co jiného píše:
PS. jsem tu nový, nevyznám se v zdejších mravech...
.
já jsem také nováček, ale vyčetl jsem, že soustředění se pěstuje několika způsoby.
* jeden rádža-jódin radí všímat si svého dechu, a počítat nádechy a výdechy a "pak zapomeneš počítat", ono totiž přijde vědomí, při kterém na to zapomeneš...
* někdo radí soustředit se na jednu věc, třeba na květinu, nebo v tmavé malé místnosti zapálit vonnou tyčinku (zastrčenou dole do hrníčku s rýží nebo hrachem) a soustředit se na to oranžové tlející světélko na vršku,
* jiní (v zenu) doporučují nechat myšlenky volně plynout a jen si je nezúčastněně všímat - jinak, opačně než při fotbale v TV, kde každý gól zvedá ze židle,
* režisér Stanislavský radil vzpomenout si na prožitky ze svého života, vyhmátnout jeden a rozšířit jej v sobě,
atd.
* Můžeš se také dát se ztratit na kvetoucí louce v záplavě barev, nebo poslouchat šumění borovéholesa při táhlém větru, a poslouchat šumění splavu nebo žbluňkání bystřiny ,
* můžeš se nehat unést v pohledu někoho, koho máš rád,
* nebo i před obrazem, který tě inspiruje (zátiší s pomeranči, svatý Kryštof, matka s dítětem, Ježíš, ..),
* a také si všimnout citlivého místa v sobě a obtáčet se v pozornosti okolo něho jako břečťan nebo réva,
* a soustředění dosáhneš i při četbě, která povznáší.
Mniši znají také soustředění při nezištné práci a necílené práci (dělat to, co mu v ten den ráno opat uložil, poctivě a oddaně),
a někteří malíři říkají, že při malování se cítí jako v meditaci, uvolnění a v sobě.
=
to bylo o soustředění, čili metodě. Dále přidám citát od spisovatelky Underhillové, tam bude už o TND (temné Noci Duše).