Dá se popsat realizace Boha

[religionista]

Dalailama kdysi řekl, že není možná jít po dvou cestách zároveň.
Stále se nemůžu plně rozhodnout. Nevím jak bych mohl popřít zkušenost svojí minulosti a zahodit ji jen kvůli jednomu skvělému učení. Co když cesta tímhle směrem nevede. Buddhismus to znamená žít v přítomnosti, to ale zase moc dobře nejde dohromady s mým koníčkem jímž je můj zájem o historii. Pokládám historii i minulost všeobecně za stejně důležitou jako budoucnost, protože je v tom velké poučení. A navíc je obtížné v tomhle světě být asketou a pracujícím člověkem zároveň. To je skoro chtít, abych byl věřící a komunista zároveň. Takže se pořád cítím tak na půl cesty.

[Jana]

Dalailama kdysi řekl, že není možná jít po dvou cestách zároveň.

Ano, Dalajláma měl zcela jistě na mysli jít zároveň cestou dovnitř a ven. Tedy hledat tu Pravdu, hledat to, co navždy naplní všechny naše touhy, ve světě, nebo v nás samých.

Všechny ty cesty vedoucí k Pravdě jsou cesty dovnitř, do nitra, přesahují prostor, čas, mysl, projekci psychosomatiky. Tedy všechny jdou jedním směrem a s nadhledem se tak stávají jednou cestou.

Zjednodušeně se to dá zobrazit jako divadelní představení, jehož projekci vnímáš v hlavě, v těle. Ztotožníš se s hlavním hrdinou toho představení a prožíváš s ním všechna dobrodružství, můžeš o tom hlavním hrdinovi zpracovat celé vědecké práce, ale pravdu, kdo skutečně jsi, nezjistíš zkoumáním toho hlavního hrdiny ve Tvém životě, ale obrácením pozornosti k tomu, kdo si to všechno uvědomuje.

Stále se nemůžu plně rozhodnout. Nevím jak bych mohl popřít zkušenost svojí minulosti a zahodit ji jen kvůli jednomu skvělému učení. Co když cesta tímhle směrem nevede. Buddhismus to znamená žít v přítomnosti, to ale zase moc dobře nejde dohromady s mým koníčkem jímž je můj zájem o historii.

Jo, je to těžké, když chceme brouzdat v představách o tom, co si myslíme, že bylo, o tom, co si myslíme, že bude a zároveň poznávat pravdu, která je vždy za všech okolností pravdou, tedy, která se nijak nemění a nikdy se nestává iluzí, snem.
Chceme-li poznávat pravdu, nemůžeme se uchylovat k představám a to, co si myslíme, že víme o minulosti nebo budoucnosti, jsou vždycky jenom představy.

Pokládám historii i minulost všeobecně za stejně důležitou jako budoucnost, protože je v tom velké poučení. A navíc je obtížné v tomhle světě být asketou a pracujícím člověkem zároveň. To je skoro chtít, abych byl věřící a komunista zároveň. Takže se pořád cítím tak na půl cesty.

Je to ještě horší, proto je tak málo osvícených.

Ne, neber mě vážně.

Skrz filtr mysli se jeví jako brutálně nebezpečné nic nemít, ničím nebýt, ničeho nedosahovat, vzdát se úplně všeho...Jít cestou askeze.

Jenže všechny cesty, které vedou skrz připoutanost k formě, hmotě, mysli, tělu jsou brutální. Asketická cesta Gautama Buddhy je jen odstrašující ukázkou, že tudy cesta ve své podstatě nevede.



Svou Osmidílnou stezku začal Buddha učit až po tom, co tuhle cestu askeze opustil.

Ale někdy je to nejlepší způsob jak poznat, že i když je tělo úplně na dně a není zdrojem žádného potěšení, i když nám svět nenabízí nic, co by mohlo uspokojit touhu po poznání pravdy a zbavit nás utrpení, tak v hloubi nitra je cosi zcela naplňujícího, něco takového, co lze poznávat v hlubokém sladkém spánku beze snů.

Není potřeba se ve fyzickém světě čehokoliv odříkat. Osho říká: "Hrajte své hry, ale bez připoutanosti."

Bez lpění. Malé dítě vidí motýla, raduje se z něj, ale když motýl odletí, nerozpláče se, že ho nemá, nepotřebuje ho žmoulat v hrsti, aby ten motýl patřil jen jemu. Dokáže se vzápětí radovat z květiny, z popelářů, pejska...

Ty sám musíš vnímat, co je pro Tebe pravdou, co je Tvůj obor, o co Ti jde.

[zlobilka]

Dalailama kdysi řekl, že není možná jít po dvou cestách zároveň.
Stále se nemůžu plně rozhodnout. Nevím jak bych mohl popřít zkušenost svojí minulosti a zahodit ji jen kvůli jednomu skvělému učení. Co když cesta tímhle směrem nevede. Buddhismus to znamená žít v přítomnosti, to ale zase moc dobře nejde dohromady s mým koníčkem jímž je můj zájem o historii. Pokládám historii i minulost všeobecně za stejně důležitou jako budoucnost, protože je v tom velké poučení. A navíc je obtížné v tomhle světě být asketou a pracujícím člověkem zároveň. To je skoro chtít, abych byl věřící a komunista zároveň. Takže se pořád cítím tak na půl cesty.

Záleží, kam chceš jít a podle toho vybírat cestu a automaticky se nespoléhat, že všechny vedou do Říma. Jestli je pro Tebe důležitá minulost a budoucnost a chtěl bys postupovat na základě poučení z předchozího, byla by pro Tebe vhodná cesta, která v člověku nepotlačuje kritické myšlení.

[Jana]

A navíc je obtížné v tomhle světě být asketou a pracujícím člověkem zároveň. To je skoro chtít, abych byl věřící a komunista zároveň. Takže se pořád cítím tak na půl cesty.

Když nejsi ničím, tak paradoxně získáváš takovou svobodu, že můžeš být úplně vším.

[religionista]

Záleží, kam chceš jít a podle toho vybírat cestu a automaticky se nespoléhat, že všechny vedou do Říma. Jestli je pro Tebe důležitá minulost a budoucnost a chtěl bys postupovat na základě poučení z předchozího, byla by pro Tebe vhodná cesta, která v člověku nepotlačuje kritické myšlení.

Kritické myšlení se vždy jen vymezuje vůči nějaké jiné části myšlení. Cesta vpřed vždy vede jen skrze kreativní myšlení. Donekonečna kritizovat nikam nevede, ale pokud se nikdo v případě nějaké bezpráví ani neozve, může si okolí myslet, že se nic neděje.

[zlobilka]

Záleží, kam chceš jít a podle toho vybírat cestu a automaticky se nespoléhat, že všechny vedou do Říma. Jestli je pro Tebe důležitá minulost a budoucnost a chtěl bys postupovat na základě poučení z předchozího, byla by pro Tebe vhodná cesta, která v člověku nepotlačuje kritické myšlení.

Kritické myšlení se vždy jen vymezuje vůči nějaké jiné části myšlení. Cesta vpřed vždy vede jen skrze kreativní myšlení. Donekonečna kritizovat nikam nevede, ale pokud se nikdo v případě nějaké bezpráví ani neozve, může si okolí myslet, že se nic neděje.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kritick%C3%A9_my%C5%A1len%C3%AD

Kritické myšlení, kritický postoj nebo také kritičnost (z řeckého κριτικός/kritikos - schopnost rozhodnout či rozlišit, od κρίνω/krinó - rozlišuji, soudím) znamená schopnost

- nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení,
- naivně nepřebírat tradované názory,
- dokázat zaujmout odstup a připustit odlišný pohled,
- vytvořit si vlastní názor na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak i jiných kvalifikovaných osob.

[Jana]

Záleží, kam chceš jít a podle toho vybírat cestu a automaticky se nespoléhat, že všechny vedou do Říma. Jestli je pro Tebe důležitá minulost a budoucnost a chtěl bys postupovat na základě poučení z předchozího, byla by pro Tebe vhodná cesta, která v člověku nepotlačuje kritické myšlení.

Kritické myšlení se vždy jen vymezuje vůči nějaké jiné části myšlení. Cesta vpřed vždy vede jen skrze kreativní myšlení. Donekonečna kritizovat nikam nevede, ale pokud se nikdo v případě nějaké bezpráví ani neozve, může si okolí myslet, že se nic neděje.

Díky

[zlobilka]

A navíc je obtížné v tomhle světě být asketou a pracujícím člověkem zároveň. To je skoro chtít, abych byl věřící a komunista zároveň. Takže se pořád cítím tak na půl cesty.

Když nejsi ničím, tak paradoxně získáváš takovou svobodu, že můžeš být úplně vším.

Příklad:

- nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení,

Odpověď předjímá, že hledáš svobodu navíc svobodu, podle které můžeš všechno.

- naivně nepřebírat tradované názory,

Ano, někteří lidé vyjadřovali už dříve něco podobného jako ideál. Kteří to byli lidé? Co dál učili? Co prodávali?

- dokázat zaujmout odstup a připustit odlišný pohled,

Je tohle moje cesta? Chci toto také a být ničím a zároveň vším? Co to udělá s mojí osobností?

- vytvořit si vlastní názor na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak i jiných kvalifikovaných osob.

Byl jsem už někdy v takovém stavu? Zažil jsem ve svém životě podobnou etapu? Jaké to bylo? Chci něco podobného prožít znovu?

-----------------------

Můj názor je takový, že reakce neodpovídá původní úvaze o volbě mezi dvěma cestami a primárně slouží reagujícímu, který se chce předvést a udělat na Tebe dojem "znalce" v oboru, ale nevysvětlil dostatečně, co svou reakcí vlastně myslí a co si Ty pod tím ničím a vším zároveň jako cestě máš představit.

[religionista]

Můj názor je takový, že reakce neodpovídá původní úvaze o volbě mezi dvěma cestami a primárně slouží reagujícímu, který se chce předvést a udělat na Tebe dojem "znalce" v oboru, ale nevysvětlil dostatečně, co svou reakcí vlastně myslí a co si Ty pod tím ničím a vším zároveň jako cestě máš představit.

Nejsem znalec ve smyslu realizace Boha. Ale to nebyl ani Max Müller, Karl Gustav Jung, Mircea Eliade, Romain Roland či J.R.R. Tolkien. Přesto pro pochopení náboženství mnoho udělali. Proč, ale nerozebírat texty těch autorů, jež říkají nebo píší, že realizace Boha dosáhli? To přece nemůže být nikomu na škodu.

[zlobilka]

Můj názor je takový, že reakce neodpovídá původní úvaze o volbě mezi dvěma cestami a primárně slouží reagujícímu, který se chce předvést a udělat na Tebe dojem "znalce" v oboru, ale nevysvětlil dostatečně, co svou reakcí vlastně myslí a co si Ty pod tím ničím a vším zároveň jako cestě máš představit.

Nejsem znalec ve smyslu realizace Boha. Ale to nebyl ani Max Müller, Karl Gustav Jung, Mircea Eliade, Romain Roland či J.R.R. Tolkien. Přesto pro pochopení náboženství mnoho udělali. Proč, ale nerozebírat texty těch autorů, jež říkají nebo píší, že realizace Boha dosáhli? To přece nemůže být nikomu na škodu.

Bohužel může, oni někteří to rozebírání nemají rádi.

[Jana]

Můj názor je takový, že reakce neodpovídá původní úvaze o volbě mezi dvěma cestami a primárně slouží reagujícímu, který se chce předvést a udělat na Tebe dojem "znalce" v oboru, ale nevysvětlil dostatečně, co svou reakcí vlastně myslí a co si Ty pod tím ničím a vším zároveň jako cestě máš představit.

Nejsem znalec ve smyslu realizace Boha. Ale to nebyl ani Max Müller, Karl Gustav Jung, Mircea Eliade, Romain Roland či J.R.R. Tolkien. Přesto pro pochopení náboženství mnoho udělali. Proč, ale nerozebírat texty těch autorů, jež říkají nebo píší, že realizace Boha dosáhli? To přece nemůže být nikomu na škodu.

Bohužel může, oni někteří to rozebírání nemají rádi.

Je pravdou, že Osho říkal, že s nikým, kdo nemá zájem najít svobodu, neztrácí čas, Raméš neztrácel energii s nikým, kdo potřeboval řešit ekonomické problémy, Maharadž vyhazoval každého, kdo tvrdošíjně ulpíval na svých představách, Mooji těm, kteří si řeší své osobní dosažení, dává dvě minuty...

Je nesmysl plýtvat energií na cestě za poznáním Pravdy obracením pozornosti do iluze oddělenosti.

[dodo]

Tomu nerozumím. Proč by nemělo záležet, když je to přání všem? To už Tě Jana tak zpracovala, že taky nejsi cítící bytost jako ona?

Môžeš tomu porozumieť tak, že prianie mettá, je činnosťou likvidujúcou osobnosť-ego, keďže odosobnenie je ideálom všetkých duchovných náuk, nie iba buddhizmu.

Ak je odosobnenie týmto správne dovŕšené, možno už lepšie porozumieť aj Buddhovmu výroku:

"Utrpenie je, ale nie je žiaden trpiaci,
čin nie je konaný žiadnym činiteľom,
Nirvána je, bez osoby do nej vstupujúcej,
cesta je, ale pútnika nenájdeme."

Takto poznávajúci, už ale nevytvára, len posudky zosobnenej a predpojatej mysle.

Napríklad, o necitlivosti niekoho iného.

[zlobilka]

Tomu nerozumím. Proč by nemělo záležet, když je to přání všem? To už Tě Jana tak zpracovala, že taky nejsi cítící bytost jako ona?

Môžeš tomu porozumieť tak, že prianie mettá, je činnosťou likvidujúcou osobnosť-ego, keďže odosobnenie je ideálom všetkých duchovných náuk, nie iba buddhizmu.

Ak je odosobnenie týmto správne dovŕšené, možno už lepšie porozumieť aj Buddhovmu výroku:

"Utrpenie je, ale nie je žiaden trpiaci,
čin nie je konaný žiadnym činiteľom,
Nirvána je, bez osoby do nej vstupujúcej,
cesta je, ale pútnika nenájdeme."

Takto poznávajúci, už ale nevytvára, len posudky zosobnenej a predpojatej mysle.

Napríklad, o necitlivosti niekoho iného.

To jsem si nevymyslela. Jana sama mnohokrát argumentovala tím, že není bytostí. Dokonce, že nikdo není bytostí, takže pro ni láska k bytostem nic neznamená, když jsou prý tzv. iluzorní. Miluje jen sebe a své žáky tomu také učí. Buddhismus ale není narcismus.

Dnešní buddhismus už dávno neodpovídá původní podobě. Ty různé výroky modré výroky pocházejí z moderní doby a jsou ovlivněné dalšími duchovními směry.

[zlobilka]

Mettá nic a nikoho nelikviduje, rozvíjí soucit - schopnost vcítění se do prožitků druhých na cestě k univerzálnímu rodičovství.

[Jana]

To jsem si nevymyslela. Jana sama mnohokrát argumentovala tím, že není bytostí. Dokonce, že nikdo není bytostí, takže pro ni láska k bytostem nic neznamená, když jsou prý tzv. iluzorní. Miluje jen sebe a své žáky tomu také učí. Buddhismus ale není narcismus.

Řekla bych, že si vymýšlíš nebo překrucuješ, případně mluvíš o něčem, čemu jsi špatně porozuměla,

řekla bych že jsem nikdy takhle o bytostech nikde nemluvila, protože bytost bez ztotožnění je ve skutečnosti Božským Bytím.



PS: Pokud v podobných nesmyslných tvrzeních hodláš pokračovat, prosím Tě, najdi si jiné působiště, nebo někoho jiného pro své rohaté hry.

[zlobilka]

Na nás dvoch, potom už vlastne vôbec nezáleží.

Vymýšlíš si. Nevěřím Ti, záleží Ti na mně.

[zlobilka]

To jsem si nevymyslela. Jana sama mnohokrát argumentovala tím, že není bytostí. Dokonce, že nikdo není bytostí, takže pro ni láska k bytostem nic neznamená, když jsou prý tzv. iluzorní. Miluje jen sebe a své žáky tomu také učí. Buddhismus ale není narcismus.

Řekla bych, že si vymýšlíš nebo překrucuješ, případně mluvíš o něčem, čemu jsi špatně porozuměla,

řekla bych že jsem nikdy takhle o bytostech nikde nemluvila, protože bytost bez ztotožnění je ve skutečnosti Božským Bytím.

Jsou bytosti skutečné nebo ve skutečnosti neexistují a je správné milovat "Já"?

[zlobilka]

Religionisto, asi brzy dostanu na tomto fóru znovu ban, protože jsem začala příliš rozebírat. Proto se s Tebou, dopředu loučím. Díky za rozhovor.

[Jana]

To jsem si nevymyslela. Jana sama mnohokrát argumentovala tím, že není bytostí. Dokonce, že nikdo není bytostí, takže pro ni láska k bytostem nic neznamená, když jsou prý tzv. iluzorní. Miluje jen sebe a své žáky tomu také učí. Buddhismus ale není narcismus.

Řekla bych, že si vymýšlíš nebo překrucuješ, případně mluvíš o něčem, čemu jsi špatně porozuměla,

řekla bych že jsem nikdy takhle o bytostech nikde nemluvila, protože bytost bez ztotožnění je ve skutečnosti Božským Bytím.

Jsou bytosti skutečné nebo ve skutečnosti neexistují a je správné milovat "Já"?

Je tady ve skutečnosti jediné Bytí, jediné skutečné Já, jediný Bůh, který je vším, jediné Vědomí.

Iluze oddělenosti není skutečná. I když vidíš vlny na moři jako skutečné, tak přeci mezi nimi není žádná oddělenost.

[zlobilka]

Jsou bytosti skutečné nebo ve skutečnosti neexistují a je správné milovat "Já"?

Je tady ve skutečnosti jediné Bytí, jediné skutečné Já, jediný Bůh, který je vším, jediné Vědomí.

Iluze oddělenosti není skutečná. I když vidíš vlny na moři jako skutečné, tak přeci mezi nimi není žádná oddělenost.

A to jediné skutečné Já jsi Ty a běda tomu, kdo ho nebude milovat a vyjádří se k němu kriticky. Dokonalost se prostě kritizovat nesmí. Píšu to tak správně?