Nemůže to někdo vynechat, přeskočit a někdo zas ne :-))
Moderátor: konec zvonec
Nemůže to někdo vynechat, přeskočit a někdo zas ne :-))
Sy_ píše:Já Pepovi ale neříkám, ať neposlouchá vás a poslouchá mě nebo někoho jiného,
já říkám ať neposlouchá vůbec nic.
To totiž pořád hledá, jak z toho ven, ale z toho žádná cesta ven neexistuje.
Sy_ píše:Já Pepovi ale neříkám, ať neposlouchá vás a poslouchá mě nebo někoho jiného,
já říkám ať neposlouchá vůbec nic.
To totiž pořád hledá, jak z toho ven, ale z toho žádná cesta ven neexistuje.
Jo. Když se tohleto žije, bez důvodu žít, je to k nežití, a přesto se to žije... bez-důvodně a bez naděje... ... ...
cestí se to samo...
to prostě jednou nastane samo ... a dokud k tomu nedojde samo, zachraňujem se
Přitom každý rozhodnutí to udělat nebo neudělat je sebezachraňování osoby ve snaze udělat něco, čemu ona přisoudí smysl
Sebeochrannný obal duše nepustíme, dokud je v nás strach.
Pokud se bojíš tmy, tak stačí jediné otočení vypínačem, rozsvítit a je po strachu.
Říkáš, že musíš projít sám. Nemusíš.
Je možné zmizet v té náruči, která Tě miluje
Je možné stát se tou milující náručí.
Je možné být jedním s tím vším, i když nejsi ničím.
Jarda Malej píše:A vzal sis to k srdci?
Dobrá otázka
Když přijde něco "od srdce" pak je dobré "vzít si to k srdci."
A třeba nemusí padnout ani slovo.
Ja.na píše:Třeba to skrz ta slova není tak sdělitelné, jako skrz to mlčení v přítomnosti.
Luck píše:Pak tedy v přítomnosti mlčme. To bude skvělé.
Alaja. píše:Píše se zde o nemluvení při diskutování s ostatními nebo o nemluvení při meditování?
Jana píše:Jozífku !
Tak mám z Tebe takovou radost, řekla bych, že tím smíchem se dostáváme na začátek všeho.
Kirby píše:Na konci všeho stojí práh,
ať v lesích, městech, na horách.
I ptá se prahu jednou den,
"Už byl jsi někdy překročen?"
"Jak moh' bych brácho,"
říká práh, "vždyť jsem
jak kůže na nohách,
jak dotek země každý krok,
to jméno dal mi asi cvok."
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků