Mudrcové nám neříkají pravdu?

[Luck]

S těma mistrama je to tak, že sice napíšou spoustu knížek, ale to své Poznání rozdělí na mnoho okleštěných dílků, a ne v každé knize jsou ony dílky pohromadě spolu a ve všech jejich knihách nemusí být zapsány ony díly všechny.

Moje zkušenost s knížkama je taková, že v případě těch dobrých můžeme klidně vystačit i s jedním listem,
na kterém je nicméně všechno.

Pokud chce někdo předložit nějaký kvalitní text, knihu, můžeme si to tady ověřit.
(Ostatní komentáře pište laskavě jinam.)

[Luck]

Přimluvil bych se za to, že ne tak úplnému bezvěreci je dopřáno spatřit
Atman, Univerzum, Boha bez tvaru..

Přičemž je těžko možné popřít, že že Biblické texty lze vnímat v úrovních, odpovídajích úrovni čtenářovo vnímání.

[Návštěvník]

Píšu o čtenáři (bezvěrci), který cosi prožil, spatřil a nemá pro to ona správná slova, neví jak to pojmenovat.
Onen bezvěrec jen ví, jak to vypadá, ale nezná ona "správná" slova, pod kterými se té v Bibli ukrývá to, co poznal on.
Tím pádem je pro něho Bible dobrá jen jako historická učebnice dějepisu.

[Linda]

Přimluvil bych se za to, že ne tak úplnému bezvěreci je dopřáno spatřit
Atman, Univerzum, Boha bez tvaru..

Přičemž je těžko možné popřít, že že Biblické texty lze vnímat v úrovních, odpovídajích úrovni čtenářovo vnímání.

Paul Brunton někde říká, že Ježíš na rozdíl od jiných Mistrů přišel, aby vysvětlil a umožnil pochopit základní podmínky cesty k Bohu lidem, kteří zatím v nic nevěřili a podle toho i jednali. Učil tedy především první, náboženský stupeň. Před vstupem do hmotného těla mu bylo ukázáno, co ho čeká, a tu oběť přijal. Ukřižování bylo důsledkem faktu, že nemluvil jen k těm, kteří pro duchovní cestu už dozráli, a proto z vlastní potřeby vyhledali vedení u nohou některého Mistra.

"Byl předurčen stát se putujícím zjevovatelem, který vyučuje nepříjemné a nežádané pravdy... On se nevtělil s cílem založit novou organizaci nebo náboženství, ale aby v srdcích lidí zasel neviditelné semínko, které by vzklíčilo a naplnilo osudy lidí."

O mystickém druhém stupni mluvil Ježíš hlavně před svými učedníky, a chápali ho jen někteří, především Jan. Třetí stupeň, nedvojnost, naznačil jen výjimečně: "Otec a já jedno jsme." Blíž to nevysvětloval.

[Luck]

Píšu o čtenáři (bezvěrci), který cosi prožil, spatřil a nemá pro to ona správná slova, neví jak to pojmenovat.

Čím blížeji k pravdě je to co prožijeme, tím menší pravděpodobnost, že pro to najdeme slova.

Onen bezvěrec jen ví, jak to vypadá,

Proč mu říkat: "bezvěrec?"

..ale nezná ona "správná" slova, pod kterými se té v Bibli ukrývá to, co poznal on.

To nevadí.

Tím pádem je pro něho Bible dobrá jen jako historická učebnice dějepisu.

To by byla trochu škoda, řekl bych.

[Návštěvník]

To je trochu škoda, řekl bych.

Ani není, čtení o tom, který král zabil kolik nepřátel - to lze najít i v jiných knihách, bez označení "náboženství" - politické, válečné, sci-fi, historické, tam, kde to čtenář očekává.

Proč ono: "bezvěrec?"

Mohu napsat místo toho slova "bezvěrec" například slovo "materialista". Někdo, pro koho Bůh neexistuje. Bude ti to stačit?

[Luck]

...čtení o tom, který král zabil kolik nepřátel - to lze najít i v jiných knihách,

A co evangelia? A nebo kniha "přísloví?"

Mohu napsat místo toho slova "bezvěrec" například slovo "materialista". Někdo, pro koho Bůh neexistuje. Bude ti to stačit?

Nabízí se otázka co bude stačit tomu, pro koho bůh neexistuje.

[Návštěvník]

Mohu napsat místo toho slova "bezvěrec" například slovo "materialista".

Onen bezvěrec jen ví, jak to vypadá

Takže je materialista?

[Návštěvník]

A co evangelia? A nebo kniha "přísloví?"

Hledal vysvětlení v tom, co bylo nejblíž, o čem věděl, že někdo známý to doma má - tudíž ona Bible.

Nabízí se otázka co bude stačit tomu, pro koho bůh neexistuje.

Asi by se spokojil se stručným technickým popisem, třeba jako by to bylo psané v nějaké sci-fi knize - prostor, subprostor, nulový prostor... jeho funkce, možnosti, včetně vizuálního popisu. S tím by se jistě spokojil.
Ale tohle nikde pohromadě nenašel.

Mohu napsat místo toho slova "bezvěrec" například slovo "materialista".

Onen bezvěrec jen ví, jak to vypadá

Takže je materialista?

A to je pro někoho nepochopitelné?

[Návštěvník]

Mohu napsat místo toho slova "bezvěrec" například slovo "materialista".

Onen bezvěrec jen ví, jak to vypadá

Takže je materialista?

A to je pro někoho nepochopitelné?

Materialismus je filosofický směr, který tvrdí, že jediná věc, která existuje, je hmota. Může ten kdo ví, jak to vypadá, být přesvědčený, že jediná věc, která existuje, je hmota?

[Luck]

Asi by se spokojil se stručným technickým popisem, třeba jako by to bylo psané v nějaké sci-fi knize - prostor, subprostor, nulový prostor... jeho funkce, možnosti, včetně vizuálního popisu. S tím by se jistě spokojil.
Ale tohle nikde pohromadě nenašel.

Vzpomenu-li na první spirituální prožitek podobný onomu:
" cosi prožil, spatřil a nemá pro to ona správná slova, neví jak to pojmenovat"
pak v mém případě nemohu říct, že bych tehdy měl chuť něco hledat v knihách, spíše naopak.
"Informace" byla takového řádu, že jsem si byl jist nemožností vyjádřit jí slovně.
I nejvznešenější myšlenka byla vedle toho jak žvatlání z mateřské školky.
Kromě toho mne to zaplaťpánbůh na čas zbavilo slov, kromě těch nejpotřebnějších.

P.S.
Abychom se tedy vrátili k tomu, proč je tady tohle vlákno,
tedy takříkajíc ke kritice Guruů.

Chce tu někdo doložit Mistra, knihu, text, promluvu, která na něj působí jako neúplná,
zmateční, rozkouskovaná ..atd?
Dodávám, že je řeč pouze o veřejně známých učitelích.
Zatím se hovořilo o Bibli a potažmo tedy o učení Ježíše Krista.

[Návštěvník]

Asi by se spokojil se stručným technickým popisem, třeba jako by to bylo psané v nějaké sci-fi knize - prostor, subprostor, nulový prostor... jeho funkce, možnosti, včetně vizuálního popisu. S tím by se jistě spokojil.
Ale tohle nikde pohromadě nenašel.

Vzpomenu-li na první spirituální prožitek podobný onomu:
" cosi prožil, spatřil a nemá pro to ona správná slova, neví jak to pojmenovat"
pak v mém případě nemohu říct, že bych tehdy měl chuť něco hledat v knihách, spíše naopak.
"Informace" byla takového řádu, že jsem si byl jist nemožností vyjádřit jí slovně.
I nejvznešenější myšlenka byla vedle toho jak žvatlání z mateřské školky.
Kromě toho mne to zaplaťpánbůh na čas zbavilo slov, kromě těch nejpotřebnějších.

P.S.
Abychom se tedy vrátili k tomu, proč je tady tohle vlákno,
tedy takříkajíc ke kritice Guruů.

Chce tu někdo doložit Mistra, knihu, text, promluvu, která na něj působí jako neúplná,
zmateční, rozkouskovaná ..atd?
Dodávám, že je řeč pouze o veřejně známých učitelích.
Zatím se hovořilo o Bibli a potažmo tedy o učení Ježíše Krista.

Můžeme to vzít obráceně - v kolika knihách veřejně známých učitelů je ono, kvůli čemu jsi založil toto vlákno, pěkně pohromadě, bez zbytečné omáčky?
A jak je pozná na první pohled ten, kdo se dosud v žádných knihách veřejně známých učitelů nepřehraboval, ani ve veřejných knihovnách ani na pultech obchodů s duchovní literaturou?

[reseek]

vyjadřování známých guruů je příliš fragmentární, nedokonalé,
než aby dokázali "vrazit" všechno do jedné knihy, nebo promluvy

Chápu, že intelekt to takhle vidí. A je to, co guruové říkají, určené jen intelektu? Nebo to v nás pokaždé osloví to, co je zralé k pochopení, k pochopení mnohem hlubšímu než jen rozumovému? Mně se občas stane, že když se po čase vrátím k některé z mých knih a začnu ji znovu číst, zůstanu překvapeně stát: tohle tam přece minule nebylo!

Bylo to tam, ale zůstalo to jen v intelektu. A tak to nic ve mně neovlivnilo, nezměnilo. Jen přibyl další koncept, který po čase vymizel z hlavy, protože to byla jen jedna z mnoha informací.

Ten údiv, že tohle v té knize minule nebylo, se mi tu a tam objeví. Je to pro mě určitý signál, jak díky zkušenostem se od minula změnilo moje prožívání a celkové pochopení. Přibylo i vnímání souvislostí. A můžu si pak všimnout, že se vlastně trochu změnily i moje reakce v tom směru. Mám opakovanou zkušenost, že slova guruů můžou prohloubit přímo moje vnímání, může vzniknout tak vzácné "AHA!", když úplně zapomenu na porovnávání, jestli a nakolik to říkají všechno a způsobem, který uznávám. Když je místo toho vnímám v určitém ztišení, když se jim vnitřně mlčky otevírám. Pak každé setkání s jejich slovy, v knize nebo ve videu, je skutečným setkáním i s oblastí, ze které ten guru mluví. Pak ten člověk se může stát mostem, zkratkou pro toho, kdo ještě tak daleko svým vnímáním nedošel, ale nesoudí, spíš pozorně vnímá hlavou i srdcem. Setkávat se s takovými třeba jen skrze knihu nebo video vnímám jako velkou milost a jsem opravdu vděčná, že tu možnost máme.

[Návštěvník]

Nějak mi není jasné, proč by měli popisovat a vysvětlovat zážitky.
Mně stačí, že pojmenovávají příčiny, to, co v nás brání vnímat bez zkreslení to, co je. A že vysvětlují, čím se ty bariéry můžou rozpustit.

Tady to máš vysvětlené: viewtopic.php?f=56&p=27568#p27568

Vstup lidí, co měli nějaký ten ezoterický zážitek, na duchovní cestu, může začínat tím, že si nejdřív zjistí, co to bylo a jak a kdy to vznikalo.
Pak, když to jde dobře, naleznou i čiré světlo prázdnoty, protože ono světlo je těsně za oněmi jevy, nebo spíš ono vytváří ony nečekané jevy - třeba ony vize. Jsou k tomu prozření mnohem blíž, než ten, kdo se duchovní praxi začně zabývat třeba jen proto, že je to zrovna módní záležitost a že se tím zabývají přátelé a známí.
Knihy známých duchovních mistrů se většinou oněmi jevy (vize a pod.) vůbec nezabývají, nebo je odbydou krátkým odstavcem s poukazem, že je nutno se tomu všemu vyhýbat, aby se na tom neulpělo a nezačalo se věnovat oněm jevům, místo aby se hledalo ono čiré světlo prázdnoty. A jestli je tam nějaké vysvětlení, tak si to musí čtenář sám vyzobat po kouskách.

Prostě - známí duchovní mistři se nezabývají těmi čtenáři, u nichž se to probouzí samo od sebe ( ale v "nevhodných" směrech ), ale pro ty, co se rozhodli duchovní nauky praktikovat pěkně od začátku, protože běžný život se jim už nějak nelíbil, touží po něčem vyšším.

[Návštěvník]

Knihy známých duchovních mistrů se většinou oněmi jevy (vize a pod.) vůbec nezabývají, nebo je odbydou krátkým odstavcem s poukazem, že je nutno se tomu všemu vyhýbat, aby se na tom neulpělo a nezačalo se věnovat oněm jevům, místo aby se hledalo ono čiré světlo prázdnoty.

Vědí, proč. Ti, kteří začali mít vize, totiž obvykle nezačnou chodit po doktorech, ale začnou se považovat za cosi výjimečného. Znám konkrétní případy, kdy se to stalo. Ezoterika takového člověka přitahuje a dokud si tím neprojde, cesta k Práznotě je mu uzavřená, protože je pro něj důležitá vlastní schopnost mimosmyslového vnímání. Neuvědomuje si, že je úplně jedno, jestli člověk ulpěl na majetku, nebo na zvláštních schopnostech. Svými jasnovidnými schopnostmi se odlišuje od davu a to mu dodává ve vlastních očích nimbus kvalifikace, kterou nemá hned tak každý.

[orog]

Reagoval jsem na větu

Takže - která kniha to má vše pohromadě?
Tzn.,že je tam srozumitelně popsaný onen skrytý vnitřní svítící prostor, protože termín Prázdnota bývá pro toho, kdo ji sice viděl, ale neví jak tomu lidé říkají, celkem nicneříkající pojem

slovy

"Nějak mi není jasné, proč by měli popisovat a vysvětlovat zážitky.
Mně stačí, že pojmenovávají příčiny, to, co v nás brání vnímat bez zkreslení to, co je. A že vysvětlují, čím se ty bariéry můžou rozpustit."

Protože moje zkušenost je, že Prázdnota se může objevit sama od sebe. Jenže v té chvíli nejsi, je jen ona.
Neobjeví se tím, že by ti někdo popsal svítící vnitřní prostor a protože máš o to zájem, začneš se pokoušet to zažít. Dojde k tomu naopak upouštěním ode všech představ a objektů ve vědomí, včetně pocitu vlastního já. Vlastně nezbyde nic než uvědomující si vědomí, ale ty tam nejsi, aby sis to mohl uvědomit. Uvědomíš si to až dodatečně.

To může těžko pochopit ten, který považuje jasnovidnost za podmínku poznání.

Když se rozpouštějí překážky, o kterých guruové mluví, dochází tím k prohlubování vnímavosti. To - když se neulpí na nějakých silách - přináší hlubší vhled i vyciťování, na jaké vibrační rovině určitý jev probíhá. Dalo by se říct, že se spontánně rozpozná, jaká energie z čeho vyzařuje. Je to bezděčné a vnímá se to mimochodem, stejně jako člověk rozlišuje barvy na semaforu, než přejde křižovatku. Nenapadne ho být hrdý na to, že není barvoslepý.

[Luck]

Prostě - známí duchovní mistři se nezabývají těmi čtenáři, u nichž se to probouzí samo od sebe ( ale v "nevhodných" směrech ), ale pro ty, co se rozhodli duchovní nauky praktikovat pěkně od začátku, protože běžný život se jim už nějak nelíbil, touží po něčem vyšším.

Mohl by se návštěvník vyjádřit blížeji k jednotlivostem svého zjištění?
(Bylo by vhodné, když by k tomu použil vlastní nick.)

Je například možné uvést příklad nějakého známého učitele, postupujícího popsaným způsobem?
Návštěvník se s nějakým veřejně činným realizovaným člověkem setkal?
A nebo četl promluvu či více promluv některého z guruů která v něm vyvolala popsaný dojem?
Jelikož ve výše ocitovaném komentáři se mluví poměrně zasvěceně o práci duchovního učitele,
bylo by užitečné, zmínit se blížeji o okolnostech, jímž návštěvník za své poznatky vděčí.

[Návštěvník]

...Knihy známých duchovních mistrů se většinou oněmi jevy (vize a pod.) vůbec nezabývají, nebo je odbydou krátkým odstavcem s poukazem, že je nutno se tomu všemu vyhýbat, aby se na tom neulpělo ...

že je nutno se tomu všemu vyhýbat jsem našel akorát u Abrušina ...

u známých duchovních mistrů jsem našel zmínky o těchto průvodních jevech s poznámkou, že mohou nastat či nemusí, že to má nechat spontánně proběhnout a odeznít v plné pozornosti, případně to využít k užitku ostatních, jakožto dar Milosti bez toho, aby si to dotyčný přisvojoval, jakožto svojí nějakou mimořádnost, tedy zacházet s tím jako se všemi ostatními projevy, ne se tomu vyhýbat ... většinou z poznámkou, to nic nevypovídá o duchovním prozření, ale že jde o projevy různých změněných stavů vědomí a případný mimoděčný rozvoj siddhis ... a s poukázáním na to, že lze na tomto velmi dlouhodobě ulpět, akorát Weinfurter to měl za důležité a podstatné za což se mu dostalo náležité kritiky

[bflmpsvz]

u známých duchovních mistrů jsem našel zmínky o těchto průvodních jevech s poznámkou, že mohou nastat či nemusí, že to má nechat spontánně proběhnout a odeznít v plné pozornosti, případně to využít k užitku ostatních, jakožto dar Milosti bez toho, aby si to dotyčný přisvojoval, jakožto svojí nějakou mimořádnost, tedy zacházet s tím jako se všemi ostatními projevy, ne se tomu vyhýbat ... většinou z poznámkou, to nic nevypovídá o duchovním prozření, ale že jde o projevy různých změněných stavů vědomí a případný mimoděčný rozvoj siddhis ... a s poukázáním na to, že lze na tomto velmi dlouhodobě ulpět...

Prostě někdo nemá hudební sluch, jiný ho má docela dobrý a další člověk má dokonce absolutní sluch... Se siddhi je to obdobné

Dovedu si představit společnost, ve které je krajně neobvyklé, že se u někoho rozvinul hudební sluch. Když někdo zjístí, že ho má, může to pak vnímat jako důležitou schopnost.

[Návštěvník]

u známých duchovních mistrů jsem našel zmínky o těchto průvodních jevech s poznámkou, že mohou nastat či nemusí, že to má nechat spontánně proběhnout a odeznít v plné pozornosti, případně to využít k užitku ostatních, jakožto dar Milosti bez toho, aby si to dotyčný přisvojoval, jakožto svojí nějakou mimořádnost, tedy zacházet s tím jako se všemi ostatními projevy, ne se tomu vyhýbat ... většinou z poznámkou, to nic nevypovídá o duchovním prozření, ale že jde o projevy různých změněných stavů vědomí a případný mimoděčný rozvoj siddhis ... a s poukázáním na to, že lze na tomto velmi dlouhodobě ulpět...

Prostě někdo nemá hudební sluch, jiný ho má docela dobrý a další člověk má dokonce absolutní sluch... Se siddhi je to obdobné

Dovedu si představit společnost, ve které je krajně neobvyklé, že se u někoho rozvinul hudební sluch. Když někdo zjístí, že ho má, může to pak vnímat jako důležitou schopnost.

Za první republiky se u nás o cestě k probuzení moc nevědělo a tak není divu, že lidé často mylně vnímali okultní síly jako důležité pro duchovní cestu. Je pěkné žít v době, kdy tyhle síly jsou přijímané jako jakýkoliv jiný jev v dualitě a s duchovním prozřením se už nespojují.