Ve vlaku.
Tento neplánovaný a nevyvolaný vstup do bytí/živé přítomnosti, se mi přihodil náhodou... a byl to po půl roce první vstup do bytí.
Toho dne jsem jel dopoledne dálkovým expresem Hradčany EX 128.
Je to modernizovaný vlak Slovenské železniční společnosti jezdící mezi Prahou a Žilinou, přes Olomouc. Jel jsem s ním už poněkolikáté.
Je zvláštní že je v něm vždy ticho.
Nenasedám do tichého oddílu, prostě vlezu do vagónu, a nikdo tam nemluví... lidé si čtou, spí, dělaj něco na počítači, na tabletu nebo koukají z okna.
Já jsem nejprve si chvíli četl... pak jsem se díval na komedii na počítači.
Zaujalo mě to co se dělo za oknem.
Projížděli jsme zhruba úsekem kolem Mohelnice až Českou Třebovou. Je tam překrásná příroda. Kopce, louky, lesy... a tenhle tichý vlak tou nádherou projížděl.
Bylo i pěkné počasí - jasno, svítilo slunce.
Najednou jsem si uvědomil blaženost, spokojenot.
Byla naplňující, prostě taková... absolutní spokojenost.
Když jsem otočil hlavu dovnitř vagónu... byla všude... přítomnost byla všude.
Není pro mě naplňujícíc sledovat televizi, pouštím si jen komedie třeba když jím...
A to není jediná nenaplňující věc co obyčejný člověk dělá...
Pro mě je většina činností, které obyčejný člověk dělá, nenaplňující, ztráta času, zabíjení času.
Ale když je tady ta přítomnost... to je tak naplňující... co pochybuji, že vám může dát televize, přátelé v hospodě, nebo prostě jen přemýšlení o čemkoliv - zůstávání v hlavě.
Přítomnost... je něco jakoby živého.
Buď se to děje a vy to cítíte... a nebo to prostě jakoby není.
Ten den co jsem jel tím vlakem jsem byl klidný. Nespěchal jsem do mého cíle. Byl jsem tam, kde jsem byl. A to bylo už před tím než jsem si uvědomil bytí.
Já už si většinou střed své existence nosím sebou. Proto málokdy ji hledám v nějakém cíli ve vnějším světě.
Když něco chci, hledám to prvně u sebe... a buď to přeze mne vstoupí do tohoto světa (může to být třeba nápad, kresba,...) a nebo se naladím prvně na frekvenci a přitáhnu si tím to co hledám do svého života. Ale nečekám to. Prostě to příjde. Jako když si něco objednáte... ale netušíte kdy vám to doručí. Jestli v úterý, nebo za za 3 týdny. I takové dodací lhůty existence má.
Potom na to úplně zapomente... a jeden jde náhodou vybíráte schránku... a příjemně vás to překvapí.
Čím dál jsem přítomný a v bytí... a zároveň jsem tím víc klidnější. To co hledám je se mnou.
Je to přítomné, živé, napůlňující.
Doplňím jsem ještě další mé experimenty se vstupováním do bytí.
