Cesta do věčnosti.

[Návštěvník]

[quote="Josef"]jasně, ale informace o tom, že by měl být takový a dělat tamto a tohle ne a že by měl hlavu nechat klesnout do srdce mu nepomohla

[konec zvonec]

jasně, ale informace o tom, že by měl být takový a dělat tamto a tohle ne a že by měl hlavu nechat klesnout do srdce mu nepomohla

to zcela jiste ne ... nicmene to delal .... a tak to byla ... pred tim nez prohlidl ... alespon poradna zabava.

proste kdyz ti prijde ze na tom zalezi ... tak proc ne?
a kdyz ti pak prijde ze uz na tom nezalezi ... tak proc ne?

[konec zvonec]

a nebooo ... vezme za kliku a pujde dovnitr a bude uvnitr ale pri tom nebude uvnitr protoze bude venku a pri tom bude uvnitr i venku, ale vic venku nez uvnitr a zaroven uvnitr vnitrniho venku, ktere je cele uvnitr?

tomu uz nerozumim ani ja ... to by mohlo byt reseni ...

[malesrdce]

.
Cesta do věčnosti

Vede branou srdce.
.

Já myslím, při vší úctě k Tvému názoru, drahý Jozefe, že tato cesta nevede do věčnosti.
Vždyť my už v té věčnosti jsme, ne?

[konec zvonec]

.
Cesta do věčnosti

Vede branou srdce.
.

Já myslím, při vší úctě k Tvému názoru, drahý Jozefe, že tato cesta nevede do věčnosti.
Vždyť my už v té věčnosti jsme, ne?

dokud ma kdo jit po ceste a vejit do vecnosti ... tak do ni cesta vede. ... a je to v poradku.

a pravda je ... ze kdyz nema kdo jit po ceste a vstupovat kamkoliv ... tak ... no ... vlastne ... ja ti nevim.

[malesrdce]

.
Cesta do věčnosti

Vede branou srdce.
.

Já myslím, při vší úctě k Tvému názoru, drahý Jozefe, že tato cesta nevede do věčnosti.
Vždyť my už v té věčnosti jsme, ne?

dokud ma kdo jit po ceste a vejit do vecnosti ... tak do ni cesta vede. ... a je to v poradku.

a pravda je ... ze kdyz nema kdo jit po ceste a vstupovat kamkoliv ... tak ... no ... vlastne ... ja ti nevim.

To je pravda bratře Jozefe, tak na mě prosím Tě počkej, protože já stále klopýtám...

[konec zvonec]

To je pravda bratře Jozefe, tak na mě prosím Tě počkej, protože já stále klopýtám...

tak to se muzem navzajem podpirat ... coz se tady na poradne vlastne deje ... a to je super

[Makak]

a klíč co jí otvírá je pozornost zaměřená k sobě :-)

Velmi užitečný klíč od neexistujícího zámku.

[konec zvonec]

a klíč co jí otvírá je pozornost zaměřená k sobě :-)

Velmi užitečný klíč od neexistujícího zámku.

dobry vedet ... dobry prozkoumat.

[Andegard]

já mám taky radost, že už konečně vím co poradit když jsem s někým co je plný bolesti a hledá tu cestu do věčnosti a furt ne a ne ji najít ...

blbec je neopravdový a ještě k tomu neodevzdaný, tak co čeká

Tak tady ta Opravdovost je, pak Odevzdanost nepřikvačí předčasně.

[reseek]

A jiný příběh
kterých se na Zemi stává
tolik

"Co blbne, nač s sebou táhne tenhle krám?" říká obyvatel pouště, který nezná nic než poušť a uvidí obrázek někoho z Norska, jak jde po ulici s deštníkem, anebo muže z ostrovní země, který nese na zádech člun a blíží se k moři, aby nalovil ryby...

I vnitřně žije každý z nás v "podnebí", do kterého jsme při svém vývoji právě doputovali, a v něm jsou ty pomůcky - deštník nebo člun nebo jen písek v krajině bez kapky deště - které nám umožňují naučit se takovému přístupu k dění, který nám právě teď může pomoci přiblížit se o krůček k rozpoznání TOHO, čím Jsme

Pro mě relaxace začíná relaxací duše, a ta se dá tady cvičit na každém kroku, když si uvědomím, že cesta každého člověka je v tu chvíli pro něj ta jediná pravá, jinak by k ní nedošlo. A že když začnu něco říkat s pocitem, že jen tahleta cesta je ta pravá, protože mi funguje, že mluvím o jen něčem, co mi právě pomáhá.

Mně momentálně pomáhá - když začnu mít pocit, že by druzí měli nebo naopak neměli - uvědomit si, že tenhle můj pocit je jen výsledek odporu k tomu, co podle mě dělají špatně. Je to šance vnitřně relaxovat a to odporující napětí v sobě pustit třeba představou, jak na poušti kritizuju používání deštníků v severských zemích

V té chvíli se uvolní se nejen dušička, ale i tělo. Jsou zřejmě propojené, protože každý můj nesouhlas a odpor i jen myšlenkový vyvolá pokaždé napětí v těle.
A tak přes den zkouším relaxovat přes dušičku, v pelíšku večer přes obojí

Je ale pravda, že kdyby někdo nakreslil comics, jak se o jedině správném způsobu jak správně dozrát ke sklizni hádají na internetu různé ovocné stromy rostoucí v různých částech světa, byla by to docela psina

[Návštěvník]

Mně momentálně pomáhá - když začnu mít pocit, že by druzí měli nebo naopak neměli - uvědomit si, že tenhle můj pocit je jen výsledek odporu k tomu, co podle mě dělají špatně.

Jenže diskuse se spíš využívají jako příležitost vyřádit se na každém, kdo se chová jinak než jáááááááááááááá si myslí, že by měl

[Andegard]

Mně momentálně pomáhá - když začnu mít pocit, že by druzí měli nebo naopak neměli - uvědomit si, že tenhle můj pocit je jen výsledek odporu k tomu, co podle mě dělají špatně.

Jenže diskuse se spíš využívají jako příležitost vyřádit se na každém, kdo se chová jinak než jáááááááááááááá si myslí, že by měl

Citace citace: Tak to smekám, největší blbostí světa je řešit jiné. Ale pokud se tě verbální agresivita, zoufalá snaha vyřešit všechny nepřátele kolem, nedotýká (nikde není tak častá, jako na duchovních webech), možno se kriticky porozhlédnout kolem.

Každý, ať se obrací na koho chce, mluví vlastně jen sám k sobě. Chce se pochopit, zviditelnit anebo, když působí jako agresivní kazatel, chce si potvrdit něco, čemu sám příliš nevěří.

Vedle vlastních reakcí je zajímavé sledovat i tenhle sebezpyt jiných. A přitom si třeba uvědomit, zda něco podobně vábného někdy nevylézá i ze mě.

Prostě pravicová politika, vždy začít od sebe.

[Petra]

Každý, ať se obrací na koho chce, mluví vlastně jen sám k sobě.

Když to víš, tak proč si to neřikáš jem sám v sobě? Nebo si chceš potvrdit, čemu sám příliš nevěříš?

[Petra]

Prostě pravicová politika, vždy začít od sebe.

Bylo by lepší to začít praktikovat a ne o tom jen psát.

[Návštěvník]

Každý, ať se obrací na koho chce, mluví vlastně jen sám k sobě.

Možná proto někteří reagují jen osobně, potřebují se sami v sobě s něčím konfrontovat, nebo se prostě na někom odreagovat.

Jiným vyhovuje porovnávat svoje poznatky s ostatními, říkat, co a jak momentálně vidí - asi jako když jednotlivě procházíme krajinou nedotčenou civilizací a vzájemně si o ní vyměňujeme informace. Přitom každý ji vnímá trochu jinak, přirozeně, to závisí na místě, na kterém zrovna je.

Obě skupiny se občas ve veřejných diskusích setkávají a pak někdy bývá zajímavé to sledovat. Ve skutečnosti nikdo z nás nemá moc na vybranou, jakým způsobem zareaguje. Kdo má potřebu reagovat osobně, má k tomu řadu důvodů. Je tu i určitá úměrnost: čím víc v diskusi začne převládat osobní tón, tím bývá diskuse ostřejší, a většinou do ní míň vstupují ti, kteří takovou potřebu necítí.

[Petra]

.
Cesta do věčnosti

Vede branou srdce.
.

Já myslím, při vší úctě k Tvému názoru, drahý Jozefe, že tato cesta nevede do věčnosti.
Vždyť my už v té věčnosti jsme, ne?

dokud ma kdo jit po ceste a vejit do vecnosti ... tak do ni cesta vede. ... a je to v poradku.

Je to v pořádku. Když se někdo vnímá mimo něco, o čem slyšel, a chce tam, tak hledá cestu.

Má to háček, že do věčnosti "já" - či-li někdo - nikdy nemůže vejít.

[Petra]

Inteligentní lidé se bavěj bez tlaků, nebot zkoumají danou věc,
idioti ovšem musejí tlačit proti a kritizují danou osobu,

Samozřejmě zcela neosobně.

jinak to neuměj

[Petra]

Má to háček, že do věčnosti "já" - či-li někdo - nikdy nemůže vejít.

Nejdřív musí ego umřít
Láska = smrt

Jaká smrt?

Láska = Bytí.

[Petra]

Prostě pravicová politika, vždy začít od sebe.

Bylo by lepší to začít praktikovat a ne o tom jen psát.

Připadá mi legrační myšlenka, která mě napadá, Péťo, že kdybys Andegarda osobně poznala, že bys mu něco takového nepsala.

To bych mu to spíš asi řekla, než napsala.

Proč pořád někoho zajímá, jací jsou ostatní, aby je mohl - samozřejmě zcela neosoně (osobní je fuj, fuj neduchovní ) - kritizovat. Proč radši nenapíší něco k tématu - cesta do věčnosti.
Ale pohoršovat se - zcela ctnostně a neosobně - nad druhými, je baví víc.