Mudrcové nám neříkají pravdu?

Re: Mudrcové nám neříkají pravdu?

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 30. srp 2012 13:22:29

Dan píše:Mluví o ní. Ale příliš přemýšlíš a příliš hledáš. Oni mohou klidně jen ukazovat na Měsíc, a ty pořád budeš přemýšlet co tím myslí.
Nikdo ti neřekne Pravdu. Nikdo tě krmit lžičkou nebude.


"Po staletí nás ovlivňuje autorita našich učitelů, světců a knih. Chceme od nich, aby nám sdělili i to, co leží za horami a lesy na konci světa, a protože se většinou spokojíme s popisem, pobýváme v pouhých slovech a náš život je povrchní a prázdný.

Jsme lidé z druhé ruky: žijeme tím, co nám řekli jiní, a unášeni svými touhami a sklony přijímáme daný stav - ať už dobrovolně, anebo přinuceni prostředím a okolnostmi. Jsme výsledek vlivů všeho druhu a není v nás nic nového. Nic, co bychom objevili sami, nic původního, svěžího a jasného.

Od okamžiku, kam paměť sahá, nás ujišťovali nejrůznější náboženští vůdcové, že dodržením určitých sakrálních úkonů, opakováním modliteb, osvojením si dobrých zvyklostí (kontroly myšlení, žádostí a vášní) a sublimací sexuálních tužeb se nám podaří - po dostatečném potrápení ducha i těla - dospět k tomu, co leží za naším nepříliš významným životem. Od nepaměti se o to pokoušejí celé zástupy takzvaných náboženských lidí. Buď o samotě -když odejdou na poušť, do horských jeskyň, případně na pouť od vesnice k vesnici s žebráckou holí - anebo pospolu v nějakém klášteře, kde své myšlení podřizují stanoveným předpisům. Avšak pokřivená mysl, která se snaží vyhnout vlastním zmatkům odmítnutím vnějšího světa a která otupěla rozkazy a poslušností, taková mysl, ať hledá, jak chce dlouho, může najít pouze to, co odpovídá jejímu pokřivení.

Takže abychom zjistili, zda je skutečně ještě něco za naší prabídnou existencí plnou strachu, zápasů a vin, je myslím zapotřebí úplně jiný přístup. Tradiční směr ve e zvnějšku dovnitř: k vnitřnímu rozkvětu, kráse a lásce máme údajně dospět postupně, krok za krokem, pomocí času, cvičení a odříkání. Ve skutečnosti se to však hodí jen k tomu, abychom zcela znicotněli. Tradiční představa říká: Odlupuj jednu slupku za druhou, dej si načas, jednou určitě k cíli dojdeš, zítra anebo v příštím životě. A když člověk konečně dospěje k oné bájné komnatě, zjišťuje, že v ní nic není, neboť jeho mysl v mezičase zhloupla a rozpadla se.

Jakmile to člověk pochopí, bez ohledu na tradici se sama sebe zeptá: Neexistuje nějaký jiný přístup? Nebylo by možné začít zkoumat od středu?

Základní příčinou vnitřního zmatku je usilování o věci, které nám někdo nasliboval. Je opravdu pozoruhodné, jak většina z nás zavrhujediktaturu a politický útlak, vnitřně však diktaturu - svých autorit - bez protestu přijímáme, přestože to podkopává naše myšlení i vitalitu. A pokud jsme snad duchovní autority - ceremonie, rituály, dogmata - odmítli (a to nejen rozumově, nýbrž do hloubky), jsme najednou sami a dostáváme se do konfliktu se společností: stáváme se podezřelými lidmi. Jenže přizpůsobivý člověk se skutečnosti, nekonečnu a nezměrnosti nikdy nepřiblíží.

Na počátku je tedy odmítnutí tradičního přístupu jako něčeho naprosto falešného. Jde-li však o pouhou reakci na to, co slyšíte, přijímáte jenom nový vzorec jednání, který se nutně změní v past. Když odmítnete jen rozumem, jemuž to vyznělo docela dobře, a neuděláte nic dalšího, nebude vám to stejně nic platné. Pokud jste však pochopili hloupost a nedospělost takového počínání a inteligentně jste zavrhli všechnytradiční návyky, jste volní a nebojíte se. Způsobíte si tím sice dost problémů a kolem sebe mnohou nepřístojnost, ale osvobodili jste se ze zajetí ve své přizpůsobivosti. A náhle zjistíte, že už nehledáte.

Je to první věc, kterou je třeba se naučit: nehledat. Dokud hledáte, bloumáte jen kolem výkladních skříní. Otázku zda je Bůh, Pravda nebo nějaká Vyšší skutečnost, či jak se tomu říká, vám nemohou zodpovědět ani knihy, ani knězi, ani filozofové ani spasitelé. Odpověď můžete najít jen vy sami, nikdo jiný. Proto je nutné sebe sama poznat. Nedospělost je nedostatečné sebepoznání. Počátek moudrosti leží v sebeporozumění. Slyšeli jsme například, že k pravdě vedou všecky cesty - jeden prý má cestu jako buddhista, druhý jako křesťan, třetí zase jako muslim, ale nakonec se prý sejdeme u jedněch dveří - což je, když se na to podíváte, přímo absurdní.

Pravda nemá cestu, v tom je její krása. Je vlastním žitím. Cesta vede pouze k nehybné, mrtvé věci. Jakmile zjistíte, že pravda je něco živého, něco v pohybu, co nemá pevné místo a nelze to nalézt ani v chrámu, ani v mešitě, ani v kostele, a že vás k tomu nepřivede církev ani učitel, ani filozof, pak také zjistíte, že tato živá věc je to, co jste vy: vaše zlost, násilí,křeč, zoufalství a starosti, se kterými žijete. Pravda je v porozumění tomu všemu. A porozumět je možné, jenom když víte, jak se dívat na věci svého života. Brýlemi ideologií a sítěmi slov to nelze, a stejně tak ne
s nadějí a strachem. Je tedy zřejmé, že nemůžeme na nikom záviset; není vůdce, učitele ani autority. Jsme jenom my - náš vztah k ostatnímu světu - a dál už nic."


Volnost která neví - Krishnamurti
Návštěvník
 

Re: Mudrcové nám neříkají pravdu?

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 30. srp 2012 14:43:06

Gorgias je jeden z Platónových dialogů.
Zabývá se rozdílem mezi uměním (skutečné dobro) a zběhlostí (zdánlivé dobro, lest), a tím i problémem spravedlnosti.

„Veškeré vědění oddělené od spravedlnosti není moudrost, ale lest.“
Návštěvník
 

Re: Mudrcové nám neříkají pravdu?

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 30. srp 2012 14:47:03

"Láska a soucit se rodí z našeho porozumění vlastní omylnosti, nikoli z ideálů dokonalosti. Také moudrost nepřichází vždy jako náhlý záblesk inspirace, nýbrž jako výsledek mnohaletých zkušeností, mnohdy bolestných."

Rob Preece

http://www.dharmagaia.cz/kniha/762-rob- ... -buddhisty
Návštěvník
 

Re: Mudrcové nám neříkají pravdu?

Nový příspěvekod Dan » pát 31. srp 2012 23:36:24

Úžasné návštěvníku a díky. Díky za knížky a tvůj čas

Avšak pokřivená mysl, která se snaží vyhnout vlastním zmatkům odmítnutím vnějšího světa a která otupěla rozkazy a poslušností, taková mysl, ať hledá, jak chce dlouho, může najít pouze to, co odpovídá jejímu pokřivení.
----->>>Lidské zvíře- Pád <<<-----
Dan
 
Příspěvky: 134
Registrován: čtv 13. říj 2011 6:56:20

Re: Mudrcové nám neříkají pravdu?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 01. zář 2012 10:51:15

Dan píše:Úžasné návštěvníku a díky. Díky za knížky a tvůj čas

Taky děkuju za ochotu podělit se s druhými o hlubší pohled i pochopení. :) Citace, které sem někteří občas vloží, mi už několikrát napověděly, které knihy stojí za to si přečíst. A nebyla to marná investice, naopak.

Petra píše:Všichni, ale zcela všichni, tady jen debatujeme o svých představách o Pravdě a hájíme je či se až hádáme a napadáme druhé,nebo se jejich napadání bráníme, čím víc jsme přesvědčeni, že právě naše pravda je Pravda.


Avšak pokřivená mysl, která se snaží vyhnout vlastním zmatkům odmítnutím vnějšího světa a která otupěla rozkazy a poslušností, taková mysl, ať hledá, jak chce dlouho, může najít pouze to, co odpovídá jejímu pokřivení.
Návštěvník
 

Re: Mudrcové nám neříkají pravdu?

Nový příspěvekod reseek » sob 01. zář 2012 11:50:01

Návštěvník píše:"Láska a soucit se rodí z našeho porozumění vlastní omylnosti"

:)
Uživatelský avatar
reseek
 
Příspěvky: 179
Registrován: čtv 24. lis 2011 9:32:58

Re: Mudrcové nám neříkají pravdu?

Nový příspěvekod Alena » úte 05. úno 2013 15:02:38

Jsem Moudrým vděčná,naučili mě být také moudrou....
a mudrce jsem potkala jen jednou a to stačilo na celý můj život,můj život je od té doby skvělý,nádherný,plný lásky.............
Alena
 

Re: Mudrcové nám neříkají pravdu?

Nový příspěvekod Vari » stř 30. pro 2015 11:22:50

Avatar Adi Da Samraj


Adi Da je znám tisícům lidí jako Žijící Přítomnost naprosto Dokonalé Lásky.

Jak sám říká, impulsem pro jeho inkarnaci a život na zemi byla jeho láska a soucítění se všemi bytostmi.

Smyslem jeho života bylo plně odhalit Pravdu a ukázat lidem cestu, jak pravdivě žít.

Adi Da žil naprosto vyjímečný život (1939 - 2008).

Jakkoli to zní paradoxně, jeho pravou identitou nebylo lidské bytí.

Byl a je Neustálou Přítomností Radosti a Lásky, která se na čas inkarnovala v lidské podobě.

Byl a je Silou Probuzení – Probuzení z utrpení a problémů do nejhlubšího Štěstí, Probuzení z iluzí a područí do pocitu nekonečné Svobody.

Podílejte se na skutečném světě

Naší základní zkušeností nejsou zkušenosti s „věcmi“.

Naší základní zkušeností je zkušenost Bytí jako Takového, Vědomí Samého.

Vědomá radost z existence je základním darem, Božským darem a stále přístupným darem, který máte sklon ignorovat.

Žít opravdový lidský život proto znamená, účastnit se reálného světa, kde Pravá Skutečnost vždy již existuje.


Předpokládáte, že jste tělo

Vaše problémy a pochybnosti vznikají jen proto, že zapomínáte na Vědomí.

Předpokládáte, že jste tělo – ale ve skutečnosti jste jen svědkem těla.

Jste si vědomi těla jako něčeho ve Vědomí.

Vy nezažíváte tělo jako „věc“ samu o sobě či uvnitř sebe sama.

Těla jste si vědomi.

Proto Vědomí Jako Takové je první – a ne tělo.

Pak se tělo objeví, vy se s ním ztotožníte a na Vědomí zapomenete.

Vědomí Jako Takové se stane nevědomým – vy se domníváte, že jste tělo a myslíte si, že Vědomí naleznete někde jinde.


Nejste v pozici těla


Omyl, ve kterém žijete, je postaven na předpokladu, že jste jen tělo. To, že se narodíte a existujete, je vaší základní zkušeností – je to realita, ve které vy i ostatní žijete, kterou berete vážně, podílete se na ní a naplňujete ji, atd.

Musíte pochopit: To je omyl.

Tak to není.

Vy nejste v pozici těla.

Domníváte-li se tak, pak se mýlíte.

Co je skutečnou, původní nebo první zkušeností?

Co je kontextem každé zkušenosti?

Není to tělo.

Je to Vědomí – teď.


Nejste myslící mysl

Běžně se předpokládá (zjevně individuálně), že vědomé „já“ je ten, kdo myslí.

Vy se domníváte že myslíte, a tedy jste „subjektem“ myšlení.

Vycházíte z toho, že jste zdrojem, příčinou a tvůrcem myšlení.

Žijete v představě, že to o čem přemýšlíte, že otázky a problémy, které řešíte, jsou „vaše“ – to je ale jen váš předpoklad nebo pouhá domněnka.

Takovýto předpoklad není prověřen – a vlastně není správný.

Právě teď to vypadá, že přemýšlíte – ale vy (ten, kdo opravdu jste) ve skutečnosti myšlení nevytváříte.

Nejste myslící mysl.

Přesněji řečeno, jste prostě pouhým svědkem všeho toho, co se objevuje, svědkem, který je nečinný a beztvarý.


Vaše reálná situace


Vypadá to, že se ztotožňujete se situacemi, které vznikají ve stavu bdění, snění a spaní.

Avšak žádná z těchto situací nemá trvání – a proto žádnou z nich být nemůžete.

Jste to, co se objevuje ztvárněno do podoby každého podmíněného jevu – jste Vědomí Samo

Stav, kdy bdíte, se vyskytuje ve Vědomí Samém.

Stav, kdy sníte, se vyskytuje ve Vědomí Samém.

Stav, kdy spíte, se vyskytuje ve Vědomí Samém.

A když nějaký jev v jednom z těchto stavů skončí, nebo když stavy skončí, nebo když některý stav skončí, Vědomí Samo zůstává.


Vědomí Samo se nikdy nemění.

Vědomí Samo vždy již existuje.

„Brýle“ Vědomí

Všechno vidíme skrze „brýle“ Vědomí.

Vše je formou Vědomí.

Každý vjem, každá myšlenka, všechno to, co nazýváte „světem“ – všechno v něm a všichni na něm, všechny vztahy, funkce, okolnosti, každý okamžik a celý prostor, všechny jevy a celý vesmír existují pouze na základě Vědomí.

Tak to je.

Všechno se ve Vědomí objevuje jako na obrazovce.

Vše jednoduše plyne.

A Vědomí je vždy základem všeho, co se objevuje.

Vědomí je „substancí“, ve které se všechny jevy objevují a zase mizí.


Uvědomění jako takové se nikdy nemění

Cokoli se v životě vašemu tělu-mysli-„já“ přihodí, vy jste si toho vždy jen vědomi.

Uvědomění jako takové se nikdy nemění.

Dokonce i v případě, když si změny uvědomujete, uvědomění jako takové se nemění.

Neexistují různé druhy uvědomění – ani jeho různé tvary nebo barvy.

Uvědomění je jednoduše a pouze uvědomění samo.

Cokoli se přihodí komplexu těla-mysli,* uvědomění si je procesu komplexu těla-mysli pouze a jednoduše vědomo – uvědomění jako takové není změnou nikdy ovlivněno.

Uvědomění jako takové změnami neprochází.

Uvědomění pouze a jednoduše změny pozoruje.

Uvědomění jako takové je ve své podstatě pouhým svědkem.

Když nejednáte v okamžicích změn skutečně inteligentně, tak se se změnou pokaždé ztotožníte.

A pak si myslíte, že „jste tou změnou“.

Když tělo trpí, myslíte si a říkáte: „Já trpím.“

Když emoce vzplanou, myslíte si a říkáte: „Já mám vztek, já jsem smutný, zarmoucený, já mám strach.“

To, co se – ve Skutečnosti a jako Skutečnost Sama – nikdy nemění, v každodenní povrchnosti neustále předpokládá, že je měněno nebo je změnou.

Teď to bolí, za chvíli se cítíme dobře.

Běžné ego-mysl neustále ztotožňuje čisté uvědomění (či pouhého svědka) se změnami, které jsou vzhledem k němu pouze okrajové.

Když budete uvědomění jako takové zkoumat, a když do něj proniknete co nejhlouběji, zřetelně uvidíte, že se nemění, nýbrž ve své podstatě je (prostě a jen) pouhým svědkem změn.


Jak pozorovat, že Vědomí je vždy stejné

Jestliže si dokážete vyvolat vzpomínku na něco, co se před časem událo ve vašem životě, nějakou událost, která je ještě tak živá, že ji znovu umíte procítit, udělejte to a porovnejte s tím, co cítíte teď.

Neporovnávejte obsah ale pocit, který teď v sobě máte a porovnejte ho s pocitem, který jste v sobě měli tenkrát.

Není v tom žádný rozdíl, jakým vývojem osobnost prošla – ve smyslu věku, schopnosti nebo čehokoli jiného.

Vědomá bytost cítí to samé, ať už je jí pět, dvacet či sedmdesát let – nebo ať je jakkoli stará, vždy je to stejné.

Když si v paměti jasně vybavíte jak to tenkrát bylo, a opět to procítíte, bude to stejné jako tehdy.

Vědomí je vždy stejné, teď i v minulosti – ať blízké či daleké.


Nejvyšší Poznání

Dokonce i teď, ať se cokoliv objeví, vy jste Vědomí Samo.

Ne ego, ne oddělené “já”, ale Vědomí Samo.

Nezáleží na tom, co se objeví, dokonce i teď, vy jste Vědomí Samo.

Přesně tak to Skutečně je – a je to cesta, která říká co je třeba Poznat.

Poznat to a být tím, je Poznáním nejvyšším.


Dokonale Láskyplné Štěstí Bytí

Vědomí Samo není výsledkem (nebo důsledkem) nějaké podmíněné události (nebo nějakého sledu podmíněných událostí).

Vlastní existence Vědomí není závislá na žádné podmínce (nebo škále podmínek).

Vědomí Samo je podstatná a základní charakteristika – či nejpůvodnější, neoddělitelný, z podstaty Spirituální (či Milující a Blažený), Transcendentální a Božský Faktor bez přítomnosti ega – Faktor Bytí (jako Takového) nebo Existence (jako Takové) či Skutečnosti (jako Takové).

Když se v zorném poli Vědomí situace vyskytnou, změní či pominou, Vědomí Samo zůstává vždy stejně Dokonalým a Láskyplným Štěstím Bytí.


Toto Poselství by mělo být předáno každému


Bylo by dobré, kdyby každý dostal základ tohoto poselství již v raném dětství.

Takhle jednoduše: Nezáleží na tom, co se právě objevuje nebo neobjevuje, jsi jen Vědomí Samo.

To by všichni lidé měli říkat všem svým dětem dnes i v budoucnosti.

A pak nebude záležet na tom, co lidé dělají či prožívají, oni budou vědět, že to, o co jde, je ta Skutečnost a to úžasné, co se má Poznat a být tím.

*

Toto poselství by mělo být bez jakýchkoli podmínek a bezplatně předáváno všem žijícím bytostem.

Mělo by být každému známé alespoň z ústního podání.

I když, uvědomit si Pravdu takovéhoto sdělení jen z ústního podání, vyžaduje projít velkým procesem.

*

Záleží už na každém, jak s tím naloží.

Ale o tuto nejzákladnější informaci – pouze jen těchto několik slov, která by někdy pro někoho mohla znamenat mnoho – by neměl být nikdo ochuzen.

Měla by být základním a hromadným darem lidstvu.

Ať si o tom cokoliv kdo myslí, a ať je situace ve světě jakákoliv, toto Poselství by mělo být dáno všem.

*

Chci, aby to každý věděl.

Chci, aby to každý slyšel.

Je to prostě dar.

Toto Pochopení – a všechno, co z něj vyplývá, všechno, co je s ním spojeno – by se v budoucnu mělo stát základem lidské kultury.

Toto Pochopení by mělo být nepopíratelně reálnou základnou pro budoucí kulturu lidstva.

http://www.consciousnessitself.org/cs/d ... 9Bsti-byti
Vari
 

Re: Mudrcové nám neříkají pravdu?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 27. dub 2019 17:12:38

Návštěvník píše:Tak už pochopte, že bez levitace a bez rozvinutých okultních sil se nedá o duchovním pokroku vůbec mluvit!!!
Koukejte trénovat všechny ty siddhis, ať to někam dotáhnete :D

Mistři kteří říkají, že s duchovním pokrokem nesouvisejí, se mýlí :phew:




:D
Návštěvník
 

Re: Mudrcové nám neříkají pravdu?

Nový příspěvekod vostal petr » pát 03. kvě 2019 18:33:46

To je nákej začátečník, ne ?

Takhle blbě jsem už dlouho nikoho neviděl levitovat,

copak rozumnej člověk u toho stojí a ještě se drží autobusu ???

Kdyby se to snad někdo chtěl naučit, tak podrobný levitační návod nalezne ve známém bestseleru

"Stopařův průvodce po galaxii"


Levitaci zdar !!!
vostal petr
 

Předchozí

Zpět na Pro chvíle ztišení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník