Josef píše:tezko vedet ... myslet si muzem.
lidi si taky mysleli ze je Zeme placata ... a vida ...
buď nějakou dobu velmi pozorně se zvířaty - poznáš to
Moderátor: konec zvonec
Josef píše:tezko vedet ... myslet si muzem.
lidi si taky mysleli ze je Zeme placata ... a vida ...
Návštěvník píše:kdyby tě jako malý miminko nechali mezi opicema, kde by jsi přežil a vyrostl, tak by jsi takovýhle zjištění vůbec nepotřeboval
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vl%C4%8D%C ... %ADt%C4%9B
Vlčí dítě je lidské dítě, které vyrůstalo bez kontaktu s lidskou společností. Vlčí dítě nemá žádné nebo jen velmi omezené zkušenosti s lidskou péčí, sociálním jednáním, lidskou řečí. Z toho důvodu postrádá sociální dovednosti a jeho socializace do lidské společnosti je velmi obtížná. Některé z vlčích dětí byly zanedbávány a drženy v izolaci svými rodiči či jinými lidmi (Genie, Kašpar Hauser). Další byly vychovány zvířaty zcela mimo lidskou společnost. O případech vlčích dětí se ve svém díle Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi zmiňuje francouzský filozof Jean-Jacques Rousseau.....
Josef píše:Honzam píše:Dokonce existují dvě já. Já-kluk a já-holka a moc se milují.
no prave ... tahle predstava je ten pruser ... vona mu zahne a von se nebo ji zabije.
Jarda Malej píše:Stačí se podívat na myšlenku. Může existovat, aniž by jsi imaginoval?
:-)
Návštěvník píše:Miminko mezi opicemi, kdyby mělo štěstí a přežilo mezi nimi prvních deset let svého života, tak by se snad choval a myslel jako opice.
Jak myslel, to záleží na tom, který druh opic by ho opatroval a krmil.http://cs.wikipedia.org/wiki/Vl%C4%8D%C ... %ADt%C4%9B
Vlčí dítě je lidské dítě, které vyrůstalo bez kontaktu s lidskou společností. Vlčí dítě nemá žádné nebo jen velmi omezené zkušenosti s lidskou péčí, sociálním jednáním, lidskou řečí. Z toho důvodu postrádá sociální dovednosti a jeho socializace do lidské společnosti je velmi obtížná. Některé z vlčích dětí byly zanedbávány a drženy v izolaci svými rodiči či jinými lidmi (Genie, Kašpar Hauser). Další byly vychovány zvířaty zcela mimo lidskou společnost. O případech vlčích dětí se ve svém díle Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi zmiňuje francouzský filozof Jean-Jacques Rousseau.....
Honzam píše:Jarda Malej píše:Stačí se podívat na myšlenku. Může existovat, aniž by jsi imaginoval?
:-)
Může existovat jako skutečnost.
Návštěvník píše:Honzam píše:Jarda Malej píše:Stačí se podívat na myšlenku. Může existovat, aniž by jsi imaginoval?
:-)
Může existovat jako skutečnost.
Kdo si tu skutečnost (myšlenku) myslí?
Josef píše:Jarda Malej píše:.. rekl bych ze samotny rozvinuty intelekt je v poho ... spis zmateny rozvinuty intelekt ... co se lepi na predstavy.
Myšlení a představy jsou totéž.
:-)
ja ti nevim ... me prijde mysleni jako proces a predstavy jako objekty se kterymi proces naklada. asi to nebude totez
Návštěvník píše:Honzam píše:Jarda Malej píše:Stačí se podívat na myšlenku. Může existovat, aniž by jsi imaginoval?
:-)
Může existovat jako skutečnost.
Kdo si tu skutečnost (myšlenku) myslí?
Návštěvník píše:
je fascinující, že neznám nikoho kdo by se hlásil k tomu, že je to on co dělá například trávení nebo srážlivost krve, ale že člověk dělá myslící proces, tak o tom je přesvědčeno neuvěřitelné množství lidí
Návštěvník píše:Návštěvník píše:....Kdo si tu skutečnost (myšlenku) myslí?
tu myšlenku si myslí to co dělá růst nehtů, vlasů, trávicí proces atd.
je fascinující, že neznám nikoho kdo by se hlásil k tomu, že je to on co dělá například trávení nebo srážlivost krve, ale že člověk dělá myslící proces, tak o tom je přesvědčeno neuvěřitelné množství lidí
Jarda: Myšlení a představy jsou totéž.
:-)
Josef: ja ti nevim ... me prijde mysleni jako proces a predstavy jako objekty se kterymi proces naklada. asi to nebude totez
Školník: Na začátku bude vjem - sada vjemů. Pozornost namířená smysly k objektům, jenž jsou zrovna na pořadu dne (teď jsou to např. tato slova), vcucne ty vjemy do mozkovny a tam se pěkne projedou křížem krážem po neuronových "tobogánech" rozumu, paměti a citu... A teď záleží jak jsou ty "trubky" udržovaný (zanesený), protože dle toho bude vypadat výsledek, který žbluňkne na konci té jízdy do vědomí... Jestli to bude slepenec vzpomínek, pocitů, představ, myšlenek - a jakých... Nakolik bude objemný a těžký, jaký v ňom bude převládat náboj, jaké vlnobití tam uvnitř způsobí, atd... Nebo tam vytryskne (navrátí se) jen nespoutaná pozornost, dotkne se zlehka vědomí a rozpustí se v něm.
P.S.
To celé probíhá v podstatě nepřetržitě a je to jeden z neuvědomovaných (autonomních) procesů. Jeho výsledkem jsou pak ony pocity, vzpomínky, myšlenky a představy... Rozdíl mezi myšlenkou a představou bude spíš pocitový . Myšlenka bývá výrazná jako idea, představa coby vize. Ne že by však idea nemohla být vizí...
Jana píše:Honzam píše: Já nic jako vědomí už nedokážu poznávat..
Ani jako vědomí nenarozené duše ?
Přirovnání o vozu a kočím říká, že na kozlíku sedí kočí, určuje směr.
Koně tahají.
Ale nikdo se necítí být koňmi, které obstarávají pohyb
Návštěvník píše:V Bhagavadgítě se říká, že duše je cestující v kočáře hmotného těla, inteligence je kočí, který má v rukou opratě (mysl), a celé spřežení táhnou divocí koně(smysly), každý hnaný svou touhou. Je nesmírně těžké udržet správný směr. Jedeme tam, kam táhnou smysly. Nebo zastavíme a zjistíme, že jsme úplně v pr..., teda někde jinde, než by jsme měli být. Když si inteligence jede podle sebe a nemá zájem nebo sílu udržet mysl pod kontrolou, musí to alespoň duši zdůvodnit, proč to tak je. Zdůvodnění nikoho nespasí. Ale inteligence je tak rafinovaná, že jí to můžeme zbaštit a být v pohodě, než lež vyjde najevo. A duše je pak zoufalá, nespokojená, bojí se, stydí se, hněvá se, protože se jí(uvnitř srdce) nikdo neptá. Hlava a myšlenky "naší samo inteligentní rozumné bytosti" určují směr. Dokud duše nedojde do místa odpočinutí, bude stále bloudit cestou necestou a "naše" inteligence jí v tomto stavu klidně může lživě(byť v souladu s pravdou) namlouvat, že ve skutečnosti není(a nikdy ani nebyla).
Kolik z nás je těch, kdo žijí pravdu a jednou pro vždy zmizeli sobě ze zřetele?
Já se řadím do kategorie zoufalců, kteří na své myšlení dojeli a stále si přitom myslí, že se s tím dá něco udělat, něco vymyslet, např. nemyslet
Těch 35 cm od hlavy k srdci je pořádá štreka, asi to chce hodně trpělivosti, síly, sebezapření, víry, nebo - lásky, přijetí?
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník