Marie Magdalena a její duchovní pokrok

[irulan]

vida, pak konkrétně tvé osobě můžu konečně odpovědět: Neznám samadhi.

Mysl, která věří v Boha si to může později vyšperkovat, jak se jí zachce.
Ale fakt je, že v samadhi je mysl mimo provoz. Proto se asi potom musí některá tolik vyřádit - když je zase v provozu.

jo mysl je mimo provoz, aby potom mohla o všem svědčit.
Jako v tom spánku: sice nevím, co se dělo, když jsem spala, ale určitě to bylo blažené

[nop]

....Mysl, která věří v Boha si to může později vyšperkovat, jak se jí zachce.
Ale fakt je, že v samadhi je mysl mimo provoz. Proto se asi potom musí některá tolik vyřádit - když je zase v provozu.

jo mysl je mimo provoz, aby potom mohla o všem svědčit.
Jako v tom spánku: sice nevím, co se dělo, když jsem spala, ale určitě to bylo blažené

Jsou i jiné stavy.
Když se někdo probere po opici, pozná, že konec není blažený.
Jestliže to po sámadhi není jako s opicí, musí to být při nejmenším beze škody.

[irulan]

Čím je zkušenost méně zkreslená psychosomatikou, tím víc je stejná,

právě proto se můžeme setkat všichni ve stejném stavu Bytí, pravém Já.

není tato pekná definice také výsledek spekulativní mysli?

Může to být i zkušenost.

mám za to, že někdo tady musel vyhodnotit kdy byla více a kdy méně zkreslená, u tebe i u toho druhého. Jakže objektivně vyhodnotím, že se "psychosomatika" tak neprojevuje? A jak zjistím podobnost zkušeností?

Dyť tyhle vyhodnoceniny, definice a jistoty jsou jen dílem mysli, která sice tvrdí, že tam nebyla, ale naprosto přesně ví, jak to bylo.

Copak můžu být všemu otevřená, když mám naprosto jasno, hotovo a jisto? K jakékoliv teorii si lze najít důvody a důkazy, že to platí, ale je to leda tak k ustrnutí na vlastních vymyšleninách. Ono je vždycky příjemnější pro ego stavět, než bourat vlastní názory. Za vlastní nesmysly budem radši bezhlavě a s nezájmem o objektivitu bojovat, protože přiznat omyl a být za pitomce bolí. To je zase moje osobní zkušenost - ovšem mého ega

[nop]

K jakékoliv teorii si lze najít důvody a důkazy, že to platí,...
přiznat omyl a být za pitomce bolí.

Vidíme to na př. v dějinách KSČ, která není schopná reformy
a v psychoanalýze, která sebe uznává za autoritu a všichni jiní jsou podle ní hloupí nevzdělanci,
kterým se pomáhá, protože by to jinak sami nesvedli..

[Pavla]

Ego bych viděla jen ve ztotožnění s pitomcem a v prožívání bolesti z toho. Je to komická představa, že se po probuzení ze sna budu prohlašovat za pitomce a bolestně si přiznávat svůj omyl, že jsem ve spánku brala ten sen vážně.

pro tebe je to komická představa hmmm

Přiznat si, že jsem pitomcem ale často bývá známkou zlomení ega... prokázáním pokory, uvědomění si své omylnosti, často i hlouposti,povrchnosti, nedokonalého rozhledu...
Bolest při tomto uvědomění si sama sebe jako přemoudřelého hlupáka je prvním krokem k osvobození... K tomu, aby se člověk mohl zasmát svým přesvědčením, svým "pravdám"...svému počínání...

Jinými slovy, pokud se nedokážeš vidět i jako hlupáka a pitomce, vidíš ještě příliš povrchně...

[.Petra]

Ego bych viděla jen ve ztotožnění s pitomcem a v prožívání bolesti z toho. Je to komická představa, že se po probuzení ze sna budu prohlašovat za pitomce a bolestně si přiznávat svůj omyl, že jsem ve spánku brala ten sen vážně.

pro tebe je to komická představa hmmm

Přiznat si, že jsem pitomcem ale často bývá známkou zlomení ega... prokázáním pokory, uvědomění si své omylnosti, často i hlouposti,povrchnosti, nedokonalého rozhledu...
Bolest při tomto uvědomění si sama sebe jako přemoudřelého hlupáka je prvním krokem k osvobození... K tomu, aby se člověk mohl zasmát svým přesvědčením, svým "pravdám"...svému počínání...

Jinými slovy, pokud se nedokážeš vidět i jako hlupáka a pitomce, vidíš ještě příliš povrchně...

Co je to ego ?

Ego je to, co/kdo napsal tuto otázku. Jen ego může vést rozhovor. Bez ega není žádný rozhovor možný.

[Pavla]

Co je to ego ? Ego je ztotožnění s představou, že jsem něco jiného, než Ty, že Ty jsi něco jiného, než já. Je to jakékoliv ztotožnění s čímkoliv a prožívání té představy.

ale ty jsi něco jiného než já, proč si stále namlouváš že nejsi? Nemusíš tu různorodost nějak bolestivě prožívat jen přiznat, že Jana není např. židle...

Potencionálně jsou v nás absolutně všechny možnosti a variace existence. Potencionálně je v nás génius i idiot.

toho idiota je v nás mnohem víc než genia, v nás je i každodenní vrah

Ale pokud se nechci vidět povrchně, pak nejsem absolutně ničím, co si lze představit, myslet.

"neti - neti"

to je taky povrchní, svádějící vidět sama sebe jako něco úžasného, nekonečně krásného...tak krásného až nepředstavitelného...

[Pavla]

Ego je to, co/kdo napsal tuto otázku. Jen ego může vést rozhovor. Bez ega není žádný rozhovor možný.

Je strom, který roste, ego ?

ego (uvědomění sama sebe) je dar člověku...

strom - zástupce rostlinné říše - není obdařen schopností mluvit ani konat,

vědomí stromu je jiné úrovně než vědomí člověka

[Petra]

Ego je to, co/kdo napsal tuto otázku. Jen ego může vést rozhovor. Bez ega není žádný rozhovor možný.

Je strom, který roste, ego ?

Může strom vést rozhovor?

[Pavla]

Židle, na které zrovna sedíš je relativní realita, představa Jany a židle je absolutní iluze a to, co skutečně jsi, je absolutní realita, která není ničím jiným, než tím, co jsem já. Tedy pokud tady není ztotožnění s tělem a myslí.

tak si nepředstvuj... židle je židle, Jana je Jana... nejsou stejné...

[nop]

...
Je strom, který roste, ego ?

ego (uvědomění sama sebe) je dar člověku...

strom - zástupce rostlinné říše - není obdařen schopností mluvit ani konat,
vědomí stromu je jiné úrovně než vědomí člověka

to je lepší, nemá ty protivné postoje nás potomků opice

[Pavla]

Potencionálně jsou v nás absolutně všechny možnosti a variace existence. Potencionálně je v nás génius i idiot.

toho idiota je v nás mnohem víc než genia, v nás je i každodenní vrah

A na tohle jsi přišla jak ?

to taky není nijak složité...

Jestliže se živíš obvyklým způsobem, tedy požíváním stravy, jsi vrah bytostí, jejichž vědomí je na nižší úrovni než tvé ... Každá rostlina, kterou sníš,maso, které poobědváš,bylo živou bytostí, která musela zemřít, aby se stala tvojí potravou... (a že je jedno, že jsi toho králíka nezamordovala vlastní rukou, ale koupila u řezníka, je jedno)...

[Pavla]

to je taky povrchní, svádějící vidět sama sebe jako něco úžasného, nekonečně krásného...tak krásného až nepředstavitelného...

Povrchní je poznávat v té existenci krásu ?

krása a ošklivost jsou pojmy pro vyhodnocení nějakého vjemu... existence je existence a dost... není potřeba přidávat emocionální hodnocení

[Petra]

Je strom, který roste, ego ?

ego (uvědomění sama sebe) je dar člověku...

strom - zástupce rostlinné říše - není obdařen schopností mluvit ani konat,

Je tady projev růstu stromu stejně jako psaní, mluvení, konání...

...a namlouvání si.

[Pavla]

Je tady projev růstu stromu stejně jako psaní, mluvení, konání. Bez připoutanosti k představám, že jsi tohle tělo a mysli, je strom stejným konatelem, jako Ty.

to není pravda... každý skutek je energetické podstaty... konání stromu není závislé na přijatých myšlenkových impulzech, na rozdíl od konání tvého (i když říkáš, že nejsi k myšlenkám a tělu připoutaná)

stromu je jedno,když mu budeš spílat, jeho reakce budou stále stejné (žádné)... spílat tobě má zcela předvídatelné důsledky... vyústí v nějaké konání nebo reakci např...

[Petra]

Je strom, který roste, ego ?

Může strom vést rozhovor?

Může vést rozhovor Nisargadatta Maharadž ?

Zeptej se ho.

[Pavla]

vědomí stromu je jiné úrovně než vědomí člověka

A jak to víš ?

kolik času jsi strávila pozorováním světa okolo sebe, než jsi přijala své "pravdy"?...
k všimnutí si rozmanitosti projevů světa, ve kterém žijeme je potřeba naučit se dívat se bez posuzování... možná by jsi došla k podobným poznáním...

Byla jsi alespoň na chvíli stromem ?

vlastně dost často...splynutí s duší stromu je fajn meditace...

Osobní vědomí člověka je jen nepatrnou částečkou vědomí stromu.

Vědomí stromu není omezeno představou: "já jsem strom, já nejsem osoba", proto je nekonečným Vědomím jako celá existence.

[/quote]

to nesmyslné vyjádření ponechám bez komentáře...

[Pavla]

tak si nepředstvuj... židle je židle, Jana je Jana... nejsou stejné...

Nezkoumej teď představu Jany, ale zkoumej sebe. Kde končíš a kde začínáš ?

Je židle psychosomatickou projekcí ve vědomí, které je v Tobě a nebo je to nějak jinak ?

zmizí židle, když ji vymažu ze svého vědomí (třeba, když usnu tak hluboce, že se mi ani sny nezdají)? nezmizí...

[Petra]

Povrchní je poznávat v té existenci krásu ?

krása a ošklivost jsou pojmy pro vyhodnocení nějakého vjemu... existence je existence a dost... není potřeba přidávat emocionální hodnocení

Hm, při připoutanosti k tělu a k mysli, k představě, že jsem tou osůbkou ztracenou ve Vesmíru, které se dějí různé věci, která to všechno osobně prožívá, se objevují obě polarity - krása i ošklivost.

Bez připoutanosti je ta existence sama o sobě krásná, obsahuje nesmírnou krásu, která je v zajetí iluze oddělenosti nepoznatelná.

Tohle je možné vysvětlit jednoduše. Bez připoutanosti k iluzi oddělenosti tady není žádný strach a starost, není tady touha a chtění, je tady jen uvolněné láskyplné Bytí. Proto ta krása.

To jsou pohádky osůbky, která si představuje, že už není oddělená.

[Pavla]

Hm, při připoutanosti k tělu a k mysli, k představě, že jsem tou osůbkou ztracenou ve Vesmíru, které se dějí různé věci, která to všechno osobně prožívá, se objevují obě polarity - krása i ošklivost.

Bez připoutanosti je ta existence sama o sobě krásná, obsahuje nesmírnou krásu, která je v zajetí iluze oddělenosti nepoznatelná.

Tohle je možné vysvětlit jednoduše. Bez připoutanosti k iluzi oddělenosti tady není žádný strach a starost, není tady touha a chtění, je tady jen uvolněné láskyplné Bytí. Proto ta krása.

ne, existence není krásná a není ani ošklivá... existence je.... Liška sežere zajíce, zajíc trávu, člověk lišku i zajíce... krásu můžeš vyjádřit jediněkdyž zaujmeš nějaký postoj a existenci rozdělíš na to, co je krásné a na to, co krásné není...

právě jsi vyčlenila strach a starost jako nekrásu... proč?