uvědomovat si sebe

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 11. kvě 2015 10:25:09

"Zaměřením mysli na „Já jsem“, čili na pocit bytí, se rozpouští pocit „já jsem to a to“. Zůstává pocit „jsem pouze svědek“ a i ten se ponoří do „já jsem vše“. Potom se všechno stane Jedním a toto Jedno, vy sám, není ode mne odděleno. Odhoďte představu odděleného „já“, a otázka „Čí je tato zkušenost?“ vůbec nevyvstane."

NM
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 11. kvě 2015 10:56:03

vostalpetr píše:ale když jsi uspokojenej,

pak je zde jen bytí, bez toho, že by bylo třeba věnovat pozornost pocitu bytí





tak, tak to je taky jen pro ty uspokojení nejsou a potřebují to nějak řešit :)
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 11. kvě 2015 13:08:28

vostalpetr píše:
tak, tak to je taky jen pro ty uspokojení nejsou a potřebují to nějak řešit :)


Když je člověk uspokojenej, tak nic neřeší a ani se nemusí zaobírat tím, že je uspokojenej a věnovat tomu pozornost,



tak tak :)

vostalpetr píše:Pokud člověk uspokojenej není, tak se třeba začne uspokojovat tím, že odvrací pozornost od nespokojenosti,

a věnuje pozornost třeba tomu bytí, nebo lásce, nebo nějaké uspokojující vizualizaci,

nebo neti - neti, nebo kdo jsem já

nebo začne praktikovat dzogčhen


nebo jde po tom co je za tou neuspokojeností

a nebo udělá všechno proto, aby neuspokojenost potlačil a přehlušil - například sexem, nakupováním, jídlem, adrenalinem, workoholismem, drogami, alkoholem, uklízením atd.
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 11. kvě 2015 13:56:05

vostalpetr píše:
a nebo udělá všechno proto, aby neuspokojenost potlačil a přehlušil - například sexem, nakupováním, jídlem, adrenalinem, workoholismem, drogami, alkoholem, uklízením atd.


To taky není špatný,

i takto lze dosáhnout spokojenosti a určitého stavu vyprázdnění od touhy...

Ono je víceméně jedno, po čem se touží,

možná je lepší toužit po tom, co je dostupný,

protože když se nám splní touha, tak je tady stav spokojenosti ale záhy nastoupí užívání si plodů naší touhy,

nebo jiná touha


je to nekonečný kolotoč, proto se to musí dělat pořád dokola a zvyšovat grády :)
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 11. kvě 2015 14:59:06

vostalpetr píše:Kolik ti je ?

Dvacet ?

Že ještě furt můžeš zvyšovat grády.... :D


zvyšováním grádů dochází postupně k vyčerpání potence a pak se zjistí, že už to není funkční :) :confused: :)
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 11. kvě 2015 15:26:59

UVĚDOMOVAT SI SEBE

Jan Kersschot

"Právě v tuto chvíli, co čteš tato slova, si uvědomuješ, jak se tyto slova objevují v tvé přítomné pozornosti, je to tak? Možná, že si jsi také vědom/a určitých částí svého těla. Všechny tyto obrazy v tvém vědomí potvrzují, že jsi. Nemůžeš říct, "Já nejsem." Zažívání tohoto pocitu bytí je pravděpodobně tím nejzákladnějším poznáváním, které tu je. Pouze bytí zde, pouze bytí. Kamkoliv jdeš, stále je tu ten stejný pocit bytí, pocit, že jsi. Nezáleží na tom, co cítíš nebo co si myslíš, tento "pocit bytí" je tobě i ostatním stále k dispozici.

Pokud se pokusíš podívat se blíže na toto bytí, na toto "jsoucno", tak možná pocítíš jisté nepohodlí, protože tvá mysl není schopna toto jsoucno uchopit. Osoba, za kterou se považuješ, se pokusí to nějak vyhodnotit a zmocnit se toho, ale ono to nemá nic co do činění s tebou jako osobou. Nemá to nic společného s bytím v nějakém zvláštním stavu vědomí. Jakmile si myslíš, že to máš, tak to okamžitě (zdánlivě) utíká. Je to jako chytat kluzké mýdlo ve vodě: čím více se snažíš, tím více ti utíká. Zároveň je však jasné, že "to" je právě zde. Jsoucno (to, co je) nemůže uniknout a přesto nemůžeš nikdy praktikovat a cvičit, jak "pouze být." Je to nemožné, protože ty už to děláš, ty už jsi! Je jasné, že tento pocit bytí není nikdy daleko, protože pozoruje tvé myšlenky a emoce. Takže musí být právě teď a tady. Bytí je to nejbližší, co můžeš získat a přesto se to mysli nedaří uchopit. Je to paradox. Jak může být něco tak přítomné a stále k dispozici a přesto naprosto nesrozumitelné pro mysl?"
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 11. kvě 2015 15:27:44

"Možná, že zpozoruješ, že toto bytí není nic osobního, ale že je to bez hranic. Kde končí bytí? Nikdo ti neřekne, kde končí. Jestliže to nemá hranice, jestliže je to neomezené, tak jich tu nemůže být více než jedno, je to všezahrnující. Mohli bychom to nazvat Jednotou, protože tu je pouze jedno a nemůže to být rozděleno na části. A slovu Jednota je dáno velké písmeno, aby se zdůraznila ona neomezené podstata: zahrnuje to vše, co je pozorováno. Přestože je to nepopsatelné, můžeš tomu dát jméno, pokud si přeješ. Třeba Vědomí, Pozornost, Jsoucno, Bytí, Neznámo, Zdroj, Světlo Přítomnosti apod. Je to onen Svědek advaity, Původní Tvář zenu, Otec křesťanství, Buddhova Mysl buddhismu. Někdo to nazývá Šiva, Brahman, Nirvana, Bůh nebo Duch. V této knize je používáno nejvíce slova Bytí, protože to zní neutrálně. Jiné termíny, které používám jsou Jednota, Život, Ticho, Prostor a To. Nakonec, všechna slova jsou jen popisem a moc na nich nezáleží. Některé výrazy, zvláště ty náboženské, mohou být však zavádějící a matoucí, protože mysl si je může nějak představovat a na vytvořených představách ulpívat. Nebo si můžeš myslet, že víš o čem mluvíš, protože znáš význam onoho slova. Avšak, mozek a smysly nemohou pozorovat tuto Pozornost. Je to spíše Pozornost na Pozornost. Světlo poznávající Světlo. Život zrcadlící Život. Jsoucno vidící Jsoucno. A Jsoucno je vše, co je. Mimo To neexistuje nic jiného."
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 11. kvě 2015 15:28:13

"Když si uvědomíš, že ty jsi přirozeně toto nekonečné Bytí, že jsi tento Prostor bez hranic, tak tvůj boj a tvé pokusy nalézt nebo pociťovat Bytí skončí automaticky. Kam by si To šel nebo šla hledat, pokud To je všude? A když to pochopíš (realizuješ), tak tu již není ten pocit, že bys měl/a být jiný/á než jaký/á jsi v tomto okamžiku. Je tu pak také méně starostí o pocit viny a lítosti a méně závislosti na doufání a záměrech. Je to konec vztahu subjekt-objekt. Je to konec víry, že jsi hledající, který musí dosáhnout vyššího stavu."
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 11. kvě 2015 15:28:52

"Ztrátou podmiňování, víry a doufání plyne život přirozeněji. Pocit osobního konatelství odpadává. Přesto, věci se stále (zdánlivě) dějí. Voda stále teče, jako teče horská řeka. Pokud se objeví v cestě kámen, voda ho prostě obteče a pokračuje v cestě. Všemu je dovoleno, aby se přihodilo, ikdyž tu není žádný aktivní proces dovolování. Mohli bychom říci, že na duchovní úrovni už na ničem nezáleží a přesto tu není pocit odpoutání nebo nezájmu. Je pouze zřejmé, že nic duchovního nebo náboženského není třeba konat pro to, aby se dosáhlo nebo projevilo Bytí. Stejně tak je ale vše možné. Nic není vyloučeno. Všechno (a všichni) může být takové, jaké to je. Může to znít jako neomezená svoboda, ale není tu žádná osoba, která by si na tuto svobodu činila nárok. Již tu není připoutanost k duchovnímu očekávání a náboženskými pravidly. Když je pochopena a pozorována Jednota, všechny tyhle hry hledající mysli jsou považovány za nepodstatné záležitosti. Všemu je dovoleno, aby se dělo, jak se to děje a je zřejmé, že tak se to dělo vždy. Vše se děje, jak se děje už právě teď."
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 11. kvě 2015 15:29:35

"Hledání Jednoty není jako puzzle, který musíš poskládat, vzít každý kousek, prozkoumat ho a vyřešit. Je to přesně naopak. Základním pochopením je, že "ty", který/á to musí vyřešit je přeludem. Když od tohoto sebestředného uvažování upustíš, tak zůstane jen jemné "vše v pořádku." Tekuté pozorování všeho, co se v životě odehrává. Když poznáš svou přirozenost jakožto Bytí a když je Jednota viděna jakožto jediné, co tu je, tak tu je přirozená přizpůsobivost, protože osobní angažovanost není důležitá. Čím více je chápáno toto Bytí, tím více chápeš, jak snadné, nenucené a běžné je být. Nejsi to ty, kdo poznává toto Bytí, není to v žádném případě osobní úsilí a dosahování, není to nějaký postupný proces, kterým procházíš nebo musíš projít, pouze Bytí poznává Bytí.

Ono "já", za které se považuješ, to prostě nemůže zvládnout, dokázat. Je to totiž jen o bytí bez pocitu, že věci by měly být jinak, než jsou. Je to tak jednoduché. Nemusíš kvůli tomu zastavovat a uklidňovat mysl, protože ty jseš klid samotný. A tento klid svoluje, aby se objevoval všechen ten hluk mysli. Podobně, jako prostor svoluje, aby se v něm objevovaly různé předměty."

http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ ... kersschot/
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 11. kvě 2015 15:46:45

vostalpetr píše:Potom můžeš klidně a radostně pěstovat askezi jako Budha,

ten byl asi taky rád,

když vypadnul z paláce... :D


potom padneš, zanecháš úsilí a vzdáš se :)
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 11. kvě 2015 15:58:10

UVĚDOMOVAT SI SEBE

"Je to tvé běžné a samozřejmé vědomí. Toto.

Není to tvé neobvyklé vědomí v nějaké jiné dimenzi, nebo na vyšší úrovni, kterou jsi dosud nedosáhl/a. Aby nedošlo k nedorozumění, nejde o nějaké mimořádné vědomí, pouze když v tom máš jasno. Je to TÍM, co právě teď nemůžeš minout, ani to nemůže minout kdokoli jiný. Ani ten nejtupější hlupák to nemůže propást. Ba ani blázni to nemohou zmeškat.

Míjíš to? Nikoli. Jen si myslíš, že to co hledáš, je něčím pestřejším.

Jen si představ, že jsi jako malé tříleté dítě. Uvědomuješ si, jako to dítě? Ve věku tří let nevíš jak to pojmenovat, ani nevíš co znamená být si „vědom", ani nerozumíš té pošetilé otázce. Přesto však, beze slov a přilnutí k nim, si uvědomuješ, že to víš. Bezpochyby.

Jen si představ, že máš IQ 85. Chystáš se jako obvykle ráno do obchodu, avšak s velmi malou schopností věci do hloubky promýšlet. Uvědomuješ si? Bez jakýchkoli analýz, bez rozborů. Uvědomuješ si, jak se vypořádáváš se svým denními záležitostmi, jak to vše zvládáš s touto nízkou inteligencí?

Představ si sebe s duševní (organickou) poruchou, například po mrtvici, kdy část tvého mozku nepracuje a pocit tvého „já" je nerozpoznatelný; a možná jsi nedávno viděl/a populární video, kde je tento scénář přesně popsaný *. Uvědomuješ si sebe v této situaci? Jak si prohlížíš své kreditní karty a nemůžeš přijít na to, která z nich je tvoje...

Vidíš, to, na co je zde ukazováno nezávisí na inteligenci, úsilí, nebo duchovním pokroku. Není to závislé na získání informací, na stupni chytrosti to vyřešit, nebo dokonce na neporušeném sebecitu. Pohlédni znovu na to dítě - to že si uvědomuje, mu je tak zřejmé, že by nikdy nezvažovalo se na to ptát!

Dokonce i kdyby jsi ztratil celou svou historii, a všechny ty své vzpomínky o tom, kdo jsi by byly smazány, byl by jsi si pak toho vědom? Není to v jádru tím, čím je každičký nový okamžik? Je to vědomí, bez jakékoli minulosti a vzpomínek. Pouze tento moment, jediný prvotní, nezrozený, prázdný a prostorný. Je tím, čím jsi, ať už jsi tříleté dítě, hlupák, blázen, nebo nikdo z toho. Jen tento dotek přítomnosti, vždy-čerstvého vědomí. Ne třeba to zpochybňovat.

Pracujeme na tomto projektu osvícení už tak dlouho, přečetli jsme již mnoho knih, a ve srovnání se zbytkem světa jsem dosáhli mnoha vysoce kultivovaných úrovní duše. A toto je právě součástí nechuti vidět jednoduchost toho, o čem je právě řeč. Musíme spolknout naší duchovní pýchu a uvědomit si, že jsme byli ošáleni. Jak trapné si je připustit, že všichni naši neduchovní kamarádi vědí, že si jsou vědomi!

Všechny ty duchovní pokroky byly zajímavé v příběhu a uspokojovaly nás - dokonce k pocitům nadřazenosti - ale neměli co dělat s tímto prostým vědomím, na které poukazujeme. Již malé nemluvně to zná lépe než my se všemi svými fantazijními zážitky o splynutí s jednotou. Tuto prostotu a samozřejmost musíme pouze nechat být. Duchovní práce, kterou jsme vykonali, se jistě bude hodit, ale ne nyní, ne pokud jde o to, na co se zde ukazuje - tvou pravou podstatu.

Odhoď proto „duchovní fasádu", upusť od prvenství, a jen si s dětskou nevinností všímej toho, co je. Této prostoduchosti. Je to až šokující a zahanbující."
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod irulan » pon 11. kvě 2015 17:45:32

Návštěvník píše:....

takže pozornost nezabírá jen to co je vnímáno ale i ten zdroj vnímání :)

jenže ten se mi zdá nějak nepoznatelný, vlastně to "vnímání zdroje" jakoby bylo jen odvozené od toho, že vnímání je od "něčeho" k někam - k objektům (do čehož zahrnuju i vjemy jako bolest, vůni apod.). jedinej vjem, o kterým nemůžu nijak nic říct, pač opravdu o něm nic nevím, je ten zdroj.
"Smích je afekt z náhlé proměny napjatého očekávání v nic." (I. Kant)
Uživatelský avatar
irulan
 
Příspěvky: 851
Registrován: ned 10. čer 2012 16:38:29

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod rafael » pon 11. kvě 2015 17:57:59

otázka je kdo si chce sebe uvědomit..a proč.. odpověď bude vždy já.. já je mysl ego..já je iluze.. pokud si chce někdo sebe uvědomit, vždy je to mysl..nikdo jiný..

zdroj vnímání je ego (já vnímám), a vnitřní pozornost je až za egem, pak vnitřní pozornost obejme vnímajícího a tím je ego , které si chce zase uvědomit samo sebe..

jak ze všeho všeho ven?? zůstat ve vnitřní pozornosti trvale a vnímající a vnímané postupně zmizí.. dokud je vnímající, bude vždy uvědomění sama sebe, a vnímané..

ideálně - kdo to vnímá?? nebo - kdo si chce uvědomit?? nebo - kdo to prožívá?? tyhle otázky jsou nejpřímější cesta, jiná příma cesta k tomu není..
Uživatelský avatar
rafael
 
Příspěvky: 562
Registrován: stř 02. led 2013 13:13:54

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod irulan » pon 11. kvě 2015 18:11:53

Návštěvník píše:tady to máš iru od Eduarda Tomáše trochu jinými slovy :)

"Buď si jen vědom svého normálního vědomí, jak pociťuje ticho v pozadí myšlenek.

Je to velmi rychlé a účinné cvičení krátké cesty, které je možno cvičit celý den, třeba i v práci, když se to umí.

Výsledkem je trvalý stav vnitřního míru."

No abych to osvětlila tak nemám ani tak problém nalézt "pocit bytí", ale proč by to bytí muselo tady být stále a pořád? Třeba v tom okamžiku, kdy jsem "mimo", tak tu není ani to bytí...třeba. Nějak se všude mluví o vědomé přítomnosti atd, přijde mi to trochu za každou cenu být v tom bytí, pač to nebytí možná vypadá dost nebezpečně ;) ... "nebejt"" je něco jako dočasnost individua, nedůležitost, (žádný lpění, žádný upozorňování a zviditelňování) . Zato mluvení o věčném božském bytí, co já vím :what: , má to asi uklidňovat, pač nesmrtelnost je nesmrtelnost, nic většího není. ¨¨
Jen mě tak prostě napadlo, co když je bytí i nebytí současně, obojí... proč bychom pak "věděli" v běžném vnímání a "něvěděli" při koukání do blba nebo při spánku.
"Smích je afekt z náhlé proměny napjatého očekávání v nic." (I. Kant)
Uživatelský avatar
irulan
 
Příspěvky: 851
Registrován: ned 10. čer 2012 16:38:29

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod rafael » pon 11. kvě 2015 20:08:56

jasný, každ způsob funguje se stejným výsledkem.. záleží na každém co mu vyhovuje v jeho duchovní praxi..
Uživatelský avatar
rafael
 
Příspěvky: 562
Registrován: stř 02. led 2013 13:13:54

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 12. kvě 2015 8:31:58

rafael píše:otázka je kdo si chce sebe uvědomit..a proč.. odpověď bude vždy já.. já je mysl ego..já je iluze.. pokud si chce někdo sebe uvědomit, vždy je to mysl..nikdo jiný..

zdroj vnímání je ego (já vnímám), a vnitřní pozornost je až za egem, pak vnitřní pozornost obejme vnímajícího a tím je ego , které si chce zase uvědomit samo sebe..

jak ze všeho všeho ven?? zůstat ve vnitřní pozornosti trvale a vnímající a vnímané postupně zmizí.. dokud je vnímající, bude vždy uvědomění sama sebe, a vnímané..

ideálně - kdo to vnímá?? nebo - kdo si chce uvědomit?? nebo - kdo to prožívá?? tyhle otázky jsou nejpřímější cesta, jiná příma cesta k tomu není..


uvědomování sebe je naše přirozenost, to není záležitost mysli a není to ego, je to naše přítomnost - vědomí
záležitostí mysli je jako co se uvědomuje, s čím se identifikuje a s čím ne - tak se vytváří ego

átvavičára není jedinou přímou cestou k tomu, stejně tak k tomu je přímá cesta zaměření pozornosti na pozornost, nebo-li na prostý vjem bytí, tak jak to tu bylo několikrát popsáno i citováno :)

"zůstat ve vnitřní pozornosti trvale a vnímající a vnímané postupně zmizí.." to je samadhí, pokud by tu bylo stále až do konce života, tak by člověk nebyl schopen prakticky fungovat a pohybovat se ve světě :)
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 12. kvě 2015 8:52:15

irulan píše:
Návštěvník píše:....

takže pozornost nezabírá jen to co je vnímáno ale i ten zdroj vnímání :)

jenže ten se mi zdá nějak nepoznatelný, vlastně to "vnímání zdroje" jakoby bylo jen odvozené od toho, že vnímání je od "něčeho" k někam - k objektům (do čehož zahrnuju i vjemy jako bolest, vůni apod.). jedinej vjem, o kterým nemůžu nijak nic říct, pač opravdu o něm nic nevím, je ten zdroj.


myslí jde uchopit jen to co je vymezitelné, takže je to přesně tak, že o tom nemůžeš nic říct, nebo můžeš to jen opsat jako něco neohraničeného, nepředstavitelného atd

je potřeba si toho "zdroje" všimnout a být s tím ve vědomém kontaktu pozorností, nechat to působit a nepřemýšlet o tom, ani to nijak nehodnotit

ze začátku je třeba se k tomu vracet, postupně se to zautomatizovává

jako když se učí jízdě na kole, tak se musí vychytnout balanc, ze začátku ho vědomě udržovat, pak se to zautomatizuje :)
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 12. kvě 2015 9:01:06

irulan píše:
Návštěvník píše:tady to máš iru od Eduarda Tomáše trochu jinými slovy :)

"Buď si jen vědom svého normálního vědomí, jak pociťuje ticho v pozadí myšlenek.

Je to velmi rychlé a účinné cvičení krátké cesty, které je možno cvičit celý den, třeba i v práci, když se to umí.

Výsledkem je trvalý stav vnitřního míru."

No abych to osvětlila tak nemám ani tak problém nalézt "pocit bytí", ale proč by to bytí muselo tady být stále a pořád? ...


dokud žiješ, tak tu bude tvoje vědomá přítomnost, nemůžeš se toho zbavit, protože tím jsi tady v realitě projevu, není to vůbec o nějaké tvojí věčné osobní nesmrtelnosti, to jsou jen úvahy a představy mysli, je to o sebepoznání :) je to jako probudit se do snu, sen nekončí, snové osoby se dál pohybují, akorát se uvolní od ztotožnění s tím

proto tu opakuji, že se nejedná o realizaci, ale jen o klíč ...
Návštěvník
 

Re: uvědomovat si sebe

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 12. kvě 2015 10:24:06

vostalpetr píše:takže ego pak napadne,

že se bude uvědomovat...

Ego chce bejt jako bůh... :D

A ...


ego se nemůžu uvědomit :knock: :knock: :knock

je to soubor myšlenek já jsem něco - konkrétního versus ostatní - navrstvených na bazální vjem bytí
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Irulan

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků