Moderátor: Malý Vlk
Jana píše:Honzam píše:Nejlepší pohled, jak všichni září v nebi, je z nekonečna. V pekle ale tělo nepotřebuje vědomí, aby té záře bylo plné. Kdo by také dohlédl do nekonečna.
Tělo bez vědomí je v bezvědomí, a v bezvědomí je Ti celkem jedno, co se s Tvým tělem děje. Nevadí Ti ani, pokud tělo zažívá peklo.
Je docela dobrým zvykem, že když tělo zažívá skutečné peklo, upadne do bezvědomí.
teonik píše:Změnilo se, že už nikdo neměnný nepozoruje to proměnlivé. To, co se stále mění, pozoruje to neměnné.
prostřídat si stanoviska je výborné..taky se o to pokouším..a na závěr bych si ještě řek:neměnný a proměnlivý je jeden a ten samý
Tedy je jejich přirozeností udělat vše pro to, aby jejich život byl co možná "nejpříjemnější".
Jana píše:Pro vědomí v květině je příchod zimy smrtí a utrpením. Pro Božské Vědomí je přeměna květu v semeník se semeny a přeměna rostliny v humus věčnou hrou života a blaženou extází.
Jana píše:Podle bible had.
Ale musí tady být nějaký viník ?
Vždyť ty cesty iluzí smrtelnosti jsou nádherným dobrodružstvím.
Jana píše:teonik píše:ahoj Honzo
toto ti říká zlatý had?
můj zlatý had mi říká něco jiného:
Já jsem ONA a ty jsi jsi Já
To je zajímavé, mně zase říká, že já jsem ON a Ty jsi Já.
Jana píše:Honzam píše:Jana píše:Pro vědomí v květině je příchod zimy smrtí a utrpením. Pro Božské Vědomí je přeměna květu v semeník se semeny a přeměna rostliny v humus věčnou hrou života a blaženou extází.
A jaký je teda v těch dvou vědomích rozdíl, když jedno obsahuje utrpení a druhé ne?
První je zúžené, osobní, druhé neomezené Boží.Že v prvním případě je vědomí v květině a ve druhém je květina ve vědomí?
Kdo určí, jak to je? To vědomí? Proč by chtělo trpět?
Protože se chce zažívat něco lepšího, než je, proto musí zažívat i něco horšího, než je.
Malý Vlk píše:Petra píše:Kde se nachází já?
Úplně všude.
Takže vlastně i - nikde.
Jana píše:Honzam píše:Já jako had říkám, že jsem ONA i ON. Dokud jsem jen jedno z obou, hledám druhou půlku.
Ono je jasné, že ON je Ty a Ty jsi Já, tudíž ON je ONA a já jsem ON.
Takže je to úplně celé, žádná půlka.
Jana píše:Honzame, když to poctivě zkoumám, tak všechno, co bylo jiné, než JE, byl jen sen. Byl tady všemohoucí stvořitel Bůh (Láska) + já (ta) + Kristus (bližní) a v extázi se probudilo uvědomění, že tady je jenom ta Boží přítomnost, která je Láskou.
Nedokážu si vybavit, jestli bylo nějaké pohlaví dominantní, spíš bych řekla, že v tom pohlaví nehrálo vůbec žádnou roli. Pohlavní energii nasávalo srdce a měnilo ji v bezpodmínečnou lásku, takže o rozdílnost pohlaví přestalo jít.
Ale přitažlivost těch dvou půlek duší byla tak silná, že jsem byla ochotná klidně nebýt, aby ta druhá půlka duše měla místo mě Boží náruč.
A to spojení těch dvou půlek duší s Bohem bylo takovým orgasmem, že se z toho ta půlka duše, o které jsem si myslela, že jsem já, nevzpamatovala.
To, co jsem si myslela, že je moje duše a duše bližního, zmizelo a je tady jen Boží vědomí bez hranic a omezení.
Jana píše:Honzam píše:Kdybych to měl podobně popsat u sebe, tak mužská půlka (já) byla ochotná navždy trpět místo té ženské (všechny bytosti světa).
Jak by mohla moje půlka trpět, když by ta druhá půlka byla šťastná ?
Jana píše:Je tady jen tělo, kde ty bytosti všechny září jako nekonečno zářících bodů tvořících jednu zlatou zář, která to tělo oživuje. Je nádherným životem ve tvaru.
Tak kdo tedy ve skutečnosti trpí ?
Jana píše:Rozumím, taky mě to takhle napadlo,
jsem Slunce a nemám tělo.
Ale i tohle je pořád ještě pohled skrz mysl.
Není to konečná pravda o tom, kdo jsem.
Jana píše:Když se i Ďábel stal Boží Láskou, tak oba zmizeli.
Je tady jen Přítomnost, která je Boží.
Jana píše:
Když Ďábel miluje Boha, zůstane jen Bůh.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník