Pochybnosti a myšlení

[co jiného...]

Třeba jedno jednoduché menu je - rozpoznat onen stav při probouzení se ze spánku, ...

Mně připadá, že to čemu říkáme probuzení se ze spánku, je spíš probuzení se do snu.

to je možný, ale každopádně je to asi to jediný, z čeho lze vycházet, že je tu nějakej den,
nějaká noc, bdění a sen, a nějaký prostě doteky - vůní, tónů, barev, - čímž je nepozorovaně
dán vlastně i stav bez nich...

[Návštěvník]

Člověk musí být schopen jasně rozlišovat a uvažovat.

Tohle je význam vivéky: jasnost, bdělá pozornost.

Osho

A jak k tomu dojde? Čeho by si měl začít všímat?

[co jiného..]

Člověk musí být schopen jasně rozlišovat a uvažovat.

Tohle je význam vivéky: jasnost, bdělá pozornost.

Osho

A jak k tomu dojde? Čeho by si měl začít všímat?

Osho to nejspíš říká těm, kteří jsou taho schopni,
těch, kteří mají jiné schopnosti, se to netýká,
a mohou to vnímat to jinak...

[Návštěvník]

kteří jsou taho schopni

čeho?

[co jiného...]

Osho to nejspíš říká těm, kteří jsou taho schopni,
těch, kteří mají jiné schopnosti, se to netýká,
a mohou to vnímat to jinak...

A jak k tomu dojde? Čeho by si měl začít všímat?

kteří jsou taho schopni

čeho?

Nejspíš tohoto:

Člověk musí být schopen jasně rozlišovat a uvažovat.

Tohle je význam vivéky: jasnost, bdělá pozornost.

Když už je o tom řeč,
nebo není?

PS. jsem tu nový, nevyznám se v zdejších mravech...

[Návštěvník]

PS. jsem tu nový, nevyznám se v zdejších mravech...

na otázku

Člověk musí být schopen jasně rozlišovat a uvažovat.

Tohle je význam vivéky: jasnost, bdělá pozornost.

Osho

A jak k tomu dojde? Čeho by si měl začít všímat?

odpovídáš, že nejspíš tohohle

Člověk musí být schopen jasně rozlišovat a uvažovat.

Tohle je význam vivéky: jasnost, bdělá pozornost.



Skvělý vysvětlení, kam se hrabe vostál

[co jiného...]

Aha tobě šlo o vysvětlení... Tak to se omlouvám.
Intuice je někdy potvora a zrovna mi našeptla,
že víš jak to je, tak proč nosit dříví do lesa...

Ono je ale těžké ty Oshovi výroky nějak vysvětlovat,
většinou na fóra citáty tohoto druhu dávají lidé,
kteří mají jasné pojetí ve věcech které takto ocitovávají,
chtějí jasně sdělit jak to vidí, a šup, je to tam.

Ptáš se jak k tomu dojde, ale co čekáš za odpověď?
Jak dojde k tomu že usneš, když jsi ospalý, a pak
se probudíš po potřebném čase?

Je tu schopnost usnout, a probudit se. Ale někdy to holt nejde,
a člověk se o to musí snažit, brát podpůrné prostředky, řešit to.
Mnoho lidí trpí jistými disfunkcemi daných stresem. Každému
není dáno.. málo kdo obdržel ideál bytí, takže nemusí hnout prstem,
taková je realita.

[Návštěvník]

Aha tobě šlo o vysvětlení... Tak to se omlouvám.
Intuice je někdy potvora a zrovna mi našeptla,
že víš jak to je, tak proč nosit dříví do lesa...

Ono je ale těžké ty Oshovi výroky nějak vysvětlovat,

Ptáš se jak k tomu dojde, ale co čekáš za odpověď?

Možná nějakou vlastní zkušenost s tím?

Cesty k tomu bývají různé

a někdy se v tom co druhý napsal objeví postřeh, který umožní trochu jiný pohled do oblastí příčin, spouštěčů vnímaného, než je ten vlastní

[nop]

co jiného píše:

PS. jsem tu nový, nevyznám se v zdejších mravech...

.
já jsem také nováček, ale vyčetl jsem, že soustředění se pěstuje několika způsoby.
* jeden rádža-jódin radí všímat si svého dechu, a počítat nádechy a výdechy a "pak zapomeneš počítat", ono totiž přijde vědomí, při kterém na to zapomeneš...
* někdo radí soustředit se na jednu věc, třeba na květinu, nebo v tmavé malé místnosti zapálit vonnou tyčinku (zastrčenou dole do hrníčku s rýží nebo hrachem) a soustředit se na to oranžové tlející světélko na vršku,
* jiní (v zenu) doporučují nechat myšlenky volně plynout a jen si je nezúčastněně všímat - jinak, opačně než při fotbale v TV, kde každý gól zvedá ze židle,
* režisér Stanislavský radil vzpomenout si na prožitky ze svého života, vyhmátnout jeden a rozšířit jej v sobě,
atd.
* Můžeš se také dát se ztratit na kvetoucí louce v záplavě barev, nebo poslouchat šumění borovéholesa při táhlém větru, a poslouchat šumění splavu nebo žbluňkání bystřiny ,
* můžeš se nehat unést v pohledu někoho, koho máš rád,
* nebo i před obrazem, který tě inspiruje (zátiší s pomeranči, svatý Kryštof, matka s dítětem, Ježíš, ..),
* a také si všimnout citlivého místa v sobě a obtáčet se v pozornosti okolo něho jako břečťan nebo réva,
* a soustředění dosáhneš i při četbě, která povznáší.
Mniši znají také soustředění při nezištné práci a necílené práci (dělat to, co mu v ten den ráno opat uložil, poctivě a oddaně),
a někteří malíři říkají, že při malování se cítí jako v meditaci, uvolnění a v sobě.
=
to bylo o soustředění, čili metodě. Dále přidám citát od spisovatelky Underhillové, tam bude už o TND (temné Noci Duše).

[nop]

Před necelými sto lety psala spisovatelka Evelyn Underhill své dílo o mystice, má 500 stran a je asi nejobsažnějším dílem o mystice.
Také James napsal tenčí dílo "Druhy náboženské zkušenosti."
Od Evelýny opisuji z Wikipedie :
Mystická cesta

Druhá část (knihy) popisuje vývoj duchovního vědomí, tj. mystickou cestu.
Underhillová přejímá tradiční trojité dělení na cestu očišťování (via purgativa), cestu osvícení (via illuminativa) a cestu sjednocení (via unitiva), věnuje však velkou pozornost ještě dalším dvěma stádiím - "mystickému probuzení" a "temné noci duše". Výsledné schéma má tedy pět fází:

Mystické probuzení - jím mystická cesta začíná. Zpravidla je to náhlá, jednorázová zkušenost; pole vědomí se přesouvá na vyšší úroveň, poprvé se vynořuje "vášeň pro Absolutno".
Očišťování - probuzené Já se zbavuje všeho, co není v souladu s poslední Skutečností: iluzí, nedokonalostí, hříchů.
Osvícení - "první mystický život", vědomý soulad s poslední Skutečností. Mysl se na ni plně soustředí, už ji nerozptylují její averze, úzkosti nebo záliby.
Temná noc duše - nevyhnutelná krize před poslední fází, velký výkyv zpět do temnoty, stav únavy a malátnosti po vytrvalé mystické činnosti. Předchozí schopnosti (kontemplace, vnitřní modlitba) jako by se ztratily. Jestliže se na osvícení mohou podílet i básníci a umělci, zde už jdou dále jen mystici.
Sjednocení - definitivní zformování celé vnitřní struktury člověka v souladu s poslední Skutečností. Mystici je často popisují jako "zbožnění" (deifikaci) nebo jako "duchovní svatbu" duše s Bohem.

Mystická cesta se tedy podobá výstupu po spirále, jejíž jedna strana je osvícena a druhá ve stínu: v první, třetí a páté fázi cesty převažují "stavy rozkoše", v druhé a čtvrté "stavy utrpení". V rámci tohoto schématu ovšem Underhillová podrobně studuje rozmanité konkrétní podoby mystického života. (konec citátu).
V pozadí mystiků stojí ale ještě jeden "soumrak", tak zvaná Noc smyslů, tehdy nám už nestačí radosti těla (pivo, zelené jehličí, tanec, melodie a mlsání). Tím se zde na poradně v diskuzích nezabývají, předpodkládá se, že nejsi závislý na pivu ani na stadionech.

[Linda]

Člověk musí být schopen jasně rozlišovat a uvažovat.

Tohle je význam vivéky: jasnost, bdělá pozornost.

Osho

A jak k tomu dojde? Čeho by si měl začít všímat?

Bdělá pozornost nezávisí na trénování soustředěnosti.

Jasnost vědomí, bdělá pozornost se obnovuje teď... teď... teď... rozpoznáním, co ji právě překrývá.
Neosobní pozornost tu je, dokud není překrytá pokračujícím sebeztotožňováním s nějakou představou a doprovodnou emocí.

Závisí to celé i na hloubce zájmu začít si všímat a rozpoznat, co se v nás právě děje.

V buddhismu se tomu říká vnitřní vhled (vipassana, introspekce).

[co jiného..]

co jiného píše:

PS. jsem tu nový, nevyznám se v zdejších mravech...

.
já jsem také nováček, ale vyčetl jsem, že soustředění se pěstuje několika způsoby.
* jeden rádža-jódin radí všímat si svého dechu, a počítat nádechy a výdechy a "pak zapomeneš počítat", ono totiž přijde vědomí, při kterém na to zapomeneš...
* někdo radí soustředit se na jednu věc, třeba na květinu, nebo v tmavé malé místnosti zapálit vonnou tyčinku (zastrčenou dole do hrníčku s rýží nebo hrachem) a soustředit se na to oranžové tlející světélko na vršku,
* jiní (v zenu) doporučují nechat myšlenky volně plynout a jen si je nezúčastněně všímat - jinak, opačně než při fotbale v TV, kde každý gól zvedá ze židle,
* režisér Stanislavský radil vzpomenout si na prožitky ze svého života, vyhmátnout jeden a rozšířit jej v sobě,
atd.
* Můžeš se také dát se ztratit na kvetoucí louce v záplavě barev, nebo poslouchat šumění borovéholesa při táhlém větru, a poslouchat šumění splavu nebo žbluňkání bystřiny ,
* můžeš se nehat unést v pohledu někoho, koho máš rád,
* nebo i před obrazem, který tě inspiruje (zátiší s pomeranči, svatý Kryštof, matka s dítětem, Ježíš, ..),
* a také si všimnout citlivého místa v sobě a obtáčet se v pozornosti okolo něho jako břečťan nebo réva,
* a soustředění dosáhneš i při četbě, která povznáší.
Mniši znají také soustředění při nezištné práci a necílené práci (dělat to, co mu v ten den ráno opat uložil, poctivě a oddaně),
a někteří malíři říkají, že při malování se cítí jako v meditaci, uvolnění a v sobě.
=
to bylo o soustředění, čili metodě. Dále přidám citát od spisovatelky Underhillové, tam bude už o TND (temné Noci Duše).

Okamžitě se to v mé hlavě zhoufovalo v kruhový sál s devíti dveřmi. Tedy jaksi rotunda na kopci s devíti branami, ke kterým vede devatero cest...
No každá ta cesta je něčím specifická a krásná, i nebezpečná, každá vede ke své bráně, ale po otevření jakékoliv z těch bran - jediný sál tam je,
a z jeho středu šup šup žádné stěny nikde, žádné dveře, žádné pěšiny.... Díky jim.

[Jarda Malej]

Člověk musí být schopen jasně rozlišovat a uvažovat.

Tohle je význam vivéky: jasnost, bdělá pozornost.

Osho

Na otázku:
A jak k tomu dojde? Čeho by si měl začít všímat?
odpovídáš, že nejspíš tohohle

Člověk musí být schopen jasně rozlišovat a uvažovat.

Tohle je význam vivéky: jasnost, bdělá pozornost.



Skvělý vysvětlení, kam se hrabe vostál

Otázka zněla "čeho že by si měl začít všímat?"
Nejspíše možností svého uvažování a rozlišování.

"A jak k tomu dojde?"
Že by na základě nějakého rozhodnutí?

[co jiného]

Otázka zněla "čeho že by si měl začít všímat?"
Nejspíše možností svého uvažování a rozlišování.

jojo, pokud je schopen introspekce...

"A jak k tomu dojde?"
Že by na základě nějakého rozhodnutí?

to rozhodnutí musí být ale sakra silné.

[Návštěvník]

"čeho že by si měl začít všímat?"
Nejspíše možností svého uvažování a rozlišování.

"A jak k tomu dojde?"
Že by na základě nějakého rozhodnutí?

Myslím že ne.

Dožene nás k tomu utrpení, které si pořád znovu sami způsobujeme nevědomým ztotožňováním s kdečím.
Jakmile se nám už začala sypat zpátky na hlavu všechna nahromaděná karma, je jen otázkou času, kdy nás to přinutí začít se dívat, proč sakra všechno co řeknu nebo udělám dopadne takhle blbě...

Dokud to nenastane, užíváme si svou nevědomost a nevšímavost bez zábran.

[Jarda Malej]

to rozhodnutí musí být ale sakra silné.

Nojo no. Je to jako vždycky.

Jak se do lesa volá ...atd.

[Návštěvník]

"čeho že by si měl začít všímat?"
Nejspíše možností svého uvažování a rozlišování.

"A jak k tomu dojde?"
Že by na základě nějakého rozhodnutí?

Myslím že ne.

Dožene nás k tomu utrpení, které si pořád znovu sami způsobujeme nevědomým ztotožňováním s kdečím.
Jakmile se nám už začala sypat zpátky na hlavu všechna nahromaděná karma, je jen otázkou času, kdy nás to přinutí začít se dívat, proč sakra všechno co řeknu nebo udělám dopadne takhle blbě...

Takže žádný afirmace a skálopevný rozhodnutí "Od teďka už nikdy ..."

jen přirozená reakce

[co jiného..]

to rozhodnutí musí být ale sakra silné.

Nojo no. Je to jako vždycky.

Jak se do lesa volá ...atd.

Nojo.Zdá se že jsou tu dvě frakce:

jedna praví že může ovlivňovat své živobytí,
druhá že nikoliv.

Ale to přece závisí v jaké mentální dimenzi (chacha, nebo jak to pojmenovat), se jedinec pohybuje, žejo?
Řek bych že ta mentální aktivita je vlastně celej náš svět, což je ale vlastně jen zlomeček skutečné podoby jsoucna.
Jogíni například zkoušejí tuto aktivitu zastavit, a jako když zmizí šum, vyjeví se co je "za"...
Je tu nepochybně pár duší, kterým se vlastním úsilím zvedli oponu. Ale i to šlo jen za předpokladu že se uvědomovali toto úsilí jako hrnec s vodou na ohni a podobně. Čili tu musí být svědek toho dění a pozornost která se chýlí k tomuto svědkovi jako piliny
k magnetu. V takovém případě je na začátku vždy silné přání, které nakřápne skořepinu ega, odhalí siločáry...

[Návštěvník]

Jogíni například zkoušejí tuto aktivitu zastavit, a jako když zmizí šum, vyjeví se co je "za"...

No, dokud je tu "někdo", kdo se snaží aktivitu zastavit, tak právě ten iluzorní "někdo" překrývá svou iluzorní existencí To, co je "za"

[co jiného..]

Jogíni například zkoušejí tuto aktivitu zastavit, a jako když zmizí šum, vyjeví se co je "za"...

No, dokud je tu "někdo", kdo se snaží aktivitu zastavit, tak právě ten iluzorní "někdo" překrývá svou iluzorní existencí To, co je "za"

Je třeba pochopit, že do určitého času, věku, se většina lidí stotožňuje právě s tímto "někým" - iluzorním... Tu přichází přirozená touha poznat
pravdu, která není individuální. Osobnost dospěje do určitého stavu, kdy dokážě přijímat tuto sílu universální touhy. A ta v něm pracuje. Vlastně záleží
jen nakolik se osobnost této síle dá, protože pocit svobody odchází jako poslední. Bez živého vnímání átman to nejde. Bez toho má jóga charakter
utopie - tak jak je mnohde prezentována.