co je láska??

[rafael]

co je láska?? proč milujeme.. proč se odevzdáváme druhému člověku.. co je láska mezi dvěma lidmi ?? proč sou vlastně dva lidi spolu??

[malpan]

co je láska?? proč milujeme.. proč se odevzdáváme druhému člověku.. co je láska mezi dvěma lidmi ?? proč sou vlastně dva lidi spolu??

naše přirozenost

[Návštěvník]

Osho: Tři stádia lásky

Jak se mohu naučit milovat sám sebe?

Láska má tři stádia.

Za prvé se musíte naučit milovat sami sebe, protože jen pokud milujete sami sebe, můžete milovat někoho jiného. Musíte milovat sami sebe tak moc, že láska začne přetékat. Možná právě tam teď jsi; potřebuješ druhého. To je druhé stádium lásky.

Milovat sebe je snadné. Milovat druhého je obtížná práce. Protože druhý tu není od toho, aby k tobě pasoval, aby naplňoval tvá očekávání; druhý může začít s mocenskými hrami, hrami ega, všemi možnými triky. A ty budeš potřebovat tak mnoho lásky, abys druhým nezačal být ovládán, abys jím nebyl zničen; jinak druhý vždy lásku zničí.

Jean-Paul Satre se tak úplně nemýlí, když říká, že druhý je peklem. Sám můžeš být tichý, míruplný. S druhým začne být všechno obtížné, všechno se stává konfliktem. Samotná přítomnost druhého na tebe klade požadavky. Musíš být velmi soucitný, velmi laskavý, aby ses nenechal chytit do vnitřní nenávisti; jinak se pro tebe druhý stane peklem.

Musíš být tak milující, že tvá láska promění druhého, do bodu, kdy už můžeš říci, že druhý už není peklem. Musíš být velmi srozumitelný, velmi chápající. Je to jeden z největších experimentů života. Neexistuje větší experiment. Musíš milovat takovým způsobem, který začne pomalu, pomaličku měnit druhou osobu, a druhý začne ztrácet snahu po dominanci, snahu po manipulaci. To vše závisí na tvé lásce.

V každém případě by sis měl zapamatovat, že jsi učinil krok. Je to tvůj experiment, a musíš být druhému vděčný, že se podílí na tvém experimentu. Chceš-li, aby byl tvůj experiment úspěšný, pak musíš pokračovat v lásce navzdory druhému, a ne se zabývat maličkostmi.

Jedině když jsi schopen milovat druhou osobu do takového bodu, že se v něm díky tomu začne odehrávat transformace, pak začíná třetí stádium lásky. Pak už to není otázka dvou osob, kteří se navzájem milují; pak je to láska, která obě osoby zaplavuje a oba se stanou, v jistém hlubším smyslu, jediným celkem.

V Indii máme sochu Aradhanishwary, napůl muže, napůl ženy. To je třetí stádium lásky: když muž a žena už nejsou více dvěma osobami, stali se dvěma polovinami jediného celku. Třetí stadium lásky je, automaticky, meditací. Kdo může dosáhnout tohoto stádia, nepotřebuje nic jiného k meditaci; toto bude jeho cesta. To je celý přístup tantry, dosáhnout třetího stádia lásky; pak žádné náboženství, žádné jiné metody nejsou potřeba. Láska sama se stane tvým bohem, nejzazší zkušeností.

Ale druhé stádium je skutečně obtížné; jinak by po tisíce let lidé neutíkali do klášterů. Z čeho měli strach? Proč se snažili ukrýt v klášterech?

Druhý krok je skutečně obtížný, a pro jeho obtížnost se všechna náboženství rozhodla utéct ze života. Ale utéct ze života není odpověď, je to jednoduše zbabělost.

Život musí být proměněn skrze porozumění. A když miluješ, láska má svou vlastní alchymii. Pokud láska nemůže proměnit druhou osobu, znamená to jen, že nevíš, co to láska je; musel sis něco jiného splést s láskou, protože láska je absolutně schopná proměňovat lidi. Vlastně, je to jediná cesta proměny.

Není žádné místo, kde by se láska učila. Není žádné místo, kde by láska byla živena. To je jedna z funkcí školy tajemství: učinit tvou lásku čistou, čistou od ega, moci a dominance – jen pouhým darem radosti, blaha z přítomnosti druhé osoby, sdílením všeho, co máš, nezadržujíc nic zpět.

Láska je největší magie.

Nebojte se druhého; nechte jej vstoupit do svého života. Neučím eskapismu. Učím vás jít do světa, transformovat svět, protože jen v této transformaci budete transformováni. Útěkem do hor a klášterů propásnete transformaci sebe sama. Zcvrknete se, nebudete expandovat. A pokud nemůžete milovat jedinou osobu, jak chcete milovat celý vesmír? A to je to, co je modlitba – milovat celý vesmír. Lidé cítí, že je snažší milovat celý vesmír, protože to vypadá jako bez problémů – vesmír, stromy, hvězdy, měsíc, slunce… ti nevytvářejí žádný problém.

Druhý vytváří problém, protože tvá láska není dostatečná. Pokud je tvá láska přetékající, druhý jí bude jejím proudem osprchován, očištěn. A místo, aby ti vytvářel problémy, stane se druhý obrovskou pomocí, komplementární částí v organické jednotě tvého bytí, a může tě dovést až do třetího stádia.

To vše závisí na tom, jak moc budete schopní milovat.

A nemyslím tím, že by někdo měl být lakomec, pokud jde o lásku. Ta nic nestojí. A není to kvantita; že pokud jste v lásce dali jedno kilo, máte o kilo méně. Není to kvantita.

Čím více milujete, tím více lásky máte.

Čím více dáváte, tím více vás vesmír zaplavuje láskou ze všech stran. Existují skryté prameny, stejně jako ve studni.

Láska má tajné cesty, jak vás naplnit, neviditelné.

Jedinou cestou, jak to poznat, je dávat ji a dívat se – jste stále plní.


Osho
http://ografologii.blogspot.cz/2010/04/ ... lasky.html

[Návštěvník]

Milovat sebe je snadné. Milovat druhého je obtížná práce.

Milovat sebe a druhé je totéž. Láska nezná objekt, JE.

Ale neznamená to, že láska dokáže rozpustil všechnu nenávist v druhých lidech, jak říká Osho. Ježíš byl ukřižován.

[Návštěvník]

co je láska?? quote]

naprostá a ničím nepodmíněná OTEVŘENOST

proč milujeme..

jak už to tu někdo napsal, protože taková je naše přirozenost než dojde k vymezení ... pokud jsme v kontaktu se svou přirozeností, pak jsme plně otevření a milujeme

proč se odevzdáváme druhému člověku..

tak láska stírá hranice mezi jedním a druhým člověkem a vypadá to, že se jeden dává druhému

[Návštěvník]

co je láska mezi dvěma lidmi ??

most vedoucí ke sjednocení dvou v jedno

proč sou vlastně dva lidi spolu??

důvody jsou různé ... za nimi je touha po celistvosti sjednocení

[rafael]

Osho: Tři stádia lásky

Jak se mohu naučit milovat sám sebe?

Láska má tři stádia.

Za prvé se musíte naučit milovat sami sebe, protože jen pokud milujete sami sebe, můžete milovat někoho jiného. Musíte milovat sami sebe tak moc, že láska začne přetékat. Možná právě tam teď jsi; potřebuješ druhého. To je druhé stádium lásky.

Milovat sebe je snadné. Milovat druhého je obtížná práce. Protože druhý tu není od toho, aby k tobě pasoval, aby naplňoval tvá očekávání; druhý může začít s mocenskými hrami, hrami ega, všemi možnými triky. A ty budeš potřebovat tak mnoho lásky, abys druhým nezačal být ovládán, abys jím nebyl zničen; jinak druhý vždy lásku zničí.

Jean-Paul Satre se tak úplně nemýlí, když říká, že druhý je peklem. Sám můžeš být tichý, míruplný. S druhým začne být všechno obtížné, všechno se stává konfliktem. Samotná přítomnost druhého na tebe klade požadavky. Musíš být velmi soucitný, velmi laskavý, aby ses nenechal chytit do vnitřní nenávisti; jinak se pro tebe druhý stane peklem.

Musíš být tak milující, že tvá láska promění druhého, do bodu, kdy už můžeš říci, že druhý už není peklem. Musíš být velmi srozumitelný, velmi chápající. Je to jeden z největších experimentů života. Neexistuje větší experiment. Musíš milovat takovým způsobem, který začne pomalu, pomaličku měnit druhou osobu, a druhý začne ztrácet snahu po dominanci, snahu po manipulaci. To vše závisí na tvé lásce.

V každém případě by sis měl zapamatovat, že jsi učinil krok. Je to tvůj experiment, a musíš být druhému vděčný, že se podílí na tvém experimentu. Chceš-li, aby byl tvůj experiment úspěšný, pak musíš pokračovat v lásce navzdory druhému, a ne se zabývat maličkostmi.

Jedině když jsi schopen milovat druhou osobu do takového bodu, že se v něm díky tomu začne odehrávat transformace, pak začíná třetí stádium lásky. Pak už to není otázka dvou osob, kteří se navzájem milují; pak je to láska, která obě osoby zaplavuje a oba se stanou, v jistém hlubším smyslu, jediným celkem.

V Indii máme sochu Aradhanishwary, napůl muže, napůl ženy. To je třetí stádium lásky: když muž a žena už nejsou více dvěma osobami, stali se dvěma polovinami jediného celku. Třetí stadium lásky je, automaticky, meditací. Kdo může dosáhnout tohoto stádia, nepotřebuje nic jiného k meditaci; toto bude jeho cesta. To je celý přístup tantry, dosáhnout třetího stádia lásky; pak žádné náboženství, žádné jiné metody nejsou potřeba. Láska sama se stane tvým bohem, nejzazší zkušeností.

Ale druhé stádium je skutečně obtížné; jinak by po tisíce let lidé neutíkali do klášterů. Z čeho měli strach? Proč se snažili ukrýt v klášterech?

Druhý krok je skutečně obtížný, a pro jeho obtížnost se všechna náboženství rozhodla utéct ze života. Ale utéct ze života není odpověď, je to jednoduše zbabělost.

Život musí být proměněn skrze porozumění. A když miluješ, láska má svou vlastní alchymii. Pokud láska nemůže proměnit druhou osobu, znamená to jen, že nevíš, co to láska je; musel sis něco jiného splést s láskou, protože láska je absolutně schopná proměňovat lidi. Vlastně, je to jediná cesta proměny.

Není žádné místo, kde by se láska učila. Není žádné místo, kde by láska byla živena. To je jedna z funkcí školy tajemství: učinit tvou lásku čistou, čistou od ega, moci a dominance – jen pouhým darem radosti, blaha z přítomnosti druhé osoby, sdílením všeho, co máš, nezadržujíc nic zpět.

Láska je největší magie.

Nebojte se druhého; nechte jej vstoupit do svého života. Neučím eskapismu. Učím vás jít do světa, transformovat svět, protože jen v této transformaci budete transformováni. Útěkem do hor a klášterů propásnete transformaci sebe sama. Zcvrknete se, nebudete expandovat. A pokud nemůžete milovat jedinou osobu, jak chcete milovat celý vesmír? A to je to, co je modlitba – milovat celý vesmír. Lidé cítí, že je snažší milovat celý vesmír, protože to vypadá jako bez problémů – vesmír, stromy, hvězdy, měsíc, slunce… ti nevytvářejí žádný problém.

Druhý vytváří problém, protože tvá láska není dostatečná. Pokud je tvá láska přetékající, druhý jí bude jejím proudem osprchován, očištěn. A místo, aby ti vytvářel problémy, stane se druhý obrovskou pomocí, komplementární částí v organické jednotě tvého bytí, a může tě dovést až do třetího stádia.

To vše závisí na tom, jak moc budete schopní milovat.

A nemyslím tím, že by někdo měl být lakomec, pokud jde o lásku. Ta nic nestojí. A není to kvantita; že pokud jste v lásce dali jedno kilo, máte o kilo méně. Není to kvantita.

Čím více milujete, tím více lásky máte.

Čím více dáváte, tím více vás vesmír zaplavuje láskou ze všech stran. Existují skryté prameny, stejně jako ve studni.

Láska má tajné cesty, jak vás naplnit, neviditelné.

Jedinou cestou, jak to poznat, je dávat ji a dívat se – jste stále plní.


Osho
http://ografologii.blogspot.cz/2010/04/ ... lasky.html

velmi dobrý poučný článek

[rafael]

co je láska mezi dvěma lidmi ??

most vedoucí ke sjednocení dvou v jedno

proč sou vlastně dva lidi spolu??

důvody jsou různé ... za nimi je touha po celistvosti sjednocení

ano sjednocení v jedno tělo a jednu duši.. splynutí bez ega..bez mysli, jen láska, ne láska ega..láska obou srdcí

[Návštěvník]

... co je láska mezi dvěma lidmi ??
Pohlavnost.

[Návštěvník]

... co je láska mezi dvěma lidmi ??
Pohlavnost.

Někdo si představuje lásku jen jako pud... milující člověk honí prchající samici, jako jelen v říji

[Návštěvník]

„Láska těl je ostřejší než kopí, kterým se krotí divocí sloni. Je palčivější než plamen, je jako šíp, zabodnutý do mysli člověka.“
Buddha

[rafael]

... co je láska mezi dvěma lidmi ??
Pohlavnost.

Někdo si představuje lásku jen jako pud... milující člověk honí prchající samici, jako jelen v říji

muži v říji a ženy v naději

[Návštěvník]

„Láska těl je ostřejší než kopí, kterým se krotí divocí sloni. Je palčivější než plamen, je jako šíp, zabodnutý do mysli člověka.“
Buddha

Buddha to ovšem neřekl česky. Slovo láska zvolil překladatel. Nikdo neví, jak to znělo v originále. Mohlo to znamenat přitažlivost a překladatel si to vyložil jako lásku.

[Návštěvník]

„Láska těl je ostřejší než kopí, kterým se krotí divocí sloni. Je palčivější než plamen, je jako šíp, zabodnutý do mysli člověka.“
Buddha

Buddha to ovšem neřekl česky. Slovo láska zvolil překladatel. Nikdo neví, jak to znělo v originále. Mohlo to znamenat přitažlivost a překladatel si to vyložil jako lásku.

OK

[Návštěvník]

... co je láska mezi dvěma lidmi ??
Pohlavnost.

třeba mezi rodičem a dítětem ?!
mezi přáteli?

[Návštěvník]

Je pohlavnost láska?

[Návštěvník]

Je pohlavnost láska?

Slovo láska môže mať viac významov:

intenzívny emociálny pocit náklonnosti k nejakej osobe (napr. materská láska, božia láska, láska k deťom)
väzba k určitej osobe založená na silnej telesnej, duchovnej a/alebo duševnej príťažlivosti, spravidla spojená so želaním byť s danou osobou spolu (napr. láska k partnerovi, platonická láska, láska na prvý pohľad)
sexuálny styk
hovorovo: predmet lásky (napr. on/to je moja veľká láska)
silný citový vzťah k veci, myšlienke a pod. (napr. láska k peniazom, láska k zdraviu (pohode), láska k prírode, láska k jedlu, láska k športu, láska k vlasti)

Pre svoj veľký psychologický význam je láska jedným z najdôležitejších námetov v umení. Veľa filmov opisuje príbeh lásky a väčšina populárnej hudby je o láske.

Je veľa foriem lásky a veľa typov milujúcich. Láska existuje vo všetkých kultúrach a typ lásky existujúci v danej kultúre naznačuje individuálne chápanie, čo láska je. Rôzni ľudia hodnotia rôzne typy lásky odlišne. Láska je abstraktná a existuje okolo nej mnoho otázok...

http://sk.wikipedia.org/wiki/L%C3%A1ska

[Návštěvník]

Metafyzika lásky

(Artur Shopenhauer)

Všechna zamilovanost, ať se tváří sebe étericky, má kořeny jenom v pohlavním pudu, ba je jenom blíže určeným, specializovaným v přesném smyslu individualizovaným pohlavním pudem. (14)
Konečný účel všech milostných pletek – ať se odehrávají v nízkém či vysokém prostředí – je důležitější než všechny ostatní účely lidského života, a proto je zcela hoden hluboké vážnosti, s níž jej každý sleduje. Totiž to, co se tím rozhoduje, není nic menšího, nežli složení příští generace. (16)
Co se v individuálním vědomí projevuje jako pohlavní pud vůbec a bez zaměření na určité jedince druhého pohlaví, to je samo o sobě a mimo svůj projev vůbec vůlí k životu.
CO se však ve vědomí projevuje jako pohlavní pud namířený na určité individuum, to je samo o sobě právě vůlí žít jako přesně určené individuum. (18)
Vzrůstající náklonnost dvou milenců je vlastně už životní vůlí nového individua, které mohou nebo by chtěli zplodit, ano, už v setkání toužebných zraků se zaněcuje nový život a projevuje se jako budoucí harmonická, dobře složená individualita. (20)
Obráceně: vzájemný rozhodný a trvalý odpor mezi mužem a dívkou je náznakem, že to, co by zplodili, by bylo špatně organizovanou, v sobě disharmonickou a nešťastnou bytostí. (21)
Čím dokonalejší je vzájemné přizpůsobení dvou jedinců, a to ve všech směrech a zřetelech, tím silnější bude jejich vzájemná vášeň. Poněvadž neexistují dvě zcela stejná individua, musí určitému muži odpovídat – stálým zřetelem k plození – určitá žena. Vlastní vášnivá láska je tak vzácná jako náhoda jejich setkání. (24)
Má-li jedinec působit a dokonce se i obětovat pro zachování a pro vlastnost druhu, nemůže se jeho intelektu, který je vypočítán pro individuální účely, učinit důležitost věci tak pochopitelnou, aby působila úměrně. Příroda může dosáhnout svého cíle jen tím, že jedinci vloží do nitra jakýsi klam, že se mu zdá statkem to, co je ve skutečnosti statkem celého druhu, jemuž slouží, zatímco se domnívá, že slouží sobě. Tím klamem je instinkt. Instinkt představuje vůli toho, co druhu svědčí. (26)
Máme instinkt jemného, vážného a důmyslného výběru druhého jedince k pohlavnímu ukojení. (27)
Muž má v lásce od přírody sklon k nestálosti, žena ke stálosti. Mužova láska klesá očividně od okamžiku, kdy dosáhla ukojení – skoro každá žena ho dráždí víc než ta, kterou má, touží po změně. Avšak láska ženy stoupá právě od tohoto okamžiku. TO je následek přirozeného účelu, totiž zachování a co nejsilnější rozšíření druhu. Může totiž může zplodit víc než sto dětí za rok, bude-li mít tolik žen, ale žena může přivést na svět jenom jedno dítě. (35)
Ona právě lpí na jednom muži, neboť ji příroda pudí instinktivně a bez úvah udržovat si živitele a ochránce budoucího pokolení. Proto je také manželská věrnost u muže umělá, u žen přirozená a cizoložství u ženy je jak objektivně (pro následek), tak i subjektivně (pro svou nepřirozenost) mnohem neodpustitelnější než u muže. (36)
Přední zřetel, který řídí naší volbu a náklonnost je stáří.
Mládí bez krásy má přesto ještě půvab, krása bez mládí nikoliv. (37)
Účel, který nás zde nevědomky řídí, je zřejmě možnost plození vůbec. (37)
Druhý zřetel je zdraví. Akutní nemoci vadí jen přechodně, chronické odstrašují – poněvadž přecházejí na dítě. (37)
Třetím zřetelem je kostra, poněvadž je základem druhového typu. (38)
Čtvrtý zřetel je jakási náplň masa, tedy převaha vegetativní funkce, plastičnosti, poněvadž slibuje zárodku bohatou potravu. Plná ženská hruď působí na mužské pohlaví neobyčejným kouzlem, poněvadž v přímé souvislosti s propagačními funkcemi ženy slibuje novorozeněti bohatou potravu. Avšak nesmírně tlusté ženy budí náš odpor, a to z toho důvodu, že tato vlastnost ukazuje na atrofii dělohy, tedy na neplodnost, To však neví rozum, nýbrž instinkt! (39)
Teprve posledním zřetelem je krása obličeje. (39)
Na posledním místě je zřetel ke krásným očím a čelu – to souvisí s duševními vlastnostmi, zvláště s intelektem, který se dědí po matce. (40)
Neuvědomělé zřetele, které řídí náklonnost žen, nemůžeme ovšem tak přesně popsat. (40)
Vůbec málo dbají na krásu, zejména krásu obličeje, jako by braly samy na sebe úkol, dát krásu dítěti. (40)
Hlavně je získává mužova síla a s ní spojená odvaha, neboť ty jsou zárukou zplození silných dětí a zároveň zárukou jejich statečného ochránce. (41)
Dalším druhem zřetelů, které jsou základem pohlavní lásky, jsou zřetele psychické.
Shledáme, že žena je přitahována vesměs mužovými vlastnostmi srdce nebo povahy, které se dědí po otci. (41)
Ale intelektuální přednosti na ni nepůsobí, ani přímo, ani instinktivně, a to proto, že se nedědí po otci. (42)
Nezapomínejme, že se tu hovoří jenom o přímé, instinktivní přitažlivosti, ze které jediné vyrůstá zamilovanost. Že rozumná a vzdělaná žena oceňuje na muži jeho rozum a ducha a že muž v rozumné rozvaze zkoumá povahu své nevěsty a přihlíží k ní, to nic nemění a věci, o níž zde jde: Takové ohledy jsou důvodem rozumné volby v manželství, ale ne vášnivé lásky, která je naším tématem. (43-44)
Až dosud jsem uváděl pouze absolutní zřetele, tj. takové, které platí pro každého. Nyní přecházím k relativním, které jsou individuální. Zde miluje každý, co jemu samotnému schází, aby korigoval odchylky od něho a aby tak vytvořil zase znova typ čistý. (44)
Aby vznikla skutečně vášnivá náklonnost, je zapotřebí něčeho, co lze vyjádřit jenom chemickou metaforou: obě osoby se musí neutralizovat jako kyselina a zásada v neutrální sůl. (45)
K řečené neutralizaci dvou individualit je tedy zapotřebí, aby určitý stupeň jeho množství odpovídal určitému stupni jejího ženství, aby se obě jednostrannosti právě rušily. Proto také bude nejmužnější muž hledat neženštější ženu a obráceně. (46)
Důležitou okolností je také velikost. Malí muži mají rozhodnou náklonnost k velkým ženám a obráceně. (47)
Člověk má od přírody barvu černou nebo hnědou. Každý běloch je jen vybledlý. V pohlavní lásce tíhne tedy příroda zpět k tmavým vlasům a hnědým očím, jakožto k pratypu. (49)
Lidé neobyčejně štíhlého, dlouhého vzrůstu na těle i údech mohou shledat krátkou a stlačenou postavu krásnou. (50)
Něco docela zvláštního je v hluboké, neuvědomělé vážnosti, s jakou se pozorují dva mladí lidé různého pohlaví. Toto zkoumání a zkoušení je totiž meditace ducha druhu o individuu, které je možné oběma, a o kombinace jeho vlastní. (52)
Pouhý pohlavní pud je nízký, poněvadž je zaměřen bez individualizace na všechny a hledí udržet druh jenom co do množství, bez ohledu na jakost. (54)
Metafyzická touha vůle je tedy jenom touha budoucí bytosti vstoupit do života, co se zde zjevuje jako vznešená, všechno ostatní pomíjející touha budoucích rodičů po sobě – ve skutečnosti klam, jemuž není rovno, s jehož pomocí by zamilovaný obětoval všechny statky světa za soulož s právě touto ženou, která mu ve skutečnosti neposkytne víc než každá jiná. (56)
Na eventuálních duševních, vůbec na objektivních, skutečných přednostech milenky nemůže být založeno její nesmírné zbožňování, už proto ne, že milenku není třebas milencem dokonale známa. (59)
Jenom duch může spatřit jedním pohledem, jakou cenu má ona pro něho, k jeho účelům. Také vznikají velké vášně zpravidla na první pohled. (59)
Ztráta milenky působí vášnivě zamilovanému bolest, která přesahuje každou jinou, právě proto, že je transcendentní a že ho nepostihuje jako jedince, nýbrž že se ho dotýká v jeho esentia aeterna, v životě druhu, z jehož zvláštní vůle a příkazu právě zde byl povolán. (60)
Hrdina se stydí za všechny nářky, jenom ne za nářky milostné, poněvadž v nich nekvílí on, nýbrž druh. (61)
Pocit, že jedná o věcech tak transcendentní důležitosti, povznáší milence vysoko nad všecko pozemské, i nad sebe sama, a zahaluje jeho velmi fyzická přání do hyperfyzického pláště, takže se láska i v životě nejprozaičtějšího člověka stává poetickou epizodou. (66)
Manželství uzavřená z lásky bývají obyčejně nešťastná, neboť se jimi pečuje o budoucí pokolení na úkor nynějšího Muž, který při svém sňatku hledí na peníze místo na ukojení své náklonnosti, žije víc v individuu nežli v druhu, to právě odporuje pravdě, proto je to protipřirozené a vzbuzuje to jakési pohrdání. (75)
Z toho všeho se zdá, jako by při uzavírání manželství byl ošizeno buď individuum, nebo zájem druhu. (76)
Většinou tomu tak také je. (76)
K vášnivé pohlavní lásce se často druží cit zcela jiného původu, totiž skutečné, na shodě smýšlení založené přátelství, které se však obyčejně projevuje tehdy, když skutečná pohlavní láska již uhasla v ukojení. (77)

[Návštěvník]

[Návštěvník]

ARTHUR SCHOPENHAUER , německý filozof pesimismu,