Šťastny ať jsou všechny bytosti

Re: Šťastny ať jsou všechny bytosti

Nový příspěvekod vostal petr » pát 04. kvě 2018 8:18:21

Návštěvník píše:Potřebuje Skutečnost, aby tohle někdo pochopil?
Potřebuje Skutečnost, aby někdo znal její aspekty?

Potřebuje jabloň, abys pochopil, že má jablka a ne hrušky?

Ale když ochutnáš její šťavnaté plody, obdivuješ její majestátnost, užíváš si v parnu její stín, raduješ se z krásy jejích květů na jaře nebo zbarvení listů na podzim a v zimě s ní sdílíš její tichost, tak to je něco jiného.

:)



No to je přesně ta mnou jmenovaná zblblost, když se někdo voblbne tou představou nejvyšší úrovně,

potom plácá podobné voloviny,

já ovšem říkám že jak nahoře tak i dole,

což je něco poněkud a zcela jiného, než právě toto...

Vono holt ty tři aspekty neprojeveného jsou jaksi málo...
vostal petr
 

Re: Šťastny ať jsou všechny bytosti

Nový příspěvekod vostal petr » pát 04. kvě 2018 8:23:26

Potřebuje Skutečnost, aby tohle někdo pochopil?
Potřebuje Skutečnost, aby někdo znal její aspekty?


Nepotřebuje,

ale když už Tomáš hovoří o třech, tak říkám že je jich šest...
vostal petr
 

Re: Šťastny ať jsou všechny bytosti

Nový příspěvekod vostal petr » pát 04. kvě 2018 8:35:20

Jinak, samotná Skutečnost má čtyři aspekty,

ale protože součástí Skutečnosti je i projevený svět (to je ta ne-dvojnost)

a my se jaksi v tom projeveném světě nacházíme (jak nahoře tak dole)

tak pak je ještě zapotřebí dvou aspektů na popis projevu...

I když tedy mnozí zcela nepochybně vystačí jen s třemi aspekty, ale pak v tom projevu poněkud plavou,

což obyčejně vyjádří tak, že projev neexistuje, že sen neexistuje, stejně jako ten Tomáš...
vostal petr
 

Re: Šťastny ať jsou všechny bytosti

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 04. kvě 2018 10:16:38

vostal petr píše:Jinak, samotná Skutečnost má čtyři aspekty,

ale protože součástí Skutečnosti je i projevený svět (to je ta ne-dvojnost)

a my se jaksi v tom projeveném světě nacházíme (jak nahoře tak dole)

tak pak je ještě zapotřebí dvou aspektů na popis projevu...

I když tedy mnozí zcela nepochybně vystačí jen s třemi aspekty, ale pak v tom projevu poněkud plavou,

což obyčejně vyjádří tak, že projev neexistuje, že sen neexistuje, stejně jako ten Tomáš...


Pro hledající je podstatné začit s tím, že svět tak, jak ho vnímají, není skutečný. Ale E. Tomá říká také, že mudrc "vidí" svět jako skutečný. Stejně tak Ramana.

:)
Návštěvník
 

Re: Šťastny ať jsou všechny bytosti

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 04. kvě 2018 10:17:52

vostal petr píše:ale protože součástí Skutečnosti je i projevený svět (to je ta ne-dvojnost)

a my se jaksi v tom projeveném světě nacházíme (jak nahoře tak dole)

tak pak je ještě zapotřebí dvou aspektů na popis projevu...

I když tedy mnozí zcela nepochybně vystačí jen s třemi aspekty, ale pak v tom projevu poněkud plavou,

což obyčejně vyjádří tak, že projev neexistuje, že sen neexistuje, stejně jako ten Tomáš..


nejsi úplně blbej
Návštěvník
 

Re: Šťastny ať jsou všechny bytosti

Nový příspěvekod vostal petr » pát 04. kvě 2018 10:21:32

To je tím, že umím počítat na obou rukách...
(a když si sundám boty tak to umím až do dvaceti)
vostal petr
 

Re: Šťastny ať jsou všechny bytosti

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 06. úno 2019 8:47:30

Návštěvník
 

Re: Šťastny ať jsou všechny bytosti

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 04. kvě 2019 11:44:28

EDUARD TOMÁŠ: VYCIŤUJ BOŽSKÉ JÁSTVÍ


Nepředstavuj si Boha ani božské Jáství, ale vyciťuj je. Tak jako nemůže existovat skutečný svědek posledního Svědka (pozorovatele), nemůže si Já představit Já. To by zde musely být dvě jáství, je však jen jedno. Jakákoliv představa božského Já (Boha) by mohla být tedy jedině představou ega. Žádná vize Boha není Bohem, a to ani vize světla nebo prostoru.

Chceš li prohlédnout jejich relativitu, polož sám sobě otázku: "Kdo to vidí? Kdo si to uvědomuje tuto krásnou vizi? Kdo je jejím pozorovatelem? Všechny myšlenky i city jsou překážkou poznání, přestože city lásky k němu a oddanosti pomáhají. Nakonec však musí být stejně odloženy. Namísto jakýchkoliv představ se můžeš přiblížit k Jáství jinak - jeho vyciťováním.
Při cvičení, jímž se jogín snaží stále si uvědomovat Nadjá a jemuž se odedávna říká "nejlepší", nejde tudíž o představu Nadjá, ale o vyciťování Nadjá. Systém spočívá v tom, že si uvědomíme, to jest vycítíme, charakteristiky neosobního Jáství, čili Existence - Vědomí a Blaho, nepřipoutanost, nedvojnost, nepohyblivost a zázrak všech zázraků - Život oživující sám Sebe. Vyciťuješ li Nadjá v pozadí myšlenek, nezůstávej jen u toho to vyciťování.

Přidej k němu ještě lásku k Nadjá a naprostou oddanost. Budeš ihned pozorovat, jak se toto vyciťování silně prohloubí, a to přímo úměrně síle a hloubce těchto citů, přičemž se automaticky zvýší síla soustředivosti. A což může být pro někoho ještě důležitější přidáním oddanosti a také odevzdanosti Nadjá i lásky k němu se dostaví blaženost. Je to přímá emanace Jáství, a tudíž "skoro" ONO. Emanace Jáství i jeho svatosti. Ti žáci, kteří mají sklon k džňánajóze, na rozdíl od bhaktů, mají tendenci tuto blaženost zahnat, nebo si jí přinejmenším nevšímat. Nedělejte to! Nebývá to blaženost extatická, ale přesto dovede být tak silná, že stále přitahuje žákovu pozornost k sobě samé a toto cestou také k Nadjá, takže nedovolí, aby se pozornost odchylovala jinam.

To je její první výhoda. Druhou výhodou je skutečnost, že síla pozornosti se v této situaci obyčejně už nemusí ztratit, a to ani tehdy, když se ti do mysli vloudí myšlenky (kladné myšlenky!). Některými myšlenkami ji můžeš dokonce posílit nebo výhodně pozměnit. Je to především již uvedené vyciťování charakteristik Nadjá, tj. Vědomí - Existence - Blaha, nepřipoutanosti apod. Uvědomíš li si nyní v plné míře, že jsi "nekonečná svoboda, prostá všeho zla", jsi skutečně Nekonečná Svoboda, prostá všeho zla...
Především vždy a všude vyciťuj božské, neosobní Jáství. Podmínkou je trvalá vzpomínka na Nadjá konaná srdcem, nikoliv hlavou. Láskou k átmanu neboli k Nadjá zapomeneš na ego, přemáháš iluzi hmoty a přivoláváš ke své práci konstruktivní vedení. Současně tím získáváš i vedení ochranné. TRVALÁ VZPOMÍNKA NA NADJÁ JE NEJLEPŠÍ JÓGOU. Nejedná se však o myšlení na Nadjá , nýbrž jen o vyciťování jeho přítomnosti.


http://svetlojelaska.blog.cz/1303/eduar ... ske-jastvi
Návštěvník
 

Re: Šťastny ať jsou všechny bytosti

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. kvě 2019 21:19:04

ukázka z knihy: EDUARD TOMÁŠ 999 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ NA CESTĚ POZNÁNÍ
((108)

Kdy je odevzdanost úplná?

Když už na Bohu nic nechceme.

Ani Poznání?

Už ani Poznání.

// jak se tedy může Poznání dostavit?

Když Pravda naplní vakuum našeho nicnechtění.

Kdy se tak stane?

Když Jí to dovolíme tím, že jenom a jenom JSME.

(109)

Kde mám hledat Pravdu?

Hledej pramen myšlenky “já“ a najdeš Pravdu.

Jak ji mám hledat?

Obrátit pozornost zpětněběžným způsobem do duchovního Srdce, kde vznikla.

(HO)

Proč máme dělat diskriminaci Já od ne-já?

Abychom poznali, co je ne-já.

Proč máme poznat, co je ne-já.

Abychom věděli, na co nemáme myslet.

A na co nemáme myslet?


Když nebudeme myslet na ne-já, tak na nic.

Ale já mám obavu, že se tím minu velkého Já.

Naopak, tím je objevíš.

(ni)

Co je mysl?

Gejzír myšlenek tryskajících z “já“.

Jak ho zastavit?

Otočením směru jeho proudu o 180°.

Co to znamená?

Změnu pozornosti zvenčí do nitra.

(112)

Jak se mám soustředit?

Aby zůstala jen myšlenka - cit “já“ a pak už ani to ne.

27

A co zůstane potom?

Odevzdanost.

A potom?

Velké Já, ale to už nebude znít jako zájmeno.

Proč?

Protože nebude znít vůbec.

A čím budu Já?

Jedině bytím.

A kde zůstanou moje myšlenky?

Zmizí jako iluze, jíž jsou a změní se v nic.

A co sama mysl?

Samotná mysl se projeví jako Já.

(113)

Co je to Svědek?


Svědek je světlo i reflektor Pravdy Jáství. Vidí, pozoruje, ale i osvětluje. Je to živý aspekt Pravdy.

(114)

Co je lepší? Soustředění na duchovní Srdce, nebo átmavičára?

Chápeš-li duchovní Srdce jako Já, je to jedno a totéž. Myslíš-li jím něco jiného, je lepší átmavičára.

(115)

Jak bych se mohl nejlépe soustředit během denních povinností?

Když zůstaneš bdělý, což znamená, že si při každé své činnosti uvědomíš Já.

(116)

Jaký je rozdíl mezi átmavičárou a jinými duchovními metodami?


Átmavičára je přímější cesta než jakákoliv jiná, je to cesta soustředění subjektu na subjekt, protože k pátrání po Já nepoužívá jiné myšlenky než myšlenky Ja •

Když jsou nežádoucí myšlenky zastaveny, člověk pak nemyslí?

Myslí, ale už ne v omezených mezích lidské osobnosti, ale v nekonečnosti Vědomí, takže si už nevytváří klam oddělenosti.

(ll7)

Kde vzniká Mája?

V našich myšlenkách. Jsou to vlastně dvě síly, odstředivá a dostředivá. Odstředivá pro nás vytváří vesmír a dostředivá způsobuje, že ho vidíme odděleně. Ve skutečnosti je ale jen Jednota Absolutna čili Absolutní Mysl bez pohybu.

Proč vidíme vesmír odděleně od nás, když jsme jím sami vytvářeni?



Je to vinou druhé síly Máji, že se nám zdá, že Pozorovatel, pozorování a pozorované jsou tři různé věci, ale není tomu tak, o čemž nás přesvědčuje samádhi.

V samádhi tedy tato síla mizí?

Naprosto, pak vidíme, že vše jsme my, čímž je vlastně řečeno, že Mája neexistuje sama o sobě, ale jen jako klam, který pomine poznáním Pravdy, tak jako tma ve světnici ihned pomine, přineseme-li do ní světlo.

Proč tohle všechno je?

Je to hra Absolutna, které se dívá samo na sebe jako do zrcadla tak dlouho, dokud žijeme v hlavě. Když se přemístíme do Srdce, myšlenky zvadnou a je zase jen Pravda. Proto máme žít spíše v Srdci než v hlavě.

Pak ale nevidíme svět?

Mudrc vidí obojí.

(118)

Proč existují různá samádhi?

Jsou to jednotlivé schody do nebe Pravdy. Jak jsme po nich šli dolů, jdeme zase nahoru.

A můžeme také některé přeskočit?


Z Milosti Boží je možné všechno. Ale bývá to většinou jen jako ukázka pro zvýšení touhy.

(119)

Co mám dělat, když dosáhnu samádhi a ono se mi zase ztratí?

Stále a stále ši je připomínat ve vzpomínkách. Je to nejrychlejší cesta k obnovení samádhi.

(120)

Proč máme dělat rozeznávání?

Abychom se oddělili od představ.

A proč se máme oddělit od představ?

Protože jsou nejhustší clonou Pravdy. Rozviřují mysl, a tak podporují její těkavost.

Co je to těkavost?

Přelétavá připoutanost mysli k lidem, věcem nebo událostem. Je největší překážkou rozlišování.

Čím vlastně člověk rozlišuje? Intelektem?

Nejen intelektem, ale i rozumem a pamětí, zkrátka vším, co má k dispozici.

(121)

Co všechno poznám, až dojdu Poznání?

To, co je pro každého nejdůležitější: sama sebe.

29

Proč cítíme blaženost po probuzení z hlubokého spánku?

Protože v hlubokém spánku nemáme žádosti a touhy, což přenášíme trochu do zevního vědomí.

Tak jak to, že nejsme v Poznání?

V hlubokém spánku je mysl vyřazena; proto tam není sebevědomí a proto tam není ani Poznání. Tento stav přechází po probuzení do zevního vědomí, ale jen z malé části a brzy se rozplyne.

(123)

Jak dlouho se člověk musí vtělovat?

Dokud věří, že je tělem a následkem toho nepoznává Pravdu.
Návštěvník
 

Další

Zpět na Eduard Tomáš

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron