Poradna zdarma

Když je hruška zralá,
může zafoukat i z jihu.

máslovka,

italsky; burropera.

jak krásné je znát svou zralost,
říká hruška,zkrátka se pustím---a letím

u lidí je to těžší,
vlastně i pod stromy bývá někdy
plno spadaných,leč nezralých jablíček...

no,měl bych řešení:
stačí kousnout..

... ... ... ... .
a

Kousnu a požeru se celý,
nehledě na červy, nehledě na příšery.

Sezrat psisery
Je vykon velky dost
Jen jeste je treba
Sezrat I andely
Ohlodat se az na kost...

A az spolykas I kosti
I svatosti,I zlosti
Toz po svacince
Se pokoj rozhosti...
... ... ... ... .
adv

Ty hry jsou stále jemnější
a přec na sebe křičí:
vyjádři se přesněji,
jinak nejsi ničím.

Můžeš být hvězdou, obývat nebe
Můžeš být rosou, co po ránu zebe
Můžeš být krajinou v slunci i dešti
Můžeš být jezerem, co hladinu leští.

Mohu psát o lásce, o živém bohu
Ať už jsi kdokoliv obejmout mohu
celé tvé stvoření, tělo i duši
zašeptám zrcadlu, že ti to sluší.

když máš nos
tak ho nos
nosnost
je nejvyšší ctnost

kdo ho zapře
ten sejde se s ním
v nižším patře
a bude mu týct do bot

bo to už bude
CHOBOT!!!

Poučení:
co pod koberec zahrabem
s tím setkáme se
příští den

a nebude to lepší,
ale už 100x větší
... ... ...x

Podzim
uládá mě k odpočinku
Probuďse! - šeptá

všelijaké cykly
mé činnosti cyklí
a co ste se spikli?

opakování-tot moudrosti matka
a vykašlat se na opakování-tot zas osvobození taťka

zvykám si zvyků si nevšímat
a na mé rutiny se kladou pavučiny

a tak dělám si co chci
merci,merci,merci...

... ... ...fx

Dech podzimu
bukovým lesem
svítá.

Dech podzimu v bukovem hajku
Me nadchl k napsani hai-ku

Na jare Baso,Issa...
Bude zas ma nova bukova miza!

... ... ...fx

Dech podzimu nabádá k ustrnutí,
ztajení ducha po výdechu
Nádech bude vonět jarem
kvítím - pro potěchu

Zamlčím Tebe v závěji ticha
A na třpyt vloček se natěším
pod závějí se těžce dýchá
já nezemřela já jen spím.

Hvííííííízd
na hlavu
mi padl
list.

Na hlavu spad mi list
mám-li ho číst?
jeho obsah předem znám
ten list - ten je nepopsán

Ptáci sáňkují po mracích,
slalom mezi korunami stromů,
okolo kašny dětský smích,
je poledne - čas zvonů.

polední když ozve se zvon
coby poloviny dne skon
i ta sýkorka malá
něco k obědu by si dala

něco dobrého a výživného
a na vrch cloumáka
"Šup do mne a neučiň nic zlého"

A pak v sladkém opojení
sáňkuje po nebi
kde sníh není.
Slalomem okolo starýho dubu
v pohodě - jen si nerozbít hubu......

pardon ... zobák.....

podzimní svítání - kde jsi slunce ?
kde je teplo tvých paprsků ?
ze tmy do mlhy se probouzí den
jak tíhou znavený sen
koruny prázdné jsou
holé, ba pusté
za stěnou z běloby
v mléčné krustě

Spočinutí v pokoji
po vydání plodů
objetí v lehkosti
v klidu........
ani nahoru, ani dolů

ani peklo ani ráj
tichá klidná síla co pokryla kraj

zežloutlý list pluje vzduchem
ladně přistává
v šedi pod bukem

Bez praxe by byla nuda
život by pak nebyl hrou
náš příběh plyne jako voda
kdy skončí je nám záhadou

Ať jaro, léto, podzim, zima
s Vámi je to prostě prima
díky nám má ta hra děj
no tak si ji vychutnej

až do dna,

PS:
Neb pravda bývá na dně skrytá
tam s ní nikdo nepočítá
12345
tak to sem se zase splet