Jana píše:No, Josefe, ono to odevzdávání všeho Bohu je vlastně tím, co popisuješ. Je to uvolňování sevření toho konatelství.
Možná to Minařík myslel nějak jinak, než to vidím. Uvolnění je nejmarkantněji poznatelné díky poznání napětí.
jj ... Gaia vzdycky zacina tim ze se me zepta ...
jak se citis?
a kde to citis?
jde o to si vsimnout napeti ... v tele je to videt nakonec nejlip ...
ztotozneni ... napeti v mysli ... napeti v tele
a ted pozor ... jakmile dam necemu pozornost ... neco pozoruji .... vsimam si toho ... tak se s tim nemuzu zaroven ztotoznovat ... proto dochazi k uvolneni napeti.
pozornosti tak muze skoncit napeti a ztotozneni .... proto dochazi s tema chlapkama ... jako je Gaia ... k tomu vypnuti napeti ... uvolneni
neudelaji nic jinyho nez na to jednoduse poukazou a kdyz sou sami bezusilovne relaxovani ... tak to jde s nima o to jednoduseji.
jde o to udrzet tuhle pozornost dostatecne dlouhou dobu ... je zajimave ze tahle doba muze byt dost kratka ... jenze udrzet pozornost bez tekani a lepeni na brebenteni v mysli ... neni jednoduchy.
ten navyk lepit se na vsechno co se v mysli objevi je prilis silny.
bezusilovny relax je tu porad ... jde o to si toho vsimnout.
cely tohle predstaveni se deje bezusilovne samo od sebe.
ona totiz bezusilovna bezpodminecna pozornost ... ktera si jen tak je ... ktera je vsude kam se podivas ... je ta laska o ktery se tak mluvi
to je to ... cim se to ... nic ... naplnuje ... naplnuje se samo sebou ... bezusilovnou pozornosti ... bezusilovnym vedomim toho co je.
vedomi toho co je ... je tim co tvori to co je ... bez tohoho bezusilovneho uvedomovani ktere nema konec a ni zacatek ... by to co je nebylo.
je to jako kdyz usnu hlubokym spankem ... vsechno zanika (tim si teda nejsem uplne jisty ... co ty na to Jani? ... co se deje, kdyz usnes hlubokym spankem? ... usinas vubec hlubokym spankem kde vse zanika?)
krasne je to videt u malych deti ... dite spadne ... breci ... hura za maminkou pro trochu bezpodminecne lasky a pozornosti ... a je tu zazrak ... prilepeni na bolest jako mavnutim kouzelneho bezusilovneho bezpodminecneho proutku ... razem mizi.
milovat bezpodminecne sve deti ... totiz maminky umi tak nejak od prirozena ... nikdo je to neucil ... a nemusi o to nijak usilovat ... proste to v nich je.
budu rad kdyz mi k tomuhle rannimu brebenteni v mysli .... neco napisete ... ne vsim jsem si tak uplne jisty.
