zlobilka píše:https://cs.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%BD_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1
Historicita Ježíšova života
Navzdory starověkým svědectvím, jak křesťanským, tak nekřesťanským, někteří historikové samotnou existenci Ježíšovy osobnosti zpochybňují.[30] Benjamin Urrutia na základě Flaviova vyprávění tvrdí, že historickým Ježíšem byl ve skutečnosti rabín Ješua bar Aba, který vedl úspěšný nenásilný odpor proti Pilátovu plánu umístit na Chrámové hoře v Jeruzalémě římské orly, symbol Jovova kultu.[zdroj?] Angličan John Allegro pak dokonce tvrdí, že Ježíš bylo jméno pro halucinogenní houbu.[31] V pramenech ovlivněných komunistickou ideologií (např. Malá československá encyklopedie) bývá Ježíš Kristus popisován jako mýtická osoba a jeho historická existence se zpochybňuje. Jakkoliv se s názorem, že Ježíš nikdy nežil, lze i nadále setkat, jedná se o zcela okrajové stanovisko, které odmítá drtivá většina historiků a kritika pramenů.[32]
http://www.johnallegro.org/
zlobilka píše:Jana píše:A ten, kdo se nikdy nikde nenarodil
O tom se říká, že "je na houbách".
religionista píše:
1.Jenže šlo o povstání z roku 66 n.l - takže až víc jak 30 let po Kristově ukřižování.
2.John Allegro to experimentování s houbičkami prostě přehnal
3.Komunisti, zvláště pak Stalin, křesťanství nejen zpochybňovali, ale i křesťanské chrámy systematicky likvidovali. Po smrti Stalina se od toho upustilo a většina kněží byla z vězeňských lágrů propuštěna, ale to už jim nadále nebránilo zpochybňovat historicitu Ježíše Krista a historii všeobecně překrucovat podle své ideologické a politické představy.
Návštěvník píše:Dá se popsat realizace Boha jako stav, kdy nemáme vůbec žádnou pochybnost, kdy máme absolutní kontrolu nad pochybností mysli?
Realizace Boha je daleko obtížnější než kontrola mysli. Upřímný aspirant může mysl utišit natolik, že v ní není žádná pochybnost. V klidné, tiché mysli, prázdné mysli není vůbec žádná pochybnost. Ale musíme jít mnohem dál, hlouběji a výš, abychom realizovali Boha.
religionista píše:Realizace Boha?
To snad ani nikdo nemůže myslet doopravdy vážně? Co to má jako znamenat?
To má jít o nějaký nadsmyslový stav vědomí? Nějaké samádhi? A pak že se jako ten dotyčný stane Bohem?
Realizace Boha....
Jana píše:Realizace Boha....
Bůh nemůže být jiný, než realizovaný.
Pak by tady mohla být ještě realizace osoby, ega, ztotožnění s formou, s tělem, ale tahle iluze oddělenosti Boha nikdy nemůže realizovat, protože v realizovaném Božství žádná iluze oddělenosti jako něco skutečného neexistuje.
Protože:
religionista píše:Nestačí jim, když se lidí řídí božími příkazy, jejich guru po nich chce víc? Byl vůbec "zrealizovaný"? Jaký byl vůbec Bůh kterého zrealizoval? Tak jak jej kázal a popisoval ve svých knihách? A jaké bylo jeho dilema těsně před aktem "realizace" jako v případě Buddhy nebo Krista? Mimochodem buddhisté v žádného Boha nevěří. Proč by jiný druh realizace, jako například rodiče vychovávající děti mělo být v poměru k realizaci Boha méněcenné? Cožpak nestačí řídit se v běžném životě desaterem, intuicí a zdravým rozumem. Teď když už má sochu, kde se dá, se velký Sri Chinmoy může považovat za boha.
zlobilka píše:5) .
http://www.lampa.cz/buddhtexty/metta_sutta.html
Tak jako matka svým vlastním životem
chrání své dítě, své jediné dítě,
právě v tak nezměrném srdci
měl by každý chovat všechny živé tvory
a vyzařovat laskavost do celého světa:
Ať se šíří vzhůru k nebesům
a dolů do hlubin,
do všech stran a mimo jakékoli meze.
Stoje či kráčeje, sedě či leže,
ať nikdo neochabuje
a uchovává toto připomenutí -
to se nazývá vznešeným prodléváním.
Aniž by se držel utkvělých názorů,
ten, kdo má čisté srdce a nezkalený zrak,
nespoután lákáním smyslů,
splnil své poslání na tomto světě.
Jana píše:Pasáž: Zjevení Janovo 12,7-12
A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem.
Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi.
A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.
A slyšel jsem mocný hlas v nebi: „Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí.
Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví. Nemilovali svůj život tak, aby se zalekli smrti.
Proto jásejte, nebesa a všichni, kdo v nich přebýváte! Běda však zemi i moři, neboť sestoupil k vám ďábel, plný zlosti, protože ví, jak málo času mu zbývá.“
Ti, kdo jsou nebešťané, ti, kteří nalézají Království nebeské mohou jásat,
ale Ti kdo jsou připoutáni k pozemskému, to mají těžké.
zlobilka píše:5) ... Buddhova nedělitelná jednota formy a prázdnoty s rodičovstvím souvisí tak, že je vyjádřením jednoty ženské a mužské části bytosti a toto sjednocení je podstatou realizace. To vše ostatní je projev tohoto sjednocení. Nejedná se o nějaké symbolické vyjádření, je to přímý popis stavu vědomí a mysli realizované bytosti, jak je v každém okamžiku prožíván. Všechny popisy mysli jako něčeho svébytně fungujícího jako nějaký přehrávající se děj, který je případně potřeba utlumit nebo jinak překonat vlastně vyjadřují prožitek té samotné rozdělenosti ženské a mužské části bytosti a boj s tímto nesouladem, kdy je odehrávající se skutečnost jakoby pozorována. Realizovaná bytost se prožívá nepřetržitě jako každý i ten nejmenší kousíček všech myšlenek/forem a tento stav není dělitelný na někoho "pozorujícího" vně těch myšlenek a myšlenky samotné.
Takový Bůh je jako univerzální rodič, který je nedělitelně žena i muž a matka i otec. Bytost tak transcenduje lidskou existenci a už se jako člověk znovu nenarodí.
http://www.lampa.cz/buddhtexty/metta_sutta.html
Tak jako matka svým vlastním životem
chrání své dítě, své jediné dítě,
právě v tak nezměrném srdci
měl by každý chovat všechny živé tvory
a vyzařovat laskavost do celého světa:
Ať se šíří vzhůru k nebesům
a dolů do hlubin,
do všech stran a mimo jakékoli meze.
Stoje či kráčeje, sedě či leže,
ať nikdo neochabuje
a uchovává toto připomenutí -
to se nazývá vznešeným prodléváním.
Aniž by se držel utkvělých názorů,
ten, kdo má čisté srdce a nezkalený zrak,
nespoután lákáním smyslů,
splnil své poslání na tomto světě.
Takhle je vyjádřena realizace jako ta cesta k univerzálnímu rodičovství.
zlobilka píše:https://cz.srichinmoy.org/
"Když síla lásky nahradí lásku k síle, člověk bude mít nové jméno: Bůh."
dodo píše:Takto je vyjadrená Najvyššia realizácia, Buddhom Gautamom. Tá nikdy nebola vyjadrením cesty k "univerzálnemu rodičovstvu".
Jana píše:Tak jako každá matka přeje svým milovaným dětem, aby byly šťastné,
stejně tak je naším posláním přát všem živým bytostem štěstí.
Ať jsou šťastny všechny bytosti, bez ohledu na to, jestli je někdo považuje za pozemšťany nebo mimozemšťany.
Ať Boží láska všechny bytosti spojuje v nebešťany, ve šťastnou existenci v Království nebeském.
KÉŽ JSOU ŠŤASTNY VŠECHNY BYTOSTI
Mettá (pálí: मेत्ता,Mettā, sanskrt: मैत्री, Maitrí, čínština: 慈, Cí ) je buddhistický termín pro nepodmíněnou a nesobeckou milující laskavost zaměřenou na všechny bytosti bez rozdílu. Často se překládá také jako dobrotivost. Je přirovnávána k rodičovské lásce, protože jí nejde o vlastní prospěch, a zahrnuje také přátelství a upřímné přání, aby byly všechny bytosti šťastné. Mettá je jednou z théravádových páramit (Dokonalostí).
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků