Rozpouštění ega

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Tara » sob 05. říj 2019 15:54:47

Jinak: Bůh je podstata všeho....... to jsi vystihl moooooc pěkně ♥

Tož piš tady častěji, bo tady zdechl pes a není s kým poklábosit :-)
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1116
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod miroslav » úte 08. říj 2019 19:55:36

Václav píše:Rozpustit se na samu podstatu vědomí.
Kdo by to chtěl?

Obávám se, že skoro nikdo.
I tady na foru hledají diskutující akorát sebepotvrzení a nikoli konec své "jedinečné" individuality
A jsou zde také tací, kteří si myslí, že už jsou osvícení či probuzení ale potřebují si to tu před druhými potvrzovat.
A pokud se to rozpuštění ověnčí krásnými slovy o svobodě, štěstí jako to dělají někteří Mistři v domění, že ostatní pohnou k práci na jejich konci, tak se lidé chytnou tohodle "krásného a "šťastného" balastu a o ten pak usilují a po čase si ho sugerují.

Ale co naděláme, tak to zkrátka je. Podobně když se procházím zoologickou zahradou, také nemám zvířatům zde žijícím za zlé jejich motivace a potřeby, jejich duchovní život, omezenost, závislosti. Většinová lidská populace se v tomto od nich moc neliší.
Když se člověk ponoří hlouběji do reality, je ve svém poznání a pochopení sám. A zřejmě to má svůj velký smysl.
Aby byl schopen se nakonec pustit nejen všeho, ale v tom smutku samoty se pustit i sama sebe.
Doopravdy se pustit, skončit, ne jen v představě...
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 1247
Registrován: čtv 29. kvě 2014 10:33:24

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 09. říj 2019 7:07:06

miroslav píše:
Václav píše:Rozpustit se na samu podstatu vědomí.
Kdo by to chtěl?

Obávám se, že skoro nikdo.

Proč ty obavy? Strach a obavy jsou jedinou překážkou poznání pravdy.

Jestli jsi okusil alespoň na okamžik svobodu bez iluze ega,tak by ti mělo být jasné, že to je tím jediným, co je v pozadí každé touhy. Splynutí, spojení - osvobození se od existenční omezenosti. Jestli je tady bytost, která po něčem touží, tak ve skutečnosti netouží po ničem jiném.

A jestli tady nikdo takový není, pak je tady dokonalé osvícení.
Návštěvník
 

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod miroslav » stř 09. říj 2019 19:29:21

Návštěvník píše:Proč ty obavy? Strach a obavy jsou jedinou překážkou poznání pravdy.

To co jsem napsal, je řečniský obrat vyjadřujuící, že o nikom takovém tady nevím. Vyjadřuje nejistotu, zda někdo takový tu vůbec je. A zároveň výzva (provokace) k reakci těch nebo alepoň toho/té kdo je podle svého názoru, cítění jiný.
Ty to podle tvé čítankové reakce určitě nejsi. Bohužel...
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 1247
Registrován: čtv 29. kvě 2014 10:33:24

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Tara » stř 09. říj 2019 20:57:45

Doopravdy se pustit, skončit, ne jen v představě...

Čeština je úžasná...

sko (n) čit....., viz. Slavná Nemesis... od Klímy... nevím proč, ale pořád ji mám spíše pod názvem Nesmrtelná Nemesis....
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1116
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod dodo » čtv 10. říj 2019 0:07:58

miroslav píše:
Václav píše:Rozpustit se na samu podstatu vědomí.
Kdo by to chtěl?

Obávám se, že skoro nikdo.
I tady na foru hledají diskutující akorát sebepotvrzení a nikoli konec své "jedinečné" individuality
A jsou zde také tací, kteří si myslí, že už jsou osvícení či probuzení ale potřebují si to tu před druhými potvrzovat.
A pokud se to rozpuštění ověnčí krásnými slovy o svobodě, štěstí jako to dělají někteří Mistři v domění, že ostatní pohnou k práci na jejich konci, tak se lidé chytnou tohodle "krásného a "šťastného" balastu a o ten pak usilují a po čase si ho sugerují.

Ale co naděláme, tak to zkrátka je. Podobně když se procházím zoologickou zahradou, také nemám zvířatům zde žijícím za zlé jejich motivace a potřeby, jejich duchovní život, omezenost, závislosti. Většinová lidská populace se v tomto od nich moc neliší.
Když se člověk ponoří hlouběji do reality, je ve svém poznání a pochopení sám. A zřejmě to má svůj velký smysl.
Aby byl schopen se nakonec pustit nejen všeho, ale v tom smutku samoty se pustit i sama sebe.
Doopravdy se pustit, skončit, ne jen v představě...


Píšeš o sugerovaní „balastu“ šťastia a slobody. Hmmm...

Hlásiš sa, (ak správne tuším) k buddhizmu. Podľa jeho náuk, rozpustenie až na podstatu vedomia, o ktorom tu je reč, možno chápať ako bódhisattvický postup.

Stotožnením so všetkým existujúcim na úrovni psychickej aj na úrovni vedomia, čo je realizovaním buddhistickej poučky : „Vo všetkom seba samého poznávajúc ...,“ bódhisattvovia prekonávajú zosobnenie tak dokonale, že súcitom a láskou ku všetkému „rozdajú samých seba“ (teda v pravom opaku smútku a samoty o ktorom píšeš), až do stavu, že nie sú ničím. Rozpustia tak každú stopu (ega) zosobnenia, čím sa uskutočňuje stav sebauvedomenia vo forme a neskôr už iba vedomia samého o sebe (bez formy), čo je nirvána, stav vykúpenia - oslobodenia.

Tak nejako a podobne sa o tom píše, tak som to čítal a tak to tu „tlmočím“, takže to môžeš kľudne označiť za moju čítankovú reakciu. :D

Ale inak, v ľahkovážnom označovaní reakcií za čítankové je lepšie byť trochu viac opatrný, lebo je celkom možné, sa sem-tam aj pomýliť.
dodo
 
Příspěvky: 570
Registrován: stř 01. črc 2015 1:01:01

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod miroslav » čtv 10. říj 2019 15:45:14

dodo píše:
Píšeš o sugerovaní „balastu“ šťastia a slobody. Hmmm...

Hlásiš sa, (ak správne tuším) k buddhizmu. Podľa jeho náuk, rozpustenie až na podstatu vedomia, o ktorom tu je reč, možno chápať ako bódhisattvický postup.

Stotožnením so všetkým existujúcim na úrovni psychickej aj na úrovni vedomia, čo je realizovaním buddhistickej poučky : „Vo všetkom seba samého poznávajúc ...,“ bódhisattvovia prekonávajú zosobnenie tak dokonale, že súcitom a láskou ku všetkému „rozdajú samých seba“ (teda v pravom opaku smútku a samoty o ktorom píšeš), až do stavu, že nie sú ničím. Rozpustia tak každú stopu (ega) zosobnenia, čím sa uskutočňuje stav sebauvedomenia vo forme a neskôr už iba vedomia samého o sebe (bez formy), čo je nirvána, stav vykúpenia - oslobodenia.

Tak nejako a podobne sa o tom píše, tak som to čítal a tak to tu „tlmočím“, takže to môžeš kľudne označiť za moju čítankovú reakciu. :D

Ale inak, v ľahkovážnom označovaní reakcií za čítankové je lepšie byť trochu viac opatrný, lebo je celkom možné, sa sem-tam aj pomýliť.

Nehlásím se k buddhismu ani k ničemu jinému. Pokud se k něčemu hlásím, tak jedině k Pravdě. Z buddhistické tradice hodně čerpám inspiraci. Ale i z ostatních metod a duchovníxh výkladů světa, včetně materialismu a vědy.

Právě v tom Vo všetkom seba samého poznávajúc ..., je vlastně úplná samota - všude jsem jen já a moje mysl a není z toho úniku.

Je možno se z toho vymanit, ale většinou lidé hledají štěstí a blaženost a to nevede k poznání, ale když se tohle směrování daří, tak to vede do nebe, nebeské říše, říše plného jáství.

Pro lepší pochopení co tou nebeskou říší myslím cituji:
Zpočátku po dosažení svého cíle se může cítit ještě poněkud nejistá, ale dříve nebo později si začne uvědomovat, že měla úspěch, že je konečně tady, že je v nebi. Pak se uvolní, začne oceňovat a prožívat svůj úspěch, přičemž současně zahání všechno nepříjemné. Je to stav podobný hypnotickému, stav přirozené koncentrace. Tento stav blaha a pýchy se nazývá déva lóka, neboli říše bohů. Ve výtvarném zobrazení se těla bohů znázorňují světlem. Bohy neobtěžují pozemské zájmy a starosti. Jestliže se chtějí milovat, tak je uspokojí, když na sebe pohlédnou a usmějí se navzájem. Když chtějí jíst, upnou svoji mysl k nějaké nádherné podívané a to je nasytí. Je to svět utopie a lidské bytosti předpokládají, že někde existuje. Všechno probíhá lehce, přirozeně a automaticky. Vše, co opice slyší, je jako hudba, vše, co vidí, je plné barev a vše, co cítí, je příjemné. Opice dosáhla autohypnotického stavu, stavu přirozené koncentrace, který zabraňuje vstoupit do mysli všem nepříjemným a dráždivým podnětům.

Nakonec opice objeví, že může jít až za smyslové rozkoše a krásy říše bohů a může vstoupit do dhjány neboli do koncentračních stavů říše nehmotných bohů, což je nejdokonalejší zjemnění šesté říše. Opice si uvědomuje, že je schopna dosáhnout čistě duševní rozkoše, která je nejjemnější a nejstálejší ze všeho, zjistí, že je schopna stále udržovat svůj pocit pevného já tím, že rozšíří zdi svého vězení natolik, že zdánlivě obsáhne celý vesmír a zvítězí tím nad smrtí a změnou. Nejdříve se obírá myšlenkou o neohraničeném, nekonečném prostoru. Pozoruje tento nekonečný prostor; ona je tady, nekonečný prostor je tam a opice ho může pozorovat. Svoje předpojatosti promítá do světa, vytváří nekonečný prostor a touto zkušeností se živí.

V dalším stádiu se soustředí na představu neohraničeného vědomí. V tomto případě se nezabývá jen samotným nekonečným prostorem, ale zabývá se inteligencí, která tento nekonečný prostor rovněž zcela prostupuje. Ego pak pozoruje neohraničený prostor a vědomí ze svého centrálního ústředí. Říše ega je tak plně rozvinuta, že dokonce ani samotné centrální úřady nemají představu, kam až jejich území sahá. Z ega se stalo obrovské, gigantické zvíře.

Ego má nyní tak velký rozsah, že začíná ztrácet přehled o hranicích svého území. Kdykoliv se snaží hranici svého území určit, tak se zdá, že část svého území vynechá. Nakonec dojde k závěru, že hranice určit nelze. Rozloha jeho říše je mimo pojem a představu. Protože obsahuje všechno, nemůže být definována jako toto nebo jako tamto. A tak ego přijme představu, že není ani to ani ono, že není ani pochopitelné, ani představitelné. Ale nakonec ego překoná i tento stav mysli, když si uvědomí, že myšlenka o nepředstavitelnosti a nepochopitelnosti je sama o sobě pouze pojmem. Ego pak přijme myšlenku o nebytí ne toho a ne onoho. Tato myšlenka o nemožnosti potvrdit cokoliv je něco, z čeho ego žije, čím se pyšní a s čím se ztotožňuje. Používá ji tedy k tomu, aby udrželo svoji souvislou existenci. Je to současně nejvyšší úroveň koncentrace a úspěšnosti, které může samsárická mysl dosáhnout.

Opice dokázala dosáhnout nejvyšší úrovně úspěšnosti, ale nepřekročila dualistickou logiku, na které je tato úspěšnost závislá. Zdi opičího domu jsou stále pevné, protože v jemném slova smyslu mají stále povahu „toho druhého“. Opice může získat dočasný klid, harmonii a blaženost díky zdánlivému sjednocení se svými projekcemi. Ale vše je lehce ztuhlé, neměnné, je to uzavřený svět. Opice se stala tak pevnou, jako jsou zdi jejího domu, dosáhla stavu plného jáství. Je stále zaměstnána svou ochranou a snahou zvýšit svou úroveň, je stále chycena a ovládána neměnnými představami a pojmy, které se týkají světa i jí samotné, stále bere fantazie páté skandhy vážně. Protože stav jejího vědomí je založen na koncentraci, na tom, že se zabývá tím ostatním, musí svůj úspěch neustále ověřovat a udržovat. „Jaká je to úleva, být zde v říši bohů, konečně jsem toho dosáhla. Nyní jsem to skutečně získala. Ale počkat …. Dosáhla jsem toho opravdu? Ach ano, je to tady, dokázala jsem to. Já jsem to dokázala.“ Opice si myslí, že dosáhla nirvány, ale ve skutečnosti dosáhla jen pomíjivého stavu plného jáství.


Více zde: http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cisloclanku=2012030010
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 1247
Registrován: čtv 29. kvě 2014 10:33:24

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Tara » čtv 10. říj 2019 16:00:05

To bych nebyla já, kdybych nedoplnila ukázku o (jedině možné) východisko :-)

Jak se opice může dostat z tohoto uzavřeného cyklu uvěznění, který je zdánlivě bez konce?

Právě v lidské říši je možné prolomit kruh samsáry, neboli rozbít karmický řetězec. Intelekt lidské říše a možnost rozlišovací aktivity dovolují vytvořit dostatečný prostor pro zamyšlení nad celým procesem boje. Opice má možnost zkoumat svoji posedlost navazovat k něčemu vztah, snahu něco získávat a může pochybovat o pevnosti světa, který zakouší. Aby tomu tak bylo, potřebuje opice rozvinout široké, panoramatické uvědomění a transcendentální poznání. Panoramatické uvědomění jí umožní vidět prostor, ve kterém se boj odehrává a díky tomu může vidět i jeho ironické a humorné kvality. Místo aby jen bojovala, začíná boj zkoumat a vidí jeho marnost. Své halucinace a přeludy bere se smíchem. Objeví, že když se stěnami nebojuje, nejsou tvrdé a chladné, ale jsou ve skutečnosti teplé, měkké a prostupné. Zjistí, že se nemusí snažit vyskakovat z pěti oken, nemusí stěny bourat nebo se jimi nějak více zabývat. Může jimi v kterémkoliv místě projít. Proto se soucit neboli karuná označuje jako „něžné a vznešené srdce“. Je to komunikační proces, který je otevřený, něžný a vřelý.

Jasnost a přesnost transcendentálního poznání umožňuje opici vidět stěny odlišným způsobem. Začíná si uvědomovat, že svět nebyl vzhledem k ní nikdy vně, ale to, co vytvářelo celý problém, byl její vlastní dualistický postoj, rozdělení na „já“ a to „ostatní“. Začíná chápat, že ona samotná vytváří pevné stěny, že ji vězní vlastní touha a ctižádostivé úsilí. A tak si začíná uvědomovat, že chce-li se osvobodit ze svého vězení, musí se vzdát své touhy uniknout a musí přijmout stěny takové, jaké jsou.

Úryvek z knihy Protnutí duchovního materialismu, Chögyam Trungpa



PS: Jinak teda, jakoby Trungpa znal "Janu" a to dost dobře.... :-)
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1116
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Jana » čtv 10. říj 2019 17:51:54

Tara píše: Jinak teda, jakoby Trungpa znal "Janu" a to dost dobře.... :-)


Každý Probuzený zná dost dobře každou bytost, protože zná své vlastní Já.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11258
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Jana » čtv 10. říj 2019 18:47:37

A jestli se ve mně, Taro, nevidíš, jestli ve mně nepoznáváš své pravé Já, tak neznáš ani mě a ani sebe.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11258
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Tara » čtv 10. říj 2019 19:10:44

Jistě Jani, hlavně když je všechno láááááska :-)
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1116
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Jana » čtv 10. říj 2019 19:13:43

Tara píše:Jistě Jani, hlavně když je všechno láááááska :-)


Nemohu tvrdit, že Tvá existence je něčím jiným.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11258
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod dodo » pát 11. říj 2019 12:48:33

miroslav píše:
dodo píše:
Píšeš o sugerovaní „balastu“ šťastia a slobody. Hmmm...

Hlásiš sa, (ak správne tuším) k buddhizmu. Podľa jeho náuk, rozpustenie až na podstatu vedomia, o ktorom tu je reč, možno chápať ako bódhisattvický postup.

Stotožnením so všetkým existujúcim na úrovni psychickej aj na úrovni vedomia, čo je realizovaním buddhistickej poučky : „Vo všetkom seba samého poznávajúc ...,“ bódhisattvovia prekonávajú zosobnenie tak dokonale, že súcitom a láskou ku všetkému „rozdajú samých seba“ (teda v pravom opaku smútku a samoty o ktorom píšeš), až do stavu, že nie sú ničím. Rozpustia tak každú stopu (ega) zosobnenia, čím sa uskutočňuje stav sebauvedomenia vo forme a neskôr už iba vedomia samého o sebe (bez formy), čo je nirvána, stav vykúpenia - oslobodenia.

Tak nejako a podobne sa o tom píše, tak som to čítal a tak to tu „tlmočím“, takže to môžeš kľudne označiť za moju čítankovú reakciu. :D

Ale inak, v ľahkovážnom označovaní reakcií za čítankové je lepšie byť trochu viac opatrný, lebo je celkom možné, sa sem-tam aj pomýliť.

Nehlásím se k buddhismu ani k ničemu jinému. Pokud se k něčemu hlásím, tak jedině k Pravdě. Z buddhistické tradice hodně čerpám inspiraci. Ale i z ostatních metod a duchovníxh výkladů světa, včetně materialismu a vědy.

Právě v tom Vo všetkom seba samého poznávajúc ..., je vlastně úplná samota - všude jsem jen já a moje mysl a není z toho úniku.

Je možno se z toho vymanit, ale většinou lidé hledají štěstí a blaženost a to nevede k poznání, ale když se tohle směrování daří, tak to vede do nebe, nebeské říše, říše plného jáství.

Pro lepší pochopení co tou nebeskou říší myslím cituji:...


Kde by sa vzalo nejaké „ja“ a myseľ, v stave v ktorom si prekonal zosobnenie a tak nie si ničím, iba vedomím samým o sebe ?

Tak, ako optimistická duševná náplň (šťastie, blaženosť...) vedie do nadsvetských, rajských a božských oblastí, tak pesimistická vedie do podsvetia a oblastí niekedy až pekelných.

V pekelných stavoch, je poznanie vedúce k pravde a oslobodeniu nedostupné, z dôvodu obmedzenosti chápania, ktoré je spôsobené zatemnením vedomia.

Naproti tomu v kvalitách najvyšších božských stavov s vedomím plným jasu, je celkom prirodzene dostupnejšie to konečné, najvyššie pochopenie a Pravda.
dodo
 
Příspěvky: 570
Registrován: stř 01. črc 2015 1:01:01

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Tara » pát 11. říj 2019 19:11:05

Kde by sa vzalo nejaké „ja“ a myseľ, v stave v ktorom si prekonal zosobnenie a tak nie si ničím, iba vedomím samým o sebe ?

Tak, ako optimistická duševná náplň (šťastie, blaženosť...) vedie do nadsvetských, rajských a božských oblastí, tak pesimistická vedie do podsvetia a oblastí niekedy až pekelných.

V pekelných stavoch, je poznanie vedúce k pravde a oslobodeniu nedostupné, z dôvodu obmedzenosti chápania, ktoré je spôsobené zatemnením vedomia.

Naproti tomu v kvalitách najvyšších božských stavov s vedomím plným jasu, je celkom prirodzene dostupnejšie to konečné, najvyššie pochopenie a Pravda.

U většiny smrtelníků se střídají stavy, tak jak je pěkně popsal Tungpa...., pěkně o různých stavech, kam přijde duše, resp. kde ukotví podle své přirozenosti, tíhnutí po smrti těla píše i Anker larsen v kapitole Volný viewtopic.php?f=273&t=8688

Píšeš: Naproti tomu v kvalitách najvyšších božských stavov s vedomím plným jasu, je celkom prirodzene dostupnejšie to konečné, najvyššie pochopenie a Pravda

Kdysi jsem koketovala s chanelingem, nořila se do krás nebeských světů, zažívala záři, dokonce na mne promluvil i Anděl strážný (?), zavolal na mne mým jménem! Bylo to tak opojné, euforické. V té době jsem i složila báseň Krásy nebeských světů, snad bych ji i někde našla.
Ale!
Nic z tohoto euforického vytržení (kam zažívání božských stavů může vést) nemělo nic společného s realitou, skutečností tady a teď.... a hlavně! Byl zde NĚKDO, KDO NĚCO PROŽÍVAL, KOUPAL SE V ZÁŘI NEBESKÉ, MOC SE MU TO LÍBILO, ale bylo to jen na chvíli...závislé na vnějších okolnostech... Když jsem později, kdy naštěstí mě tohle experimentování přešlo, šla trošku více pod pokličku, viděla jsem, že to byl vsugerovaný stav, kdy jsem byla v jakési hypnóze. Byl to stav autosugesce osobní mysli, která toužila takové stavy zažívat.... a to skutečně má hoooodně daleko k nejvyššímu pochopení, Pravdě....

Ale chápu, že každá mysl to má právě nějak, něco upřednostňuje, něco naopak zatracuje, něco jí "voní", něco naopak "páchne"..... podle stupně dosažení....

Takže pozor na koupání se v božské záři, někdy to může pěkně páchnout :-)
Sebezbožštěním :-)

Pro živoucí příklad nemusíme chodit daleko...
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1116
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Tara » pát 11. říj 2019 19:20:34

Tak jsem tu básničku našla :-)
Napsala jsem ji v prosinci 2002. Dokonce zlatým (žlutým) písmem :D


Krásy andělských světů

Vše se koupe v zlaté barvě,
je to radost sama.
Láska a pokoj se na vlnách hravě
rozlévají do neznáma.

Hudba krásná, konejšívá
naši duši hladí,
vždyť jsme všichni děti nebes
a máme se rádi.

Zlaté světlo září stále
i tady u nás na zemi.
V našich duších je tak krásně
- děkuji Ti Anděli.
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1116
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod dodo » sob 12. říj 2019 11:12:35

Tara píše:Kdysi jsem koketovala s chanelingem, nořila se do krás nebeských světů, zažívala záři, dokonce na mne promluvil i Anděl strážný (?), zavolal na mne mým jménem! Bylo to tak opojné, euforické. V té době jsem i složila báseň Krásy nebeských světů, snad bych ji i někde našla.
Ale!
Nic z tohoto euforického vytržení (kam zažívání božských stavů může vést) nemělo nic společného s realitou, skutečností tady a teď.... a hlavně! Byl zde NĚKDO, KDO NĚCO PROŽÍVAL, KOUPAL SE V ZÁŘI NEBESKÉ, MOC SE MU TO LÍBILO, ale bylo to jen na chvíli...závislé na vnějších okolnostech... Když jsem později, kdy naštěstí mě tohle experimentování přešlo, šla trošku více pod pokličku, viděla jsem, že to byl vsugerovaný stav, kdy jsem byla v jakési hypnóze. Byl to stav autosugesce osobní mysli, která toužila takové stavy zažívat.... a to skutečně má hoooodně daleko k nejvyššímu pochopení, Pravdě....


To „chanelingové nebo“ ktoré popisuješ, má asi skutočne ďaleko k najvyššiemu pochopeniu a Pravde. Písal som predsa (opakovane) o nutnosti odosobnenia, či o prekonaní zosobnenia. Nie o niekom, kto niečo prežíva v závislostiach.

A navyše, nie tým, že sa človek raz topí v hmote a potom zas lieta v euforických vytrženiach v oblakoch, ale spôsobilosťou pre svet i pre ducha zároveň, človek žije, tady a teď. :)
dodo
 
Příspěvky: 570
Registrován: stř 01. črc 2015 1:01:01

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Tara » sob 12. říj 2019 11:23:56

No to už je lepší :-)
Reagovala jsem hlavně na tuto tvou větu: Naproti tomu v kvalitách najvyšších božských stavov s vedomím plným jasu, je celkom prirodzene dostupnejšie to konečné, najvyššie pochopenie a Pravda.

:-)

Až když se opustí ty stavy blaženosti, andělské světy, může se zažít jednota boží přítomnosti.
Dříve ne. Protože tomu brání právě ta prožívající osoba, samotné prožívání se středobodem v (osobním) já.
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1116
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Zdeněk » sob 12. říj 2019 12:34:13

miroslav píše:Pro lepší pochopení co tou nebeskou říší myslím cituji:
Zpočátku po dosažení svého cíle se může cítit ještě poněkud nejistá, ale dříve nebo později si začne uvědomovat, že měla úspěch, že je konečně tady, že je v nebi. Pak se uvolní, začne oceňovat a prožívat svůj úspěch, přičemž současně zahání všechno nepříjemné. Je to stav podobný hypnotickému, stav přirozené koncentrace. Tento stav blaha a pýchy se nazývá déva lóka, neboli říše bohů. Ve výtvarném zobrazení se těla bohů znázorňují světlem. Bohy neobtěžují pozemské zájmy a starosti. Jestliže se chtějí milovat, tak je uspokojí, když na sebe pohlédnou a usmějí se navzájem. Když chtějí jíst, upnou svoji mysl k nějaké nádherné podívané a to je nasytí. Je to svět utopie a lidské bytosti předpokládají, že někde existuje. Všechno probíhá lehce, přirozeně a automaticky. Vše, co opice slyší, je jako hudba, vše, co vidí, je plné barev a vše, co cítí, je příjemné. Opice dosáhla autohypnotického stavu, stavu přirozené koncentrace, který zabraňuje vstoupit do mysli všem nepříjemným a dráždivým podnětům.

Nakonec opice objeví, že může jít až za smyslové rozkoše a krásy říše bohů a může vstoupit do dhjány neboli do koncentračních stavů říše nehmotných bohů, což je nejdokonalejší zjemnění šesté říše. Opice si uvědomuje, že je schopna dosáhnout čistě duševní rozkoše, která je nejjemnější a nejstálejší ze všeho, zjistí, že je schopna stále udržovat svůj pocit pevného já tím, že rozšíří zdi svého vězení natolik, že zdánlivě obsáhne celý vesmír a zvítězí tím nad smrtí a změnou. Nejdříve se obírá myšlenkou o neohraničeném, nekonečném prostoru. Pozoruje tento nekonečný prostor; ona je tady, nekonečný prostor je tam a opice ho může pozorovat. Svoje předpojatosti promítá do světa, vytváří nekonečný prostor a touto zkušeností se živí.

V dalším stádiu se soustředí na představu neohraničeného vědomí. V tomto případě se nezabývá jen samotným nekonečným prostorem, ale zabývá se inteligencí, která tento nekonečný prostor rovněž zcela prostupuje. Ego pak pozoruje neohraničený prostor a vědomí ze svého centrálního ústředí. Říše ega je tak plně rozvinuta, že dokonce ani samotné centrální úřady nemají představu, kam až jejich území sahá. Z ega se stalo obrovské, gigantické zvíře.

Ego má nyní tak velký rozsah, že začíná ztrácet přehled o hranicích svého území. Kdykoliv se snaží hranici svého území určit, tak se zdá, že část svého území vynechá. Nakonec dojde k závěru, že hranice určit nelze. Rozloha jeho říše je mimo pojem a představu. Protože obsahuje všechno, nemůže být definována jako toto nebo jako tamto. A tak ego přijme představu, že není ani to ani ono, že není ani pochopitelné, ani představitelné. Ale nakonec ego překoná i tento stav mysli, když si uvědomí, že myšlenka o nepředstavitelnosti a nepochopitelnosti je sama o sobě pouze pojmem. Ego pak přijme myšlenku o nebytí ne toho a ne onoho. Tato myšlenka o nemožnosti potvrdit cokoliv je něco, z čeho ego žije, čím se pyšní a s čím se ztotožňuje. Používá ji tedy k tomu, aby udrželo svoji souvislou existenci. Je to současně nejvyšší úroveň koncentrace a úspěšnosti, které může samsárická mysl dosáhnout.

Opice dokázala dosáhnout nejvyšší úrovně úspěšnosti, ale nepřekročila dualistickou logiku, na které je tato úspěšnost závislá. Zdi opičího domu jsou stále pevné, protože v jemném slova smyslu mají stále povahu „toho druhého“. Opice může získat dočasný klid, harmonii a blaženost díky zdánlivému sjednocení se svými projekcemi. Ale vše je lehce ztuhlé, neměnné, je to uzavřený svět. Opice se stala tak pevnou, jako jsou zdi jejího domu, dosáhla stavu plného jáství. Je stále zaměstnána svou ochranou a snahou zvýšit svou úroveň, je stále chycena a ovládána neměnnými představami a pojmy, které se týkají světa i jí samotné, stále bere fantazie páté skandhy vážně. Protože stav jejího vědomí je založen na koncentraci, na tom, že se zabývá tím ostatním, musí svůj úspěch neustále ověřovat a udržovat. „Jaká je to úleva, být zde v říši bohů, konečně jsem toho dosáhla. Nyní jsem to skutečně získala. Ale počkat …. Dosáhla jsem toho opravdu? Ach ano, je to tady, dokázala jsem to. Já jsem to dokázala.“ Opice si myslí, že dosáhla nirvány, ale ve skutečnosti dosáhla jen pomíjivého stavu plného jáství.


Více zde: http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cisloclanku=2012030010

Jo jo, taky mě to kdysi oslovovalo. Dneska mi to spíše připomíná mlácení prázdné slámy (když bereme v potaz Trungpův život).
Jana to taky umí pěkně popsat a vysvětlit, vidíš, můžeš z ní čerpat, navíc je živá a dokonce ani nechlastá & nefetuje (asi :)).
Zdeněk
 
Příspěvky: 369
Registrován: ned 20. led 2019 19:12:05

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Tara » sob 12. říj 2019 13:35:52

Janě chybí vřelost, je jen pochodujici mysl.
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1116
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Rozpouštění ega

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 12. říj 2019 14:38:32

Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

cron