Bá-Snění

[rosada]

Ty hry jsou stále jemnější
a přec na sebe křičí:
vyjádři se přesněji,
jinak nejsi ničím.

[rosada]

Můžeš být hvězdou, obývat nebe
Můžeš být rosou, co po ránu zebe
Můžeš být krajinou v slunci i dešti
Můžeš být jezerem, co hladinu leští.

Mohu psát o lásce, o živém bohu
Ať už jsi kdokoliv obejmout mohu
celé tvé stvoření, tělo i duši
zašeptám zrcadlu, že ti to sluší.

[papadev]

když máš nos
tak ho nos
nosnost
je nejvyšší ctnost

kdo ho zapře
ten sejde se s ním
v nižším patře
a bude mu týct do bot

bo to už bude
CHOBOT!!!

Poučení:
co pod koberec zahrabem
s tím setkáme se
příští den

a nebude to lepší,
ale už 100x větší
... ... ...x

[ros]

Podzim
uládá mě k odpočinku
Probuďse! - šeptá

[papadev]

všelijaké cykly
mé činnosti cyklí
a co ste se spikli?

opakování-tot moudrosti matka
a vykašlat se na opakování-tot zas osvobození taťka

zvykám si zvyků si nevšímat
a na mé rutiny se kladou pavučiny

a tak dělám si co chci
merci,merci,merci...

... ... ...fx

[bytost]

Dech podzimu
bukovým lesem
svítá.

[papadev]

Dech podzimu v bukovem hajku
Me nadchl k napsani hai-ku

Na jare Baso,Issa...
Bude zas ma nova bukova miza!

... ... ...fx

[ros]

Dech podzimu nabádá k ustrnutí,
ztajení ducha po výdechu
Nádech bude vonět jarem
kvítím - pro potěchu

Zamlčím Tebe v závěji ticha
A na třpyt vloček se natěším
pod závějí se těžce dýchá
já nezemřela já jen spím.

[střevo]

Hvííííííízd
na hlavu
mi padl
list.

[ros]

Na hlavu spad mi list
mám-li ho číst?
jeho obsah předem znám
ten list - ten je nepopsán

[střevo]

Ptáci sáňkují po mracích,
slalom mezi korunami stromů,
okolo kašny dětský smích,
je poledne - čas zvonů.

[Návštěvník]

polední když ozve se zvon
coby poloviny dne skon
i ta sýkorka malá
něco k obědu by si dala

něco dobrého a výživného
a na vrch cloumáka
"Šup do mne a neučiň nic zlého"

A pak v sladkém opojení
sáňkuje po nebi
kde sníh není.
Slalomem okolo starýho dubu
v pohodě - jen si nerozbít hubu......

pardon ... zobák.....

[Návštěvník]

podzimní svítání - kde jsi slunce ?
kde je teplo tvých paprsků ?
ze tmy do mlhy se probouzí den
jak tíhou znavený sen
koruny prázdné jsou
holé, ba pusté
za stěnou z běloby
v mléčné krustě

Spočinutí v pokoji
po vydání plodů
objetí v lehkosti
v klidu........
ani nahoru, ani dolů

ani peklo ani ráj
tichá klidná síla co pokryla kraj

[Návštěvník]

zežloutlý list pluje vzduchem
ladně přistává
v šedi pod bukem

[kalimero]

Bez praxe by byla nuda
život by pak nebyl hrou
náš příběh plyne jako voda
kdy skončí je nám záhadou

Ať jaro, léto, podzim, zima
s Vámi je to prostě prima
díky nám má ta hra děj
no tak si ji vychutnej

až do dna,

PS:
Neb pravda bývá na dně skrytá
tam s ní nikdo nepočítá
12345
tak to sem se zase splet

[střevo]

Hranice úsvitu nehoří
plameny vteřin
žádný popel dnů
ani ozvěna
ticho nahé samotou
před prvním zrodem
za poslední smrtí
nestřeží tajemství
nemá nic
nečeká.

[papadev]

Vis,kdo by chtel nejvic horet?
Popel,
jehoz pamet je jeste zhnouci
a pamatuje trochu
tu bolest
ale I tu krasu a extazi

A vis,kdo by chtel nejvic milovat?
Nenavist a strach!
A za tu touhu nenavidi sebe sama...

Dobre to vim,
protoze sem byl mnohokrat
tim nenavistnym popelem

a mozna
I tebe ceka
to rozpomenuti,Popelava

Novou pamet
Novou jiskru
Nova kridla!

Ti preje
tvuj Fenix

... ... ... o

[Návštěvník]

Za prvním zrodem chycen do pasti
Mentálních či jiných jemných součástí
Života i smrti
Před posledním zrodem v možném domnění
Že vše v krásu a lásku se promění

Sen za snem

V tichu i bouři
V bytí i nebytí
Ve strachu i lásce
Ve vůli i nezbytí
Ve snu i bdění
Co vnímáš, to se mění

Vědomí?
Láska?
Život?
Pouhá slova
Co chceš se do nich schová

Maluješ obrazy?
Co namaluješ – to jsi

Plátno shořelo, barvy jsou rozdány
Žádný obraz a žádné NIC

A podpis?
Bývalý malíř
Toho času z Nemanic.

[ros]

Znám jednoho, píše slova po vodě
ta slova křičí, že trvalé tu něco je

Slova na vodě - pomíjívá veteš
nic neznamenají - tak to se pleteš

Slova na vodě, chvíli na hladině se houpou
pak zkreslí se ... zmizí
...
hle, to trvalé je ryzí

[Návštěvník]

napsáno na vodě
ztrácí se rychle
co je tedy trvalé?
Ta voda když ztichne?

Chyť si jí do dlaně
proklouzne mezi prsty
sny o slovech a o vodě se na sebe vrství.

Znát jednoho či milion?
Slova či vodu?
Nebo
Zastavit, ukončit, zbavit se okovů?

O co se opírat?
Kde najít pevný bod?
Jak postavit pevný hrad?
…….
Komu a čemu je toto vhod?

I toto jsou slova na vodě
a není v nich zárodek štěstí
než k tobě doplují, mysl je zkreslí.

Obraz se zakalí a tváře se zhroutí
Tak jako domeček ze suchého proutí

Tak tu malujem obrázky
Údajně jen z lásky
Ale je to jen snové ……. tohle bytí
dobré tak pro mysl, co se stále něčím sytí.