Manželství a rozvod

Moderátor: rafael

Manželství a rozvod

Nový příspěvekod rafael » ned 01. úno 2015 19:49:06

Pokud jsme pochopili, co bylo řečeno v předchozí kapitole, pak nám začne být jasná i příčina zdánlivě si protiřečících Ježíšových výroků o přípustnosti zrušení manželství: v jedněch případech se zdá, jakoby On mluvil proti tomu (Mt 19:3-9; Mk 10:2-12; L 16:18), ale v druhých — naopak, žehnal rozvodu v těch případech, jestliže by jeden z manželů mohl pokračovat ve své Cestě k Bohu, k Dokonalosti, ale druhý dál jít nemůže a nechce, a jenom brzdí (Mk 10:29-30; Lk 18:29-30).

«Myslíte si, že jsem Já přišel přinést na Zemi pokoj? Říkám vám, ne… rozdělení!…» (L 12:51)

Ale proč? Proto, že kupříkladu, dva lidé, kteří založili rodinu, se nutně nerozvíjejí dále stejnou rychlostí. Oni prošli nějaký shodný úsek vývoje spolu, učili se konkrétně jeden od druhého a «jeden o druhém», potom se tento program vyčerpal, a dále už programy jejich výuky u Boha musely být rozdílné… Bůh je kdysi spojil, ale On také i rozděluje… Jestliže se lidé tomu pokoušejí bránit, odkazují na… Bibli…, — pak se stavějí proti Bohu. Stává se, že si i církev přisvojuje právo řešit otázky spojení a odloučení lidí — právo, které On nikomu nepřenechal: «Veliký Tvůrce se nepodělil o Svou Vládu s nikým!…» (Životopis Svatého Issy, 5:17).

Rodinný život — to jsou také vyučovací hodiny ve Škole Boha, které se nazývají «Země». Dva lidé chodili do stejné třídy střední školy a milovali jeden druhého. Ale když ukončili střední školu, nepokračovali ve studiu na stejné vysoké škole, jejich cesty se rozešly a oni začali být rozdílní, zásadně rozdílní ve schopnosti obsáhnout jednu a tu samou složitější informaci od Boha. A tehdy se jejich společný rodinný život stává… smilněním: «Veškeré (sexuální) společenství těch, kteří… jsou v základu nepodobni jeden druhému, je smilnění!» (Filipovo Evangelium, 42)

… Na tomto příkladu vidíme, jak «pravidla chování», poskytovaná Bohem pro lidi různého stupně přiblížení k Němu, mohou být dokonce diametrálně protichůdná.

«Slepý, a také ten, kdo vidí, pokud jsou oba ve tmě, se neodlišují jeden od druhého. (Ale) jestliže přichází světlo — pak vidící spatří světlo, ale ten, kdo je slepý, — zůstane ve tmě.» (Filipovo Evangelium, 56)
Uživatelský avatar
rafael
 
Příspěvky: 562
Registrován: stř 02. led 2013 13:13:54

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod Tara » ned 01. úno 2015 21:44:43

Je to složité.

Co když za ambicí jít k Bohu, pravdě, osvícení je jen ego = touha po zisku. A ve vleku této touhy po osobním zisku se vyvleču z manželského pouta. To se často stává.

Z jiného soudku. Připomněl se mi příběh, kdy krutou zimou putuje skupina lidí. Jsou v ní jak matky, tak děti, muži. Po jisté době je skupina vyčerpaná. Zimou, hladem, žízní, nedostatkem tepla. Silní, ti jdou dále. Děti nejsou tolik silné. Očividně strádají situací. Strádají natolik, že bez dalšího přídělu teplé stravy již neujdou ani krok. Matka z vlastní nohy odřeže kus teplého masa a nakrmí dítě. Aniž by přemýšlela nad tím, co bude dál.
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod rafael » ned 01. úno 2015 22:09:11

Tara píše:Je to složité.

Co když za ambicí jít k Bohu, pravdě, osvícení je jen ego = touha po zisku. A ve vleku této touhy po osobním zisku se vyvleču z manželského pouta. To se často stává.

Z jiného soudku. Připomněl se mi příběh, kdy krutou zimou putuje skupina lidí. Jsou v ní jak matky, tak děti, muži. Po jisté době je skupina vyčerpaná. Zimou, hladem, žízní, nedostatkem tepla. Silní, ti jdou dále. Děti nejsou tolik silné. Očividně strádají situací. Strádají natolik, že bez dalšího přídělu teplé stravy již neujdou ani krok. Matka z vlastní nohy odřeže kus teplého masa a nakrmí dítě. Aniž by přemýšlela nad tím, co bude dál.

do poslední chvíle je tam ego..a i touha po bohu musí být.. jinak bychom zpočátku nemohli jít ani za bohem.. a ego povstává ze srdce, takže impulz je božský, který se projeví v mysli.. můžeme pak říci opravdově,že je to jen obyčejná touha..?? to nevíme nikdo z nás.. dokonce i maháriši se divil že umírá a protože mu umíralo ego a jaký to byl pak guru který převrátil duchovní směry naruby..
Uživatelský avatar
rafael
 
Příspěvky: 562
Registrován: stř 02. led 2013 13:13:54

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod nop » ned 01. úno 2015 23:28:49

rafael píše:Pokud jsme pochopili, co bylo řečeno v předchozí kapitole, pak nám začne být jasná i příčina zdánlivě si protiřečících Ježíšových výroků o přípustnosti zrušení manželství: v jedněch případech se zdá, jakoby On mluvil proti tomu (Mt 19:3-9; Mk 10:2-12; L 16:18), ale v druhých — naopak, žehnal rozvodu v těch případech, jestliže by jeden z manželů mohl pokračovat ve své Cestě k Bohu, k Dokonalosti, ale druhý dál jít nemůže a nechce, a jenom brzdí (Mk 10:29-30; Lk 18:29-30).

«Myslíte si, že jsem Já přišel přinést na Zemi pokoj? Říkám vám, ne… rozdělení!…» (L 12:51)

Ale proč? Proto, že kupříkladu, dva lidé, kteří založili rodinu, se nutně nerozvíjejí dále stejnou rychlostí. Oni prošli nějaký shodný úsek vývoje spolu, učili se konkrétně jeden od druhého a «jeden o druhém», potom se tento program vyčerpal, a dále už programy jejich výuky u Boha musely být rozdílné… Bůh je kdysi spojil, ale On také i rozděluje… Jestliže se lidé tomu pokoušejí bránit, odkazují na… Bibli…, — pak se stavějí proti Bohu. Stává se, že si i církev přisvojuje právo řešit otázky spojení a odloučení lidí — právo, které On nikomu nepřenechal: «Veliký Tvůrce se nepodělil o Svou Vládu s nikým!…» (Životopis Svatého Issy, 5:17)......

cItát Marek 10 se týká opuštění všeho za účelem přejít k učednictví, není to speciálně o rozvodu:
„28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb rolí pro mne a pro evangelium,
30 Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sester a matek a dítek a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.“
Ale nenazval bych to "požehnáním k rozvodu".
=
To co cituješ ohledně brzdění, o tom píše Pavel v 1. listu do Korintu 7:
„12 Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštěj jí.
13 A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.
14 Posvěcený jest zajisté nevěřící muž pro ženu, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.
15 Pakliže nevěřící odejíti chce, nechť jde. Není manem bratr neb sestra v takových věcech, ale ku pokoji povolal nás Bůh.
16 A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Aneb co ty víš, muži, získáš-li ženu?
17 Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh, a jakž jednoho každého povolal Pán, tak žij.“

Ale nenazval bych to "požehnáním k rozvodu", spíše "radou v tísni.".
...prošli nějaký shodný úsek vývoje spolu, učili se konkrétně jeden od druhého a «jeden o druhém», potom se tento program vyčerpal, a dále už programy jejich výuky u Boha musely být rozdílné...
.
V psychologii se říká, že cesty ( vývoj, osud) sourozenců a cesty snoubenců jsou co do sbližování rozdílné.
Sourozenci mají podobné zvyky a povahu. Ale vývojem se vzdalují, každý se setkává s jinými vlivy a lidmi a vznikají rozdíly ve vývoji.
Naopak snoubenci pocházejí z rozdílného prostředí, ale zvykají si na sebe, pochopí se pořád více a přebírají povahové rysy navzájem od sebe.
A tak se sourozenci diferencují a snoubenci se stávají podobnější.
=
Bible sice mluví také o rozchodu, ale doufám, že hledání slov v Bibli nemusí být psychická podpora pro toho, kdo se míní rozvést a hledá porozumění.
=
Ve složitých případech bych vzal do úvahy doporučení: "pokud lze, ať nikdo nedozná škody" (ať nikdo netrpí), včetně osudu dětí.
*
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod Pavla » pon 02. úno 2015 5:34:03

rafael píše:Pokud jsme pochopili, co bylo řečeno v předchozí kapitole, pak nám začne být jasná i příčina zdánlivě si protiřečících Ježíšových výroků o přípustnosti zrušení manželství: v jedněch případech se zdá, jakoby On mluvil proti tomu (Mt 19:3-9; Mk 10:2-12; L 16:18), ale v druhých — naopak, žehnal rozvodu v těch případech, jestliže by jeden z manželů mohl pokračovat ve své Cestě k Bohu, k Dokonalosti, ale druhý dál jít nemůže a nechce, a jenom brzdí (Mk 10:29-30; Lk 18:29-30).

«Myslíte si, že jsem Já přišel přinést na Zemi pokoj? Říkám vám, ne… rozdělení!…» (L 12:51)

Ale proč? Proto, že kupříkladu, dva lidé, kteří založili rodinu, se nutně nerozvíjejí dále stejnou rychlostí. Oni prošli nějaký shodný úsek vývoje spolu, učili se konkrétně jeden od druhého a «jeden o druhém», potom se tento program vyčerpal, a dále už programy jejich výuky u Boha musely být rozdílné… Bůh je kdysi spojil, ale On také i rozděluje… Jestliže se lidé tomu pokoušejí bránit, odkazují na… Bibli…, — pak se stavějí proti Bohu. Stává se, že si i církev přisvojuje právo řešit otázky spojení a odloučení lidí — právo, které On nikomu nepřenechal: «Veliký Tvůrce se nepodělil o Svou Vládu s nikým!…» (Životopis Svatého Issy, 5:17).

Rodinný život — to jsou také vyučovací hodiny ve Škole Boha, které se nazývají «Země». Dva lidé chodili do stejné třídy střední školy a milovali jeden druhého. Ale když ukončili střední školu, nepokračovali ve studiu na stejné vysoké škole, jejich cesty se rozešly a oni začali být rozdílní, zásadně rozdílní ve schopnosti obsáhnout jednu a tu samou složitější informaci od Boha. A tehdy se jejich společný rodinný život stává… smilněním: «Veškeré (sexuální) společenství těch, kteří… jsou v základu nepodobni jeden druhému, je smilnění!» (Filipovo Evangelium, 42)

… Na tomto příkladu vidíme, jak «pravidla chování», poskytovaná Bohem pro lidi různého stupně přiblížení k Němu, mohou být dokonce diametrálně protichůdná.

«Slepý, a také ten, kdo vidí, pokud jsou oba ve tmě, se neodlišují jeden od druhého. (Ale) jestliže přichází světlo — pak vidící spatří světlo, ale ten, kdo je slepý, — zůstane ve tmě.» (Filipovo Evangelium, 56)


No nevím,ale podle mě to zas jenom lidé si ta Ježíšova slova vysvětlují po svém a tak, aby se jim zrovna hodila k ospravedlnění jejich činů. Aby jakoby měli oporu v něčích radách. Jeden chce opustit rodinu a omluví to radou nějakého duchovního...
Bohu je to úplně jedno.

«Myslíte si, že jsem Já přišel přinést na Zemi pokoj? Říkám vám, ne… rozdělení!…» (L 12:51) Tohle je hezký výrok,pokračuje ještě dál a mluví o meči a ohni (přesnou citaci teď nemám)...
Osho kdesi vysvětluje, že tento a ostatní výroky JK se týkají VNITŘNÍHO bytí člověka (tedy nenabádají k vnějším projevům), ale poukazují na to, že k dosažení pokoje a spočinutí v JÁ, předchází vnitřní boj, neklid, oheň (mnoho a mnoho nepříjemného,kterým je nutno projít, než dojde k očistě energií)...
Pavla
 
Příspěvky: 465
Registrován: stř 19. bře 2014 12:01:44

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod Pavla » pon 02. úno 2015 5:36:10

rafael píše:
Ale proč? Proto, že kupříkladu, dva lidé, kteří založili rodinu, se nutně nerozvíjejí dále stejnou rychlostí. Oni prošli nějaký shodný úsek vývoje spolu, učili se konkrétně jeden od druhého a «jeden o druhém», potom se tento program vyčerpal, a dále už programy jejich výuky u Boha musely být rozdílné… Bůh je kdysi spojil, ale On také i rozděluje… Jestliže se lidé tomu pokoušejí bránit, odkazují na… Bibli…, — pak se stavějí proti Bohu. Stává se, že si i církev přisvojuje právo řešit otázky spojení a odloučení lidí — právo, které On nikomu nepřenechal: «Veliký Tvůrce se nepodělil o Svou Vládu s nikým!…» (Životopis Svatého Issy, 5:17).

Rodinný život — to jsou také vyučovací hodiny ve Škole Boha, které se nazývají «Země». Dva lidé chodili do stejné třídy střední školy a milovali jeden druhého. Ale když ukončili střední školu, nepokračovali ve studiu na stejné vysoké škole, jejich cesty se rozešly a oni začali být rozdílní, zásadně rozdílní ve schopnosti obsáhnout jednu a tu samou složitější informaci od Boha. A tehdy se jejich společný rodinný život stává… smilněním: «Veškeré (sexuální) společenství těch, kteří… jsou v základu nepodobni jeden druhému, je smilnění!» (Filipovo Evangelium, 42)

… Na tomto příkladu vidíme, jak «pravidla chování», poskytovaná Bohem pro lidi různého stupně přiblížení k Němu, mohou být dokonce diametrálně protichůdná.




Toto nejsou pravidla chování, která by doporučoval Bůh. :) To si jen nějací lidé na Boha hrají.
Pavla
 
Příspěvky: 465
Registrován: stř 19. bře 2014 12:01:44

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod Pavla » pon 02. úno 2015 5:42:34

nop píše:Ve složitých případech bych vzal do úvahy doporučení: "pokud lze, ať nikdo nedozná škody" (ať nikdo netrpí), včetně osudu dětí.
*



tohle je podle mě vysoce duchovní a čisté doporučení :) V praxi to bude zřejmě znamenat značná psychická muka, pro toho, kdo se jím bude snažit řídit. Ale muka, která jednoznačně dokážou pálit mnohé egoistické závislosti a přispívat k sebeočistě...
Pavla
 
Příspěvky: 465
Registrován: stř 19. bře 2014 12:01:44

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 02. úno 2015 13:54:10

Je to holt umění,
harmonicky skloubit
svůj vlastní duchovní vývoj
a nezájem o duchovní věci u partnera,
tak,
aby doma byl klid a pohoda...

:D

Ženy to většinou umí....
Návštěvník
 

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod Petra » pon 02. úno 2015 14:16:19

Pavla píše:
rafael píše:
Ale proč? Proto, že kupříkladu, dva lidé, kteří založili rodinu, se nutně nerozvíjejí dále stejnou rychlostí. Oni prošli nějaký shodný úsek vývoje spolu, učili se konkrétně jeden od druhého a «jeden o druhém», potom se tento program vyčerpal, a dále už programy jejich výuky u Boha musely být rozdílné… Bůh je kdysi spojil, ale On také i rozděluje… Jestliže se lidé tomu pokoušejí bránit, odkazují na… Bibli…, — pak se stavějí proti Bohu. Stává se, že si i církev přisvojuje právo řešit otázky spojení a odloučení lidí — právo, které On nikomu nepřenechal: «Veliký Tvůrce se nepodělil o Svou Vládu s nikým!…» (Životopis Svatého Issy, 5:17).

Rodinný život — to jsou také vyučovací hodiny ve Škole Boha, které se nazývají «Země». Dva lidé chodili do stejné třídy střední školy a milovali jeden druhého. Ale když ukončili střední školu, nepokračovali ve studiu na stejné vysoké škole, jejich cesty se rozešly a oni začali být rozdílní, zásadně rozdílní ve schopnosti obsáhnout jednu a tu samou složitější informaci od Boha. A tehdy se jejich společný rodinný život stává… smilněním: «Veškeré (sexuální) společenství těch, kteří… jsou v základu nepodobni jeden druhému, je smilnění!» (Filipovo Evangelium, 42)

… Na tomto příkladu vidíme, jak «pravidla chování», poskytovaná Bohem pro lidi různého stupně přiblížení k Němu, mohou být dokonce diametrálně protichůdná.




Toto nejsou pravidla chování, která by doporučoval Bůh. :) To si jen nějací lidé na Boha hrají.


:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod Petra » pon 02. úno 2015 14:50:43

Můžeš opustit člověka, kterého máš upřímně rád, jen protože máte v něčem rozdílné zájmy?

Chceš být dál s člověkem, kerý tě chce opustit, protože má zájem o duchovno a ty ne?

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod .Petra » pon 02. úno 2015 16:14:29

Musím tě opustit, protože Bůh si to přeje.

Nesmíš mě opustit, protože Bůh to zakazuje.

:confused:

Přeji si to...
Zakazuji ti to...

:)
.Petra
 

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod irulan » pon 02. úno 2015 17:11:23

Pavla píše:....
Bohu je to úplně jedno.
...

:crazy:
"Smích je afekt z náhlé proměny napjatého očekávání v nic." (I. Kant)
Uživatelský avatar
irulan
 
Příspěvky: 851
Registrován: ned 10. čer 2012 16:38:29

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod .Petra » pon 02. úno 2015 17:30:43

Ve Starém zákoně mohl mít každý manželek a konkubín, kolik chtěl, kolik jich uživil. Když se mu nějaká manželka nelíbila, tak jí dal rozlučkový lístek a poslal zpátky. Samozřejmě vše podle Božího zákona...

V Novém zákoně dal Ježíš "návrh", aby se nerozvádělo = manželka neposílala zpátky (kdo ví, jaký byl její další osud a děti samozřejmě patřily otci, takže zavržená manželka přišla o děti).
Ale kde říká Ježíš, že by muž měl mít jen jednu manželku? Kde zrušil mnohoženství?

"Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj."
Jak se pozná, co Bůh spojil? Že je spojil?
Myslel tím ten slib, co si lidé dávají před knězem - v dobrém i ve zlém, v bohatství i nedostatku, ve zdraví i v nemoci, dokud nás smrt nerozdělí?
Existoval už tenkrát takový slib?

Člověk by měl ke svým slibům stát nebo je nedávat. Nebo dávat jen takové sliby, o kterých ví, že je může splnit.

:)
.Petra
 

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod .Petra » pon 02. úno 2015 17:32:19

irulan píše:
Pavla píše:....
Bohu je to úplně jedno.
...

:crazy:


Ale Ježíši to jedno není.
:)
.Petra
 

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 02. úno 2015 21:33:21

.Petra píše:Ve Starém zákoně mohl mít každý manželek a konkubín, kolik chtěl, kolik jich uživil. Když se mu nějaká manželka nelíbila, tak jí dal rozlučkový lístek a poslal zpátky. Samozřejmě vše podle Božího zákona...

V Novém zákoně dal Ježíš "návrh", aby se nerozvádělo = manželka neposílala zpátky (kdo ví, jaký byl její další osud a děti samozřejmě patřily otci, takže zavržená manželka přišla o děti).
Ale kde říká Ježíš, že by muž měl mít jen jednu manželku? Kde zrušil mnohoženství?

"Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj."
Jak se pozná, co Bůh spojil? Že je spojil?
Myslel tím ten slib, co si lidé dávají před knězem - v dobrém i ve zlém, v bohatství i nedostatku, ve zdraví i v nemoci, dokud nás smrt nerozdělí?
Existoval už tenkrát takový slib?

Člověk by měl ke svým slibům stát nebo je nedávat. Nebo dávat jen takové sliby, o kterých ví, že je může splnit.

:)



A co mormoni?

...Mnohoženství u mormonů zpočátku existovalo pouze tajně a v nejužším okruhu kolem J. Smithe. Později bylo zjeveno, že tzv. vícenásobný sňatek má být praktikován všemi řádnými mormonskými muži, takže Smithův nástupce Brigham Young měl již 28 manželek. Příkaz polygamie (bez níž mormon nemohl dosáhnout nebe) platil po celý zbytek 19. století. Až v souvislosti s přijetím mormonského státu Utah do unie Spojených států v roce 1890 vydal prezident Wilford Woodruf na základě zjevení tzv. Manifesto, v němž mormonské učení i praxi mnohoženství odvolal....
http://www.galdici.cz/studie-o-mormonec ... ns-cz.html




:)
Návštěvník
 

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 02. úno 2015 21:36:31

Jana píše:
.Petra píše:
irulan píše: :crazy:


Ale Ježíši to jedno není.
:)


Tak jak ?

Ježíš Kristus je Bůh.

:)


A já jsem Balaráma, bratr Krišny, viděla jsem to ve snu.

:(
Návštěvník
 

Re: Manželství a rozvod

Nový příspěvekod nop » úte 03. úno 2015 0:46:43

.Petra píše:Ve Starém zákoně mohl mít každý manželek a konkubín, kolik chtěl, kolik jich uživil. Když se mu nějaká manželka nelíbila, tak jí dal rozlučkový lístek a poslal zpátky. Samozřejmě vše podle Božího zákona...

Nevím, ale myslím, že počet žen byl i tehdy omezený na jednu, a ty čtyři u Abraháma se vysvětlovaly složitě jako zvláštní okolnost.
Misionáři měli prý u Eskymáků potíže vysvětlil neshodu mezi teorií o "jedné ženě" a praxí u Abraháma.

Důkaz o víceženství ve staré době je v 1. Samuelově1, 1:
"1S 1:1 Byl muž nějaký z Ramataim Zofim, .....
2 A ten měl dvě ženy, jméno jedné Anna, a jméno druhé Penenna. Měla pak Penenna děti, ale Anna neměla dětí."

Dále se uplatňoval zvyk, popsaný také u Mojžíše: jestli muž zemřel bezdětný, jeho vdovu si automaticky zval za ženu jeho bratr (nebo jiný nejbližší příbuzný), splodil s ní alespoň jedno dítě a to se jmenovalo po zemřelém.
Kniha Rút popisuje takový případ vdovy Rút a Boaza, je to jemný příběh s happy- endem.
=
To co píšeš o množství žen, to odpovídá Arabům před islámem. Mohamed (pokoj s ním) omezil počet manželek na čtyři s právem dědit a nebýr propuštěná ke stáří. Konkubíny bez nároku na dědění neomezil.

Kdo měl dříve před Koránem více žen, mohl je mít nadále. Tohle právo na "nerozlučnost sňatku" nechápou křesťanští misionáři. Nově pokřtěné muže nutí, aby si ponechali jednu manželku a zbylé propustili, což znamená vyhnali.

....Ale kde říká Ježíš, že by muž měl mít jen jednu manželku? Kde zrušil mnohoženství?

Ježíš to neříká, až Pavel, ale pro někoho.
Vžijme se do ranné církve. Ještě nebyli kněží. Křesťané se setkávali na společných modlitbách a společném jídle (na Večeři Páně), z čehož se vyvinula "mše".
Společná setkání moderoval někdo nejváženější, Písmo říká "presbyter", což je doslova starší, stařešina. Z těch se postupně vyvinuli pomocníci (jáhnové), kněží a biskupové (biskup = episkopos, doslova "s vrchu přihlížející", neboli supervizor).
A Pavel sepsal ponaučení (rady, nabádání, vzor), jak má žít staršina (jáhen, kněz, biskup):
a/ list Titovi, 1: "...6 Jest-li je kdo bez úhony, jedné manželky muž, dítky maje věřící, na kteréž by nemohlo touženo býti, že by byli bůjní, aneb nepoddaní..." (pozn.: nevím, co ve staré češtině znamená "touženo", snad "vznešen nárok".)

b/ První list Pavla k Timoteovi kap. 3,2:
"Ale musí biskup býti bez úhony, jedné manželky muž, bedlivý, středmý, vážný, k hostem přívětivý, způsobný k učení,...atd.
c/ tamtéž, 3, 12: " Jahnové buďtež jedné manželky muži, kteříž by dítky dobře spravovali i své domy."
=
Toto psal na pozadí římského způsobu. Římské právo znalo tři druhy manželství: řádné, vedlejší a dočasné. Pavel neuznával pro pracovníky církve dočasné a vedlejší sňatky a požadoval, aby lidé činní v církvi měli jen jednu ženu.

Středověk byla doba s poklesem vzdělání, knihy byly vzácné a tak jedna myšlenka "jedné ženy muž" se nedopatřením vztáhla na všechny muže vůbec.
Mezi léty 500 a 1000 uměli psát spíše mniši, lépe než kněží a ti mniši na to důraz nekladli, protože mnich se nežení a tak je mu to jedno, protože je "žádné ženy muž".
Omyl, že muž smí mít jen jednu ženu, i když není jáhen, kněz nebo biskup, ten trvá dodnes, jako v době úpadku, kdy ani hradní pán často neuměl psát a měl na to písaře mnicha nebo hradního kaplana.

"
"Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj."
Jak se pozná, co Bůh spojil? Že je spojil?
Myslel tím ten slib, co si lidé dávají před knězem - v dobrém i ve zlém, v bohatství i nedostatku, ve zdraví i v nemoci, dokud nás smrt nerozdělí?
Existoval už tenkrát takový slib?

Člověk by měl ke svým slibům stát nebo je nedávat. Nebo dávat jen takové sliby, o kterých ví, že je může splnit. :)

Ano, s tím souhlasím.
Ale beru to tak: "co Bůh spojil", znamená, že je to podstatně přítomno a hluboce zapuštěno, zakořeněno v podstatě lidského tvoření.

Ne že si to lidé vymyslí jako když si ministerstvo financí s vládou určí DPH a lidi to donucuje respektovat. Co je "od Boha", to není lidský výmysl.
Některé zvenku dané směrnce je obtížné plnit.
Ale láska a spojenectví muže a ženy nejsou zvenčí. Ale je třeba to splnit i v horší době a to se upevňuje nahlas prosloveným slibem.
V církvi řk se uznává sedm "svátostí", z toho šest člověk dostává (křest, pomazání, chleba, svěcení atd.), ale jednu "svátost" a to manželskou "si snoubenci udělují navzájem." Oddávající je moderátor obřadu, tu lásku si dají oni sami.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha


Zpět na Rafael

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků