Andegard píše:
Každý, ať se obrací na koho chce, mluví vlastně jen sám k sobě.
Možná proto někteří reagují jen osobně, potřebují se sami v sobě s něčím konfrontovat, nebo se prostě na někom odreagovat.
Jiným vyhovuje porovnávat svoje poznatky s ostatními, říkat, co a jak momentálně vidí - asi jako když jednotlivě procházíme krajinou nedotčenou civilizací a vzájemně si o ní vyměňujeme informace. Přitom každý ji vnímá trochu jinak, přirozeně, to závisí na místě, na kterém zrovna je.
Obě skupiny se občas ve veřejných diskusích setkávají a pak někdy bývá zajímavé to sledovat. Ve skutečnosti nikdo z nás nemá moc na vybranou, jakým způsobem zareaguje. Kdo má potřebu reagovat osobně, má k tomu řadu důvodů. Je tu i určitá úměrnost: čím víc v diskusi začne převládat osobní tón, tím bývá diskuse ostřejší, a většinou do ní míň vstupují ti, kteří takovou potřebu necítí.