Jana píše:miroslav píše:Do takových problémů tvoji mysl zavádí tvoje záliba v konceptuálním blbnutí. Nedokážeš teď už normálně nezaujatě a souvisle myslet a chápat.
Charakter člověka se odhaluje při řeči. To, jak toto odhalení se kdo vnímá, je dáno jeho schopností vnímat nezaujatě co a jak druhý říká. Druhého člověka.
To ty nedovedeš. Ty totiž vnímáš druhé vždy jako něco (lásku a pod,) nebo jako sebe samu. Proto podobná pravdivá sdělení nemůžeš správně pochopit.
To jsou ty tvoje filtry mysli, o kterých často píšeš.
Proto také nejsi schopna správně pochopit, o čem píše Maharadž, Moji, Tomáš a jim podobní.
Takže filtrem je podle Tebe vědomí, ve kterém je všechno stejným Bytím, stejnou láskou ? A bez filtru mysli je tady, Miroslave, podle Tebe, myšlenka, že Miroslavova mysl dokáže správně posoudit člověka podle toho, jak se vyjadřuje, dokáže správně posoudit to, co si myslí, že si myslí nebo nemyslí, chápe nebo nechápe někdo druhý ? A na základě téhle inteligentní chápavé mysli vznikají ta pravdivá sdělení o těch individualitách ?
A Ty sám jsi taky tím tělem, tou myslí ? Sebe sama taky ztotožňuješ individualitou, tedy s tím, co si o sobě zrovna myslíš, jaký jsi, co dokážeš ?
Nebo s tím, co vyprodukuje Tvá mysl, ztotožňuješ jenom ty ostatní ? Opírá se Tvé, jak říkáš, pravdivé sdělení opravdu o hlubší poznání skutečnosti ?
Zkus, prosím, vysvětlit třeba tohle, co říká
Maharadž:
" Vědomí sebe sama neboli čiré vědomí je Bůh (Íšvara) neboli stav ´Já jsem´, tj. universální vědomí. Není to každopádně osobní vědomí. Veškerý svět je vytvořen vědomím. Když se toto vědomí omezí na individuální totožnost, stane se egem, intelektem, myslí či džívou."Tedy polopaticky, je z Tvého pohledu možné při poznávání skutečnosti
nevycházet z intelektu, mysli, tedy z ega ?