proto vy bojujte se svým egem. Pokud máte odvahu, bojujte se svým egem. Vy jste světlo všech světel celého světa. Vtrhněte dovnitř! Zabijte všechny své touhy a lpění ... ponořte se dovnitř k božskému Já. Nevycházejte ven ... není potřeba vycházet ven do světa. Zpřetrhejte svá pouta! Máte v sobě Sílu a Milost. Samotný nápad ihned přivolá pomoc Boha. Pokud své ego nezabijete, vždycky vás znovu napálí. Ego má spousty plánů, které není možno pochopit. Buďte svědkem ega. Je snadné přistihnout tu filmovou a divadelní produkci, když existuje svědek mysli. Když tam nemáte svědka, tak pořád hledáte a hledáte. Nevěřte své mysli. Nepřičítejte své mysli žádnou váhu.

Pokud máte vnitřní Klid a Pozornost, je to zážitek Já - váš přirozený stav. Buďte v Klidu ... víc není třeba. Sledujte svou mysl; pokud se objeví myšlenka, okamžitě se ptejte: "Kdo jsem já?". Buďte tím Tichem.

http://www.brahmam.net/instruction2.php?l=cz
Návštěvník
 

Re: Pomáhání a pomáhání

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 16. srp 2012 14:24:30

Jana píše:To je asi nedorozumění, psala jsem o tom, že u malého dítěte vzniká připoutanost k tělu dřív, než k mysli.

Celkem ho nechává v klidu, co si kdo o něm myslí a samo si o sobě nemyslí nic, tedy myšlenky jeho pohodu nijak neovlivňují. Ale jeho pohodu může narušit tělesné nepohodlí a neuspokojení fyzických potřeb.


jo to máš pravdu, protože on intelekt, v té přemítavé podobě, se vytváří pozdějc než soustava těla, bo páč až s tou přemítavou složkou přichází skutečný problémy, jinak je to furt jen o uvědomovaném ději v přirozenosti ... tělo reaguje na podněty a je to uvědomováno - žádné ztotožnění ale s tím, že by s tělem stál a padal svět tu ještě není ... žádný obavy ze smrti, žádný obavy ze života, žádný úvahy o Bohu, o tom co je špatný, co je dobrý, jak by to mělo aby ... žádná vina, žádný zásluhy - jen přímý vnímání toho co probíhá aktuálně v záběru ...

to ovšem je právě znakem nepřipoutanosti k tělu, není tajemnstvím, že právě mysl způsobuje rozdělený vnímání já verzus svět
Návštěvník
 

Jak spočívat v božském Já

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 21. srp 2012 10:57:11

Utište se. Pozorujte mysl takovou, jaká je. Pak milost začne působit a vaše srdce naplní klid. Zůstaňte v tom klidu. Milost Já spálí všechny vaše tendence. Není třeba se dotazovat či provádět cvičení. Již jste u cíle. Toto je zdroj myšlenek. Pokud ztratíte pozornost, okamžitě přijde spánek, hluboký spánek nebo myšlenka. Zastavte jen na několik vteřin a pozorujte to překrytí a pozornost se hned vrátí. Pak, pokud se zeptáte: "Komu (se to jeví)?" a počkáte, otázka i myšlenka zmizí. Opět se vám vrátí klid. Zůstaňte v klidu a tichu.

Když jste v tichu, pozorujte toho, kdo ho prožívá nebo se ptejte: "Kdo to prožívá?". Ten prožívající zmizí. Ale znovu a znovu povstává. Ve chvíli kdy povstává, hleďte na něj s klidem a pozorností nebo se ptejte: "Kdo jsem já?" dokud neshoří. Když ten pozorovatel nebo prožívající nebo dotazující se zmizí natrvalo - to je Džívanmukti (Realizace Já).




V. V. Brahmam
Návštěvník
 

Srdce je Já

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 21. srp 2012 11:35:01

Srdce je Já.

Nalevo máme srdce - orgán, ale to není to Srdce.
To Srdce je vpravo.
Ale i tu pravou stranu vytváříme myslí.
Je to jenom kvůli cvičení.

To Srdce je všude.

Mluva mezi dvěma Srdci je opravdové Ticho.
Srdce nemá žádné myšlenky.
Ono pomáhá s myšlením a mluvením.
Srdce spolu vždycky hovoří.

Skutečná řeč je Ticho.

Mluvení v sobě obsahuje spousty nápadů.
Při mluvení vytváříme více či méně myšlenek.
Mluvení vytváří protiklady jako láska a nenávist,
jestli se nám něco líbí nebo ne a podobně.
Různé nápady v mysli se ventilují mluvením.

V Srdci není žádná myšlenka.
Srdce proto stále trvá, nemění se, nemá žádné nápady.
Proto může správně hovořit.
Skutečná přednáška jde ze Srdce.

Myšlení, mluvení, naslouchání to všechno je ego.

Skrze vaše mluvení vstupují vaše nápady ihned
do myslí vašich posluchačů.
Takže posluchač přijímá vaše nápady a návrhy.
Ale to není skutečnost.
Když mluvíte, nemluvíte skutečnost.
Pak někdo jiný slyší vaše rady nebo vaši řeč,
ale on tomu správně nerozumí,
protože to nevychází ze zkušenosti Já, z prožitku Já.

Mluvení je jenom předávání nějakých nápadů.
Ale to není skutečná řeč.
Tohle mluvení je jenom dočasná záležitost
a nic trvale neřeší.

Nemluvit a být zticha.

Když se mysl nehýbe, to je to Ticho.
Pokud nevznikají myšlenky, to je to Ticho.

Nejvyšší Ticho je Bytí.

Žádné myšlenky, žádné mluvení. Zbývá tam jenom to božské Já.
Nejvyšší Ticho neustále hovoří od Srdce k Srdci.
To Ticho nám neustále pomáhá i se vznikem myšlenek a s mluvením.
Není třeba naše věci naplňovat skrze mluvení.

Nemluvte zbytečně.

Zbytečné mluvení je k ničemu.
Pokud chcete mluvit,
musí v tom být něco dobrého pro ostatní.
Hovořte klidně a s láskou.

Ticho je lepší než mluvení.

Nikomu neublíží, ani vám, ani nikomu jinému.
Ramana Maharshi strávil spousty let bez mluvení.

To Ticho je božské Já.

To Já je všude.

Pokud jste neustále v Tichu,
Pak vaše božské Já se všude rozšiřuje
A pomáhá ostatním.

Proto Ramana Maharshi byl neustále v Tichu.
Svým Tichem přitahoval celý svět.
To je skutečná mluva.
Lidé se za Ramanou Maharshim sjížděli z celého světa,
Ale většinou vůbec nepromluvil, jenom byl v Tichu.
Protože On byl jenom božské Já.

Jeden člověk se ho zeptal:
"Proč nemluvíš?"
"Není třeba mluvit, protože nejdřív vyvstane ego,
potom vyvstanou myšlenky a těmi myšlenkami mluvíme."

Proto mluvení nevede k opravdovému řešení, k trvalé spáse.
Myšlenka také není žádným řešením,
protože myšlenky vznikají z ega, protože ego nezná božské Já.
Ego samotné je iluzorní.
Takže mluvení je k ničemu.

Ticho je ta nejvyšší moc,
takže ego, myšlenky i mysl z něj vycházejí.
Jenom Ticho pomáhá ostatním, aby nalezli
klid a vnitřní mír a štěstí.
A to je to trvalé řešení, trvalá spása.

Nějaké radění ostatním, učení a mluvení
nejsou nic trvalého.

Buďte v Tichu, potom ve vás povstane obrovská síla.
Potom ta síla sama bude hovořit, pracovat a jednat - vaše myšlení a vaše nápady nejsou potřeba.
A všude bude jenom štěstí a klid.

Božské Já vládne tomuto vesmíru skrze Ticho.

Ticho, to znamená: buďte to Já.

Mějte neustále plnou pozornost.
Nedovolte mysli provádět její aktivity.
Odstraňte činnost mysli.
Pak to Já bude vše provádět dokonalým způsobem.

Ponořte se do Srdce bez jediné myšlenky.
Najděte uvnitř sebe to Ticho.

Najděte toho, kdo to Ticho hledá a chyťte toho pozorovatele.

Chcete-li plné Ticho:
Uvnitř je pozorovatel.
Ten pozorovatel je ten hlavní problém,
Ten pozorovatel ruší náš klid.
Zničte toho pozorovatele!
Pozorujte pozorovatele s plným klidem, bez dalších myšlenek.
Ten klid je síla Já.
Když tam nejsou žádné jiné myšlenky,
pak ten klid zničí toho pozorovatele naprosto přímo.
Přímo znamená, že v té chvíli musí být v nás
jenom ten pozorovatel a to Já a žádné myšlenky.
Pak je to přímý boj mezi egem a božským Já.

Toho pozorovatele zničte klidem bez myšlenek.
Pokud zničíte toho pozorovatele, pak tam nebude pozorovatel světa.
Když zničíte pozorovatele, nebude tam pozorovatel vašeho těla,
nebude tam pozorovatel a tedy ani pozorování.
Pak i to vidění bude skrze Já.

To je ta nejvyšší moc Já,
to je to nejvyšší Vědomí.
Takže tělo, mysl i svět, ty tři zmizí.

A to je Svoboda.

A to je Osvobození.

To je ta Spása,

to je to Osvícení,

to je ta Samota,

to je ten Bůh.

Žádná smrt, žádná změna, žádný pozorovatel,
žádná scéna, žádné zážitky, žádná skvělost,
žádné zázraky, žádné zrození, žádná smrt.

Na svět jsme přišli proto, abychom poznali zážitek Já.
Všechny ostatní věci, všechny ostatní záležitosti jsou jenom iluzorní.

Každá naše práce, každá naše myšlenka musí vést k realizaci Já.

Všechny řeky tečou do oceánu.
Když řeky vstupují do toho moře, tak ztrácejí svá jména a své podoby.
Když se smísí s oceánem, už ty řeky nejsou.
Božské Já je oceán.

Všechny myšlenky povstávají z ega.
To ego vychází z Já.
Když své ego zničíte,
pak všechny myšlenky se smísí s Já,
pak nebudou už mít jméno, nebudou vznikat.
Pak je tam jenom oceán božského Já a žádné myšlenky.

To Ticho vám pomáhá.

Ticho je přirozený stav.

Ono nepřichází z vašeho úsilí,
to Ticho je přirozené, prostě je.

Jakýkoli zážitek přijde a zase odejde, ale to Ticho není zážitek mysli.
Jakýkoli vjem přichází do mysli a zase mizí.
Tohle není prožitek mysli a proto trvá.
Dlouhodobé prožitky nejsou z mysli, jsou naším přirozeným stavem.
http://www.brahmam.net/instruction3.php?l=cz

Tělo neříká o sobě: "Já jsem tělo."
Svět nikdy neříká: "Já jsem svět."
Ani vaše smysly zrak, sluch, čich, hmat, chuť nikdy neřeknou:
"Já jsem zrak ." nebo "Já jsem sluch."
Kdo říká: "Tohle je svět."?
Já říkám: "Tohle je svět.".
Svět sám neříká: "Já jsem svět."
Vy říkáte: "Tohle je svět."

Já. Já říkám.
Co to je, to já?
Tělo neříká: "Já jsem tělo."
Kdo to říká?
Já říkám: "Tohle je moje tělo."

Kdo to říká?
Já.

V hlubokém spánku není tohle já.
Není tam, a proto tam není tělo.
Není tam, a proto tam není svět.

Tohle já znamená tělo, tohle já znamená svět.

Svět nemá žádný problém, ani vaše tělo ne.
Svět nemá žádné problémy, a vaše tělo také nemá žádné problémy.
Takže ve světě žádný problém není, ani ve vašem těle ne.
Ten problém je tohle falešné já.

Každý člověk se snaží řešit problémy myšlením.
Myšlenky se mění a vy si myslíte, že jejich řešením je mysl.
Ale je tam pořád to falešné já.
Nesprávné já vytváří problémy v těle i ve světě.
A my tedy přemýšlíme o těle a o světě a ne o tom nesprávném já.
Ve světě, ani v těle, ani v božském Já není žádný problém.

Božské Já je pořád stejné.
Falešné já je připoutané k tělu, falešné já je připoutané ke světu.
Takže, ten problém je ta připoutanost.

V hlubokém spánku není žádná připoutanost.
Odstraňte připoutanost k tělu a ke světu svým úsilím.
Připoutanost je jenom kvůli falešnému já.

Máte-li klid, pak nejste připoutáni ani k tělu, ani ke světu.
Ale myšlenky tam jsou, ale nejste k nim připoutáni.
Pokud je tam falešné já - okamžitě připoutanost.
Takže vždycky, když jste k něčemu připoutáni,
je to proto, že je tam falešné já.
Když nejste připoutáni k ničemu, je tam klid nebo božské Já.

Každý zná zážitek Já, ale neví, že je to to božské Já.
Štěstí, radost, láska, naplnění - to jsou všechno projevy božského Já.
Ale my tyhle zážitky okamžitě zase ztrácíme,
takže nerozumíme plně tomu božskému Já.
Ono je v nás pořád, neustále pracuje.
Nikdy nepřichází, ani neodchází.

Vnitřní Klid je božské Já.

Za tím Klidem nic není.

Vnitřní Klid je božské Já.

Přemýšlejte sami o tom klidu.
Ten Klid je sám o sobě,
nepřichází díky vaší mysli nebo díky vašemu úsilí.
To jenom mizí naše mysl a naše úsilí
a nejsme připoutáni k myšlenkám.
Takže nepřipoutanost k myšlenkám a nepřítomnost úsilí -
- tím získáváme klid.
K realizaci Já nepotřebujete ani žádné myšlenky, ani žádné úsilí.
Musíme být nepřipoutaní.
Nepřipoutanost k mysli a k egu.

Ta nepřipoutanost je ve vnitřním klidu přirozená.
Pokud přemýšlíte o svém těle a o světě,
pak není šance ty myšlenky odstranit.

Takže buďte v klidu.

Není třeba nějak mysl odstraňovat.
Řešením všech našich životních problémů a problémů s myslí je vnitřní klid.
Vždycky je tedy důležité rozšiřovat ten vnitřní klid.
Na to rozšíření vnitřního klidu není třeba
nějaké činnosti nebo nějakých myšlenek nebo nějaké práce,
protože vnitřní klid je náš přirozený stav.
To jenom vaše nápady a myšlenky neustále překrývají ten vnitřní klid.

Je lehké dosáhnout vnitřního klidu,
pokud přestanete přemýšlet o svém těle.
Pokud pomyslíte na své tělo, svůj klid okamžitě ztratíte.

Tělo je jenom nástroj mysli.
Mysl je nástroj ega.
Ego je nástroj božského Já.

To všechno se vyřeší vnitřním klidem.
Vnitřním klidem se vyřeší i smrt.
Pokud máme klid nezávisle na těle, působí velikou silou.
Každou práci pak děláme naplno.
S vnitřním klidem je velmi snadné
dělat jakoukoli práci a radostné a neunavíte se při ní,
protože to pracuje duchovní síla Klidu.

Když máte klid, není třeba se modlit.
Není třeba nějakého Boha, když máte vnitřní klid.
Není třeba mít nějakého Guru, když máte vnitřní klid.

Guru a Bůh vám dávají ten klid.
Guru či Bůh nemají žádnou podobu ani jméno.
Ten vnitřní klid, to je Guru a Bůh.

Ten vnitřní klid je Guru.

Ten vnitřní klid je Bůh.

Ten vnitřní klid je božské Já.

V tom vnitřním klidu nevytvářejte žádné myšlenky.
Okamžitě myšlenku pozorujte.
Pokud vznikne, ihned se pokuste tu myšlenku odstranit,
protože ta myšlenka překrývá váš klid.
Pokud ji odstraníte, pak ten klid pořád trvá.

Myšlenky jsou dočasné překrytí.
Pokud máte plnou pozornost, pak vaše mysl to Já nepřekrývá.
Pokud se zapomenete,
tak okamžitě vám mysl překryje váš klid, vaše Já.

Do té chvíle, než budete mít nepřetržitou zkušenost vnitřního klidu,
musíte se pořád snažit odstranit svou mysl.
Potom, co odstraníte svoji mysl, je to velmi přirozené
a není třeba vyvíjet další úsilí.

Na ten vnitřní klid není potřeba mít
nějaké tělesné zkušenosti, nějaké zážitky.
Žádné tělesné zážitky pro ten klid nejsou třeba.

Ten klid je uvnitř vás.

Na ten klid nepotřebujete tělo.
Svět vám klid nemůže poskytnout, tak ani svět nepotřebujete ke klidu.
Mysl vám nikdy klid neposkytne, tak mysl také nepotřebujete ke klidu.

Rozšiřujte neustále svůj klid, pak vám dojde, že jste Bůh.
Mysl nikdy neví, že jste Bůh, protože mysl je iluzorní.

Jenom ve vnitřním klidu a míru víme,
že já jsem Bůh.
Ale plné vědomí Božství není ani ego, ani mysl.

Nemáme myšlenku, nemáme paměť, nepřemýšlíme již dvě hodiny ...
Myšlenky plynou, aniž by zanechávaly jakoukoli vzpomínku ...
Uvnitř nás máme požehnání, proto nevnímáme čas ...
http://www.brahmam.net/instruction4.php?l=cz
Návštěvník
 

Re: ZÁŽITEK BOŽSKÉHO JÁ

Nový příspěvekod rafael » úte 26. bře 2013 20:40:12

Plánuje se 10 setkání se Šrí Brahmamem v Praze od 27.7. do 6.8.2013. Aby mohl se svým synem přijet, je potřeba dát dohromady peníze na letenky, víza a pronájem sálu. Máte-li možnost přispět, využijte prosím účet u České spořitelny. Jméno: Adéla Svobodová, číslo účtu: 170 203 2183 / 0800. Děkujeme. Přednášky a meditace jsou volně přístupné všem a zdarma. Není třeba se předem přihlašovat. Místo - ZŠ Bílá 1, Praha 6, jako v předchozích letech. Rozvrh bude brzy doplněn.

více na http://www.brahmam.cz
Uživatelský avatar
rafael
 
Příspěvky: 562
Registrován: stř 02. led 2013 13:13:54

Re: ZÁŽITEK BOŽSKÉHO JÁ

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 08. bře 2016 19:06:27

Všechny duchovní metody jsou jenom pro mysl. Abychom dosáhli realizace,
nepotřebujeme se držet nějaké metody. Božské Já je území, kde nejsou žádné
cesty. Někteří lidé v předchozích zrozeních strávili množství času duchovní
praxí a mají čisté srdce. Pro ně je velice snadné dosáhnout realizace i během
pár vteřin. Nepotřebují žádnou metodu. Všechny metody znamenají úsilí. Když
dosáhnete určité úrovně a vstoupíte do svého nitra, úsilí zmizí. Úsilí to je praxe,
to znamená praxe. Pokud jste ve stavu bez úsilí, tam pak končí všechny metody.
Dále už to není ve vašich rukách, je to bez úsilí. Pokud jste v tom stavu bez
úsilí a chcete provádět praxi, způsobíte tím, že mysl se zase vynoří. Proto, když
dosáhnete stavu bez úsilí, buďte pouze nehybní. Spočívejte v tichu. Božské Já
dokončí zbývající práci.
Když jste dosáhli úrovně, že jste ve stavu bez úsilí, všechno ostatní závisí
jenom na božském Já. Když jste na úrovni toho bezúsilí, následují čtyři stavy.
Bramhavit je ten, který nevyvíjí úsilí a nemá myšlenky. Ten člověk nepotřebuje
svět ani své tělo. Ten se o nic nesnaží. Nesnaží se najít přístřeší nebo vodu nebo
cokoliv. Takový člověk se jmenuje Bramhavitvara.Takový člověk nerozpoznává
čas, prostor, boha nebo cokoliv jiného. Žije neustále v ráji.
Bramharitvišta je stav, kde je pouze jednota. Těchto tří stavů lze dosáhnout
pouze z milosti božského Já. Úsilí nám k nim nepomůže. Když se z božského
Já vynoří nějaká energie, postupuje k hlavě. Když dosáhne hlavy, stane se z
ní mysl okamžitě. Před tím, než se z ní stane mysl…ta energie, která se ještě
nepřeměnila na mysl, je božské Já. A ten, kdo spočívá ve stavu bez úsilí, ten
nedovolí, aby ta energie dostoupila až do mozku. Protože on je tím božským Já.
Taková bytost nedovolí, aby povstala myšlenka já. Takže ta energie dostoupí
do mozku, ale není tam ztotožněnost s falešným já. Pak se i z jeho hlavy stává
božské Já, z jeho mozku. Jeho mozek je naplněný božským Já.
Ten mozek je v tu chvíli prázdný a vyplňuje ho všude energie božského Já.
A protože v tom člověku se nevynořuje falešné já, tak božské Já vyplňuje jeho
mysl, jeho mozek. Energie božského Já vychází z našeho srdce. Její zdroj není
v hlavě, není v mozku. Všimněme si, že někdy, když meditujeme, tak nám hlava
upadne, poklesne. Protože v ní není energie. Existuje spousty metod. Mezi nimi
je také pránajáma. Ta nejvyšší síla funguje podél vaší páteře odspoda nahoru.
Člověk, který praktikuje tuto metodu postupuje podél určitých bodů, které leží
na páteři a když vystoupí po šesti bodech nahoru, kde ten bod se jmenuje sahasrára.
Takový člověk, když dosáhne té sahasráry, tak se mu dostane určitých
schopností. Určitých schopností konat třeba zázraky. Ten člověk může třeba
zemřít kdykoliv se mu zachce. Nebo se může někam přesouvat bez těla. Nebo
může najednou zvětšit svoji hmotnost. Nebo může najednou svoji hmotnost
zmenšit. Může cokoliv vidět ve světě. Nebo se může během vteřin přesunout do
jakýchkoliv sfér, do ráje, do nebe a podobně.
Jeden člověk jménem Ganapati Muni měl tyto schopnosti. Ale i pro něj stále
ještě existovalo něco, čeho ještě nedosáhl. Neměl stále pocit uspokojení ve
svém srdci a neměl klid. Ten člověk přišel za Ramanou Maharišim a sedl si před
něj a pozoroval mysl Ramany Maharišiho. Seděl tam hodinu. Ganapati Muni
uměl číst myšlenky. Proto sledoval myšlenky Ramany Maharišiho. Čekal celou
hodinu, ale v Ramanovi Maharišim neviděl ani jedinou myšlenku. On se poklonil
Ramanovi a řekl mu: „Prosím, dej mi svoje požehnání a doveď mě k realizaci.“
Řekl Ramanovi: „Já mám spoustu schopností. Můžu během pár vteřin
odletět do ráje a zase sem vrátit. Ale chybí mi trvalý klid a pocit uspokojení v srdci. A sám vím, že po smrti všechny ty schopnosti ztratím.“ Ramana mu
řekl: „Ty jsi dosáhl sahasráry. Nyní ale musíš vstoupit do srdce.“ Zeptal se ho:
„Kdo má tyto schopnosti?“ Odpověď je, já je mám. Řekl mu: „Ptej se. ,Kdo
jsem? Kdo jsem já?´ Pátrej ve svém nitru, kde je rodiště toho já v tobě. Když
vypátráš zdroj toho já, pak jsi na cestě k realizaci.Toto je nejlepší metoda.“
Ramana k tomu řekl jeden jednoduchý příběh: „Ta síla je v našem srdci. Ne
v hlavě. Ve starých časech žil v Indii jeden vynikající oddaný jménem Kabír.
Kabír se vždycky staral o jakékoliv svaté muže a o hosty, kteří přišli k jeho
domu. Přitom sám byl ale velice chudý. Jednou šlo jeho vesnicí procesí a zpívalo
bhadžany. Haré ráma, haré haré, ráma ráma, haré haré, haré krišna haré krišna,
krišna krišna haré, haré ráma, haré ráma, haré ráma…takhle šlo to procesí ulicí
a zpívalo bhadžan. Ti lidé dorazili k domu Kabíra. Kabír rychle sháněl doma
jídlo. Rychle něco uvařil a nabídl jim to. Ti hosté řekli, že u něj chtějí strávit dva
dny zpěvem. Kabír souhlasil. Jenomže mu došlo jídlo. Neměl doma vůbec nic.
Tak co s tím dělat? Měl jediného syna, s tím se poradil. Naplánovali, že půjdou
v noci a vykradou obchod jednoho obchodníka v té vesnici. Šli tedy k němu
uprostřed noci. Udělali ve zdi díru a vnikli do domu. Ten otec byl venku a syn
vlezl dovnitř. Syn sbalil přesně tolik potravin, kolik potřebovali na pohoštění
hostů. A najednou omylem udělali zvuk. Majitelé se hned vzbudili. Syn rychle
běžel a předal jídlo otci. A snažil se vyběhnout z té díry, vyskočit ven. Ta rodina
ho chytla za nohy. Jeho táta ho držel za hlavu, tahal ho ven a ti majitelé ho tahali
za nohy dovnitř. Syn řekl otci: ,Tati, uřízni mi tu hlavu, kdyby našli, kdo jsem, je
to ostuda pro celou naši rodinu.´ Kabír mu tu hlavu rychle uřízl a utíkal. Potom
hostil ty hosty po oba dva dny. Rodina toho obchodníka šla za králem a nahlásili
krádež. Král řekl, že chce zjistit, kdo je ten zloděj. Přišla se na to tělo podívat
spousta lidí, ale nedokázali poznat, kdo to je. Král nechal tělo vystavit na
křižovatku ve vesnici. Dva dny uplynuly. Třetí den to procesí se svým zpěvem
přicházelo na tu křižovatku a viděli, jak to mrtvé tělo tleská do rytmu.“
Jak je to možné? Ten příběh říkal Ramana Mahariši Kavenkatovi Ganapati
Munimu. Říkal: „Ta energie je v srdci i když je hlava oddělená od těla.“ Ta
energie tam stále je. Takže i po smrti ta energie je v našem srdci. Ten syn měl
tak velkou pozornost. Spočíval v božském Já. Proto nedbejte nějakých schopností,
nějaké světské velikosti, nějakých zázraků a spočívejte ve svém srdci.
Když máte nějaký zážitek, zvažte, jestli bude trvat i po vaší smrti. Těch zázraků
dosahujeme pomocí těla. Jenomže to tělo po smrti ztrácíme. Tato celá praxe je
jenom skrze mysl. A mysl také umře, když zemřeme. Někdo řekne, mám spousty
duchovních zážitků a mám i nějaké schopnosti. Ponořte se do svého srdce
a vypátrejte, jestli vás ty schopnosti a zážitky přežijí. Proto říkám, že v mysli
není nic, co má nějakou velkou hodnotu, protože to všechno v mysli zemře.
Není nic k poznání, není nic k vidění, není nic k prožití. Ty znalosti, ty prožitky,
to vidění, to je jenom na úrovni mysli. Proto jim nepřičítejte žádnou hodnotu.
Všechny zážitky a věci, co jste kdy spatřili, to je všechno na úrovni mysli
a mysl sama je iluzorní. Jak by ty věci mohly být reálné. Když spočíváte
v prožitku božského Já, božské Já nemá žádné tělo, božské Já nevidí žádné
formy, nevidí nic na světě, vidí jenom tu energii, která je ve vašem srdci. Když
vaše tělo zmizí, pak vidíte božské Já v jiných tělech. Nemůžete pomocí mysli
vidět božskou energii v srdcích jiných lidí. Protože mysl rozpoznává jenom dualitu,
jestli je to dobré nebo špatné. Jenom podle toho, jak se ten člověk navenek
chová.
Máte nějakou zkušenost ve své mysli, ale je to pořád jenom mysl. Není to
pravda. Ten, který spočívá v božském Já, vidí také jenom božské Já. Ramana
Mahariši říkal: „Tady není nikdo jiný, koho bych měl vidět. Vidím jenom sám
sebe. Je jenom jedno.“
Musíte se neustále dotazovat, protože tam je vždycky nějaký prožívající, nějaký
pozorovatel. Pořád se ptejte: „Kdo jsem já? Kdo jsem?“ Je to přímá metoda ke
zničení falešného já. To falešné já je obklopené vrstvami jako cibule. Vy ty vrstvy
odstraňujte jednu po druhé. Když odstraníte z cibule všechny vrstvy, nic nezbude.
Odstraňte své hrubé tělo dotazováním ,Kdo jsem?´ Odstraňte své jemné tělo svým
vnitřním klidem a otázkou ,Kdo jsem?´ Odstraňte i své kauzální tělo otázkou
,Kdo jsem já?´ nebo klidem. Odstraňte svůj stav bdění svým klidem nebo otázkou
,Kdo jsem?´ Odstraňte své sny otázkou ,Kdo jsem já?´ nebo spočíváním v nehybnosti.
Odstraňte i svůj hluboký spánek otázkou ,Kdo jsem?´ anebo spočíváním ve
vnitřním tichu. Odstraňte pozorovatele, odstraňte pozorování a odstraňte objekt
otázkou ,Kdo jsem?´ nebo spočíváním ve vnitřním klidu.
Ve svém srdci můžete snadno zjistit, jestli je potřeba provádět praxi nebo
ne, pokud chcete dosáhnout realizace. Pokud cítíte, že je potřeba dělat praxi,
okamžitě se do toho pusťte. Nenechávejte to plavat. Protože to zanedbání je trik
vašeho falešného já. Když nějaký problém hned neodstraníte, dáváte egu šanci,
aby vám způsobilo daleko větší problémy. Falešné já se neustále snaží naší mysl
obalamutit.
Dech je náš život, vchází do našeho srdce a zase vychází ven. To, že máme
všechny prožitky, to že vnímáme svět a své tělo je způsobené tím, že naše tělo
vychází ven skrze pět smyslových orgánů. Když opustíme tělo, když zemřeme, tak přestaneme dýchat. Dýchání je abychom žili, ne abychom dosáhli realizace.
Smyslové orgány fungují proto, abychom mohli v tomto světě žít, ne abychom
dosáhli realizace.
Otázkou ,Kdo jsem já?´ a spočíváním v klidu se dech odpojí od vašeho
božského Já. Dech nebyl nikdy připoutaný k vašemu božskému Já, ale vy tuto
skutečnost nevíte, neprožíváte. Když se odřízne ego, pak nepotřebujete dech
k životu. Všechny aktivity jsou spojené skrze smyslové orgány, proto když
spálíte své ego, tak jste od všeho odpoutaní. Pokud dokážete žít bez smyslových
orgánů a bez dechu, to je realizace. Protože realizovaná bytost tady zanechá tělo
a mysl, ale neumírá. Každá realizovaná bytost říká: „Já neumírám, já jsem tady
všude.“
Pokud po realizaci netoužíte nebo chcete žít v tomto světě, tak aspoň dosáhněte
klidu, aspoň žijte šťastně. Chcete být šťastní a spočívat ve vnitřním klidu? Není
jiný způsob než se dotazovat ,Kdo jsem?´ nebo se odpoutat od všech pocitů
ve vašem nitru. Pak kdokoliv může dosáhnout trvalého štěstí. Já si myslím, že
jste všichni duchovní praktikanti. Zkuste tohle – nikdy nebrečte, za žádných
okolností.
Touhy, závist, pýcha, strach, …když tyto ve vás nepovstávají, když je ze sebe
smažete, pak jste skutečně duchovní praktikující. Proto nejdříve se zbavte závisti,
pýchy, strachu, pláče, depresí, emocí, napětí. Pokud je máte, tak potřebujete
ještě spoustu praxe a spoustu milosti. Ale nezanedbávejte to, protože tyhle
věci vám způsobí moře dalších problémů a oslabí vaší mysl. Když budete mít
naprosto zesláblou mysl, tak i když nabídnete bohu miliony, nebude vám to k
ničemu.
Někdo se snadno pouští do hádek s partnerem, s rodinou, se svým okolím. Takovému
člověku říkám, ať v sobě najde odvahu se sám pustit do křížku se sebou,
se svojí závistí, se svým pláčem, se svým strachem. Když se nám nepodařilo
nad nimi vyhrát, tak se pouštíme do boje s lidmi ze svého okolí.
Kdo v tomto světě je ten šťastlivec? Ten, kdo je naplněný radostí a klidem.
To je největší šťastlivec na světě. Všichni slavní lidé na světě, všichni politici,
vědci, všichni tito lidé stejně chtějí klid, chtějí najít štěstí a prosí o něj a nedostává
se jim ho. Proto buďte vždycky šťastní a klidní. Pak nepotřebujete žádné
touhy. Najdeme uspokojení se vším a s každým člověkem.
Já jsem dosud poznal spousty dobrých praktikujících v České republice. Když
budete takto pokračovat ve své praxi, budete velkou pomocí pro občany České
republiky. Zástupy lidí čekají na váš klid a na vaší radost, na vaší lásku. Tato
láska se nikdy neobjeví, když spatříte tělo. Tato láska je bezdůvodná. Ta láska
je bez touhy, beze strachu, bez nějaké nepřirozenosti, bez jakýchkoliv triků, bez
jakýchkoliv plánů, bez vnímání krásy nebo ošklivosti. To by nebyla skutečná
láska. Skutečná láska to je jenom klid a štěstí. Nic tam jiného není. Tuhle lásku
chce každý na světě. Když tuto lásku ztratíte, už to není láska. Pokud realizujete,
pak to je ta přirozená láska. Většina lidí tuto lásku nepozná celý život. Tato
láska přitahuje lidi k realizovaným bytostem. Ta láska přináší lidem radost a
klid.
Proto přemýšlejte o sobě, hledejte ve své mysli. Myslíte si, že máte spoustu
znalostí, ale nevíte vůbec nic. Když třeba někdo někoho miluje a ta láska nevyjde,
tak ten člověk se zabije. Je sebevražda ta láska? Způsobí láska sebevraždu?
Tuhle lásku já neznám. Ten člověk se zabil, protože byl příliš připoutaný k
podobě, ke kráse toho druhého člověka. Má ho rád. Třeba se mu líbí její smích,
její tvář, to jakou má pleť nebo to, co dělá. Ten člověk je nějak přitahovaný
podobou toho druhého člověka a příliš se připoutá. A když se ta láska naplní,
znamená to tím, že ten člověk přestal vidět všechny ostatní lidi? Co když se
vám zalíbí někdo jiný? Znamená to, že ho také takhle milujete? Řeknete já
znám jenom jedinou lásku, ale tady jsou dvě různé lásky. Když ten člověk spatří
někoho jiného výborného, kdo je třeba výborný umělec nebo je krásný, tak ten
člověk ho přitahuje. Tak najednou láska k manželovi je menší. Najednou láska
k manželovi mizí, protože vítězí láska k tomu sportovci, k tomu umělci. To ale
není láska, to je jenom, že tam je nějaká obliba.
Proto se dívejte do svého nitra. Pokud milujete tělo nebo pokud se vám líbí
na tom člověku nějaké jeho schopnosti, ptejte se ve své mysli: „Je to skutečné
nebo není?“ Skutečná láska je velice vzácná ve světě. Má ji jenom málo lidí.
Skutečná láska zná jenom lásku.
http://www.luckyjoe.estranky.cz/clanky/16.-satsang/
Návštěvník
 

Re: ZÁŽITEK BOŽSKÉHO JÁ

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 04. čer 2016 20:24:23

"Nejvyšší Síla sídlí ve Vašem Srdci. Ponořte se dovnitř a objevte její Domov."

"The Supreme Power lives in your Heart. Dive in and discover its Home."

Sri Brahmam
Návštěvník
 


Zpět na Sri V. V. Brahmam

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník