Dá se popsat realizace Boha

[zlobilka]

[zlobilka]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%BD_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1

Historicita Ježíšova života

Navzdory starověkým svědectvím, jak křesťanským, tak nekřesťanským, někteří historikové samotnou existenci Ježíšovy osobnosti zpochybňují.[30] Benjamin Urrutia na základě Flaviova vyprávění tvrdí, že historickým Ježíšem byl ve skutečnosti rabín Ješua bar Aba, který vedl úspěšný nenásilný odpor proti Pilátovu plánu umístit na Chrámové hoře v Jeruzalémě římské orly, symbol Jovova kultu.[zdroj?] Angličan John Allegro pak dokonce tvrdí, že Ježíš bylo jméno pro halucinogenní houbu.[31] V pramenech ovlivněných komunistickou ideologií (např. Malá československá encyklopedie) bývá Ježíš Kristus popisován jako mýtická osoba a jeho historická existence se zpochybňuje. Jakkoliv se s názorem, že Ježíš nikdy nežil, lze i nadále setkat, jedná se o zcela okrajové stanovisko, které odmítá drtivá většina historiků a kritika pramenů.[32]

http://www.johnallegro.org/

[religionista]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%BD_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1

Historicita Ježíšova života

Navzdory starověkým svědectvím, jak křesťanským, tak nekřesťanským, někteří historikové samotnou existenci Ježíšovy osobnosti zpochybňují.[30] Benjamin Urrutia na základě Flaviova vyprávění tvrdí, že historickým Ježíšem byl ve skutečnosti rabín Ješua bar Aba, který vedl úspěšný nenásilný odpor proti Pilátovu plánu umístit na Chrámové hoře v Jeruzalémě římské orly, symbol Jovova kultu.[zdroj?] Angličan John Allegro pak dokonce tvrdí, že Ježíš bylo jméno pro halucinogenní houbu.[31] V pramenech ovlivněných komunistickou ideologií (např. Malá československá encyklopedie) bývá Ježíš Kristus popisován jako mýtická osoba a jeho historická existence se zpochybňuje. Jakkoliv se s názorem, že Ježíš nikdy nežil, lze i nadále setkat, jedná se o zcela okrajové stanovisko, které odmítá drtivá většina historiků a kritika pramenů.[32]

http://www.johnallegro.org/

1.Jenže šlo o povstání z roku 66 n.l - takže až víc jak 30 let po Kristově ukřižování.
2.John Allegro to experimentování s houbičkami prostě přehnal
3.Komunisti, zvláště pak Stalin, křesťanství nejen zpochybňovali, ale i křesťanské chrámy systematicky likvidovali. Po smrti Stalina se od toho upustilo a většina kněží byla z vězeňských lágrů propuštěna, ale to už jim nadále nebránilo zpochybňovat historicitu Ježíše Krista a historii všeobecně překrucovat podle své ideologické a politické představy.

[Jana]

A ten, kdo se nikdy nikde nenarodil

O tom se říká, že "je na houbách".

Díky, ano, nejen víno, LSD, ale i houby mohou být opojné a způsobovat blažené stavy, ve kterých stejně jako v Božím království nemáme žádnou osobní minulost. Proto jsme tady zcela nevinní, stejně jako nenarození.

[Jana]

Boží království však nezpůsobuje kocovinu.

Je osvobozující právě pro tu ochotu v nás dát tomu všemu, co existuje, svobodu,

nesoudit, nekritizovat boží dílo, nežalovat na bližní, neosočovat je,

nechtít něco jiného, než je.

Vstup do Království nebeského je skrz Boží milost:

" ..odpusť nám naše viny,
jakož i my odpouštíme našim viníkům..."

[zlobilka]

1.Jenže šlo o povstání z roku 66 n.l - takže až víc jak 30 let po Kristově ukřižování.
2.John Allegro to experimentování s houbičkami prostě přehnal
3.Komunisti, zvláště pak Stalin, křesťanství nejen zpochybňovali, ale i křesťanské chrámy systematicky likvidovali. Po smrti Stalina se od toho upustilo a většina kněží byla z vězeňských lágrů propuštěna, ale to už jim nadále nebránilo zpochybňovat historicitu Ježíše Krista a historii všeobecně překrucovat podle své ideologické a politické představy.

Dva kohouti na jednom smetišti být nemohou.

[zlobilka]

Dá se popsat realizace Boha jako stav, kdy nemáme vůbec žádnou pochybnost, kdy máme absolutní kontrolu nad pochybností mysli?

Realizace Boha je daleko obtížnější než kontrola mysli. Upřímný aspirant může mysl utišit natolik, že v ní není žádná pochybnost. V klidné, tiché mysli, prázdné mysli není vůbec žádná pochybnost. Ale musíme jít mnohem dál, hlouběji a výš, abychom realizovali Boha.

1) Aktivní mysl není překážkou realizace.
2) Ani objevující se pochybnost není překážkou realizace.
3) Bůh je myšlenkami i pochybnostmi.

Realizace Boha?
To snad ani nikdo nemůže myslet doopravdy vážně? Co to má jako znamenat?
To má jít o nějaký nadsmyslový stav vědomí? Nějaké samádhi? A pak že se jako ten dotyčný stane Bohem?

4) Realizace Boha paradoxně znamená, že dotyčný žije jako myšlenky/formy. V buddhismu je to vyjádřeno známým popisem o formě a prázdnotě.
6) Tento popis je bohužel většinou snaživci špatně interpretován a až se k tomu tady vyjádří Jana, bude jí také nesprávně interpretován, protože není realizovaná.

[Jana]

Realizace Boha....

Bůh nemůže být jiný, než realizovaný.

Pak by tady mohla být ještě realizace osoby, ega, ztotožnění s formou, s tělem, ale tahle iluze oddělenosti Boha nikdy nemůže realizovat, protože v realizovaném Božství žádná iluze oddělenosti jako něco skutečného neexistuje.

Protože:

Jsme nejvyšší Bůh, jaký kdy byl a jaký kdy bude. ...

[zlobilka]

Realizace Boha....

Bůh nemůže být jiný, než realizovaný.

Pak by tady mohla být ještě realizace osoby, ega, ztotožnění s formou, s tělem, ale tahle iluze oddělenosti Boha nikdy nemůže realizovat, protože v realizovaném Božství žádná iluze oddělenosti jako něco skutečného neexistuje.

Protože:

Jsme nejvyšší Bůh, jaký kdy byl a jaký kdy bude. ...

ad 6) Při úvahách o podstatě realizace je potřeba brát v potaz, že většina původního učení je dávno překroucená a téměř všechny současné duchovní nauky jsou v lepším případě pouhou psychologií a v horším psychedelií, která se doopravdy duchovních témat vůbec nedotýká.

Nestačí jim, když se lidí řídí božími příkazy, jejich guru po nich chce víc? Byl vůbec "zrealizovaný"? Jaký byl vůbec Bůh kterého zrealizoval? Tak jak jej kázal a popisoval ve svých knihách? A jaké bylo jeho dilema těsně před aktem "realizace" jako v případě Buddhy nebo Krista? Mimochodem buddhisté v žádného Boha nevěří. Proč by jiný druh realizace, jako například rodiče vychovávající děti mělo být v poměru k realizaci Boha méněcenné? Cožpak nestačí řídit se v běžném životě desaterem, intuicí a zdravým rozumem. Teď když už má sochu, kde se dá, se velký Sri Chinmoy může považovat za boha.

5) Je potřeba vyjít ze základů původní lidské existence: Realizace rodiče vychovávajícího děti je ve svém principu stejně cenná jako realizace Boha a vysvobození z kruhu znovuzrození v lidské existenci. Transformace od člověka k Bohu je principiálně stejná jako transformace od dítěte k dospělému.

Lidé byli rodiči dávno před narozením Šankary, Ježíše a Buddhy ... https://cs.wikipedia.org/wiki/Occamova_b%C5%99itva

[Jana]

Je možné, aby se vědomí propadalo do hlubokého snu, do ztotožnění s iluzí oddělenosti, ale NIKDY se tak nemůžeme stát doopravdy někým jiným, než jsme.

[zlobilka]

5) ... Buddhova nedělitelná jednota formy a prázdnoty s rodičovstvím souvisí tak, že je vyjádřením jednoty ženské a mužské části bytosti a toto sjednocení je podstatou realizace. To vše ostatní je projev tohoto sjednocení. Nejedná se o nějaké symbolické vyjádření, je to přímý popis stavu vědomí a mysli realizované bytosti, jak je v každém okamžiku prožíván. Všechny popisy mysli jako něčeho svébytně fungujícího jako nějaký přehrávající se děj, který je případně potřeba utlumit nebo jinak překonat vlastně vyjadřují prožitek té samotné rozdělenosti ženské a mužské části bytosti a boj s tímto nesouladem, kdy je odehrávající se skutečnost jakoby pozorována. Realizovaná bytost se prožívá nepřetržitě jako každý i ten nejmenší kousíček všech myšlenek/forem a tento stav není dělitelný na někoho "pozorujícího" vně těch myšlenek a myšlenky samotné.

Takový Bůh je jako univerzální rodič, který je nedělitelně žena i muž a matka i otec. Bytost tak transcenduje lidskou existenci a už se jako člověk znovu nenarodí.

http://www.lampa.cz/buddhtexty/metta_sutta.html

Tak jako matka svým vlastním životem
chrání své dítě, své jediné dítě,
právě v tak nezměrném srdci
měl by každý chovat všechny živé tvory
a vyzařovat laskavost do celého světa:

Ať se šíří vzhůru k nebesům
a dolů do hlubin,
do všech stran a mimo jakékoli meze.

Stoje či kráčeje, sedě či leže,
ať nikdo neochabuje
a uchovává toto připomenutí -
to se nazývá vznešeným prodléváním.

Aniž by se držel utkvělých názorů,
ten, kdo má čisté srdce a nezkalený zrak,
nespoután lákáním smyslů,
splnil své poslání na tomto světě.

Takhle je vyjádřena realizace jako ta cesta k univerzálnímu rodičovství.

[Jana]

Pasáž: Zjevení Janovo 12,7-12

A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem.
Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi.
A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.
A slyšel jsem mocný hlas v nebi: „Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí.
Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví. Nemilovali svůj život tak, aby se zalekli smrti.
Proto jásejte, nebesa a všichni, kdo v nich přebýváte! Běda však zemi i moři, neboť sestoupil k vám ďábel, plný zlosti, protože ví, jak málo času mu zbývá.“

Ti, kdo jsou nebešťané, ti, kteří nalézají Království nebeské mohou jásat,

ale Ti kdo jsou připoutáni k pozemskému, to mají těžké.

[Jana]

5) .

http://www.lampa.cz/buddhtexty/metta_sutta.html

Tak jako matka svým vlastním životem
chrání své dítě, své jediné dítě,
právě v tak nezměrném srdci
měl by každý chovat všechny živé tvory
a vyzařovat laskavost do celého světa:

Ať se šíří vzhůru k nebesům
a dolů do hlubin,
do všech stran a mimo jakékoli meze.

Stoje či kráčeje, sedě či leže,
ať nikdo neochabuje
a uchovává toto připomenutí -
to se nazývá vznešeným prodléváním.

Aniž by se držel utkvělých názorů,
ten, kdo má čisté srdce a nezkalený zrak,
nespoután lákáním smyslů,
splnil své poslání na tomto světě.

Tak jako každá matka přeje svým milovaným dětem, aby byly šťastné,

stejně tak je naším posláním přát všem živým bytostem štěstí.

Ať jsou šťastny všechny bytosti, bez ohledu na to, jestli je někdo považuje za pozemšťany nebo mimozemšťany.

Ať Boží láska všechny bytosti spojuje v nebešťany, ve šťastnou existenci v Království nebeském.

KÉŽ JSOU ŠŤASTNY VŠECHNY BYTOSTI

[zlobilka]

Pasáž: Zjevení Janovo 12,7-12

A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem.
Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi.
A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.
A slyšel jsem mocný hlas v nebi: „Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí.
Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví. Nemilovali svůj život tak, aby se zalekli smrti.
Proto jásejte, nebesa a všichni, kdo v nich přebýváte! Běda však zemi i moři, neboť sestoupil k vám ďábel, plný zlosti, protože ví, jak málo času mu zbývá.“

Ti, kdo jsou nebešťané, ti, kteří nalézají Království nebeské mohou jásat,

ale Ti kdo jsou připoutáni k pozemskému, to mají těžké.

https://cz.srichinmoy.org/
"Když síla lásky nahradí lásku k síle, člověk bude mít nové jméno: Bůh."

[dodo]

5) ... Buddhova nedělitelná jednota formy a prázdnoty s rodičovstvím souvisí tak, že je vyjádřením jednoty ženské a mužské části bytosti a toto sjednocení je podstatou realizace. To vše ostatní je projev tohoto sjednocení. Nejedná se o nějaké symbolické vyjádření, je to přímý popis stavu vědomí a mysli realizované bytosti, jak je v každém okamžiku prožíván. Všechny popisy mysli jako něčeho svébytně fungujícího jako nějaký přehrávající se děj, který je případně potřeba utlumit nebo jinak překonat vlastně vyjadřují prožitek té samotné rozdělenosti ženské a mužské části bytosti a boj s tímto nesouladem, kdy je odehrávající se skutečnost jakoby pozorována. Realizovaná bytost se prožívá nepřetržitě jako každý i ten nejmenší kousíček všech myšlenek/forem a tento stav není dělitelný na někoho "pozorujícího" vně těch myšlenek a myšlenky samotné.

Takový Bůh je jako univerzální rodič, který je nedělitelně žena i muž a matka i otec. Bytost tak transcenduje lidskou existenci a už se jako člověk znovu nenarodí.

http://www.lampa.cz/buddhtexty/metta_sutta.html

Tak jako matka svým vlastním životem
chrání své dítě, své jediné dítě,
právě v tak nezměrném srdci
měl by každý chovat všechny živé tvory
a vyzařovat laskavost do celého světa:

Ať se šíří vzhůru k nebesům
a dolů do hlubin,
do všech stran a mimo jakékoli meze.

Stoje či kráčeje, sedě či leže,
ať nikdo neochabuje
a uchovává toto připomenutí -
to se nazývá vznešeným prodléváním.

Aniž by se držel utkvělých názorů,
ten, kdo má čisté srdce a nezkalený zrak,
nespoután lákáním smyslů,
splnil své poslání na tomto světě.

Takhle je vyjádřena realizace jako ta cesta k univerzálnímu rodičovství.

Nyánatiloka Maháthera – Slovo Buddhovo


Překonání pěti překážek

Zbavil se smyslné touhy (káma-čhanda) a prodlévá bez ní, očišťuje
své srdce od smyslné touhy. Zbavil se zlovůle (vjápáda) a prodlévá bez ní,
pěstováním lásky a soucitu ke všem žijícím bytostem očišťuje své srdce
od zlovůle. Zbavil se strnulosti a malátnosti (thína-middha), prodlévá
osvobozen od strnulosti a malátnosti, miluje světlo a všímavě s jasným
uvědoměním očišťuje svou mysl od strnulosti a malátnosti.
Zbavil se nepokoje a výčitek (uddhača-kukkučča), prodlévá s neru-
šenou myslí a srdcem plným míru, očišťuje tak svou mysl od nepokoje
a výčitek. Zbavil se pochybovačnosti (vičikiččhá), prodlévá bez po-
chybovačnosti, pln důvěry v dobro očišťuje své srdce od pochybovač-
nosti...


Nibbána

A tak vidí, že jeho srdce je osvobozeno z vlivu smyslnosti (ká-
másava), vysvobozeno z vlivu bytí (bhávásava), vysvobozeno z vlivu
nevědomosti (avidždžásava). “Jsem svoboden,” toto vědění vzniká v
takto osvobozeném, a též ví: “Vyčerpáno je znovuzrozování, naplněn
je svatý život; co mělo být vykonáno, bylo vykonáno; nezůstává už
nic víc, co bych měl v tomto světě vykonat.”

Neotřesitelné je mé osvobození! Toto bylo poslední zrození, nehrozí žádné další bytí.

Toto je vskutku ta nejvyšší ušlechtilá moudrost: vědět, že vyvanulo
všechno utrpení.

Toto je vskutku ten nejvyšší ušlechtilý klid a mír: utišení chtivosti,
nenávisti a klamu...

Pravý cíl

Účel svatého života tedy nespočívá v získávání darů, důstojnosti
nebo slávy, ani v dosažení mravnosti, soustředění nebo vědění. Neo-
třesitelné osvobození srdce – to je pravý smysl svatého života, to je
jeho podstata, to je jeho cíl...

Takto je vyjadrená Najvyššia realizácia, Buddhom Gautamom. Tá nikdy nebola vyjadrením cesty k "univerzálnemu rodičovstvu".

[Jana]

https://cz.srichinmoy.org/
"Když síla lásky nahradí lásku k síle, člověk bude mít nové jméno: Bůh."

Četl jsem váš aforismus, kde se říká: „Až síla lásky nahradí lásku k síle, člověk bude mít nové jméno: Bůh.“ Mohl byste to prosím rozvést?


Sri Chinmoy: Láska k vitální síle ničí celý svět, ale božská láska, která je sama o sobě silou, nás dokáže jen přeměnit — přeměnit lidské v nás na božské. Láska k síle je láskou nadřazenosti. Budu-li trochu silnější než ty, budu se snažit, abych ti byl nadřazený. Jedinec nebo národ si myslí, že použitím síly je možné dobýt srdce lidstva. To je ale nemožné! Toužíme spatřit Tvář Boha — ne proto, že Bůh je veškerou Silou, ale proto, že je veškerou Láskou. Je to jedině síla lásky, která opravdu může dobýt srdce lidstva a změnit tvář lidstva. Toto není můj objev, to je objev všech upřímných hledajících.

Cítíme-li, že svět je plný nenávisti, pak budeme mít k životu neustále rozhořčený postoj. Pak se budeme okamžitě snažit si svět podrobit svou vitální silou, silou, která chce ovládat. Pokud se ale brzy ráno modlíme a meditujeme, opatrujeme-li v hloubce svého srdce milující myšlenky, okamžitě cítíme, že svět je náš přítel. Cítíme, že buď nemáme žádného nepřítele, nebo jich máme jen pár. V této chvíli prožíváme pozitivní sílu, sílu jednoty, která pochází z lásky.

Když říkám, že novým jménem člověka bude Bůh, Bůh znamená univerzálnost. Je Jedním a je Mnohými. Byl Jedním, ale chtěl se radovat z rozmanitosti. Individualita zde mizí a objevuje se univerzálnost. Když používáme sílu lásky, konečná lidská individualita okamžitě mizí a je nahrazena nekonečnou božskou univerzálností.

http://cz.srichinmoylibrary.com/CA-67

[zlobilka]

Takto je vyjadrená Najvyššia realizácia, Buddhom Gautamom. Tá nikdy nebola vyjadrením cesty k "univerzálnemu rodičovstvu".

Vždy byla.

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1ramit%C3%A1

Páramitá (sanskrt) nebo Páramí (pálí, dévanágarí परमित, tib. pha rol tu phyin pa ཕ་རོལ་ཏུ་ཕྱིན་པ་) doslova znamená „Dokonalost“. V buddhismu páramitá označuje ctnosti, které jsou rozvíjeny bódhisattvou k dokonalostem během cesty nahromadění a které vedou k rychlé realizaci buddhovství.

V théravádové tradici je uváděno deset Ctností (názvy v pálí):

dána : štědrost, dávání sama sebe
síla : mravnost, správné jednání
nekkhamma : odříkání
paňňá : moudrost, vhled
virija : energie, vytrvalost, úsilí
khantí : trpělivost
sačča : pravdomluvnost, poctivost
adhitthána : rozhodnost, odhodlání
mettá : milující laskavost
upekkhá : vyrovnanost, klidná mysl

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mett%C3%A1

Mettá (pálí: मेत्ता，Mettā, sanskrt: मैत्री, Maitrí, čínština: 慈, Cí ) je buddhistický termín pro nepodmíněnou a nesobeckou milující laskavost zaměřenou na všechny bytosti bez rozdílu. Často se překládá také jako dobrotivost. Je přirovnávána k rodičovské lásce, protože jí nejde o vlastní prospěch, a zahrnuje také přátelství a upřímné přání, aby byly všechny bytosti šťastné. Mettá je jednou z théravádových páramit (Dokonalostí).

[religionista]

Jak svatý Jan, tak všichni pozdější apokaliptici a hlasatelé příchodu konce světa navazují na pisatele svitků od Mrtvého moře nalézené po dvou tisíciletích ještě zachovalé a uložené v amforách v jeskyni v Kumránu v Izraeli. Nejznámější z nich je válečný svitek.
http://dss.collections.imj.org.il/war
Je v nich mimojiné popsána strategie boje, snad následovníků Esejských - tedy následovníků Ježíše Krista, proti římským okupantům. Nejsou jenom o líčení boje ve vnitřním nebo nějakém jiném bájném světě, ale v tehdejším reálném světě. Zda se nakonec písařům podařilo přežít římské pronásledování je dodnes záhada, možná zemřeli v pevnosti Masada, kde mohli spáchat hromadnou sebevraždu, aby nezemřeli rukou svých nepřátel.
Text Janova zjevení, vězněného na ostrově Patmos je až z doby kdy v Římě vládnul císař Nero. V tomto případě tedy jistě nejde ani o Jana křtitele, ani o Ježíšova společníka Jana Zebedea.
Představa, že nejdříve musí přijít antikristus, aby se mohl vrátit Kristus, zapadá do mnoha minulých událostí, ale celé to proroctví je spíše líčením toho prožíval Jan z ostrova Patmos v exilu ve své hlavě než skutečným proroctvím, které by se nedej bože, mělo teprve ještě někdy naplnit.
Ve středověku se dokonce našli tací heretici, kteří toto proroctví uplatňovali doslova a do písmene v tom smyslu, že ospravedlňovali kruté vraždění, jako snahu naplnit toto proroctví - nejdříve chtěli vyvolat antikrista a pak čekat na příchod Krista - to je samozřejmě zcela zvrácené. To už zcela odporuje desateru.
Takové lidi čeká osud podle zákona karmy. I bible jej, i když ne zcela podrobně, jako buddhisté, líčí:
Nepleťte se, Boha nikdo neošálí. Člověk sklidí to, co zasel. Kdo zasívá pro své tělo, sklidí z těla záhubu; kdo zasívá pro Ducha, sklidí z Ducha věčný život. Nepřestávejme tedy konat dobro, neboť v patřičný čas budeme sklízet bez ustání. (spis Galatským sv. Pavla 6:7-9)

Zrealizovat Boha v Kristu lze tedy jen prostřednictvím modliteb a meditací. Je-li nutný na cestě nějaký boj s pokušením a démony, už závisí jen na tom jak hluboko dalece je hledající ve svém srci v lásce. Jen pak je snáze rozlišit mezi nebezpečím domnělým a skutečným.

[zlobilka]

Tak jako každá matka přeje svým milovaným dětem, aby byly šťastné,

stejně tak je naším posláním přát všem živým bytostem štěstí.

Ať jsou šťastny všechny bytosti, bez ohledu na to, jestli je někdo považuje za pozemšťany nebo mimozemšťany.

Ať Boží láska všechny bytosti spojuje v nebešťany, ve šťastnou existenci v Království nebeském.

KÉŽ JSOU ŠŤASTNY VŠECHNY BYTOSTI

[Jana]

Mettá (pálí: मेत्ता，Mettā, sanskrt: मैत्री, Maitrí, čínština: 慈, Cí ) je buddhistický termín pro nepodmíněnou a nesobeckou milující laskavost zaměřenou na všechny bytosti bez rozdílu. Často se překládá také jako dobrotivost. Je přirovnávána k rodičovské lásce, protože jí nejde o vlastní prospěch, a zahrnuje také přátelství a upřímné přání, aby byly všechny bytosti šťastné. Mettá je jednou z théravádových páramit (Dokonalostí).