daršan Matky Meera letos v Praze

[Návštěvník]

Co se stane s egem, když zjistí, že jeho duchovní cesta je nikde nekončící jízdou kolem řitního otvoru ?

Je v prdeli.

To je ta chvíle chvil, pro kterou vše zrálo, pro kterou jsi žil.




Některé ego, když zjistí, že existence bez něj by byla stále stejná, se pokusí zešílet a bojovat proti zešílení a tím si vytyčí ještě na nějaký čas jakýsi cíl.

Ale je možné si uvědomit, že i tak jako tak je v prdeli. Ty však v prdeli nejsi.

Prdel je časoprostorově omezená a Ty tu prdel přesahuješ.

[irulan]

... Ty však v prdeli nejsi.

Prdel je časoprostorově omezená a Ty tu prdel přesahuješ.

Řekl ten, kdo

se pokusí zešílet a bojovat proti zešílení a tím si vytyčí ještě na nějaký čas jakýsi cíl.

(Např. přesah prdele)

[irulan]

A kdyz zadnej univerzální cíl neni?
(Tak jsme tam, v prdeli..), no a abychom nebyli, musíme si nejake vymyslet

[irulan]

Proto je nejlepší všechno zapomenout,

naprostá nevědomost...

Kdyby zapominani byla ta dobra vlastnost pro to, pak bych snad mela velkou dispozici. Uz od mala, kdyz jsem se do něčeho bud hluboce zabrala a zapomněla na svet nebo naopak byla mimon bez premysleni cucici do blba. Spolecnost te naučí, ze je to nejak blbě a ze to nemá byt a tak se snažíš nezapomínat, pac mas "zodpovědnost". Pak v tu svou zodpovědnost opravdu veris. Možna ve stáří, až mi dojde, ze je moje zodpovědnost všem úplne ukradená, si to dovolím a budu free. Zatim mi to nedovolí ten "pocit zodpovědnosti"...joo bludnej kruh

[Tara]

"pocit zodpovědnosti"

No to je myslím z toho malýho prince,

někde to tady na poradně je,

jak ta liška chce aby ji malej princ miloval a byl za ni zodpovědnej a měli nějakej ten vztah


Tydle věci se ceněj...

Ale kdepáááák. Čteš a hlavně uchopuješ nepozorně a tak pak vytváříš bludy ve svý mysli, které šíříš dál!

Malý princ je poutník, cestoval mezi a v časo prostoru - jen reflektuje to, co vidí a co je... liška se svěřuje se svům příběhem se vztahem k "ostatním" "a k růži"... a říká, že k čemu navážeš vztah, za to jsi zodpovědný (ne jako když se ona x zamiluje do jeho y a ypsilon tvrdí, že za to nemůže, že s tím nemá nic společného), jsou "navždy" = na Okamžik SVÁZÁNI poutem vzájemnosti a jeden bez druhého chřadne...

[Tara]

"Jste krásné, ale jste prázdné," pokračoval. "Není možné pro vás umřít. Pravda, o mé růži by si obyčejný chodec myslel, že se vám podobá. Ale ona jediná je důležitější než vy všechny, protože právě ji jsem zaléval. Protože ji jsem dával pod poklop. Protože ji jsem chránil zástěnou. Protože jí jsem pozabíjel housenky (kromě dvou nebo tří, z kterých budou motýli). Protože právě ji jsem poslouchal, jak naříkala nebo se chlubila, nebo dokonce někdy mlčela. Protože je to má růže."
A vrátil se k lišce.
"Sbohem...," řekl.
"Sbohem," řekla liška. "Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné."
"Co je důležité, je očím neviditelné," opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
"A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá."
"A pro ten čas, který jsem své růži věnoval…," řekl malý princ, aby si to zapamatoval.
"Lidé zapomněli na tuto pravdu," řekla liška. "Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži…"
"Jsem zodpovědný za svou růži…," opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.

[Tara]

"Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži…"
"Jsem zodpovědný za svou růži…," opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.

No to je vono, co jsem měl na mysli,

a to jako bych měl obdivovat jako správný postup ?

Podle mě to je zas jen jeden další bludný kruh,

v kterým tě společnost podporuje,

všeobecně uznávaný názor

Jsem zodpovědná/ý za to, co jsem k sobě připoutal...

Zkus to prožít... a ne šmahem odmítnout jako ten pan ypsilon, ktrý kašle na nějaké city paní ix, která ho miluje...

[Tara]

vždyť je to očiviídné!!!!!!! Sakra!!!

Co je bez vody váza a květina bez vázy s vodou...

[Tara]

nooooo.... a přitom se míjíme....

[Tara]

vždyť je to očiviídné!!!!!!! Sakra!!!

Co je bez vody váza a květina bez vázy s vodou...

Tohle je prostě shit,

rvát kytky a strkat je do vázy a tvrdit, jak je to krásný a jak jsem se o ni pěkně postaral...

Osobně uchopeno ano.

Uchopeno "okem" Celku, Jednoty bytí ne.... tedy obrazně, tak, jak je předkládáná Bible...
alegoricky... neosobně... to má jiný smysl... a obraz...
vjem...

[irulan]

..uchopeno ..

To je asi to správný slovo - chci uchopit, mít, tim pádem to k sobe pripoutavam, vytvářím si karmu, zodpovědnost.
Dušek vypraví o tom, jak se díte setkává se svým prvním ( a dedicnym) zatížením - pocitem, ze si musí lásku (rodičů) zasloužit, protože je karano za spatne a chvaleno za dobre chování. Najednou si uvědomuje lasku (a nelasku), potrebuje ji a chce ji uchopit. Je to jeho prvni zodpovědnost - zasloužit si ji.

[Návštěvník]

V podstatě by tam ten konec neměl být,

Konec tady není, když se objeví poznání, že nemáš ani žádný začátek.

A tím poznáním má být tvá myšlenka, že nejsem v prdeli, nebot přesahuji prdel ?

Kokota starýho,
jsou to jen myšlenky

Ano, představu časoprostorové omezenosti vytváří mysl. Bez připoutanosti k mysli nejsi nijak časoprostorově omezený.

[ros]

INFORMACE "TY JSI PRAVÉ JÁ"

by podle mne měla sloužit k tomu, abys mohla všechno pustit,

ANO!
Ale k čemu slouží myslíš, že určuje ten, kdo to říká nebo příjemce?

A když všechno pustíš, no tak to pro ego jaksi znamená být v prdeli...

ANO!
a to je ten pravý okamžik, začít se dívat z jiného úhlu pohledu než z ega ... což ovšem není rada pro ego ... to už je, víme kde.
Lze nechat ego se v té prdeli rochnit, poodstoupit a podívat se na to z odstupu?
Nebo je žůžo rochnit se tam s ním?

[Návštěvník]

INFORMACE "TY JSI PRAVÉ JÁ"

by podle mne měla sloužit k tomu, abys mohla všechno pustit,

nikoliv se za něčím hnát,

protože nemůžeš nebýt Já...

Nemůžeš nebýt Já,

tak můžeš pustit i tuhle informaci.

Mužská metoda, jak se osvobodit od připoutanosti k mysli, je meditace, ženská metoda je láska.

Nejúčinnější je spojení obou metod dohromady.

Tedy meditovat s láskou,

dalo by se tomu říkat vědomá relaxace.

Vědomé to je, když je tahle relaxace blahem.

[Návštěvník]

relaxace znamená pustit, uvolnit

A není tahle vědomá osvobozenost od všech připoutaností blahem?

[Návštěvník]

...stejně tak dzogčhen není jen o nějakým blahu


Ralaxace stejně jako dzogčhen není jen o nějakým blahu,

fakt ?

Dzogčhen

[Alaja.]

...stejně tak dzogčhen není jen o nějakým blahu


Ralaxace stejně jako dzogčhen není jen o nějakým blahu,

fakt ?

Dzogčhen

Možná se nedohodnete jen proto, že každý z vás pracoval s něčím jiným...a tím pádem dospěl k jinému stupni Blaženosti ...rozlišení intensity je dost velké, minimální až maximální.......

Takže, v naší malé zkušenosti s meditací v pěti částech učení jsme v první části pracovali se strachem. Nenašli jste předmět strachu ani jeho subjekt, našli jste otevřenost a vnitřní světlo. Naučili jste se tu otevřenost a vnitřní světlo rozpoznávat.

[Návštěvník]

Vypadá to na to, že tady momentálně není, kdo by to mohl vstřebat.

Jestli se to vsákne do země, tak se to vsákne do země.

[Návštěvník]

Takže, v naší malé zkušenosti s meditací v pěti částech učení jsme v první části pracovali se strachem. Nenašli jste předmět strachu ani jeho subjekt, našli jste otevřenost a vnitřní světlo. Naučili jste se tu otevřenost a vnitřní světlo rozpoznávat.

Poslední část: Spojení je velká blaženost

A nebo to není poslední část?

[Alaja.]

Možná...
když se do toho jde od toho dna plného bolesti a smutku, tak pak je úleva od toho strádání brána jako velká Blaženost...
....ale když se začíná v klidu, v pohodě, spokojeně, bez bolesti a smutku, tak pak ta Blaženost není nijak velká, není proč být velká, nemá totiž co hojit....a pak se lze v klidu věnovat prozkoumávání světla prázdnoty...