Přirozený budhismus
Napsal: úte 24. lis 2015 10:17:37Od Armin Frey z věže :
Cože tedy budhismus především praví ???
První vznešená pravda : Svět je plný utrpení.
Nesouhlasím, to je toliko bolestínský povšechný žvást,
kdyby bylo na světě více utrpení než příjemného, dávno bych zcela rozumně udělal bilanční sebevraždu a nezdržoval bych se oklikou přes nirvánu.
Druhá vznešená pravda : Hlavní příčinou utrpení jsou nenaplněné žádosti.
Souhlasím,že na tom něco je, ale domnívám se, že větší význam to má u nezdrženlivých osob, kteréž též bývají řazeny mezi "nezdrženlivé psychopaty", je v tom jakási přežívající infantilita, snížený intelekt a zvýšená emotivita.
Nevím nic o tom, že by inteligentní lidé měli problémy s "nenaplněnými žádostmi".
Dokonce mám dojem, že žádosti se u rozuného člověka samovolně vyvíjejí a upravují přirozeně realitě např. jeho věku apd.
Žádosti rozumného člověka odpovídají jeho možnostem, jinak je magor
Tím se dostáváme k třetí Budhově vznešené pravdě :
Proti utrpení z nenaplněných žádostí je třeba bojovat omezováním těchto žádostí.
Vždyt to už jsem řekl o pár řádků výše také.
Ale přesto myslím, je zde rozdíl. Rozumný člověk jaksi mimoděk a trvale kontroluje své žádosti, aniž k nějakému zjevnému konfliktu dochází, aniž - je-li normální - musí si dělat nějaké zjevné násilí,
kdežto vyhlašovat svým žádostem otevřený programový boj páchne primitivním fanatismem.
Spousta lidských přání jsou čistě emotivní, konsumní či společensko-prstižní záležitosti čili nepodstatné hlouposti...
...Budha experimentoval i s krajním asketismem, ale pak jej jako nesmyslný odložil a pak je již stále zobrazován jako jako spokojeně buclatý,pohodlně sedící či ležící. Zdá se, že tedy tu nirvánu, kdy zbavením se svých potřeb nehnal nijak do krajnosti, spokojeně se stravoval a bezpracně si žil.
Stoupenců takovéto nirvány je ovšem habaděj.
I náš tlustý a líný pes také už jen žere, spí, a jinak je mu všechno nirvánicky putna.
A já se mu velice podobám :
nejlépe upadnu do nirvány, když se pořádně najím a pak ulehnu.
Tu mne opustí všechny mé žádosti, strasti, starosti, pochybnosti, přesně tak jak to má v nirváně být.
na lačno to jde ovšem těžko - inu on zapomněl Budha dodat,
že nejlépe své žádosti potlačíme, když je důkladně uspokojíme, až toho máme podsad.
Vždyt i žádost tak silnou jako je sex daleko snáze potlačíme velmi intenzivním uspokojením, než nějakým potlačováním silou mysli, jak se o to marně pokoušelo křestansví po dva tisíce let
Další Budhovou zásadou byla povšechná dobrotivost,
ono je to i pohodlnější, kdežto být zlý vede k neklidu a různým námahám a konliktům....
...Prý mu to trvalo desítky let, než toho po velkém úsilí dosáhnul.
To já se dostávám do nirvány bez tréninku i několikrát denně.
Sotva si lehnu, téměř hned jsem v úplně jiném nebeském světě : nic mě nevadí, vše je, jak já chci, celý svět je zřejmě mně zcela k dispozici.
Na elektroencefalogramu mně s překvapením zjistili spánkové theta vlny jakmile lehnu a zavřu oči (leckdy mám dojem, že je mívám i v bdělém stavu)
Kdo má dobrý útlum, nepotřebuje budhismus, ani žádného boha,
s kterým by si ukracoval nespavost mudrováním, ani žádného psychoanalytika ba ani žádné sedativa a hypnotika.
A co vy, úzkostlivé nespavci, kteří denně v bezesné temnotě obracíte mysl k bohům či jiným nadpozemským hodnotám v naději, že vám bude pomoženo ???
Co kdyby jste si zkusili místo toho dát před spením jedno pivo a jednu soulož nebo alespon masturbaci ?
Pokud nejste vyslovení cvoci, pomůže vám to víc než nejhlubší a nejdelší meditace...
Cože tedy budhismus především praví ???
První vznešená pravda : Svět je plný utrpení.
Nesouhlasím, to je toliko bolestínský povšechný žvást,
kdyby bylo na světě více utrpení než příjemného, dávno bych zcela rozumně udělal bilanční sebevraždu a nezdržoval bych se oklikou přes nirvánu.
Druhá vznešená pravda : Hlavní příčinou utrpení jsou nenaplněné žádosti.
Souhlasím,že na tom něco je, ale domnívám se, že větší význam to má u nezdrženlivých osob, kteréž též bývají řazeny mezi "nezdrženlivé psychopaty", je v tom jakási přežívající infantilita, snížený intelekt a zvýšená emotivita.
Nevím nic o tom, že by inteligentní lidé měli problémy s "nenaplněnými žádostmi".
Dokonce mám dojem, že žádosti se u rozuného člověka samovolně vyvíjejí a upravují přirozeně realitě např. jeho věku apd.
Žádosti rozumného člověka odpovídají jeho možnostem, jinak je magor
Tím se dostáváme k třetí Budhově vznešené pravdě :
Proti utrpení z nenaplněných žádostí je třeba bojovat omezováním těchto žádostí.
Vždyt to už jsem řekl o pár řádků výše také.
Ale přesto myslím, je zde rozdíl. Rozumný člověk jaksi mimoděk a trvale kontroluje své žádosti, aniž k nějakému zjevnému konfliktu dochází, aniž - je-li normální - musí si dělat nějaké zjevné násilí,
kdežto vyhlašovat svým žádostem otevřený programový boj páchne primitivním fanatismem.
Spousta lidských přání jsou čistě emotivní, konsumní či společensko-prstižní záležitosti čili nepodstatné hlouposti...
...Budha experimentoval i s krajním asketismem, ale pak jej jako nesmyslný odložil a pak je již stále zobrazován jako jako spokojeně buclatý,pohodlně sedící či ležící. Zdá se, že tedy tu nirvánu, kdy zbavením se svých potřeb nehnal nijak do krajnosti, spokojeně se stravoval a bezpracně si žil.
Stoupenců takovéto nirvány je ovšem habaděj.
I náš tlustý a líný pes také už jen žere, spí, a jinak je mu všechno nirvánicky putna.
A já se mu velice podobám :
nejlépe upadnu do nirvány, když se pořádně najím a pak ulehnu.
Tu mne opustí všechny mé žádosti, strasti, starosti, pochybnosti, přesně tak jak to má v nirváně být.
na lačno to jde ovšem těžko - inu on zapomněl Budha dodat,
že nejlépe své žádosti potlačíme, když je důkladně uspokojíme, až toho máme podsad.
Vždyt i žádost tak silnou jako je sex daleko snáze potlačíme velmi intenzivním uspokojením, než nějakým potlačováním silou mysli, jak se o to marně pokoušelo křestansví po dva tisíce let
Další Budhovou zásadou byla povšechná dobrotivost,
ono je to i pohodlnější, kdežto být zlý vede k neklidu a různým námahám a konliktům....
...Prý mu to trvalo desítky let, než toho po velkém úsilí dosáhnul.
To já se dostávám do nirvány bez tréninku i několikrát denně.
Sotva si lehnu, téměř hned jsem v úplně jiném nebeském světě : nic mě nevadí, vše je, jak já chci, celý svět je zřejmě mně zcela k dispozici.
Na elektroencefalogramu mně s překvapením zjistili spánkové theta vlny jakmile lehnu a zavřu oči (leckdy mám dojem, že je mívám i v bdělém stavu)
Kdo má dobrý útlum, nepotřebuje budhismus, ani žádného boha,
s kterým by si ukracoval nespavost mudrováním, ani žádného psychoanalytika ba ani žádné sedativa a hypnotika.
A co vy, úzkostlivé nespavci, kteří denně v bezesné temnotě obracíte mysl k bohům či jiným nadpozemským hodnotám v naději, že vám bude pomoženo ???
Co kdyby jste si zkusili místo toho dát před spením jedno pivo a jednu soulož nebo alespon masturbaci ?
Pokud nejste vyslovení cvoci, pomůže vám to víc než nejhlubší a nejdelší meditace...
