Marie Magdalena a její duchovní pokrok

[.Petra]

Ahoj,
Neměla jsem zadnou realizaci a nikdy me nic takovýho nenapadlo. Popisovala jsem jen stav jakéhosi pocitu proudění energie a to je vse.

A samadhi znáš?

Prvních pár samadhi jsem zažila, aniž jsem měla ponětí, co to je a že pro to existuje název. Vzhledem k mému tehdejšímu normálnímu stavu to bylo nádherné, blažené...Ale nezačala jsem toužit, aby to tak bylo pořád.

[irulan]

Ahoj,
Neměla jsem zadnou realizaci a nikdy me nic takovýho nenapadlo. Popisovala jsem jen stav jakéhosi pocitu proudění energie a to je vse.

A samadhi znáš?

Prvních pár samadhi jsem zažila, aniž jsem měla ponětí, co to je a že pro to existuje název. Vzhledem k mému tehdejšímu normálnímu stavu to bylo nádherné, blažené...Ale nezačala jsem toužit, aby to tak bylo pořád.

Ano, nemam ponětí, co to je a je mi to tak nejak fuk

[.Petra]

Ahoj,
Neměla jsem zadnou realizaci a nikdy me nic takovýho nenapadlo. Popisovala jsem jen stav jakéhosi pocitu proudění energie a to je vse.

A samadhi znáš?

Prvních pár samadhi jsem zažila, aniž jsem měla ponětí, co to je a že pro to existuje název. Vzhledem k mému tehdejšímu normálnímu stavu to bylo nádherné, blažené...Ale nezačala jsem toužit, aby to tak bylo pořád.

Ano, nemam ponětí, co to je a je mi to tak nejak fuk

Proč se tedy bavíš o duchovních tématech? A navíc s lidmi, kterým to fuk není, zatímco tobě to fuk je?

[nop]

A samadhi znáš?
Prvních pár samadhi jsem zažila,....

Ano, nemam ponětí, co to je a je mi to tak nejak fuk

Proč se tedy bavíš o duchovních tématech? A navíc s lidmi, kterým to fuk není, zatímco tobě to fuk je?

1/ Už Buddha mluvil o osobní zkušenosti, že je nenahraditelná. Tomu, kdo nepoznal chuť manga se může ta chuť přirovnávat a popisovat, vznikne představa, ale ta nenahradí skutečnou poznanou chuť.

2/ Logický řetěz vyjmutý z textu: Je něco, o čem nemám ponětí. Ale je mi to jedno. Tedy obcházím něco, co neznám.
Udělal jsem správně?

3/ je zahrada a v ní ježek. Už všechno prošmejdil a za plot se nedostal. Ví tedy ve svém rajónu co vše tam je.
Jen pár výjimek musí obcházet. Něco tam trčí nahoru a vylézt se na to nedá. Obchází to tedy a nevadí mu to moc. Vždyť je to pouze pár kulatých obcházek.
Jen neví, odkud přicházejí ta jablka, která občas žuchnou na záda. Nu což, i tak je nejí.

[irulan]

To Petra:
Proto se nebavím o samadhi.
Driv jsem chtěla vědet, co to je, ted uz nejak nemusím přímo pojmenovávat zkusenosti, ktere znam nebo neznám. Kazda zkusenost u různých lidi se zda jaksi individuální a ne plně sdelitelna, nenajdu dva naprosto shodne jedince a stejne zkusenosti. Kazdej jakoby to zkresloval svou osobností. Porovnávání vede k různým hadkam a pomerovani individualit. To je v poho, beru si z toho taky poučení, i kdyz se pravda nechávám unést potřebou ozvat se, kdyz nesouhlasím (zvlášť kdyz se neco pausalizuje).
Četla jsem o různých popisech samadhi a musím říct, ze se lišily. Nepamatuju zádný, ktery by se dal srovnat s mými zkušenostmi, tak to proste neřeším, samadhi nesamadhi, je treba si dělat nejaky čárky do zapisniku zážitku a nejaky reference, jak jsem "duchovni" clovek? Zatim se o "duchovnich" tématech bavím, ale treba me to přestane bavit úplne, kdo ví.....

[rafael]

To Petra:
Proto se nebavím o samadhi.
Driv jsem chtěla vědet, co to je, ted uz nejak nemusím přímo pojmenovávat zkusenosti, ktere znam nebo neznám. Kazda zkusenost u různých lidi se zda jaksi individuální a ne plně sdelitelna, nenajdu dva naprosto shodne jedince a stejne zkusenosti. Kazdej jakoby to zkresloval svou osobností. Porovnávání vede k různým hadkam a pomerovani individualit. To je v poho, beru si z toho taky poučení, i kdyz se pravda nechávám unést potřebou ozvat se, kdyz nesouhlasím (zvlášť kdyz se neco pausalizuje).
Četla jsem o různých popisech samadhi a musím říct, ze se lišily. Nepamatuju zádný, ktery by se dal srovnat s mými zkušenostmi, tak to proste neřeším, samadhi nesamadhi, je treba si dělat nejaky čárky do zapisniku zážitku a nejaky reference, jak jsem "duchovni" clovek? Zatim se o "duchovnich" tématech bavím, ale treba me to přestane bavit úplne, kdo ví.....

v mnohém máš pravdu.. u mě třeba neřeším slovo samadhi, není to jak pojmenovat, neumím to nazvat ani nic k tomu přiřadit.. nevím proč.. pokud chci něco popsat napíšu to svými slovy..

taky je pravda že člověk je v mnoha zkušenostech individuální, ale nebudu souhlasit s tím,že každá zkušenost je jiná pro lidi.. naopak všechny stavy dle mého probíhají u každého člověka stejně, akorát mysl to nazve jinak, popíše jinak a řekne všem jinak a jiná mysl to pochopí zase jinak a mysl dělá v těch stavech zdánlivé rozdíly a přitom tam žádné nejsou.. často se stává že lidé jdou duchovní cestou a všechny postupy na cestě odpovídají stejnému popisu gurua..kterým si už on dávno prošel, a guru vždy mluví o vlastních zkušenostech.. ale je to jen můj osobní názor

[.Petra]

To Petra:
Proto se nebavím o samadhi.
Driv jsem chtěla vědet, co to je, ted uz nejak nemusím přímo pojmenovávat zkusenosti, ktere znam nebo neznám. Kazda zkusenost u různých lidi se zda jaksi individuální a ne plně sdelitelna, nenajdu dva naprosto shodne jedince a stejne zkusenosti. Kazdej jakoby to zkresloval svou osobností.

Proto to taky realizovaný nikdy neřekne, co se má očekávat, jaké to má být. Akorát řekne za jakých okolností to obvykle nastane. Když to tady je, tak to pozná každý. Proto je zcela nesmyslné a zavádějící tvrdit, že to musí být takové a takové, např. vědomé, blažené a podobné nesmysly.

Četla jsem o různých popisech samadhi a musím říct, ze se lišily.

O popisy také vůbec nejde.

[rafael]

.. naopak všechny stavy dle mého probíhají u každého člověka stejně,...

Čím je zkušenost méně zkreslená psychosomatikou, tím víc je stejná,

právě proto se můžeme setkat všichni ve stejném stavu Bytí, pravém Já.

ano, napsala jsi to přesně.. díky za upřesnění

[irulan]

..
Proto to taky realizovaný nikdy neřekne, co se má očekávat, jaké to má být. Akorát řekne za jakých okolností to obvykle nastane. Když to tady je, tak to pozná každý. Proto je zcela nesmyslné a zavádějící tvrdit, že to musí být takové a takové, např. vědomé, blažené a podobné nesmysly.

Četla jsem o různých popisech samadhi a musím říct, ze se lišily.

O popisy také vůbec nejde.

No jo, ono může "to tady je" být cokoliv, neobvyklý nový pohled. Když se pak nikde nedozvíš o nějakém samadhi a co by to jako mělo být, tak těžko víš, co tato nová situace může znamenat. Párkrát jsem se "dívala jinak" a to různými pohledy, ale nikde nebylo napsáno v éteru, tohle je samadhi. Ani "tohle je ono". Prostě jen něco jiného, zvláštního, co ale nevím a zdá se, že zjišťovat to nemá žádný význam kromě dalšího rozvíjení myšlenkových pochodů. Přijde mi, že to přivlastňuju, vztahuju k sobě, degraduju.
p.s. Jak jsi to "poznala"?

[irulan]

Čím je zkušenost méně zkreslená psychosomatikou, tím víc je stejná,

právě proto se můžeme setkat všichni ve stejném stavu Bytí, pravém Já.

není tato pekná definice také výsledek spekulativní mysli?

[.Petra]

..
Proto to taky realizovaný nikdy neřekne, co se má očekávat, jaké to má být. Akorát řekne za jakých okolností to obvykle nastane. Když to tady je, tak to pozná každý. Proto je zcela nesmyslné a zavádějící tvrdit, že to musí být takové a takové, např. vědomé, blažené a podobné nesmysly.

Četla jsem o různých popisech samadhi a musím říct, ze se lišily.

O popisy také vůbec nejde.

No jo, ono může "to tady je" být cokoliv, neobvyklý nový pohled. Když se pak nikde nedozvíš o nějakém samadhi a co by to jako mělo být, tak těžko víš, co tato nová situace může znamenat.

Něco jako nová situace nebo nový pohled to není.

p.s. Jak jsi to "poznala"?

Vůbec mi nebylo důležité vědět nebo poznat, co to je. Ani mne nezajímalo, jestli to někdo jiný také prožívá. V podstatě jsem si o tom nic nemyslela. Akorát jsem zpozorovala, že se to objevuje za jistých stejných okolností. Stalo se to během půl roku asi pětkrát. Netušila jsem, že je to začátek něčeho jiného, nového.
Později jsem četla od E. Tomáše, že spontánní samadhi zažívá hodně lidí např. když se v horách před nimi (nečekaně) odkryje vyhlídka do dálky. Prý se v tu chvíli zastaví mysl.

[irulan]

....
Něco jako nová situace nebo nový pohled to není.

p.s. Jak jsi to "poznala"?

Vůbec mi nebylo důležité vědět nebo poznat, co to je. Ani mne nezajímalo, jestli to někdo jiný také prožívá. V podstatě jsem si o tom nic nemyslela. Akorát jsem zpozorovala, že se to objevuje za jistých stejných okolností. Stalo se to během půl roku asi pětkrát. Netušila jsem, že je to začátek něčeho jiného, nového.
Později jsem četla od E. Tomáše, že spontánní samadhi zažívá hodně lidí např. když se v horách před nimi (nečekaně) odkryje vyhlídka do dálky. Prý se v tu chvíli zastaví mysl.

vida, pak konkrétně tvé osobě můžu konečně odpovědět: Neznám samadhi.

[.Petra]

Četla jsem o různých popisech samadhi a musím říct, ze se lišily.

O popisy také vůbec nejde.

No jo, ono může "to tady je" být cokoliv, neobvyklý nový pohled. Když se pak nikde nedozvíš o nějakém samadhi a co by to jako mělo být, tak těžko víš, co tato nová situace může znamenat.

Nisargadatta:
Zažívání času zmizí společně se se světem, stejně jako když přestane sen.
Když zmizí pocit "Já jsem", zmizí svět.
Musíte se stát vlastním důkazem neduálního Absolutna. Tam nikoho jiného nepotkáte.

[Petra]

vida, pak konkrétně tvé osobě můžu konečně odpovědět: Neznám samadhi.

Mysl, která věří v Boha si to může později vyšperkovat, jak se jí zachce.
Ale fakt je, že v samadhi je mysl mimo provoz. Proto se asi potom musí některá tolik vyřádit - když je zase v provozu.

[Návštěvník]

Možná takto: Každá liška chválí svůj ocas...

[irulan]

vida, pak konkrétně tvé osobě můžu konečně odpovědět: Neznám samadhi.

Mysl, která věří v Boha si to může později vyšperkovat, jak se jí zachce.
Ale fakt je, že v samadhi je mysl mimo provoz. Proto se asi potom musí některá tolik vyřádit - když je zase v provozu.

jo mysl je mimo provoz, aby potom mohla o všem svědčit.
Jako v tom spánku: sice nevím, co se dělo, když jsem spala, ale určitě to bylo blažené

[nop]

....Mysl, která věří v Boha si to může později vyšperkovat, jak se jí zachce.
Ale fakt je, že v samadhi je mysl mimo provoz. Proto se asi potom musí některá tolik vyřádit - když je zase v provozu.

jo mysl je mimo provoz, aby potom mohla o všem svědčit.
Jako v tom spánku: sice nevím, co se dělo, když jsem spala, ale určitě to bylo blažené

Jsou i jiné stavy.
Když se někdo probere po opici, pozná, že konec není blažený.
Jestliže to po sámadhi není jako s opicí, musí to být při nejmenším beze škody.

[irulan]

Čím je zkušenost méně zkreslená psychosomatikou, tím víc je stejná,

právě proto se můžeme setkat všichni ve stejném stavu Bytí, pravém Já.

není tato pekná definice také výsledek spekulativní mysli?

Může to být i zkušenost.

mám za to, že někdo tady musel vyhodnotit kdy byla více a kdy méně zkreslená, u tebe i u toho druhého. Jakže objektivně vyhodnotím, že se "psychosomatika" tak neprojevuje? A jak zjistím podobnost zkušeností?

Dyť tyhle vyhodnoceniny, definice a jistoty jsou jen dílem mysli, která sice tvrdí, že tam nebyla, ale naprosto přesně ví, jak to bylo.

Copak můžu být všemu otevřená, když mám naprosto jasno, hotovo a jisto? K jakékoliv teorii si lze najít důvody a důkazy, že to platí, ale je to leda tak k ustrnutí na vlastních vymyšleninách. Ono je vždycky příjemnější pro ego stavět, než bourat vlastní názory. Za vlastní nesmysly budem radši bezhlavě a s nezájmem o objektivitu bojovat, protože přiznat omyl a být za pitomce bolí. To je zase moje osobní zkušenost - ovšem mého ega

[nop]

K jakékoliv teorii si lze najít důvody a důkazy, že to platí,...
přiznat omyl a být za pitomce bolí.

Vidíme to na př. v dějinách KSČ, která není schopná reformy
a v psychoanalýze, která sebe uznává za autoritu a všichni jiní jsou podle ní hloupí nevzdělanci,
kterým se pomáhá, protože by to jinak sami nesvedli..

[Pavla]

Ego bych viděla jen ve ztotožnění s pitomcem a v prožívání bolesti z toho. Je to komická představa, že se po probuzení ze sna budu prohlašovat za pitomce a bolestně si přiznávat svůj omyl, že jsem ve spánku brala ten sen vážně.

pro tebe je to komická představa hmmm

Přiznat si, že jsem pitomcem ale často bývá známkou zlomení ega... prokázáním pokory, uvědomění si své omylnosti, často i hlouposti,povrchnosti, nedokonalého rozhledu...
Bolest při tomto uvědomění si sama sebe jako přemoudřelého hlupáka je prvním krokem k osvobození... K tomu, aby se člověk mohl zasmát svým přesvědčením, svým "pravdám"...svému počínání...

Jinými slovy, pokud se nedokážeš vidět i jako hlupáka a pitomce, vidíš ještě příliš povrchně...