Poradna zdarma

rafael píše:když ego zmízí nepoznáme nic a nikoho, nebudeme vědět kdo jsem, co tu děláme, nepoznáme své blízké.. nebude kdo by je pojmenoval, nebude nic co by nás k nim vázalo. zmizí vše celý svět, bude jen božská energie, stav trvalého spoočívání bez ničeho.. to co sme se naučili za celý svůj život zmizí v jedné chvíli..

Kdyz se karma naplni-tedy kdyz dojde k vyrovnani pricin a nasledku, rozpusteni vasan, pocit osobniho vedomi je rozpusten.

Balsekar: Je tu pozorování činnosti, která probíhá prostřednictvím tohoto psycho-fyzického mechanismu, tak jako kdyby to byla činnost kteréhokoliv jiného psycho-fyzického mechanismu. Není tu žádný pocit oddělené entity.

tazatel: Není tu žádná kontinuita někoho, kdo během doby prochází řadou aktivit nebo událostí? V tomto smyslu se prostě rozplynul?

Balsekar: Proto, jak jsem řekl, když se někdo zeptal Maharadže „Proč jste se rozhněval?“, odpověděl: „Kdo se rozhněval?“ Nebyl tu žádný pocit jednajícího já.

.....

Balsekar: Myšlenky a obavy v džňánim vyvstanou a jen se pozorují. Nezanechávají po sobě žádný zbytek. Mohli jste vidět, jak se Maharadž v jedné minutě na někoho divoce rozčílil a doslova v příští minutě někdo něco řekl a Maharadž se zaradoval. Žádná reakce v něm nic nezanechala. Reakce byla spontánní a byla přijata. Ale kdyby poznání nebylo úplné a pravdivé, pak by si jeho organismus mohl myslet: „Považují mě za džňániho, čeká se ode mě, že se nerozhněvám. Musím si dávat pozor, abych se nerozhněval.“ Maharadž se o to ani v nejmenším nestaral. Hněv vyvstal a bylo to. I po osvícení je mezi jednotlivými psycho-fyzickými organismy nesmírné množství rozdílů. Maharadž překypoval vznětlivým temperamentem, zatím co Ramana Mahariši byl klidný a rozhněval se málokdy. Je to dáno rozdílností vrozených povahových rysů dotyčných organismů. Více či méně fungují dál na základě původních vlastností. Není tomu tedy tak, že by osvícení vytvářelo kopii nějakého přesného prototypu osvícené bytosti.

....

Balsekar: Pozorování, o které jde, nepochází z mysli. Je to naprosto jiná dimenze, která neporovnává, nehodnotí, která neužívá výraz „mělo by se“. „Mělo by se“ nebo „nemělo by se“ nepadá v úvahu. Pozorování pouze vnímá. Vyvstane hněv, hněv se pozoruje, není tu ale žádné „já“ nebo mysl-intelekt, aby řekl „neměl bych se hněvat.“ Jinými slovy není tu žádné spojení nebo sebeztotožnění s nezávislým, spontánním hnutím zvaným „hněv.“ A tak každá myšlenka nebo emoce či touha vyvstane, je pozorována bez porovnávání, bez hodnocení, a odpojí se. Takovéto pozorování probíhá bez individuálního pozorujícího.

Mistři jako je Nisargadatta nebo Balsekar říkají, že vasány se objevují dál i u těch, u nichž došlo k rozpoznání sebe sama jako pouhého aspektu Bytí-Vědomí.

roman píše:

Mistři jako je Nisargadatta nebo Balsekar říkají, že vasány se objevují dál i u těch, u nichž došlo k rozpoznání sebe sama jako pouhého aspektu Bytí-Vědomí.

Zalezi jak se to pojmenuje, ja bych to vasany nenazyval, jsou to proste pohyby sakti a mistr je soucasti tohoto deni dokud je tu prana a telo. Mysl osobni je zbavena vasan a je rozpusteno pricinne telo, takze osobni vasany nevznikaji. Da se to nazvat i jako neosobni karma, vse se deje spontanne bez ztotozneni s telem. Ale je to samo jen muj pohled, ne ze to tak je.

Balsekar: "Ztratit svůj přirozený stav není tak snadné! ...Neodchýlili jste se od svého přirozeného stavu pokaždé, když vás přepadl hněv nebo když se objevila touha. ...Ať se objeví cokoliv, hněv nebo úzkost nebo soucit či cokoliv dalšího, jde o přirozenou, biologickou či mechanickou reakci psychosomatického organismu, která závisí na jeho konkrétním naprogramování. A tak přijme-li se tato reakce jako taková, k žádné zapletenosti nedojde.

K zapletenosti, která vás vytáhne z vašeho přirozeného stavu, dojde jen tehdy, když se s touto reakcí ztotožníte: ´Jsem rozhněvaný, jsem vystrašený, a to se mi nelíbí.´ Dokud k tomuto osobnímu zapletení nedojde, pouhé vyvstání reakce vás z přirozeného stavu nevytáhne."

Vasány se obvykle definují jako závislost, návyk zareagovat na určité dění emocionálně. Například hněvem nebo odporem

roman píše:

Vasány se obvykle definují jako závislost, návyk zareagovat na určité dění emocionálně. Například hněvem nebo odporem

No jde pouze o to jak to slovo vasany je interpretovano-ja vasany nevnimam pouze jako proste pohyby mysli,emocionalni reakce na podnet,ale spise jako komplexni zalezitost zahrnujici napr. pretrvavajici tendence mysli, repetivni vzorce chovani, pripoutanosti, apod., tedy i ty charakteristiky mysli, ktere jsou prave realizaci Ja rozpusteny.

Kdykoliv zmizí osobní já, komu a v čem by měly vasány překážet, když se stejně jako všechno ostatní vnímají jen jako pohybující se vesmírná Energie?

Vzdát se představ o podmínkách, které musíme splnit, aby... je jako když snová postava se vzdá představ, co musí udělat a k čemu nesmí docházet, aby se mohla probudit.

Mysl je transformovana, je rozpustena v nirvikalpa samadhi(Ramana ji nazyval spalenym provazem) a uz nama schopnost pripoutavat se k necemu, vytvaret pripoutanosti apod.

Balsekar: "Ztratit svůj přirozený stav není tak snadné! ...Neodchýlili jste se od svého přirozeného stavu pokaždé, když vás přepadl hněv nebo když se objevila touha. ...Ať se objeví cokoliv, hněv nebo úzkost nebo soucit či cokoliv dalšího, jde o přirozenou, biologickou či mechanickou reakci psychosomatického organismu, která závisí na jeho konkrétním naprogramování. A tak přijme-li se tato reakce jako taková, k žádné zapletenosti nedojde.

K zapletenosti, která vás vytáhne z vašeho přirozeného stavu, dojde jen tehdy, když se s touto reakcí ztotožníte: ´Jsem rozhněvaný, jsem vystrašený, a to se mi nelíbí.´ Dokud k tomuto osobnímu zapletení nedojde, pouhé vyvstání reakce vás z přirozeného stavu nevytáhne."

Přesně tak. Nezbývá než zopakovat, že vyvstávání obsahů vědomí - jakýchkoliv, které nazýváme vasánami - je něco úplně jiného než připoutanost k nim.

roman píše:]Ale tu pripoutanost k nim lze spise nazvat vasanou nez ten vyvstalej obsah vedomi

"Vasány jsou hluboké tendence, sklony, opakující se tendence... Cítíš přítomnost těchto sil (vásan), někdy prostě vyvstávají... Mohl by to být strach z odmítnutí, nebo touha být slavný, nebo nějaké silné sexuální nutkání, které musí být uspokojenno. Cokoliv..."

"Nejdřív musíš cítit přítomnost té vasány, když vyvstane. Buď si plně vědom přítomnost této síly a svého ztotožnění s ní. A najdi skutečně, kdo je ten, kdo ji má... Zkus jen vidět, jak se ten jev odehrává a neztotožňuj se s ním... Buď tomu přítomen, snaž se s tím neztotožnit a najdi si, čí je to vasána."

Návštěvník píše:

roman píše:]Ale tu pripoutanost k nim lze spise nazvat vasanou nez ten vyvstalej obsah vedomi

V tom se neshodujeme

Chápu vasány stejně jako Balsekar (podle něj vasány jsou reakcemi mysli, které vyvstávají díky navyklým sklonům, které nazývá naprogramováním psychosomatického organismu) a jako Mooji.

roman píše:

Návštěvník píše:

roman píše:]Ale tu pripoutanost k nim lze spise nazvat vasanou nez ten vyvstalej obsah vedomi

V tom se neshodujeme

Chápu vasány stejně jako Balsekar (podle něj vasány jsou reakcemi mysli, které vyvstávají díky navyklým sklonům, které nazývá naprogramováním psychosomatického organismu) a jako Mooji.

Ale navyklej sklon mysli je trosku neco jineho nez vyvstalej obsah vedomi. Ty navykle sklony jsou tu prave diky te pripoutanosti k necemu, jedno cemu. Nemuzes oddelit navykle sklony, tendence od pripoutanosti. Jsou to spojene nadoby. Kdyz tu nebude pripoutanost k vyvstavajicim obsahum mysli, nebude tu ani tendence k opakovani sklonu. Proto je pripoutanost seminkem vasany, tedy je vasanou spise nez vyvstalej obsah vedomi

takze otazka je ... jestli zde muze byt tendence (treba rikat porad slovo prdel)

Josef píše: ... problem nastava ve chvili kdy uverim ze je to muj projev ...

roman píše:tendence pusobi rusive

Josef píše:takze otazka je ... jestli zde muze byt tendence (treba rikat porad slovo prdel) ... a presto jasne vedet co jsem a tyto tendence povazovat proste za obsah sebe sama ... za obsah vedomi ... bez toho aby zde byla touha tendence menit ci odstranovat.
tendence ci navyky neni problem ... je to jen projev ... problem nastava ve chvili kdy uverim ze je to muj projev ... a jsme u ztotozneni ... metly lidstva.

lama píše:

Josef píše: ... problem nastava ve chvili kdy uverim ze je to muj projev ...

Pohledy mohou být různé např:
Naopak problém nastává, když uvěřím, že to není můj projev ..... tedy když nastane ono "hledání"

Josef píše:nejde o to jestli je nebo neni ... ale o to ci je ...

lama píše:

Josef píše:nejde o to jestli je nebo neni ... ale o to ci je ...

Tak je nebo není ???