V pohodě.

[Návštěvník]

Známé intelektuální kličky

[Návštěvník]

Dokud sem píšu, tak jsem.

Osoba.

[Návštěvník]

To nevím, nebyl důvod zkoumat, zda jsem osoba, i když sem nepíšu.
On se na to zatím nikdo neptal.
Jdu to prozkoumat...ale mám pocit, že jsem osoba pořád, i když sem zrovna nic nepíšu.
Pouze když tvrdě spím, tak vím tutově, že má osoba není právě k mání.

[Návštěvník]

A když nespíš a nic si o sobě nemyslíš, jsi taky osoba ?

Taky, taky.

[Návštěvník]

Pokud jsem vzhůru a tvrdě nespím, tak jsem osoba, i když si zrovna nic nemyslím.
Osoba je stále po ruce, i když na nic nemyslím, i když medituju, i když jsem v jakémkoli samadhi....

[střevo]

Neosobno bez osobna neexistuje.
Se zrodem osobna se rodí i neosobno, jsou to dvojčata.
Ale osobno se dere do jsoucna první a taky z něj první odchází.
Neosobno jej bezprostředně následuje...
;-)

[střevo]

P.S.
Podobné je to se všemi dualismy.

[nop]

není lepší si nic nemyslet, ale žít ??

[Návštěvník]

P.S.
Podobné je to se všemi dualismy.

Co když to zmiňované "neosobno" není myšleno jako dualismus...., je to ta nejživější skutečnost...

[irulan]

Kdo zná oba stavy, nebo je alespoň vyciťuje - vidí, co je ve hře. Vidí, odkud je hovořeno a také proč. Vnímá extatičnost projevu (vždy je tu NĚKDO, kdo zažívá něco), vnímá i neextatičnost projevu, kdy je "jednáno" z hlubiny, podstaty božství, kteréžto je doprovázeno hlubokým klidem, moudrostí, která v sobě zahrnuje neosobní lásku a soucit.

Aby bylo možno rozlišit o jaké "jednání", projevy se jedná, musíš znát obé.

Znáš-li jen jeden aspekt a to např. jen ten extatický (protože jsi stále ztotožněn s osobou coby středobodem vesmíru, prožívajícím) a neznáš všeprostupující Hlubinu, tvé projevy budou a jsou extatické a můžeš psát že nejsou, můžeš psát a myslet si cokoliv.

Kdo zná obě, vidí. Nic zvláštního v tom není. Pouze zkušenost...

Jo, proto je treba rozsortovat ty, co znají a ty co to neznaji
Co takhle možnost, ze jestli je tady podle tebe to extaticne vnímáni a proti tomu to "hlubinné", ze to znají úplne vsichni? Proc ne? Vím prd, jak to ma někdo jiný, takze ho nemůžu srovnávat se svými zkušenostmi.
Hele, taky mam názor: ze tady zádný pokročilí a začátečníci, nebo ti co ví a ti co neví nejsou. Mužem se tvářit bůhví jak zasveceně, ale (taky jako osoba, nebo třeba i ego) mam dojem, ze o téhle hře, v ktere hrajeme, víme dost velký kulový.

[střevo]

P.S.
Podobné je to se všemi dualismy.

Co když to zmiňované "neosobno" není myšleno jako dualismus...., je to ta nejživější skutečnost...

O živoucí skutečnosti není sporu. Nevyvstává z této skutečnosti (mimo jiné) i lidský svět?
Potud nemůže být řeč ani o osobnu ani o neosobnu - vše je nedefinovaným "živým" jsoucnem.
A tu v mysli člověka vyraší ten niterný pocit individuality a razí si nějaké směry. Neosobno zůstává zatím mimo jeho zorné pole a představí se mu až s důkladným uvědoměním si osobna. Kdyš se tak stane, neosobno se mu stává oázou a smyslem života. Ale on se časem zeptá: čím by bylo toto neosobno bez onoho osobna a naopak? A v potaz přichází jediná možná odpověď: samou tou živorodou skutečností! Která není ani osobní ani neosobní - dává možnost existence obému (ve vnímání a chápání člověka). A s tím i možnost odložit je - vidět bez jakéhokoliv významově zbarveného pojmosloví... Jestli rozumíš?

[Jarda Malej]

Sedím ... píšu ... koukám ... nohy o zem opřený ... prostě pohoda...
...Co tedy jsem opavdu? ... stupidní otázka!

Co když to zmiňované "neosobno" není myšleno jako dualismus....,

A to víš, že jsi ta osoba i v té době, kdy si nic nemyslíš, nebo si to myslíš, že jsi ta osoba, až když si začneš o sobě něco myslet

. . . . . . .

Co si ti lidé všechno nevymyslí

[papadev]

kdo je ten,co zná?
ten samej,co se ptá...

však on si to jednou vysvětlí
a přebere a řekne

a pak to s náma asi sekne!

až na toho,co zas se zeptá:
a kdo sou,kurňa ti,co to s nima seká?

... ... ... o

[Jožin]

Zřejmě až na smrtelný posteli
duchovňákům se vybělí
že vše je jinak
než stáda slov
a hejna ismů
v kterých
bydleli.

V pohodě.

[Jožin]

Kecy jako všude kolem.
Kec vedle kecu sedá.

[Návštěvník]

Jožin píše:
Zřejmě až na smrtelný posteli
duchovňákům se vybělí
že vše je jinak
než stáda slov
a hejna ismů
v kterých
bydleli.

V pohodě.

Až umřu, tak jen změním místo pobytu, pod novým nickem si budu užívat jinou realitu.
Až umřu tam, v jiné realitě, tak se přestěhuji zase jinam, do jiné reality, s novou identitou.
Všude budu nějaké jáčko.
Jen když budu pilný, pozorný, pečlivý, láskyplný, moudrý, správně meditující, tak občas se mi podaří nahlédnout za já a spatřit své Já.
A když budu trpělivě vnímat své Já, tak se časem může stát, že Já mi dá ochutnat na chvilku i to největší mé JÁ. a pak se zase bude pokračovat v dalších variantách jáček...
Jak v kanastě - obyčejné karty jsou jáčka, dvojky jsou Já a žolík je JÁ.
A čtyři žolíci? Asi hlavní výhra pro ty, co pilně meditují...stanou se navždy JÁ a nikdy už nebudou muset hrát kanastu.

[konec zvonec]

Kecy jako všude kolem.
Kec vedle kecu sedá.

[konec zvonec]

Jožin píše:
Zřejmě až na smrtelný posteli
duchovňákům se vybělí
že vše je jinak
než stáda slov
a hejna ismů
v kterých
bydleli.

V pohodě.

Až umřu, tak jen změním místo pobytu, pod novým nickem si budu užívat jinou realitu.
Až umřu tam, v jiné realitě, tak se přestěhuji zase jinam, do jiné reality, s novou identitou.
Všude budu nějaké jáčko.
Jen když budu pilný, pozorný, pečlivý, láskyplný, moudrý, správně meditující, tak občas se mi podaří nahlédnout za já a spatřit své Já.
A když budu trpělivě vnímat své Já, tak se časem může stát, že Já mi dá ochutnat na chvilku i to největší mé JÁ. a pak se zase bude pokračovat v dalších variantách jáček...
Jak v kanastě - obyčejné karty jsou jáčka, dvojky jsou Já a žolík je JÁ.
A čtyři žolíci? Asi hlavní výhra pro ty, co pilně meditují...stanou se navždy JÁ a nikdy už nebudou muset hrát kanastu.

"...stanou se navždy JÁ ..." ... ...
... já to konečne vyresi
... zmeni se
... vylepsi
... nalesti
... nebude muset

muj ty boze!! .... ty vypada jako reseni! :O

[Jožin]

Jožin píše:
Zřejmě až na smrtelný posteli
duchovňákům se vybělí
že vše je jinak
než stáda slov
a hejna ismů
v kterých
bydleli.

V pohodě.

Až umřu, tak jen změním místo pobytu, pod novým nickem si budu užívat jinou realitu.
Až umřu tam, v jiné realitě, tak se přestěhuji zase jinam, do jiné reality, s novou identitou.
Všude budu nějaké jáčko.
Jen když budu pilný, pozorný, pečlivý, láskyplný, moudrý, správně meditující, tak občas se mi podaří nahlédnout za já a spatřit své Já.
A když budu trpělivě vnímat své Já, tak se časem může stát, že Já mi dá ochutnat na chvilku i to největší mé JÁ. a pak se zase bude pokračovat v dalších variantách jáček...
Jak v kanastě - obyčejné karty jsou jáčka, dvojky jsou Já a žolík je JÁ.
A čtyři žolíci? Asi hlavní výhra pro ty, co pilně meditují...stanou se navždy JÁ a nikdy už nebudou muset hrát kanastu.

Co se zrodí, umře. Co umře, je fuč.
Vystřídáno něčím obdobným, nikdy ne stejným.

[konec zvonec]

Jožin píše:
Zřejmě až na smrtelný posteli
duchovňákům se vybělí
že vše je jinak
než stáda slov
a hejna ismů
v kterých
bydleli.

V pohodě.

Až umřu, tak jen změním místo pobytu, pod novým nickem si budu užívat jinou realitu.
Až umřu tam, v jiné realitě, tak se přestěhuji zase jinam, do jiné reality, s novou identitou.
Všude budu nějaké jáčko.
Jen když budu pilný, pozorný, pečlivý, láskyplný, moudrý, správně meditující, tak občas se mi podaří nahlédnout za já a spatřit své Já.
A když budu trpělivě vnímat své Já, tak se časem může stát, že Já mi dá ochutnat na chvilku i to největší mé JÁ. a pak se zase bude pokračovat v dalších variantách jáček...
Jak v kanastě - obyčejné karty jsou jáčka, dvojky jsou Já a žolík je JÁ.
A čtyři žolíci? Asi hlavní výhra pro ty, co pilně meditují...stanou se navždy JÁ a nikdy už nebudou muset hrát kanastu.

Co se zrodí, umře. Co umře, je fuč.
Vystřídáno něčím obdobným, nikdy ne stejným.

no ... jen aby nebyla smrt jen na oko ... a pak hura ... jsem zpatky ... hezci ... lepsi .... krasnejsi ... duchovnejsi .... hmmm ...
ooo ... pardon ...vlastne jsem nikdy neodesel ... hmmm