Návštěvník píše:
ale to přece neznamená, že když ta utkvělá představa ztotožnění se s tím jedním tělem a myslí odpadne, že budeš vědět co si všechny ostatní mysli na světě myslí a jak všechny ostatní těla na světě cítí zároveň ...
to by se člověk skutečně z toho zbláznil ...
je to o tom, že všechno co vnímáš se odehrává v tobě samotné, že zmizí rozdíl mezi vnějším - toto je mimo mne a vnitřním - toto je ve mně ... takže nemůžeš říct, že toto jsem já a toto já už nejsem, já začínám tady a tady končím ...
to neznamená, že všechny těla vidíš jako stejná a nerozlišuješ nejen tělo jednoho člověka od druhého, ale ani tělo psa od těla kočky ...
vidíš, že toto tělo a mysl má název Petra, toto tělo a mysl má název Aleny a toto tělo a mysl je považováno za mne ... je tu vědomí jedné společné podstaty aniž by jí rušila rozličná forma
VĚDOMÍ JE JENOM JEDNO, je tu JEN JEDNO JÁ i když má rozličné formy a projevuje se různě ...
nedá se to představit, dá se to přímo vnímat, dokud to ztotožnění neodpadne, tak se o tom dá akorát vytvářet představa, jaké to asi tak je ...
proto místo neustálých pří o tom jestli to tak je a nebo to tak není, tak koho už to skutečně oslovilo a zaujalo, tak si klade otázku, co pomůže ten vjem oddělenosti a tudíž tu ztotožněnost jen s tím MÝM TĚLEM A MYSLÍ nabourat a odstranit ...
a k tomu je doporučováno - otočení pozorností přímo k sobě a ke svému přímému vnímání - átmavičára (sebedotazování), otočit pozornost přímo na samotnou pozornost, soustředit pozornost na prostý vjem bytí sebe sama bez myšlenek o tomto je nejspíš forma džňány
a nebo totální odevzdání sebe sama do toho co mne jako člověka (za kterého se pokládám) převyšuje ... doslova se vzdát vyšší moci
například slovy Maharišiho
Lvzdávaje se přitom jakéhokoli pocitu „Já“
a „mé“ a přenechávaje Pánu, aby s vámi činil co je mu libo. Podrobení nikdy
nelze považovat za úplné, dokud oddaný od Pána chce to nebo ono. Skutečné
podrobení je láska k Bohu a nic jiného, dokonce ani nic, co by sloužilo osvobození.¨
To pak ale neznamená, že vnímám Vše, v podstatě pak vnímám jen něco z toho Všeho, třeba modravou záři těla Krišny, že jo....
Podle mne je velký rozdíl, mezi tím, že napíšu, že mám pocit, že jsem Vším a mezi tím, když napíšu, že jsem Vším.
Stav "rozšířeného vědomí" není stav, kdy celým tím Vědomím opravdu jsem...je to jen pocit....
