Poradna zdarma

„Když jsem ještě bojoval v zápasnickém ringu, bylo jedním z mých základních pravidel, že nikdy nesmím prohrát dvakrát stejně. „Učit se ze svých chyb“ je staré pravidlo, ale je překvapující, jak mnoho lidí se jím nedokáže řídit. Je důležité rozpoznat, že prohra byla zaviněna něčím, co jste udělali špatně. Nebylo to tím, že rozhodčí nebo soudci byli slepí nebo že žíněnka byla kluzká nebo že změnili všechna pravidla. Podobné omluvy nepřinesou víc, než jen falešnou náplast na poraněnou důstojnost. Jestliže nedokážete přijmout lekci toho, co se stalo špatně, odsuzujete sami sebe k opakování stejných chyb.“
Chuck Norris

Nejak nechapu,proc Cak vylucuje a priori moznost kluzke zinenky nebo slepych soudcu...

Vyhodnotim-li nejaky vysledek jako chybu,je treba bez skrupuli probrat vsechny moznosti selhani-vcetne mokre zinenky...

Nebot-byla-li zinenka fakt mokra a ja to vypustil,prohraju podruhe stejnym zpusobem,jako poprve...coz je presne to,co Cak nechce...
... ... ...s

papadev píše:Nejak nechapu,proc Cak vylucuje a priori moznost kluzke zinenky nebo slepych soudcu...

Vyhodnotim-li nejaky vysledek jako chybu,je treba bez skrupuli probrat vsechny moznosti selhani-vcetne mokre zinenky...

Nebot-byla-li zinenka fakt mokra a ja to vypustil,prohraju podruhe stejnym zpusobem,jako poprve...coz je presne to,co Cak nechce...
... ... ...s

Muze byt..mozné je i to, co říkáš, ale nehledame my lidi spíše omluvy tohoto typu, abychom se vyhli přiznání vlastních chyb?

Uvedl sem metodologii,kterou pouzivam...

Nevim,jake mel Cak zaky ...pravdepodobne tim,co napsal,chtel zabranit tomu,co si,Irulan,uvedla...

Prinosne interpretovat vysledek a odrazit se tim k lepsimu vykonu je velike umeni a zavisi situace od situace...

... ... ...ch

no a pak je jeste mozny ... ze kluzka zinenka, slepi rozhodci i prohrany zapas ... je vlastne vyhra .. jak to tak vypada.
to proto ze madarovi to udela radost a za par let mi v Indii koupi limcu ... kdyz budu mit zizen a nebudu mit uz zadny prachy.
coz se ukaze jako fatalni udalost ... protoze lapnu uplavici a vodjedu domu vo den driv.
druhej den prijdou v indii desny zaplavy a muj hotel spadne na myho oblibenyho barmana a na regal s limcama.
jenze jak se tak vratim domu vo den driv tak tam najdu zenu se sousedem ... tak mu nabancim a skoncim na mesic na verejnech pracich.
tam napichuju papirky a hovna a pri tom potkam miliardare co taky zrovna napichuje hovna.
dame rec a ja dostanu po mesici vod nej super praci a auto.
auto je fajn ... jen ma blby brzdy ... coz nikdo nevedel ... ...

a pak je tady ta druha moznost ... ze si vsimnu slepejch rozhodcich a pred zapasem jim rozdam kapky do oci.
a s madarem flaknu hned na zacatku vo zem a poradne s nim vytru podlahu ...
coz se mu nebude libit .... .... ...

no ... pak se v tom vyznej ... co narovnat a co vohnout.

Ahoj Josefe
Cos napsal je pekna paralela na znamy indiansky pribeh

Clovek,ktery hodnoti udalosti polaritou DOBRE-SPATNE, je vysledky zmaten...dobre se ukaze jako spatne...a naopak...
Cert aby se v tom vyznal

Hodnotit si muzu,ale to neni to hlavni--hlavni je pro me poucit se--poucit se o sobe--v pribezich a udalostech se uvidet a poznat...pridat stripek do mozaiky...
... ... ...s

papadev píše:Clovek,ktery hodnoti udalosti polaritou DOBRE-SPATNE, je vysledky zmaten...dobre se ukaze jako spatne...a naopak...

Proč asi? Naše hodnocení vycházelo z neúplných informací? A můžou být někdy všechny? Dala by se pak ještě ta událost hodnotit?

Nevím totiž podle čeho by se ta událost dala hodnotit, protože každá událost je z některých pohledů dobrá a z jiných špatná. A čím víc je těch různých pohledů,tím je výsledek rozporuplnější. Příkladů by se našla spousta

Hodnocení tedy nemá nic společného s tím, jaké to opravdu je? :confused:

no jasně že nemá, člověk stěží může popsat děj, událost, přesně jak proběhla bez náký filtrace. I to co přímo nazíráš je nejspíše nějakým způsobem zabarvené osobním filtrem(viz. poloprázdná a poloplná sklenice) a natož hodnocení konkrétní situace.

vostalpetr píše:Je možné si uvědomit téměř všechno co si uvědomit chceš,
stačí jen na to obrátit pozornost

Co takhle si dát pohov, a přestat si něco uvědomovat ?

To je taky možné,
pak začne pracovat Přirozenost,
nikoliv tvoje ego...

Pak uvidíš tak jak věci jsou,
a nejen to, co vidět chceš...

Jana píše:No, proto bych řekla, že je nesmyslná představa, že by mysl mohla lásku otevírat. Může vytvářet jen zalíbenost, připoutanost, závislost.

Pokud se v mysli objeví myšlenka na to, že bychom měli víc milovat, tak ze sebe nevymačkáme ani slzu lásky na víc.

Je možné jen tu mysl pustit a nemyslet si o nikom a ani o sobě nic, dovolit si nic o nikom a ani o ničem nevědět.

Jen dovolit, aby tady bylo vědomé užívání si života, aby se ta existence projevila v plné síle, v plné pravdivosti.

Dovolit si uvědomovat, že ta čistá existence, když si o ní nic nemyslíme, je láskou.

Peťo, ono je už tak trochu uvolňující co píšeš

..no nevidím rozpor v tom "dovolit si uvědomovat" jak řekla Janina, teda chápu to jako "dovolit si aby bylo samo uvědomováno". To je pak v rozporu jen s tím "chtít si něco uvědomovat", tam to úsilí je.

Člověk zakouší rozpor toho, že na jedné straně touží po Absolutnu, a zároveň před ním prchá.

irulan píše:Člověk zakouší rozpor toho, že na jedné straně touží po Absolutnu, a zároveň před ním prchá.

Mně přijde, že před ním neprchá. Že jen ze setrvačnosti pokračuje v dosahování toho... a toho... a toho... (nebo v unikání před tím... a tím... a tím...), na co se ze zvyku pověsí zautomatizovaná náchylnost k představám, jak by co mělo - nebo nemělo - být. Pořád znovu tak vzniká náboj energie "pro" nebo "proti", a je dost hlučný, aby překryl tichou uspokojivost toho, co pod tím vším je.

nevím, myslím, že ta setrvačnost je prostě taková výmluva člověka (ještě musím to a to..), je to takové to křečovité se držení před skokem, držení se toho, co znám, a i když vím, že to je živoření, že to není to pravé, tak je to aspoň něco, aspoň něco, čeho se můžu držet, nějaká "jistota". Jako strach před neznámem, před sebezničením. Jako když toužím po smrti a zároveň se jí bojím.

irulan píše:
Člověk zakouší rozpor toho, že na jedné straně touží po Absolutnu, a zároveň před ním prchá.

Ty jsi Absolutno. Znamená to, že po sobě toužíš a zároveň před sebou utíkáš? :confused:

To není proveditelné.

Představy, představy, představy...

irulan píše:nevím, myslím, že ta setrvačnost je prostě taková výmluva člověka (ještě musím to a to..), je to takové to křečovité se držení před skokem, držení se toho, co znám, a i když vím, že to je živoření, že to není to pravé, tak je to aspoň něco, aspoň něco, čeho se můžu držet, nějaká "jistota". Jako strach před neznámem, před sebezničením. Jako když toužím po smrti a zároveň se jí bojím.

Asi to tak bude, dokud se ten proces pociťuje jako ne-žádoucí.

Dá se ale během doby pochopit a nakonec přijmout, že to tak prostě je. I když trvá dost dlouho, aspoň mně to trvalo hezkých pár let, než se objeví sama od sebe ochota přijímat v sobě i to, co návykově směřuje k uchopování. Pak se začala objevovat uvolněnost (že by odevzdáním toho, co se děje?) a dokonce i pohoda, přes občasné ujíždění, při něm i po jeho rozpoznání.

Prostě Pámbu se vrací k Sebe-uvědomování Svým tempem, podle Svého scénáře, s tím nic nenadělám. Naštěstí mu už důvěřuju tak úplně, že mi to dočista přestalo dělat starosti. Paradoxně ale v tomhle stavu přijetí se občasné ujíždění po něčem líp prohlídne. A taky přicházejí upozornění, někdy ve snu, jindy v bdělém stavu, docela čitelné výjevy, které mapují to, v čem ujíždím a neuvědomuju si to.

ani ne, že by mě tahle situace teď nějak trápila, jen jsem to teď četla v jedné knížce a uvědomila si, že to znám, moc dobře, tohle trápení sebe. Ne jsem spíše ve stavu, jak bych to nejlíp popsala...že mi je to jedno. Jen jsem si nějak vzpomněla. Možná je to nějaká nezpracovanost - to, že jsem to tak docela nepustila, že se to tak nostalgicky objevilo, ale už to nepociťuju jako bolest. Taknjak si vzpomínkou ty různé pocity vyvolávám zpětně a dívám se na ně nějak jinak, možná trochu jako z odstupu nebo zvnějšku. A to už nebolí, je to jiné..

Poradna zdarma

píšu si za uši

píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši

Re: píšu si za uši