Procitni a chechtej se

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 06. říj 2019 15:49:41

Proč je tolik lidí v klamu?

Protože neotevřou své oči slunci. To není vina slunce.

Může to udělat každý?

Všichni mohou otevřít oči. Když nyní oči zavřete, nic neuvidíte. Máte možnost je otevřít, nebo ne? Většina lidí oči neotevře, a tak nevidí. To, zda nyní otevřete oči, je vaše svobodná vůle.

Protože jsem součástí všeho, předpokládám, že tu neexistuje žádné individuální já, že neexistuje individuální svoboda. Jen se to děje. Jsem tedy natolik svobodný, abych mohl otevřít oči?

Jste svobodný. Svoboda vás v ničem neomezuje. Ale musíte vědět, že "nyní otevírám oči". Všichni si myslí, že jejich oči jsou slepé. Slepý není nikdo, jen nešťastný.

Každý je tedy svobodný?

Ano, ale lidé svobodu nepociťují, protože vidí zeď. Ta zeď, to jsou touhy, které všechny patří minulostí. Nemáte-li však touhy, jsou vaše oči otevřeny. Teď to zkuste a řekněte mi, co vidíte. Nedovolte ani na vteřinu, aby mezi vámi a svobodou stála touha a povězte mi, co vidíte.

Není tu nic, jen prázdnota.

To je ono. Kdo tedy nyní otevřel oči? Touha je mrakem, každá touha.

Nejrychlejší a nejpřímější metodou, která je určena jen pro pár velmi bystrých lidí, je dotazování. Můžete být osvícen v okamžiku. Nakonec vás k osvícení dovedou i všechny metody ostatní.

V případě oddanosti existuje dualita - milující a božství. Nakonec se musí uctívající Bohu docela podrobit. Když to udělá, nemá už nic na práci. Už se o něj stará božství.

Nikdo to však neudělá. Bhakti je láska. Je to romance. Bhakti neznamená jen jít na hodinku do chrámu. Je to romance, na kterou nemůžete zapomenout ani na okamžik. Je to skutečná romance s vaším vlastním Já. Když se podrobíte božství, je celá práce skončena. Buď se podrobte, nebo se dotazujte. Je i mnoho jiných cest, jako například jóga a tantra, ale já nevidím, že by jejich výsledkem byla svoboda.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 07. říj 2019 6:20:41

Když si kladu otázku "kdo jsem já?“, vypadá to jako nějaký proces nebo cvičení.

Dobře poslouchejte. To není ono. Když si kladete tuto otázku, nevede vás nic nikam jinam. Kdybych vám říkal, abyste někam postoupil o dva kroky, mohl by to být postup. Když vám však říkám, abyste zůstal tady, kde jste, musíte zůstat zde. Je to postup?

Jen se dívejte, kde tato otázka vzniká. Nemyslete na to, nedělejte ani krok ven ani nikam nechoďte, ani nevyvíjejte žádnou snahu. Buďte jen vědomý. Což nejste vědomý, když si tuto otázku kladete?

Ano.

Nejste si předtím, než tato otázka vznikne, vědom toho, že v mysli žádná otázka neexistuje?

Ano, ale co si je vědomo?

Vy jste to neudělal správně. Nejste si snad vědom nějaké otázky nebo činnosti? Nejste si vědom všeho, co děláte? Když jíte, jste si vědom toho, že jíte. Když tančíte, uvědomujete si to. A když nejíte ani netančíte, nejste si snad toho vědom rovněž?

Toto uvědomění je vaše Já. Ať cokoli děláte nebo neděl je toto uvědomění vaší podstatou.

Ano, to vím.

Vy to nemáte vědět! Vědění je něco jiného. Já vás jen žádám, abyste tam byl.

Tomu se říká vědomí. Každá činnost nebo nečinnost, každá sádhana nebo cvičení pramení z vědomí. A jste-li si vědom vědomí, neexistuje žádný problém, ať děláte cokoli.

Lidé to nevědí, a proto trpí.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 07. říj 2019 20:44:13

Jak je možné probudit se bez metody? Tolik lidí cvičí. . .

Lidé, kteří nejsou připraveni pro sebedotazování, nejsou připraveni pro poslední útok. Přitahuje je jóga a ostatní cesty, které nakonec k tomuto dotazování vedou. Bez dotazování svoboda neexistuje. Všechno ostatní je tedy odkládáním svobody.

Podívejte se, v každém cvičení je zahrnuta mysl. Kdykoli cvičíte, musíte sebrat mysl, aby cvičila a potřebujete k tomu nejen mysl, ale i tělo. Dotazování zasahuje samý kořen mysli.

Při cvičení pracujete s myslí. Říkáte si: ,Já medituji." Je to mysl, ego, které začíná meditovat. Proč a pro koho?

Při dotazování se mění samotný kořen mysli. Když budete říkat "já medituji", neobjeví se meditující nikdy. Vy si stanovujete budoucí cíl, který má být dosažen meditací. Tento budoucí cíl musí být založen na nějaké ideji z minulosti. Noříte se tedy do minulosti, a nikoli do přítomnosti. Můžete toho cíle dosáhnout, ale protože tu před cvičením není, má vám vaše cvičení poskytnout něco, co tu ještě není. Něco chybí, vy po tom prahnete a tím popíráte přítomnost, která tu již je.

Ať získáte cokoli, zase to ztratíte, protože to ve své podstatě není věčné. Neprahněte proto po věcech, které nejsou nyní zde. Můžete se hned zeptat: "Kdo je ten, který se chystá meditovat a co je účelem jeho meditace?" Než cokoli učiníte, musíte rozřešit problém sebe sama. Než začnete jakkoli cvičit, sedněte si v klidu a odhalte, kdo je ten, který medituje. Začínat cvičení a nevědět, kdo cvičí, vám pravdu a svobodu jako výsledek nepřinese.

Dotazování je pro dosažení svobody nejlepší. Při jiných cvičeních potřebujete úsilí, subjekt a objekt. Meditující se stává subjektem a svoboda je objektivizována jakožto objekt. Svoboda není objekt, ale subjekt a u subjektu musíte začít. Subjekt je vždy svobodný. Proč tedy nezačít se subjektem, který hledá svobodu a neptat se: "Jak jsem spoután?"

Kde je tu jaké pouto? Možná, že je pouto představou. Vy cítíte, že jste spoután, a tedy spoután jste. A tak nastolte jinou představu. Představa "jsem svobodný" zničí předešlou představu "jsem spoután". Když jste se vypořádal s minulou představou, odpadne tato rovněž.

Co zbude? PRÁZDNOTA. Svoboda neznamená, že máte něco získat. Když se vyhnete všem představám a plánům, nemusíte dělat nic, protože svoboda není představou. Je rodným právem každé lidské bytosti. Toužíte-li po svobodě, je poslední inkarnace požehnaná.

Jinak čeká další kolo. Proč další kolo? Protože je to všechno představa a představy nikdy nekončí. Když dítě uvidí v pokoji ducha, je to pro ně opravdu duch. Dítě se hrozně bojí, ale duch ve skutečnosti neexistuje.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 08. říj 2019 6:02:32

Řekl jste, že každý, koho potkáváte, má smetí, a tak jsem ztratil naději.

Já jsem vám však řekl, abyste je odhodil. Udělal jste to?

Ne

Pak máte pravdu, že není naděje. Samotná naděje je smetí. Očekávání, že se stanete někdy později něčím jiným, je celá hromada smetí ve vaší hlavě. Jestliže je nechcete odhodit, máte-li je rád, pak si je ponechte. Někoho, kdo tuto práci udělá, potřebujeme také. Lidi, kteří odstraňují smetí, potřebuje každé město. Když jste smetí neodhodil, přestože jsem vám řekl, abyste to udělal, musíte asi mít tu profesi rád.

Nemám ji rád.

Ale řekl jste, že neexistuje naděje, nějak se smetí zbavit. Co to znamená? Máte-li rád smetí, jste smetím. Jste tím, zač se považujete. Považujete-li se za smetí, stanete se smetím. Čím jste přesně v tom okamžiku, kdy se za smetí považujete? Čím byste měl být? Když teď pomyslíte na smetí, co kolem cítíte?

Smetí.

Smetí, ano. Navyknete si na smetí tak, že sám budete žít na smetišti. Nebudete z něj chtít odejít. Tento projev je smetí.

Když dovolíte, aby vznikla myšlenka, vítáte tím smetí a musíte trpět. Tato myšlenka je smetí. Když jí dovolíte vzniknout, stane se všechno smetí projeveným utrpením a zjeví se smrt. Nedovolte, aby vznikla myšlenka a povězte mi, kde jste. Ani neposlouchejte. To se musí zažít. Zabraňte ve vzniku myšlence "jsem to a to". Nedovolte, aby vznikla myšlenka já a povězte mi, kde jste. Nemyslete, udělejte to a odpovězte mi. Kde jste teď?

Nikde.

Cítíte v tom "nikde" smetí?

Ne.

Tak zůstaňte v tom "nikde". Jaký je tu problém?

Problém je, že nemohu objevit žádný problém.

Jděte hlouběji a znovu mi odpovězte. Dívejte se dospod. Je to nezměřitelné. Jděte hlouběji a odpovězte mi. Nemyslete. Myšlení je smetí. Jděte hlouběji. Řekl jste, že problémem je neexistence problému. Jděte hlouběji dospod a dívejte se.

Jsem volný.

Jste osvobozen od problémů i od ne-problémů. Co jste tedy udělal, abyste byl volný? Díval jste se do sebe a co jste spatřil? Nedívejte se sem ani tam, vůbec nikam. Pak je tento pohled ne-pohledem. Takový pohled je samotným vědomím. To, kde je ne-tam a ne-zde a nikde, je samotné vědomí, z nějž všechno pramení a kde vše končí.

Všechno vzniká a všechno končí. A vy jste nedotčen. Tato projevení, jejich ničení a rozpouštění se vás nijak nedotýkají, nejste ani v nejmenším ovlivněn. Toto projevení je malování na prázdnotu. Můžete namalovat obraz v prostoru? Toto je obraz (nazývaný projevení) namalovaný do prázdného prostoru.

Nyní, když hledíte dovnitř, je zřejmé, že tento obraz nebyl nikdy namalován. Nikdo nikdy nemůže namalovat obraz v prázdném prostoru. Potřebujete nějakou stěnu, na kterou byste maloval, plátno nebo jinou podložku. Staňte se plátnem a hleďte na malbu projevení. Ve skutečnosti nikdy nic neexistovalo. Pozitivně vyjádřeno existuje jen živé prázdno. To je svrchovaná pravda a je realizována jen ztrátou "já".

V čem je potíž? Nesmíte nikam chodit. Prostě zůstaňte tichý a ptejte se: "Kdo jsem já? Kde jsem já? Co chci?" Odpověď dostanete okamžitě.

Jakmile jednou víte, nemůžete z toho uniknout. Pohybujete se všude. Pohybujete se ve vědomí. Předtím byly různé úrovně, od nevědomí k vědomí. Bloudil jste.

Jedině vědomí je a nikdy neexistovalo nic mimo vědomí. Jakmile jste to poznal, sjednotil jste se s ním. Tam není subjekt ani objekt. Není tam zkušenost ani zakoušející. Říká se tomu osvobození od všeho. To je ten okamžik, o kterém mluvíme. Věřím, že v tomto okamžiku jste. Máte-li nějaký problém, ptejte se.

Chce to vstoupit přímo do zkušenosti, a ne chápat intelektuálně. Intelekt nabývá tvaru toho, nač myslíte a můžete jím tedy být oklamán. Každá myšlenka, kterou myslíte, se projeví.

Kdysi dávno jste na to myslel a nyní je to zde! Myšlenka skončí ihned, v okamžiku, kdy se rozhodnete "už ne, dost".

Vejít do toho okamžiku je velké štěstí. Obrovské štěstí!

Zcela vědomé je Já. Toto vše je Já. Všechna tato Já jsou uvnitř Já, jež je Já úplným, ve kterém se projevuje minulost, přítomnost a budoucnost.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 08. říj 2019 13:53:01

Zbavte se všech představ, záměrů a tužeb. Dotazujte se mezi tím a oním, mezi minulostí a budoucností, tak splníte svůj slib, že se stanete lidskou bytostí a dosáhnete osvícení. Inkarnace ve tvaru lidské bytosti je požehnáním. Jediný důvod tohoto života byl splněn a vy jste volný. Jinak toto bídné utrpení neskončí. Tento oděv - lidský tvar určen pouze k získání svobody.

Všechno ostatní jste prožil v jiných tvarech. Prošel jste osmi miliony čtyřmi sty tisíci formami, abyste mohl usednout proti mně. Svoboda je ve vašem nitru. Láska je uvnitř vás a vy ji hledáte na trhu. Tato sansára je supermarket, kde se obchoduje se zbožím. Obraťte se k němu zády, a budete volný. Vraťte se domů. Slunce je tak veliké, mnohem větší než Země, a přece se může schovat za jediný mrak. Mraky, to jsou myšlenky. Podobně myšlenka já zakrývá Já. Myšlenka já zakrývá mír, krásu a lásku. Jak je možno odstranit mrak? Dotazujte se, a mrak zmizí, protože je neskutečný.

Púndžadží, můžete mi pomoci?

Dobrá, uvidíme. Byl jste patnáct let v Púně. Dostal jste to, co jste chtěl?

Nu, získal jsem hodně.

Řekněme, že jste se šel do restaurace pořádně najíst. Když vyjdete ven, pozve vás přítel do další restaurace. Půjdete?

Ne, už jsem sytý.

Tak se vás ptám: „Jste sytý? Dostal jste v Púně, co jste chtěl?"

Ne.

Co tedy chcete?

Čisté vědomí.

Velmi dobře. Jak jste se tam tedy dostal? Co uděláte, když jste v kanceláři a telefonují vám, že hoří váš dům?

Okamžitě pojedu domů.

Dobře. Cestou vám přítel navrhne, abyste šli spolu do restaurace. Co uděláte?

Půjdu domů.

Půjdete domů. Ano, dobře. A proč? Protože váš dům hoří. Musíte se o něj postarat, že? Ani byste třeba ten den nejedl, že? Mohl byste zapomenout na oběd. Zapomenete cestou i na přátele. Podobně přicházíte ke mně, abyste spatřil vědomí, je to tak?

Dobře. Nemyslete na budoucnost ani na minulost. Minulost je hřbitov. Je to kancelář a vy spěcháte k domovu. Nemyslíte-li na minulost, nemůžete myslet ani na budoucnost. Abyste mohl na budoucnost myslet, musíte být v minulosti. Takže minulost ani budoucnost ve vaší mysli nejsou. Mysl je jen minulost a budoucnost, tak nyní nemyslete, ano?

Jen na pár vteřin. Chci jen pár vteřin vašeho života. Žádná myšlenka, žádná minulost ani budoucnost. Nyní mi řekněte, kdo jste. V tomto ne-myšlení jste tváří v tvář vědomí a vědomí je před vámi. Tedy mi řekněte, kdo jste.

Jsem vědomí.

Ano, velmi dobře. Nyní se podívejte kolem, co vidíte?

Vidím všude prázdnotu.

Ano, všude je prázdnota. Nyní nechte v prázdnotě vzniknout myšlence. Jakékoli. Odkud přichází?

Přichází z prázdnoty.

Velmi dobře. A co to je?

Je to prázdné!

Nyní nechte myšlenku klesnout zpět do prázdnoty. Co se stane?

Je to jako bublina, která se začíná tvořit a klesá zpět.

Ano, a co vidíte?

Všude prázdnotu. Bez myšlenek a lidí, svět je prázdný.

Velmi dobře. A ta realizace?

Také prázdná
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 09. říj 2019 11:40:49

Volba totální smrti


Cítím, že tam skoro jsem, ale zdá se, jako by tam čekal nějaký zážitek smrti. Je tam zkušenost smrti?

Když kapka deště padá z oblohy, bojí se. Tento pád je dobou přechodu. Kapka deště se bojí, že bude ztracena. Že spadne a bude zničena. Když však padne do oceánu, je tento strach pryč, protože se stala samotným oceánem.

Strach přijde. Nemůže existovat jiné vysvětlení, než že obtížné ego cítí, že umírá. Protože se tolik let s egem sdružujeme, věříme, že to umíráme my.

Když doopravdy žijeme, jsme volní. Když se dotkneme věčnosti, je tento zážitek smrti smrtí totální. Každý na světě umírá, jen aby byl znovu zrozen. Ve skutečnosti tedy neumírá nikdo.

Jen smrt ega čili nevědomosti je možná. Po této totální smrti nebude ego znovuzrozeno. Staneme se věčnými. Totální smrt znamená nikdy se znovu nezrodit!

Když se stanete věčným tím, že jste se zbavil tohoto koloběhu, je tato smrt smrtí totální. Nějaký čas ještě může strach existovat, ale je tu též nezměrné štěstí.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 10. říj 2019 5:21:05

Jednoho dne jsem jel autem z Bangalore do svého těžařského tábora. Zastavil jsem, abych nabral nějakou vodu pro svůj džíp. Šel jsem k jezeru a vtom jsem spatřil hada. Držel za jednu nožku žábu. Mezitím žába chytala nějaké mouchy, které létaly kolem, a jedla je.

Byl jsem tím překvapen. Co dělat? Mohl jsem vzít klacek a žábu vysvobodit. Had se však žábami živí, tak jako se žába živí mouchami. Takže v této situaci spatřuji dharmu.

Kdybych žábu vyndal hadovi z tlamy, had mne uštkne. Žába už je polomrtvá a byla by celý zbytek života mrzák. Nemohl jsem zachránit ani mouchu, a tak jsem si pomyslel, že nejlepší bude zmizet a nerušit řád světa. Neobtěžujte žádné bytosti a nenechte se obtěžovat.

Od okamžiku, kdy jsme se narodili, jsme stejně jako ona žába v tlamě smrti, která neustále saje. Včerejšek již skončil a had dosáhl svého. Jednoho dne náš život skončí.

Užíváme různých potěšení a rozptýlení a nevíme, že naše krev je v tlamě hada, který nikoho nevynechá.

Pamatujte si, že jste jednou nohou v hadí tlamě - pak budete možná věnovat pozornost něčemu jinému.

Vězte, že hadovi, to jest smrti, se vyhnete, jen když poznáte sami sebe. Poznáte, že nejste tělo a že smrt si bere jen tělo a ne toho, kdo v něm přebývá. Ten, kdo v těle přebývá, je věčný.

Když víte, kdo jste, nemůže se vás smrt dotknout. Nebudete se už smrtí těla rmoutit víc, než se rmoutíte odhozením svého svetru. Milionkrát jste už smrt zažili, tak to teď udělejte naposled.

Odstraňte všechno, co byste nakonec stejně ztratili. Odstranit znamená neztotožňovat se s tím, nebýt přitahován ničím, co je pomíjivé. Váš život pak proběhne velmi hladce a bez myšlenky.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 11. říj 2019 6:20:05

Každé ráno před satsangem v sobě svádím tento boj: cítím nutkání být co nejblíže u vás. Pak si však řeknuuot;Žádné úsilí, ne, jdi zpět. " Musím se namáhat a vybojovávat v sobě tento zápas.

Když se nebudete namáhat, pocítíte sílu toho tahu.

Cítím silný tah.

Musíte se vzdát veškerého úsilí a podvolit se mu. Když vstupujete v řece do víru, musíte se o to snažit, nebo jste do něj vtažen? Kdo by kormidloval loď do víru? Bude k němu a do něj přitažena a vy tam budete muset klesnout a nikdy už nevyjít ven. To je tah.

Odhoďte svá vesla. Zlomte stěžeň! Nechte svou loď, ať je vtažena do přívalu víru a zůstaňte klidný. Zbytek bude vykonán.

Nedůvěřuji tomu, že se to stane, když to neudělám já.

Děje se to samo sebou. Pohybujete se směrem k víru, to se odehrává samo. Nemusíte vyvíjet žádné úsilí. Zůstaňte v klidu a odhoďte všechno, co máte. Odhoďte vesla a zlomte stěžeň. Už neveslujte. To je vše, co máte dělat.

Bude to velmi hladká plavba. Když veslujete, jste unaven a občas se přihodí nehoda. Bez vesel a veslování k žádnému neštěstí nedojde. Neveslujte, poplujete s řekou.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 11. říj 2019 13:23:56

Co to je intelekt a je tu něco jako volba?

Volba je záležitostí intelektu. Intelekt vám řekne: "Tohle je přelud. Nechoď plavat do písku pouště. Jestli tu voda ráno nebo minulou noc nebyla, musí být neskutečná." To je intelekt.

Špatnou volbou je rozhodnutí plavat a hasit svou žízeň v přeludu. Potom byste pil písek.

Když zůstanete tichý a uvážíte, že když tu předtím voda nebyla, tak není skutečná a já se nebudu snažit v ní plavat, je to intelekt velmi bystrý.

Pevně se rozhodnout, že písek je písek a řeka řeka, předpokládá velmi ostrý intelekt. Přiveďte mysl, intelekt a dech zpět k jejich zdroji a učiňte opravdovou volbu. Jinak nebude volba správná.

Máme však skutečnou volbu?

Jak ta volba vzniká? Byl jednou jeden mladý princ, který spal s manželkou po jednom a novorozeným synem po druhém boku.

Ukážu vám, jak volil tento muž před 2 535 léty. V noci se probudil a rozhodl se: "Chci svobodu." Kde se ta volba vzala? Byl tam jeho otec, byli tam ostatní princové světa, kteří spali se svými ženami. Všichni ostatní králové, všechny bytosti ještě spí se svými královnami (Směje se). Co ta volba, kde se vzala?

Z onoho světa.

Ano, z onoho světa. Jděte tedy do onoho světa. Vaším úkolem je jít do onoho světa. Potom převezme péči To. Bude řídit způsob vašeho života. Princ, o kterém jsem hovořil, vedl velmi krásný život. Minula století a stále ještě si z něj bereme příklad: To je volba.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 12. říj 2019 11:40:19

Co to je peklo?

Peklem je mysl obrácená ven, která říká: ,Já jsem tělo." To je peklo tady a teď. Jak můžete mít mír, když se mysl rozhodne, že hřištěm je jen tělo? Nikdo takový nemůže mít opravdový mír. Každé tělo umírá.

A co je nebe? Je to mysl stočená dovnitř. Jak praví bible: "Království nebeské je ve vás."

Jak toto nebeské království získat? Podrobením se vědomí.

Vědomí, Bytí, Nekonečnost je pravé nebe, to je svoboda, osvícení.

To je osvobození se od cesty, kterou člověk prošel za miliony let. Mysl obrácená dovnitř poprvé uvidí svou vlastní krásu, svůj zdroj a neobrátí se zpět k tomu, co ji ruší. Vždy zůstáváte s tím, co nejvíc milujete. Odtud neexistuje návrat.

Je to vaše rozhodnutí. "Rozhodl jsem se teď dosáhnout svobody, rozhodl jsem se mít lásku, mít vědomí samotného Bytí. Nejprve chci svatost." Toto rozhodnutí je na prvním místě.

Je to jediné rozhodnutí, které musíte učinit.

Podrobit se Bytí, vědomí a Blahu.


Ti, kteří učinili rozhodnutí "musím poznat sám sebe, musím se vrátit domů", budou okamžitě uspokojeni.

To je skutečná dharma. To vás vrátí k vašemu vlastnímu uvědomění.

Provádět sádhanu, tapas a cvičit, abyste dosáhli svobody a osvícení, je něco, co se dělalo v minulosti.

My však jsme zde a nyní a vy můžete získat svobodu okamžitě.

Je to nové, ale je to velmi pravdivé.

Když se vám něco líbí, jistě se okamžitě zamilujete. Je to romance. Při jediném pohledu zapomenete na všechno. Jeden pohled stačí.

O tom, co je krásné a co ošklivé, rozhoduje mysl. Ať jde mysl kamkoli, miluje krásu, ale ve skutečnosti neví, co krása je.

Byl jednou jeden Peršan, který šel prodávat mogulským králům Indie diamanty. Cestou do jejich hlavního města Dillí procházel Paňdžábem, a tak se dostal až k řece Jalum. Spatřil překrásnou dívku, která přišla k řece pro vodu.

Vyměnili si jediný pohled a on ji následoval domů. Ukázalo se, že je dcerou hrnčíře.

Peršan si sedl pod strom a zapomněl na všechno kromě dívky. Znovu a znovu chodil k hrnčířovu domu a kupoval hrnce. Jediné, čím mohl platit, byly diamanty. Přinesl tedy nádobu s diamanty a stále znovu se chodil dívat na svou lásku. Tak všechny diamanty utratil.

Protože byl cizincem, nechtěli dívčini rodiče dovolit, aby se za něj provdala. Ten člověk strávil zbytek svého života pod oním stromem. Zapomněl na svou cestu do Indie a zůstal, aby vídal svou vyvolenou.

Když vidíte, že tu je obchod, utratíte všechno.

Tato krása, vědomí, láska je vaše vlastní Bytí.

A vy už utrácíte všechno, co máte, a za co? Jen zastavte tendenci mysli vycházet ven. To je vaše volba.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 13. říj 2019 7:20:34

Před silným rozhodnutím se vše skloní. Co se stane, řeknete-li: "Udělám to tady a teď?" Nebesa se zachvějí. Bozi se budou třást a nabídnou vám všechno.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 13. říj 2019 15:28:13

Touha být svoboden vzniká jen v málo lidech. Být osvobozen v tomto životě, v tomto roce, tento měsíc, nyní. Tato touha rozhoduje. Je to jako s motýlem, který se zamiluje do plamene a bez váhání do něj vletí. Žádné zdržování na cestě. Kolik času je třeba k tomu, abyste se sami stali plamenem? Jít přímo k plameni, to je rozhodnutí být svobodný... jít k átmanu.

Átman vás pohltí a přitom vám dá věčnou existenci, věčné vědomí a blaho. A nikdo to neví. Každý hledá svými smysly venku. Ať vidíte cokoli, kdekoli vidíte jméno a tvar, není to skutečné. Tato jména a tvary vám mír ani lásku nikdy nedají.

Cokoli vidíte, cítíte nebo zakoušíte prostřednictvím příjemných smyslových objektů, vás nakonec zanechá hladového.

To je tedy rozhodnutí, to je bystrost. Jen málokdo se s takovou bystrostí a rozlišením rozhodne: "Chci být svobodný." Budou hledat učitele. Učitel je ve vás. Satguru je ve vás. Vaše touha po svobodě směřuje k tomuto satguruovi, k tomuto brahma.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 14. říj 2019 6:24:52

Především nesmí být ve vaší mysli nic jiného. Nesmíte mít žádnou jinou touhu nebo představu, která by zastiňovala vaši touhu po svobodě. Jiné tužby vás nutí vracet se znovu do koloběhu životů a smrtí. Nakonec se rozhodnete vrátit se bez předsudků a bez překážek a toto rozhodnutí je velmi silné. Jste si jej vědom a víte, kam jdete. Jste si velmi vědom toho, co jste si vybral.

Nyní jste poprvé tváří v tvář vědomí. Jestliže sebeslaběji zatoužíte po něčem jiném, obracíte se k vědomí zády. A to znamená ne méně než třicet pět milionů let. Jednou se obrátíte zády a bude to trvat třicet pět milionů let, než zase budete blízko.

Tváří v tvář Tomu potkává hledající pravdu, vědomí, satgurua. Vědomí nyní zrcadlí samo sebe. Vědomí se odráží na hledajícím, tváří v tvář. Odrazem této pravdy, tohoto vědomí je hledající samotný.

Tento odraz zničí touhu. Touha zmizí. Přišel jste s touhou po svobodě. Když jste dosáhl cíle, je touha pryč. Co zbývá? Vědomí zrcadlící se ve svém vlastním vědomí. Není rozdílu mezi brahma uvnitř a vně.

Hledal jste je od místa k místu a nenacházel, protože sídlí ve vás. Ve všech srdcích. Zde jste nehledal.

Když pohlédnete do svého srdce, je po hledání. Tady cesta končí. Koloběh, karma a osud, ať je to cokoli, jsou pryč.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 15. říj 2019 6:26:52

Čím to, že tak málokdo dospěje do tohoto stavu?

Dospěje? Nikdo nedospěl. Je to jen povídání cestou, před dosažením cle. Jdeme ke svobodě. Jdeme k lásce. Jdeme k oceánu.

Kolik řek však v oceánu vidíte? Kolik řek zbude poté, co se vlijí do oceánu? Je to jen takové povídání.

Dešťové kapky padají do oceánu a cestou si spolu poví: "Kam to jdeme? Jdeme společně a až dopadneme, zůstaneme spolu." Kde je déšť nebo dešťové kapky v oceánu? Kolik kapek přežije oceán?

To jsou zážitky na cestě. Čím se stanete, až se jednou dotknete svého vlastního Já?

Mysl stvořila celý vesmír. Miliony bytostí. Jakmile se jednou mysl dotkne svého zdroje, který je prázdný, kolik prázdnoty bude v této prázdnotě?

Všechny tyto otázky jsou nemoudré. O těchto věcech mluví jen nevědomý člověk. Zůstaňte proto tichý a dívejte se. Nedovolte, aby ze základu vaší mysli vznikla jediná myšlenka.

O této otázce jsem s vámi chtěl mluvit.

Jaké pochopení! Říkám vám, abyste nedovolil vzniknout ani jedné myšlence a vy o tom chcete hovořit?
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 15. říj 2019 16:57:51

Chci být svobodný, ale ...

Ale? Vy říkáte ale? Kolik času jste za den této touze opravdu věnoval?

Asi pět minut.

Abyste byl osvobozen od utrpení, musíte být přitahován k tomu, co vás od blaha neodděluje. Nejprve posuďte předměty světa a pak mi jmenujte jediný, který vám dává trvalé štěstí. Kterýkoli předmět, který máte nejraději.

Jestliže jste žádný nenašel, odmítněte všechny. Když vás nakopne nějaký osel - a osel představuje předměty světa - budete ho potom ještě následovat, chováte se sám jako osel.

Podívejte se na silnici. Jdou po ní dva osli, jeden za druhým a přední kopne dozadu. Druhému teče krev z nosu a má po tom kopnutí vyražené oči. Co budete dělat?

Uteču.

Ano, opustíte toho osla. Já však vidím osly tohoto světa, jak dostávají kopanec za kopancem, krvácejí z nosu, ztrácejí zuby a stále ještě toho osla neopouštějí. Takové osly vídám každý den. Přicházejí i sem.

Strávil jste třiadvacet hodin a pětapadesát minut tím, že jste dostával od osla kopance. A stále chcete k němu čichat. Co tedy volíte?

Opustit ho.

Když tedy osla odmítnete, kam se obrátíte?

Jsem obrácený sám k sobě.

Správně! Zmoudřel jste. Co to je, ten osel? Je to celý vesmír. Všechno - od stvoření k zániku - je tím oslem.

Strávil jste všechen svůj čas tím, že jste se od něj nechal kopat. Řekněte mi, kterého člověka ten osel nekopl? Každý byl kopnut, a přece jdou dál, aby dostali ještě víc.

Co to znamená odvrátit se od osla jen na pět minut? Oslem je jakékoli jméno nebo tvar. Tvar znamená čtyři nohy a vzadu jeden ocas. Odvraťte od tohoto osla jména a tvaru svůj zrak. Dvacet tři hodiny a padesát pět minut jste oslem. Co se stane, když odvrátíte svou tvář?

Jsem volný.

Výborně. Položil jste otázku "jak?". Toto je "jak". Co zjišťujete, když jste volný? Myslíte na to?

Ne. Zažívám sám sebe bez jakékoli pochybnosti.

Proč tu nezůstanete? Není rozumné zůstat tu navždy?

Je to bezpochyby velmi rozumné.

Proč touto záležitostí nestrávíte zbytek života? Nelíbí se vám to? Není rozumné zůstat navždy zde? "Jsem Vědomí. Jsem Blaho. Jsem Bytí". Mluvte k Tomu. Myslete na To. Když potkáte upřímné přátele, kteří se o tuto záležitost zajímají, mluvte s nimi o Tom odtud. Věnujte zbytek svého života, dokud neskončí karma, této věci.

Karma jsou zásluhy nebo staré tendence, které nyní nesou ovoce. Je to to, co způsobilo, že jste dostal toto tělo, které potrvá určenou dobu. Stravte tedy ten čas láskou k svému vlastnímu Já.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 16. říj 2019 5:56:25

JAK ŽÍT VE SVĚTĚ

Využijte tohoto času co nejlépe. Buďte rozumný a chápavý.

Neradím vám, abyste odešli do poustevny. Neradím vám, abyste žili v komunitách, ášramech nebo klášterech. Žijte šťastný život, rodinný život. Vykonávejte své zaměstnání jako hodní hoši, aby s vámi neměl svět potíže. Všechna životní postavení závisí na postavení hospodáře. Na tom, co hospodář vydělá, závisejí studenti, mniši, staří lidé i sanjásinové. Proč byste se místo toho, abyste těm lidem pomohl, stával sám žebrákem?

Myšlenka komunity nebo kláštera není nic nového. Je to buddhistický pojem a neosvědčil se. Žádný klášter v záležtosti osvícení neuspěl. Zkoušelo se to, ale marně.

Zde v Indii tradičně existuje několik životních stadií. Dvacet pět let trvá život studentský, potom na dalších pětadvacet let nastupuje život hospodáře. Když pak děti vyrostou, odejdete do lesa hledat osvícení. Ve čtvrtém stadiu můžete dělat, co chcete. Útěk od života se nikdy nikomu nevyplatil.

Jsem lékař. Komu mám sloužit? Kdo mne nejvíc potřebuje?

Pacienti.

Chudí lidé?

Pacienti potřebují doktora.

Všichni pacienti?

Všichni.

Ať přijde kdokoli?

Ať přijde kdokoli. To vám bude stačit, abyste dosáhl osvícení. Božství se vám může projevit v samotném pacientovi. Když před sebou vidíte nemocného, nehleďte na váhu peněženky. Pacient je pacient, ale lékaři se takto nechovají. Je dobré být dobrým doktorem. Svět trpí. Proč mu nepomáhat? Je lepší pomáhat než se stát mnichem.

Uvědomuji si, že stále pochybuji, že by to bylo tak jednoduché. Čekám velkou zkušenost a blaho a čekám, že to bude...

Ano.

Tak jděte do Himálaje a pověste se tam za nohy. (Smích) Všechny druhy výcviku už byly absolvovány, protože je jednodušší věnovat se cvičení než tiše sedět. Můžete stát hodinu na hlavě nebo celé hodiny recitovat a zpívat mantry. To všechno je možné. Mysl vás klame, mysl nechce být tichá. Jediný způsob, jak ji zdolat, je nedovolit, aby vznikla myšlenka. Nezačínejte myslet. Tak je to jednoduché. Mysl se ráda angažuje v činnostech a cvičeních. Když nejste mentálně činný, jste v míru.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 16. říj 2019 14:16:56

Když se vrátíte domů ke svému zaměstnání a ke své společnosti, vzpomeňte si, že jsem vám říkal, abyste neutíkal od života. Žádné problémy neexistují. Přijměte cokoli. Neexistuje vůbec žádná odlišnost. Nasadil jste si brýle různých odstínů a ty musíte odstranit. Musí se změnit oči, kterými se díváte. Řeky, hory ani vaši přátelé se nezmění, ale budete nyní nosit brýle moudrosti, abyste odlišnost nespatřoval. Nikdo není od vás oddělen. Vše je vaše vlastní Já.

Celý svět je vaše vlastní Já. Kdo je pak dobrý a kdo špatný? To závisí na vaší přímé zkušenosti a ne na tom, co vám řekne nějaký člověk nebo kniha. Ponořte se tedy hned teď a zakoušejte - pak to posuďte sám.

Takové učení bez přímé zkušenosti není k ničemu. A přitom není zkušenost daleko. Musíte se nejprve rozhodnout, co je pro vás dobré. Potom ihned konejte a zjistěte, jaký to má výsledek.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 17. říj 2019 5:48:17

Velmi dobře pečujte o své tělo, protože to je nejvzácnější dar, který vám příroda mohla dát - lidský zrod. Velmi dobře se o ně starejte, protože to je chrám boží. Bůh dlí ve vašem srdci.

Obrázek

Toto tělo vám bude užitečné k dosažení vyššího poznání. Proto si ho važte a nepřehlížejte je. Udržujte je v pořádku po celou dobu svého lidského života.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 17. říj 2019 12:30:57

Nemám manželku ani rodinu a skončil jsem se vším konáním ve světě. Mohu zůstat a sloužit vám?

Neznáte sám sebe, jakou pomocí tedy můžete být pro druhého? Byl byste slepcem, který vede jiného slepého. Světu byste pomohl, kdybyste poznal sám sebe. To je jediná pomoc, kterou můžete ostatním poskytnout. Nejprve poznejte sám sebe, pak zažívejte mír a štěstí a pak nechte ostatní, aby poznali, jak štěstí a míru dosáhnout. Toto poselství nemůžete předat, dokud je sám nemáte. Najděte sebe, najděte poklad a pak jej rozdávejte. Je nekonečný, a čím víc dáte, tím víc se znásobí.

Byl jednou jeden král, který pokaždé, když skončil své denní modlitby, dal prvnímu člověku, kterého uviděl, cokoli si přál. Jednoho dne čekal na modlícího se krále fakír. Když král skončil, fakír řekl: "Přišel jsem, abych si u tebe něco vyžebral, ale vidím, že i ty sám jsi žebrák. Žebráš u Boha. Nebudu tedy žebrat u žebráka, ale u toho, u koho žebráš ty."

Každý žebrá. Kdo není žebrákem? Když nebudete žádat nic, dostanete všechno. Když nebudete o nic žádat, půjde Bůh za vámi. Dostanete vše a nemusíte žebrat.
Návštěvník
 

Re: Procitni a chechtej se

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 18. říj 2019 11:23:11

Jak se mohu osvobodit od věcí, které mi nedovolují být soucitnějším? Jak se mohu zbavit omezení, která mi nedovolí být soucitnějším?

Chcete být soucitnější k jiným lidem? Co je ten vzácný dar, který chcete dát ostatním, aby byli šťastni? Můžete dát hladovějící polovině lidstva dost potravy? Můžete hladověj lidem tohoto světa poskytnout aspoň jedno jídlo?

Ne.

Ne. Co jim tedy chcete dát? Nejdřív potravu, potom ošacení, pak přístřeší, že? Tady nemáte co dát. Tak tedy snad mír mysli.

Svět nemůže ty lidi nakrmit. Snažily se o to nejbohatší země a nedokázaly nasytit, obléci a ubytovat ani své vlastní lidi, nemluvě o jiných. Tak co uděláte? Můžete dát mír mysli? Máte mír mysli?

Ne.

Jak tedy můžete druhým pomáhat? To je misionářská idea chtít jít pomáhat druhým lidem. Všichni jsme viděli misionáře, kteří přijeli do nerozvinuté země.

Viděl jsem misionáře vycvičené v "soucitném" postoji. Učili, jak si nezadat a jak dát svým očím zvlhnout. Viděl jsem i misionářská dramata, kde se to všechno vyučovalo jako rituál. Když je soucit naučený, je to politický trik, náboženská faleš. Soucit musí vycházet ze srdce.

Jak toho dosáhnout?

Poznejte, kdo chce mír. Kdo chce být soucitný? Představte se mu. Tomu, kdo je sám soucitný. Představte se Tomu. Ať je kdekoli. Obraťte svou mysl k Tomu a pak mi to povězte. Možná, že není nikde. Řekněte mi to.
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Poonja (Púndža, Papadží)

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník