Život rostlin

[Návštěvník]

"Rostliny jsou sice němé a nepohyblivé, přesto bychom je neměli podceňovat. Vnímají nespočet podnětů, umějí na ně strategicky zareagovat a dokážou si třeba ochočit i některého živočicha. Vzpomeňme třeba jen závislost kuřáků na tabáku. Neměli bychom proto rostliny považovat za inteligentní organismy a chovat se k nim podobně jako ke zvířatům?

Že se slunečnice otáčejí za sluncem a že třeba masožravé rostliny zavírají své listy přesně ve chvíli, kdy na ně usedne moucha, překvapí asi málokoho. Rostliny jsou ale daleko vnímavější.

Například cizopasná kokotice dá při výběru hostitele s téměř stoprocentní neomylností přednost rostlině tmavě zelené před světle zelenou. A semena některých asijských rostlin dokážou naplánovat své vyklíčení přesně na začátek monzunových dešťů. Vycítí totiž požár, který si racionálně zdůvodní asi takto: někde hořelo, což se stává nejčastěji v předmonuznovém období, bylo by tedy vhodné nastartovat klíčení a zakořenit v době přicházející vláhy.

Pokud tedy rostliny dokážou rozlišovat mezi barvami, rozpoznají dotek nebo vycítí kouřové signály, můžeme u nich mluvit o smyslovém vnímání?

„Smysl by pravděpodobně měl mít orgán, který začíná systémem receptorů, které signál přijímají, pak ho dávají dál, pak ten signál je zpracováván a pak se ho možná ujme něco jako vědomí, pokud si připustíme, že rostliny nějaké vědomí mají. Když si vezmeme to, co známe jako základní stupnici smyslu u člověka, počínaje zrakem přes sluch, čich, chuť a mezismysly jako hmat a vnímání něčeho zvláštního, tak si do jisté můžeme říci, že u rostlin všechny tyto kategorie najdeme. Je otázka, jestli je najdeme v takové podobě, jako je tomu u člověka,“ odpověděl pro magazín Klik-a profesor Zdeněk Opatrný z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Rostlina vnímá specializovanými smyslovými „orgány“ a každá buňka rostliny je nadána kouskem takového smyslu.

„Když to hodně přeženu, když budu mít izolovanou rostlinnou buňku, tak se odvažuji tvrdit, že ona sama bude vnímat tlak nebo dotyk, bude vnímat to, čemu bychom my mohli říct chuť, jaké látky k ní z vnějšku proudí,“ dodal Opatrný.

Auxin nebo nervy

Na podněty zvenčí, ať už ve formě elektromagnetického vlnění nebo třeba těkavých látek, dokáže zareagovat téměř každá rostlinná buňka. Ale nejen to. O svém zážitku dokáže navíc zpravit i všechny ostatní, takže se jeden stonek rostliny velmi záhy dozví, co se přihodilo na stonku druhém jinému. Může za to auxin.

„Auxin jakožto signální molekula, která je produkována některými pletivy, je transportována po rostlině. Ale abychom si to nepředstavovali jako naše nervové buňky, tam nejde primárně o přenos elektrických signálů po membránách, ale jde tam opravdu o přenos látkového signálu, něčeho, co si můžeme představit jako třeba hormon,“ vysvětlila Fatima Cvrčková z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Přenos signálů ať už pomocí auxinu bv rostlinách nebo nervů u zvířat souvisí s pohybem membránových váčků v buňce:

„Rostliny si na rozdíl od nás nemohou dovolit být centralizované. Rostlina si nemůže dovolit mít hlavičku, protože nemá nožičky, aby mohla utéct před tím, když jí někdo tu hlavičku chce uhryznout. Rostlina je distribuovaná, decentralizovaná. Nemožnost ochránit si jeden centralizovaný orgán se obvykle u rostlin řeší zálohováním, zálohováním, zálohováním.“

Paměť a zkušenosti

Lidé a zvířata jsou s to si takovéto události zapamatovat. A pokud se jim v životě přihodí opakovaně, reagují na ně právě na základě svých dřívějších zkušeností. Jak je tomu u rostlin? Jsou i ony schopné ukládat si podobné zážitky do jakési paměti?

„Mají paměť na věci, které je užitečné si pamatovat. Mají paměť například na to, jestli se den prodlužuje, nebo zkracuje, mají paměť na to, jestli zima už byla, nebo ještě nebyla,“ uvedla bioložka Cvrčková.

Rostliny jsou tedy schopné jakéhosi smyslového vnímání i ukládání zkušeností do paměti. K tomu, abychom u nich mohli mluvit o inteligenci, to ale podle Opatrného nestačí:

„Ten třetí prvek je aktivní práce s daty, jejich kombinatorika, schopnost se učit, ne jenom si to dávat do paměti a schopnost dál tvůrčím způsobem poznatky nějak využívat,“

Jiní botanikové, jako třeba Fatima Cvrčková, ale rostlinám jistou inteligenci neupírají:

„I ta nejhloupější rostlina je chytřejší než tzv. inteligentní mobil. Tím směřuji k tomu, že inteligenci lze chápat různými způsoby. Pakliže jsme pustili to slovo do mobilů, ledniček, fabrik a jízdních řádů, tak tím pádem se nám ta inteligence definitivně odpoutala od nějaké spojitosti s myslí nebo dokonce vědomím, a tím pádem je to pro ty kytky už v pořádku.“

Cvrčková doplnila, že pokud rostlina žije ve stínu, pozná, jestli je to stín neživého objektu, nebo další rostliny:

„Když je to rostlinou, tak to je vrcholný poplach, protože to je konkurence, které je třeba urůst. Rostlina se začne třeba vytahovat, začne odnožovat, začne aktivně unikat tomu stínu.“

[Návštěvník]

"Rostlinná neurobiologie

František Baluška z univerzity v německém Bonnu o rostlinné inteligenci vůbec nepochybuje. Jeho přesvědčení ho přivedlo dokonce až ke spoluzaložení nového oboru - rostlinné neurobiologie. Při jeho pojmenování vyšel ze staré řečtiny, v níž slovo neuron neoznačovalo ještě specializovanou nervovou buňku (se kterou se u rostlin nesetkáme), ale rostlinné vlákno. A novou disciplínou navázal na více než stoletou tradici:

„Kořeny jsou dost hluboké. Začalo to už v roce 1880, když Charles Darwin se svým synem Francisem načrtli rostliny jako organismy, které nejsou pasivní, ale jsou schopny aktivních pohybů a určitého chování,“ upřesnil Baluška.

Klasičtí botanikové vědí, proč jsou k rostlinné neurobiologii skeptičtí. Pokud totiž přiznáme rostlinám pocity, zážitky, paměť a inteligenci, neměli bychom se k nim chovat podobně jako ke zvířatům? Neměli bychom jim třeba přiznat jistá práva a dobře zvážit jejich zařazování na jídelníček? Fatima Cvrčková to tak vyhroceně nevidí:

„Někdo to může interpretovat, že to je ale průšvih, my a rostliny jedno jsme, když jíme salát, tak ho to bolí. A druhý to může interpretovat: No ano, co je na tom překvapujícího? Máme-li společné předky, což věříme, že máme, že se osvědčená technická řešení opakovaně používají v různých kontextech, což je můj pohled. Je to asi tak jako, co má společného řekněme nadzvukové letadlo, kosmická stanice a traktor? Pravděpodobně ve všech těchto objektech se najdou nějaké metrické šrouby a matky.“

[Návštěvník]

Může mi někdo vysvětlit k čemu ty rostliny potřebují "cítit bolest" ? Bůh je dal přece člověku k jídlu, ne ? A to je nechá takhle se trápit ?

to je jakoby jsi se ptal k čemu je králíkovi cítit bolest, když je potravou pro další ?

vnímání a cítění je projev života ...

[Návštěvník]

Od teď asi začnu jíst pouze syntetickou stravu.

jestli spíš není od věci, skutečně za všechno co jíme a pijeme v tichosti PODĚKOVAT a zbytečně ničím neplýtvat, tedy rozumně hospodařit s přírodními zdroji co máme k dispozici a nad ničím se neofrňovat

[Návštěvník]

Od teď asi začnu jíst pouze syntetickou stravu.

jestli spíš není od věci, skutečně za všechno co jíme a pijeme v tichosti PODĚKOVAT a zbytečně ničím neplýtvat, tedy rozumně hospodařit s přírodními zdroji co máme k dispozici a nad ničím se neofrňovat

neb jak je v bibli psáno "...jestliže jdete do nějaké země a putujete krajinou a přijímají vás, tak jezte, co vám předkládají a uzdravujte nemocné mezi nimi. Neboť to, co vchází do vašich úst, vás neposkvrní. Avšak to, co z vašich úst vychází, to je to, co vás špiní."

[Návštěvník]

neb jak je v bibli psáno "...jestliže jdete do nějaké země a putujete krajinou a přijímají vás, tak jezte, co vám předkládají a uzdravujte nemocné mezi nimi. Neboť to, co vchází do vašich úst, vás neposkvrní. Avšak to, co z vašich úst vychází, to je to, co vás špiní."

takže když půjdu na návštěvu ke svědkům jehovovým nebudu vyžadovat krvavou tláču, stejně jako u židů a u muslimů nebo vegetariánů či veganů a vezmu s vděkem to co mi předloží, u masajů si loknu i krve s mlékem

ale nebudu si přitom nalhávat, že například rostliny necítí

[Návštěvník]

neb jak je v bibli psáno "...jestliže jdete do nějaké země a putujete krajinou a přijímají vás, tak jezte, co vám předkládají a uzdravujte nemocné mezi nimi. Neboť to, co vchází do vašich úst, vás neposkvrní. Avšak to, co z vašich úst vychází, to je to, co vás špiní."

takže když půjdu na návštěvu ke svědkům jehovovým nebudu vyžadovat krvavou tláču, stejně jako u židů a u muslimů nebo vegetariánů či veganů a vezmu s vděkem to co mi předloží, u masajů si loknu i krve s mlékem

ale nebudu si přitom nalhávat, že například rostliny necítí

nebo že jsem lepší, protože nejím například maso atd atd atd, protože pak to moje přesvědčení o mé nadřazenosti mne "poskvrní" daleko více než to krvavý jelito

[Návštěvník]

nebo se budu sám před sebou ospravedlňovat, že nejsem o nic horší než vegetariáni, když se kvůli mé potřebě jíst maso musejí zabíjet živočichové s rozvinutou nervovou soustavou a jí odpovídajícím vnímáním bolesti.