Moderátor: konec zvonec
Proč to ti probuzení dělají, proč dělají ty přednášky pro neprobuzené, když je vše OK, když je neprobuzenost jen iluze?
Protože je to taková sranda.
...žvaněj a vykrucujou se
vostalpetr píše:Duchovno je prostě něco jiného, nežli nějaká dualitní činnost
rafael píše:Často je to vnitřní stav tazatele, který určuje emocionální tón komunikace s učitelem. Jsou záznamy o Ramanovi Mahárišim, který byl normálně klidný a nenechal se vyprovokovat, kdy vyskočil ze své pohovky a vyhnal lidi ven z místnosti, protože zjistil, že za ním přišli se skrytými úmysly, se zlostí či touhou demonstrovat nadřazenost jejich vlastních představ. Jiní lidé tuto agresi samozřejmě neviděli, protože byla velmi dobře skrytá.
Viděl jsem ženu, která se před pár lety objevila před Papadžím s něčím, co vypadalo jako rozumná duchovní otázka. On vybuchl zlostí, řekl, že ona má zájem pouze o sex a poslal ji pryč. My všichni jsme byli šokováni, protože tam byla první den, bylo to její první setkání. Později toho dne jsem hovořil se ženou, která ji doprovázela, a ptal se jí, jak se její přítelkyně vyrovnala s tak extrémní reakcí. Ona se jenom smála a řekla: „Jsem tak ráda, že Papadží reagoval takovýmto způsobem. Ona jezdí do Indie každým rokem, přijde do nějakého nového ášramu, kde předstírá, že má zájem o učitele a učení, ale každým rokem si začne aféru s některým ze stoupenců. To je tím skutečným důvodem, proč sem jezdí. Po pár měsících ji to otráví a odjíždí. Jsem tak ráda, že se konečně našel někdo, kdo její hru prohlédl.“
ano skutečně je to tak, guru vidí všechny připoutanosti mysli a stačí pouze jedno setkání s ním a řekne člověku co má odstranit a k čemu je připoutaný.. pokud se ponoříme do vlastního srdce dosti hluboko sme shcopni vnímat druhé ne po telesné stránce ale dostaneme se do jejich nitra sme vnich hluboko tak moc, jak moc sme hluboko sami v sobě ve svém srdci
Je ještě něco, o co jde, když sedíte před skutečným učitelem. Je zde bezusilovný přenos klidu, který tiší mysl a přináší intenzivní radost srdce. Nic z toho nelze zaznamenat v rozhovoru, který proběhne mezi vámi. Je to něco zcela soukromého a pouze vy dva znáte to tajemství. Slova mohou být vyměňována, ale skutečná komunikace je ta, která probíhá v tichosti. V takovýchto případech často učitel reaguje na momentální nepřítomnost vaší mysli spíše než na otázku, kterou jste položil pár minut předtím, ale kdo jiný to může spatřit?
tohle taky pravda jak sem psal v jiném vlákně..
Lze také říci, že osvícení lidé odpovídají na stav mysli osoby, která je před nimi, ne pouze na otázku, která je jim položena. Osoba, která klade zjevně zdvořilou a uctivou otázku, může ve skutečnosti své pravé pocity skrývat. Může zkoušet testovat učitele, může ho zkoušet provokovat a tak dále. Dosti často učitel odpovídá spíše na ty vnitřní pocity než na samotnou otázku. Protože pouze učitel opravdu vidí, co se děje v mysli lidí, odpovědi a reakce se ostatním lidem, kteří přihlížejí či naslouchají, zdají často být nahodilé či libovolné. Ramana Mahariši jednou s uznáním citoval verše, které ve výsledku říkají: „Osvícený se směje s těmi, kdo žertují, a pláče s těmi, kteří se rmoutí, a po celou dobu zůstává nedotčený smíchem či žalem.“
ano toto je přesně tak, guru vídí problém v kterém se motá mysl, mysl chce odpově´d, ego chce odpově´d, pokud dáme egu odpově´d na jeho otázku bude se znova motat v další otázce, guru ví co má říct protože vidí problém který je v mysli a který si mysl neuvědomuje, pokud nám guru odpoví jinak než na otázku, otázka zmizí a my pochopíme že byla zbytečná, uvnitř si uvědomíme že otázka nebyl problém ale problém je jinde,problém je v mysli.. mám s tím zkušenosti..
vostalpetr píše:většinou guru vyrobí duchovní touhu, která má prý odstaranit nějakou jinou touhu....No ale to je přesně o čem mluvím,
duchovní touha jim nevadí
Co učil Mahariši:
http://davidgodman.org/Maalok_Czech.pdf
To je další z klasických otázek: „Co mám dělat?“ Tato otázka sama o sobě je zavádějící. Je založena na nesprávném předpokladu, že štěstí a klid jsou stavy, kterých je možno dosáhnout snahou, úsilím. Činná mysl zakrývá klid a ticho, které je jejím vlastním přirozeným stavem, takže uvedete-li svou mysl do pohybu a použijete-li ji pro sledování nějakého duchovního cíle, tak ji obvykle vedete od klidu pryč, ne směrem k němu. Pro většinu lidí je velmi těžké tento koncept pochopit.
Lidé v přítomnosti Šrí Ramany nacházeli svůj vlastní vnitřní mír, protože nepřekáželi energii, která hubila jejich mysl, jejich vědomí existence jako jednotlivé osoby, která má představy, víru atd. Skutečné praktikování učení Šrí Ramany je přebývání v klidu, přebývání ve stavu vnitřní mentální nečinnosti, která dovolí síle Šrí Ramany prosáknout do vašeho srdce a přetransformovat vás.
.....
Použijete-li frázi „praktikování učení“, je následující postup falešný: že Šrí Ramana hovoří o nějakém cíli, kterého je třeba dosáhnout, že nabízí nějakou cestu, nějakou praxi pro dosažení cíle, a že vy potom použijete svou mysl pro rázný pohyb směrem k cíli. Mysl chce mít tyto operace na starost. Chce naslouchat Mistrovi, porozumět tomu, co je požadováno, a potom použít sama sebe pro pohyb předepsaným směrem. To je všechno špatně. Mysl není vozidlo, které by člověk použil pro vykonání učení; naopak, je to překážka, která člověku brání je přímo zakoušet. Jedinou užitečnou, plodnou věcí, kterou může mysl vykonat, je to, že zmizí.
Šrí Ramana sám vždycky říkal, že jeho skutečné učení je předáváno v tichosti. Vnímaví k němu jsou pouze ti, kteří mentálně ustoupí z cesty a dovolí tichému vyzařování Šrí Ramany, aby na nich pracovalo. V posvěcujícím verši ke své filozofické poémě Ulladu Narpadu napsal Šrí Ramana, lehce parafrázováno: „Kdo může meditovat na to, co jediné existuje? Na to nelze meditovat, protože člověk od toho není oddělen. Může tím pouze být.“ To je esencí učení Šrí Ramany. „Buď tím, čím jsi a zůstaň tím zcela bez myšlenek. Nepokoušej se meditovat na Já, na Boha. Pouze setrvej v tichosti ve zdroji mysli a zakusíš, že jsi Bůh, že jsi Já.“
Jeho realizace nebyla ani nějakou karmickou zásluhou z minulých životů,
ale došlo k ní proto,
protože Ramana často před realizací spočíval spontánně v polobdělém relaxačním stavu,
který pak spustil samovolný realizační proces
vostalpetr píše:Klasickým případem "duchovní pitomosti" je učení Maharišiho :
UČIL TO, CO SÁM NIKDY NEPRAKTIKOVAL, ALE POUZE A JEN SPONTÁNNĚ PROŽIL
NIKDY NEVYTAHOVAL NĚJAKEJ TRN JINÝM TRNEM A PAK BY OBA ZAHODIL
Jeho realizace nebyla ani nějakou karmickou zásluhou z minulých životů,
ale došlo k ní proto,
protože Ramana často před realizací spočíval spontánně v polobdělém relaxačním stavu,
který pak spustil samovolný realizační proces
RAMANA NIKDY NEPRAKTIKOVAL, POKUD TEDY NEPOVAŽUJEME RELAXACI ZA PRAKTIKOVÁNÍ...
Návštěvní k píše:Docela bys mě překvapil, kdybys zareagoval jinakJeho realizace nebyla ani nějakou karmickou zásluhou z minulých životů,
ale došlo k ní proto,
protože Ramana často před realizací spočíval spontánně v polobdělém relaxačním stavu,
který pak spustil samovolný realizační proces
Hezký Jenže kdyby to tak opravdu bylo, svět by byl plný osvícených tamasáků, protože spousta lidí se s oblibou povaluje na kanapi v polobdělém relaxačním stavu.
rafael píše:Často je to vnitřní stav tazatele, který určuje emocionální tón komunikace s učitelem. Jsou záznamy o Ramanovi Mahárišim, který byl normálně klidný a nenechal se vyprovokovat, kdy vyskočil ze své pohovky a vyhnal lidi ven z místnosti, protože zjistil, že za ním přišli se skrytými úmysly, se zlostí či touhou demonstrovat nadřazenost jejich vlastních představ. Jiní lidé tuto agresi samozřejmě neviděli, protože byla velmi dobře skrytá.
Viděl jsem ženu, která se před pár lety objevila před Papadžím s něčím, co vypadalo jako rozumná duchovní otázka. On vybuchl zlostí, řekl, že ona má zájem pouze o sex a poslal ji pryč. My všichni jsme byli šokováni, protože tam byla první den, bylo to její první setkání. Později toho dne jsem hovořil se ženou, která ji doprovázela, a ptal se jí, jak se její přítelkyně vyrovnala s tak extrémní reakcí. Ona se jenom smála a řekla: „Jsem tak ráda, že Papadží reagoval takovýmto způsobem. Ona jezdí do Indie každým rokem, přijde do nějakého nového ášramu, kde předstírá, že má zájem o učitele a učení, ale každým rokem si začne aféru s některým ze stoupenců. To je tím skutečným důvodem, proč sem jezdí. Po pár měsících ji to otráví a odjíždí. Jsem tak ráda, že se konečně našel někdo, kdo její hru prohlédl.“
rafael píše:...Je zde bezusilovný přenos klidu, který tiší mysl a přináší intenzivní radost srdce.
rafael píše:tohle taky pravda jak sem psal v jiném vlákně..
Lze také říci, že osvícení lidé odpovídají na stav mysli osoby, která je před nimi, ne pouze na otázku, která je jim položena. Osoba, která klade zjevně zdvořilou a uctivou otázku, může ve skutečnosti své pravé pocity skrývat. Může zkoušet testovat učitele, může ho zkoušet provokovat a tak dále. Dosti často učitel odpovídá spíše na ty vnitřní pocity než na samotnou otázku. Protože pouze učitel opravdu vidí, co se děje v mysli lidí, odpovědi a reakce se ostatním lidem, kteří přihlížejí či naslouchají, zdají často být nahodilé či libovolné. Ramana Mahariši jednou s uznáním citoval verše, které ve výsledku říkají: „Osvícený se směje s těmi, kdo žertují, a pláče s těmi, kteří se rmoutí, a po celou dobu zůstává nedotčený smíchem či žalem.“
rafael píše:... ano toto je přesně tak, guru vídí problém v kterém se motá mysl, mysl chce odpově´d, ego chce odpově´d, pokud dáme egu odpově´d na jeho otázku bude se znova motat v další otázce, guru ví co má říct protože vidí problém který je v mysli a který si mysl neuvědomuje, pokud nám guru odpoví jinak než na otázku, otázka zmizí a my pochopíme že byla zbytečná, uvnitř si uvědomíme že otázka nebyl problém ale problém je jinde,problém je v mysli.. mám s tím zkušenosti..
návštěvník J píše:utrpení nekončí, hledání pokračuje atd.
a zároveň je tu uvědomění toho co probíhá
tak buď obracíš pozornost k probíhajícím procesům a identifikuješ se s nimi tj. a necháš se jimi pohltit, manipulovat
nebo obracíš pozornost k samotnému uvědomění a vnímáš skrze to, pak pro všechno co probíhá tedy i pokračování hledání, jakoukoliv emoci, situaci je tu otevřen nekonečný a ničím nepodmíněný prostor
papadev píše:Ano,je to podobne-jako sen a lucidni sen...
V prvem sem pohlcen dejem snu...
V druhem-ackoli dej snu pokracuje-sem otevren pochopeni,ze je to jen sen...a toto pochopeni da celemu snu uplne jiny natisk...ackoli probiha dale hledani,emoce,atd...
... ... ... ... .
xia
Josef píše:prvni znamena ... ze pro to muzu neco udelat.
to druhe ... ze se to stane samo.
takze jak to je?
protože toto poznání sebe sama a stav nevědění jsou aspekty těla, a tělo znamená vědomí a v oblasti vědomí existují i tyto dva stavy. (poznání sebe sama a nevědění)
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků