Světlo

Světlo

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 07. zář 2014 12:53:37


Došli jsme do čtvrté části učení Dawy Gjaltsena.
Začali jsme tím, že představa je mysl a mysl je prázdná a došli jsme k tomu, že prázdnota je čiré světlo; a teď následuje: „čiré světlo je spojení“.
Čtvrtá část je tedy:

„čiré světlo je spojení“.

To je v zásadě odpověď na otázku, co je čiré světlo?
Pracovali jsme se strachem a bolestí a emocemi se strachem spojenými.
Dívali jsme se na předmět svého strachu a nic jsme nenašli – je to naše vize – uvědomili jsme si, že zbyla jen mysl.
To je první část.
Ve druhé části jsme se dívali na to, „co je mysl?“
Dívali jsme se zblízka a nemohli jsme v naší mysli nic najít .
Mysl je totiž prázdná.
A ve třetí lekci jsme se ptali, „co je to ta prázdnota?“
Prázdnota není jen prázdnota, není to pouhé nic.
Je v ní plnost života, uvědomění.
Prázdnota je čiré světlo.
A čtvrtá část: „co je to čiré světlo?“
Odpověď je: „čiré světlo je spojení.“
Když se podíváme na tvrzení „čiré světlo je spojení“, obsahuje dvě slova: čiré a světlo.
Čirost se vztahuje k prázdnotě, otevřenosti, světlo se vztahuje k uvědomění, jasnosti.
Nejsou to ale dvě oddělené kvality a zkušenosti,
Je to jediná zkušenost.
Je to něco jako moudrost, jediná moudrost, jediná sféra úplnosti.
Je důležité tomu porozumět. Často v naší zkušenosti buď upadáme do nihilismu (do zamítavého postoje), nebo do eternalismu (víry v něco pevného, co naši oddělenou identitu spasí a zachová).
Dopouští se toho mnoho doktrín a mnoho praktikujících ve své meditaci.
Dám jednoduchý příklad: když meditujete a spočíváte přitom v přirozeném stavu mysli, spočíváte ve vnitřním prostoru, mohou se objevit dvě překážky.
Jedna, že upadnete do nihilismu. Co to obnáší? Cítíte prázdnotu a ta přináší otupělost, nedostatek životní síly, uvědomění a to vás uspí.
Nebo se může stát v momentu, když spočinete v přirozeném stavu mysli, v momentu, kdy meditujete v prázdnotě, jste najednou hrozně kreativní. Vynoří se všechna možná spojení s prací, vaše kreativita se probudí, vynoří se myšlenky a všechny možné emoce.
V zásadě je mysl ještě aktivnější, než byla. Proč? Měli jste spočinout, uvolnit se, proč je mysl tak aktivní?
Jednoduše protože ta zkušenost neobsahuje zážitek prostoru. Chybí spojení se základem.
Chybí spojení s matkou, s vnitřní matkou, s vnitřní esencí.
Proto se hrnou všechny ty myšlenky a emoce.
Toto se v naší zkušenosti děje velmi často.
Proto nauky říkají: „čiré světlo je spojení.“

Čiré světlo je spojení.

Tyto dva aspekty jsou ve spojení a neoddělitelné nejen ve filosofické rovině,
ale i v naší zkušenosti, tak bychom to měli prožívat.
Takže v této rzi praxe učení Dawy Gjaltsena v pěti částech jsme dospěli ke čtvrtému stupni zkušenosti; spočineme-li ve vnitřním prostoru, musí to být v naprosté vyváženosti, uvolněnosti a uvědomění prázdnoty a jasnosti.
Neoddělitelný stav prázdnoty a jasnosti je velmi důležitý.

Takže stručná rekapitulace:
podíváte-li se pozorně na předmět svého strachu – na představu – nic zvláštního neuvidíte.
Pak se podíváte na toho, kdo se dívá, na subjekt ega, a nic nenajdete.
Podíváte se na toho, kdo to vše pozoruje a taky tam nic není,
takže zažíváte úplnou vnitřní prostornost. Úplnou prostornost.
A s plným uvědoměním.
A není rozdíl mezi tím uvědoměním a otevřeností.
Otevřenost se nijak neliší od uvědomění.
Není v tom žádná oddělenost.
Je to stav neoddělenosti.
Vy setrváváte v tomto stavu neoddělitelnosti, aniž byste o něm přemýšleli, analyzovali nebo posuzovali.
Jednoduše setrvejte v tomto vnitřním stavu neoddělitelnosti prázdnoty a jasnosti.
Když se objeví nějaká vize, provádíte první část praxe: vizi sledujete.
Když nad ní začne převládat subjekt, ptáme se v souladu s druhou částí praxe: „co je to mysl?“
A mysl se rozplyne, všechny předměty se rozplynou a přivede vás to zpět k otevřenému uvědomění.
Do neoddělitelného stavu otevřenosti a uvědomění. Prostě v tom spočiňte.
jak jsem již řekl setrvejte 5 minut, 10 minut, hodinu, dvě hodiny – to záleží na vaší schopnosti setrvat v uvědomění. Pokud umíte, setrvejte déle. Ale mějte stále na paměti: kratší a jasná praxe je lepší než dlouhá, ale ve stavu otupělosti.
S jasným stavem mysli je třeba se postupně obeznamovat.
Vezměte si to takto: kolik času v našich běžných životech trávíme zamotáni v příbězích a emocí spojených se strachem ?
Kolik hodin tím trávíme vědomě nebo nevědomě ?
Někdy jsme si toho vědomi, jindy ani to ne ale i tak jsme do toho stále ponořeni.
Takže změnit zvyk, opustit tohle místo a spočinout v čirém, neoddělitelném stavu otevřenosti a uvědomění bude vyžadovat nějaký čas praxi.
Shrnutí tedy na závěr je: pokoušejte se tedy setrvávat v tom neoddělitelném stavu otevřenosti a uvědomění a to s největší jasností tak dlouho, jak to dokážete.

Dzogčhen
Návštěvník
 

Zpět na Světlo

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník