Poradna zdarma

» sob 21. led 2012 18:30:53

"jak se dostat do přítomného okažiku, co dělat atd...?"

Co dělat?
V první řadě je třeba neutíkat před životem, do jakéhosi "duchovna."
Plnit si své povinnosti, neodkládat na zítřek co je dobré udělat ..teď.
Všimni si že říkám ..teď. To je ta přítomnost po které se sháníš
a čeká na tvoje skutky.
Dokud nebudou vykonaný, dál tě to nepustí, i když by jsi se rozkrájel.

Tou meditací (nahrávkou) po které se sháníš, je tvůj vlastní život.
Je připravený, vyjevit ti nepohnutou přítomnost, až nadejde čas.
Tak tu nahrávku dobře sleduj, aby jsi si jednoho krásnýho dne
té svojí vlastní přítomnosti všimnul, až budeš na to připravený.
Teď dělej co dělat máš, a ostatní nech koňovi.

(Víš co máš zrovna dneska, zítra či za týden udělat
pro uskutečnění svých krásných plánů a nebo nevíš?
Tohle ti na internetu nikdo neřekne, od toho máš svůj vlastní vnitřní hlas )

Jinými slovy, s tím duchovnem moc netlač na pilu. Protože to nemusí mít
následky, který by se ti dvakrát musely líbit.

Přeju ti samozřejmě úspěch, ať už se teď rozhodneš jakkoliv.

vostalpetr » stř 19. zář 2012 8:48:31


"V různých úrovních lze říci různé věci .."

Návštěvník » stř 19. zář 2012 14:55:46

"Je to stejný přístup, jako že vše je láska, nebo Bůh nebo.

Je to přístup, který se zove zrelativizování.
Používá ho ego proto, že se tím zrelativizováním dostane do intelektuálního prázdna (nic není tak ani jinak ani naopak, vše je tak i jinak nebo naopak) a má pocit cíle.

Jaký je to cíl už neřeší. Pro ego je plně dostačující. Došlo k hranici svých možností.
Nějakou dobu takto může být spokojené, vždy skončí u tohoto intelektuálního prázdna - zrelativizováním všeho.
Časem ale přijde (a ono to už je i k vystopování nyní, jen si všimnout) určitá vnitřní nespokojenost, hlad, který se tu a tam projevuje agresivitou, nutkavostí něco "dělat", potřebou činnosti, potřebou odrazů, na které by se dalo reagovat a je to začarovaný kolotoč honby za něčím.
A přitom je to všechno na hovno.
A přitom je všechno láska.

Proto je dobré všímat si našich projevů, všímat si potřeb naší mysli, i toho: PROČ.

Proč, když je všechno na hovno nebo všechno je láska se stále o něco snažím (o osvícení, o klid, o mír, o spočinutí, hledám pravdu, hledám to) a přitom je tak zřejmé, že právě to snažení se o je příčinou našeho neklidu, příčinou hladu, příčinou našich neurotických projevů, příčinou našeho neurotického chování.

Vše je v pořádku. Vlna opadla a voda ztišila se. Život plyne, jak má. Přichází utišení a mír.

Nebo také může být: Vše je v pořádku, protože vše je na hovno, ať dělám co dělám. Stále voda bude narážet o břehy v marné touze (a většinou neuvědomované touze) dostat se dál.!
Dostat se dál z říše pekla.

Zrelativizováním to jak je zřejmé nefunguje.
Za zrelativizováním je vzdor a boj ega s jasnou příčinou, pohnutkou: zůstat stále na živu. Jako ego. Jako oddělená entita."

Návštěvník » ned 23. zář 2012 18:14:59

Pro mysl je přece tohle rozebírání smrtelně důležitý.
Hra prostě muší bejt!
Kam bysme to měli vokna, kdyby mysl měla pustit otěže?
Bylo by jen bytí teď, to se nesmí stát!!!

Všechny ty komplikovaný rozbory a podmiňování jednoho druhým jsou naprosto nezbytný,
aby hra mohla pěkně frčet dál a dál a dál...

Linda 25. zář 2012 13:23:41


"Znát sami sebe jakožto jednotu s čímkoliv, co se děje, je láskou.

Znát sami sebe jakožto nezávislost na čemkoliv, co se objeví, je mírem

a být k dispozici neustále všemu, co se objeví, je svobodou."


Když to člověk čte a nechává to v sobě postupně vyvstávat, panečku,
i jen vžití se do toho je zkušenost

na to snad ani nejni žádný smajlík

..TAT SAVITUR VARÉNJAM
BHARGO DÉVASJA DHÍMAHI..