Představy

Představy

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 07. zář 2014 9:11:42



Vize je mysl, mysl je prázdná, prázdnota je čiré světlo.
čiré světlo je spojením, spojení je velká blaženost.

Vize je mysl, mysl je prázdná, prázdnota je čiré světlo.
čiré světlo je spojením, spojení je velká blaženost.

Co to je vize ?

Vize může být v zásadě vnější nebo vnitřní.
Ale v tomto případě jde hlavně o vnitřní vize, jako třeba vize strachu, bolesti ze strachu, strachu spojeného s utrpením, zmatkem, hněvem. Všechny zápletky související s tímto strachem jsou vnitřní vize.
Když zavřete oči, poznáte, že vše se odehrává ve vaší hlavě. Je to ve vaší vizi. Vně se pravděpodobně nic moc neděje. Podívejte se tedy na věci ve vaší hlavě a rozeznejte, že jde o vaši vizi.
Pokud skutečně pochopíme, že jde o vizi, že to, co vnímáme, je v naší hlavě – co se stane pak ?

Pochopíme, že vize je jen naše mysl.

To jen naše mysl vytvořila tuto vizi
a tady přichází druhá otázka:

Co je to ta mysl ?

V ten moment provádíme druhou část praxe:
hledáme vlastní mysl.

Co je mysl ? Kde je má mysl ? Kdo jsem já ?
Jak mysl vypadá, odkud přichází ?
Kde přebývá ? Kam se ukrývá ?
Je nějaké takové místo ?

Hledáme mysl uvnitř, přímo, bez analyzování.
Když to dokážeme,
dosáhneme vnitřní zkušenosti.
Vnitřní zkušenosti toho,
že nic nenajdeme.
Místo toho objevíme vnitřní širý prostor,
otevřenost, procitání.
To je ta zkušenost.

Zkušenost druhé části praxe je, že
ač hledáme mysl, nedá se lokalizovat
Mysl nemůžeme najít, protože je prázdná.
A přichází otázka: Co myslíme prázdnotou ?
Co je podstatou toho prostoru, toho nic ?
Co je podstata té bezhraničnosti ?

Tím, že jsme nenašli mysl, výprava nekončí.

Cesta pokračuje.
Třetím krokem je prozkoumat to prázdno.

Je tu vážný důvod ptát se: „Co je to, ta prázdnota ?"

Často totiž lidé, kteří nic nenajdou, upadnou do nihilismu.
Nic tam není! Nemusím se tedy o nic starat.
Člověk propadne nihilismu, negaci,
a v praxi je to nedostatek uvědomění.
Proto klademe otázku:
Co je to ta prázdnota ?
A proto je řečeno: Prázdnota je čiré světlo.
Takže klademe otázku a pak,
jak se díváme ?
Podíváme se na ten prostor. Nic tam není,
ale my si dokážeme toto nic plně uvědomit.
jsme plně bdělí v tomto nic.
Dokážeme být plně živoucí v tomto nic.
Tak jako slunce dokáže zářit na čirém, bezmračném nebi,
nejinak nic není.

Sluneční svit je podstatná část prázdného prostoru nebe.
Díváme se na nebe a vidíme sluneční svit.
Díváme se do té prázdnoty, otevřenosti, a vidíme uvědomění mysli.
Proto se ta třetí část jmenuje:

Prázdnota je čiré světlo.

A jsme u čtvrté části. Nyní se ptáme:

„Co je to čiré světlo?“

Hledali jsme mysl a nic jsme nenašli.
Je zcela prázdná.
Díváme se do té prázdnoty, a nic nevidíme,
kromě čirého uvědomění.
A teď, co je to čiré uvědomění ?
To je právě ta čtvrtá otázka.
Čiré světlo je spojením.
To je odpověď na čtvrtou otázku.
Čiré světlo je spojením,
zahrnuje dvě slova: čiré a světlo,
ta slova jsou ve spojení.
Slovo čirý se vztahuje k aspektu prázdnoty,
světlo se vztahuje k aspektu uvědomění.
ano, je to prázdné, ale musíme si toho být vědomi.
a zároveň musíme mít uvědomění a nesmíme ztratit kontakt s prázdnem.
To je význam slov „čiré světlo je spojením“.
Jistě slovo spojení se používá spíše v tantře než v dzogčhenu, dzogčhen mluví spíš o neoddělitelnosti.
Ale v přímém zakoušení v tom není velký rozdíl, pro naše běžné vnímání.
Nejdůležitější je pocítit to přímou zkušeností,
to spojení, ten stav neoddělitelnosti,
Na tom záleží.
Čiré světlo je spojením – to je velmi důležité.
Když lidé mají zážitek světla, jasnosti,
zakoušejí přitom kvality jako je soucítění nebo láska -
mohou někdy ztratit spojení se základem, s prázdnotou.
Proto aspekt spojení je tak důležitý.

Jestliže jste našli spojení, spočiňte v tomto zážitku.

To je plod čtvrté části praxe.

Pátá část je poslední částí praxe .
Je vyjádřena slovy:

„Spojení je velká blaženost“.

Spojení prázdnoty a jasnosti je velkou blažeností.
Velká blaženost. Blaženost je vnitřní probuzení,
zkušenost niterné radosti.
Všichni v běžném životě zažíváme radost.
Můžeme si říct: „Dnes je krásně, jsem šťastný!“
To ale není stejná radost jako ze zážitku spojení,
které je velkou blažeností.
Spojení je velká blaženost.
Tato blaženost je duchovním probuzením,
protože pochází z rozpoznání vnitřní kvality,
z rozpoznání přirozenosti mysli.
Je to skutečné probuzení,
skutečná blaženost,
samovolná, spontánní blaženost.
Když se podíváme na tu zkušenost,
zejména na tu zkušenost,
o které jsme mluvili na začátku,
pracovali jsme se strachem,
s negativními emocemi,
bolestí a utrpením se strachem spojenými,
když nazřeme všechny tyto aspekty mysli,
mohou se stát touto blažeností,
tímto probuzením,
pokud člověk postupně praktikuje
pět částí učení.
Jednoduše řečeno, začínáme u bolesti a strachu
a když si uvědomíme, že to je všechno naše vize,
že ta vize je myslí,
mysl je prázdná, prázdnota je čiré světlo,
čiré světlo je spojením.
tehdy se bolestná vize může stát velkou blažeností.

Platí tedy, že bolest může osvobodit do velké blaženosti.
Návštěvník
 

Zpět na Představy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník